Jelemíi 51:1-64

  • Nǔ e è ɖɔ é ná jɛ dó Babilɔ́nu wú é (1-64)

    • Babilɔ́nu ná jɛ Mɛ̌dinu lɛ́ sín alɔ mɛ ajijimɛ (8-12)

    • È nyi wěma ɔ dó Efláti tɔ mɛ (59-64)

51  Nǔ e Jexóva ɖɔ é ɖíe: “Un ná bló bɔ jɔhɔn e nɔ hɛn nǔ gblé é ɖé ná sí te,bo ná nyi dó Babilɔ́nu kpó mɛ e nɔ nɔ Lɛbu-Kamáyi* lɛ́ é kpó jí.  2  Un ná sɛ́ jinukúnfúntɔ́ lɛ́ dó Babilɔ́nubɔ yě ná fún i, bo ná bló bɔ to tɔn ná jɛ vɔ̌;yě ná tɔ́n ahwan ɛ ɖo awa lɛ́ bǐ xwé ɖo awěxomɛzángbe.  3  Gǎdatɔ́ ní ma tlɔ́ gǎ tɔn ó. Mɛ e ɖo ganwu mɛ é ɖě ní ma sí te ó. Mi ma se wǔvɛ́ ɖě xá dɔ̌nkpɛvú tɔn lɛ́ ó. Mi sú kún dó nú ahwankpá tɔn bǐ.  4  È ná hu yě ɖo Kaludéenu lɛ́ sín to mɛ,è ná sɔ́ nǔ yě gbɔn ali e ɖo to ɔ mɛ lɛ́ é jí.  5  Ðó Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn jó Izlayɛ́li kpó Judáa kpó dó bɔ yě cí asúkúsi ɖɔhun ǎ. Amɔ̌, ɖo Mɛ mímɛ́ Izlayɛ́li tɔn ɔ sín nukúnmɛ ɔ, hwɛhuhu wɛ gɔ́ to* yětɔn.  6  Mi hɔn sín Babilɔ́nu,bo hɔn dó gbɛ mitɔn jí. Mi ma dɔn ɖó nǔwanyido tɔn wú ó. Ðó hlɔnbiba Jexóva tɔn sín hwenu wɛ su. É ɖo nǔ e é wa é sín axɔ́ sú i wɛ.  7  Siká kɔ́fu wɛ Babilɔ́nu nyí ɖo alɔ Jexóva tɔn mɛ ɖ’ayǐ;é* bló bɔ ayǐkúngban ɔ bǐ nu mú. Akɔta lɛ́ nu vɛ̌ɛn tɔn;énɛ́ wú wɛ akɔta lɛ́ hun taɖu.  8  Babilɔ́nu j’ayǐ ajijimɛ bo gba hánnyá. Mi dó gbɛvíhan dó ta tɔn mɛ! Mi yi ba balusámu ɖó wǔvɛ́ e se wɛ é ɖe é wú; bóyá é sixú mɔ éɖée mɛ.”  9  “Mǐ tɛ́n kpɔ́n bo ná gbɔ azɔn nú Babilɔ́nu, amɔ̌, azɔn tɔn sixú gbɔ ǎ. Mi jó è dó bónú mǐ ní yi, mɛ ɖokpó ɖokpó ní yi to tɔn mɛ. Ðó hwɛ e é hu lɛ́ é hun káká yi jǐnukúnsin;yě yi jǐ sɔ akpɔ́kpɔ́ lɛ́. 10  Jexóva ɖɔ hwɛ jlɔ́jlɔ́ dó ta mǐtɔn mɛ. Mi wá, mi nú mǐ ní ɖɔ azɔ̌ e Jexóva Mawu mǐtɔn wa é ɖo Sinyɔ́ɔ.” 11  Mi gan gǎ mitɔn lɛ́ bo fɔ gǎglónú mitɔn tobotobo lɛ́.