UZOẸME UKE NA | NỌ OHWO NỌ MA YOU O TE WHU
Kọ O Thọ re A Weri?
Kọ ẹyao nọ ọ ga tere he o kie owhẹ no ẹdẹjọ? Ẹsejọhọ o te thọrọ owhẹ ẹro no, nọ orọnọ ọ jọ ẹmẹyao ọsese na. Rekọ uweri o rrọ ere he. Ọzae jọ nọ a re se Dr. Alan Wolfelt ọ jọ obe na Healing a Spouse’s Grieving Heart, nọ o kere ta inọ: “Uweri u re ‘re no’ ohwo oma ha. Rekọ nọ oke o be nyaharo na, avọ obufihọ amọfa edada na e rẹ sai kpotọ.”
Wọhọ oriruo, dai roro kpahe epanọ o jọ Abraham oma nọ aye riẹ o whu. Ebaibol na ọ ta nọ, “Abraham o te muhọ eweri jẹ be viẹ Sera.” Ẹme na “muhọ eweri” u dhesẹ nọ o rehọ oke krẹkri taure uweri Abraham u te ti kpotọ. * Oriruo ọfa họ Jekọp, ọnọ a lẹliẹ họ inọ arao ojihẹ o kpe ọmọ riẹ Josẹf no. Jekọp o weri ọmọ riẹ “edẹ buobu,” yọ ahwo uviuwou riẹ a jẹ sae sasa iẹe oma ha. Nọ ikpe buobu e make vrẹ no, uweri uwhu Josẹf o gbẹ jọ Jekọp oma.—Emuhọ 23:2, NW; 37:34, 35; 42:36; 45:28.
Abraham o weri Sera, aye oyoyou riẹ
Epọvo na o rrọ rọkẹ ahwo buobu nẹnẹ nọ ohwo nọ ọ kẹle rai gaga o te whu. Joma ta kpahe iriruo ivẹ jọ.
-
“Robert ọzae mẹ o whu evaọ edẹ 9, amara Ahrẹ evaọ ukpe 2008. Evaọ ohiohiẹ ẹdẹ nọ o ro wo asidẹnte na, oware ovo nọ u dhesẹ nọ oware jọ o be te via o riẹ hẹ. Nọ ma re emu no, wọhọ epanọ ma re ru vẹre nọ o te bi kpohọ iruo, ma tẹ gbalọ ohwohwo, viọlọ ohwohwo unu, jẹ ta kẹ ohwohwo inọ, ‘nya whọ nyaze.’ Makinọ ikpe ezeza soso e ruọ emu no, edada oware nọ o via na u ri no oma ha. Mẹ riẹ hẹ sọ uweri uwhu ọzae mẹ na u ti no omẹ oma ẹdẹjọ.”—Gail, aye nọ ọ kpako te ikpe 60 no.
-
“Anwọ ikpe 18 na nọ aye oyoyou mẹ o ro whu siọ omẹ ba, rekọ ẹro riẹ o gbe bi vo omẹ, yọ me gbe bi weri uwhu riẹ na. Oke kpobi nọ mẹ tẹ ruẹ oware nọ u wo erru gaga, mẹ rẹ kareghẹhọ iẹe jẹ ta nọ dodokọ ọ rrọ etenẹ re ọ ruẹ oware nọ mẹ be ruẹ na.”—Etienne, ọzae nọ ọ kpako te ikpe 84 no.
Avro ọ riẹ hẹ, nọ ohwo nọ ma you o te whu, uweri riẹ o rẹ kaki no omai oma ha. Rekọ oghẹrẹ ọvona ahwo kpobi a re ro weri uweri ohwo rai nọ o whu hu, fikiere u kiehọ vievie he re ma gu ahwo ẹdhọ fiki oghẹrẹ nọ a bi ro weri uwhu ohwo rai. U te no ere no, u fo ho re ma brukpe omamai inọ ma bi weri gahrọ, otẹrọnọ uweri o da omai oma fia. Ẹvẹ ohwo ọ sai ro thihakọ nọ ohwo riẹ o te whu?
^ edhe-ẹme 4 Uweri o jọ Aiziki, ọmọzae Abraham oma krẹkri re. Wọhọ epanọ o rrọ uzoẹme “Rọ Aro Kele Ẹrọwọ Rai” evaọ Uwou-Eroro nana, Aiziki o gbe je weri Sera oni riẹ makinọ o whu te ikpe esa soso no.—Emuhọ 24:67.