* Jexóva sísɛ́ Mɛ̌di xɔ́sú lɛ́ bónú yě ná wa nǔ,ɖó é ɖo linlin wɛ bo ná sú kún dó nú Babilɔ́nu. Ðó Jexóva wɛ ɖo hlɔn ba wɛ, é ɖo hlɔn ba wɛ ɖó sinsɛnxɔ tɔn wú. 12  Mi sɔ́ wuntun* ɖé dó jǐ bo ná dó tɔ́n ahwan ahohó Babilɔ́nu tɔn lɛ́. Nǔcícɔ́ ɔ ní lɛ́ syɛ́n gbe, mi sɔ́ nǔcɔ́tɔ́ lɛ́ ɖó tɛn yětɔn lɛ́ mɛ. Mi bló bónú mɛ e tɔ wu lɛ́ é ní ɖo gbesisɔmɛ. Ðó Jexóva ko bló tuto ɔ,bɔ é ná bló nǔ e sín akpá é dó ɖɔ émí ná jlɛ́ xá mɛ e nɔ nɔ Babilɔ́nu lɛ́ é.” 13  Hwi nyɔ̌nu e nɔ nɔ sin gěgé jí é,hwi mɛ e ɖó dɔkun kɔn nyi kpɔ́ é,vivɔnu towe wá, ɛɛn, fí e a ɖu le jɛ é kpé. 14  Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn xwlé éɖésúnɔ, bo ɖɔ:‘Un ná bló bɔ gbɛtɔ́ ná gɔ́ to towe mɛ, yě ná sukpɔ́ bɔkle ɖɔhun,bɔ yě ná sú ɖuɖéjí sín xó dó jǐ we.’ 15  É wɛ nyí Mɛ e bló ayǐkúngban ɔ gbɔn hlɔ̌nhlɔ́n tɔn gblamɛ é,Mɛ e ɖó ayǐkúngban e nɔ ná sínsɛ́n é gbɔn nǔnywɛ́ tɔn gblamɛ é,bo lɛ́ nyí Mɛ e vlɔ́n jǐnukúnsin gbɔn nukúnnúmɔjɛnǔmɛ tɔn gblamɛ é. 16  Ényí é bló bónú è se gbe tɔn ɔ,sin e ɖo jǐnukúnsin lɛ́ é nɔ xo zǐn,bɔ é nɔ bló bɔ akpɔ́kpɔ́* nɔ sí te sín fí e ayǐkúngban ɔ kponu ɖó lɛ́ é. É nɔ bló bɔ jǐ nɔ kɛwun* hwenu e jǐ ɖo jija wɛ é,bo nɔ ɖe jɔhɔn tɔ́n sín sɛxwetɛn tɔn lɛ́. 17  Mɛ ɖěbǔ nɔ lin tamɛ cóbó nɔ wa nǔ ǎ, bɔ yě nɔ lɛ́ wa nǔ kpó nǔtuuntuun kpó ǎ. È ná dó winnyá gankɔntɔ́ lɛ́ bǐ ɖó bǒcyɔ kpikpa ɔ wútu;ɖó bǒcyɔ tɔn e è sɔ́ gan dó bló é* nyí nǔɖéwanú ǎ,bɔ funfún* ɖě ɖo bǒcyɔ énɛ́ lɛ́ mɛ ǎ. 18  Yě nyí nǔɖéwanú ǎ,* azɔ̌ e è sixú ɖɔ slamɛ wú é wɛ yě nyí. Ényí azǎn e gbe yě ná ɖó gbe é su ɔ, yě ná dɔn. 19  Mǐmá Jakɔ́bu tɔn cí nǔ énɛ́ lɛ́ ɖɔhun ǎ,ɖó é wɛ nyí Mɛ e bló nǔ bǐ é,káká jɛ gǔ tɔn sín kpo jí. Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn wɛ nyǐkɔ tɔn nɔ nyí.” 20  Kpo e è nɔ dó fun ahwan ná é, ɛɛn, alyánnú ahwanfunfun tɔn ɖé wɛ a nyí nú mì,ɖó hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá akɔta lɛ́ ná. Hwi wɛ un ná zán dó sú kún dó nú axɔ́súɖuto lɛ́. 21  Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá sɔ́ kpó sɔ́xátɔ́ kpó. Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá ahwankɛkɛ́ kpó mɛ e ɖo kunkun wɛ é kpó ná. 22  Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá súnnu kpó nyɔ̌nu kpó ná. Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá mɛxó kpó yɔkpɔ́vú kpó ná. Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá dɔ̌nkpɛvú kpó ɖyɔ̌vǐ kpó ná. 23  Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá lɛ̌ngbɔ́nyitɔ́ kpó lɛ̌ngbɔ́kpó tɔn kpó ná. Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá glesi kpó kanlin e é nɔ dó lɛ gle ná lɛ́ é kpó ná. Hwi wɛ un ná sɔ́ dó hánnyá tokpɔngán lɛ́ kpó gǎnbɔdógǎnwú lɛ́ kpó ná. 24  Bɔ un ná sú nǔ e Babilɔ́nu kpó mɛ e nɔ nɔ Kaludée lɛ́ é bǐ kpó jɛxá lɛ́ é sín axɔ́ yě,ɖó nǔ nyanya e yě wa ɖo Sinyɔ́ɔ ɖo nukún mitɔn mɛ lɛ́ é wútu,” wɛ Jexóva ɖɔ. 25  “Hwi só nǔhɛngblétɔ́ è, alɔ ce ná jɛ wǔ we,” wɛ Jexóva ɖɔ,“ɛɛn, hwi mɛ e sú kún dó nú nǔ ɖo ayǐkúngban ɔ blěbú jí é. Alɔ ce ná jɛ wǔ we, bɔ un ná blí we sín só lɛ́ jí wá do,bo ná bló bɔ a ná húzú só e ji kɔn afín é.” 26  “È ná mɔ awǐnnya zwe jí tɔn alǒ awǐnnya dodónu tɔn ɖě ɖo gɔ̌n towe ǎ,ɖó a ná húzú fí e jɛ vɔ̌ é káká sɔ́yi,” wɛ Jexóva ɖɔ. 27  “Mi sɔ́ wuntun* ɖé dó jǐ ɖo to ɔ mɛ. Mi kwín lanzo ɖo akɔta lɛ́ mɛ. Mi cyán akɔta lɛ́* bónú yě ní tɔ́n ahwan ɛ. Mi ylɔ́ axɔ́súɖuto Alaláti tɔn, Mɛni tɔn kpó Acikenázi tɔn kpó dó wǔ tɔn. Mi zɔ́n azɔ̌ ahwangán ɖé dó wǔ tɔn. Mi bló bónú sɔ́ lɛ́ ní tɔ́n zɛ hwɛ bɔkle lɛ́ ɖɔhun. 28  Mi cyán akɔta lɛ́* bónú yě ní tɔ́n ahwan ɛ,ɛɛn, Mɛ̌di xɔ́sú lɛ́, tokpɔngán tɔn lɛ́, gǎnbɔdógǎnwú tɔn lɛ́ bǐkpó to e yě kp’acɛ ná lɛ́ é bǐ kpó. 29  Ayǐkúngban ɔ ná dán wǔ bo ná húnhún,ɖó nǔ e Jexóva lin dó Babilɔ́nu wú é ná jɛ,é wɛ nyí ɖɔ é ná bló bɔ Babilɔ́nu to ɔ ná húzú nǔ e xyɔ́ wǔ é, bɔ mɛ ɖěbǔ sɔ́ ná nɔ mɛ ǎ. 30  Ahwanfuntɔ́ Babilɔ́nu tɔn lɛ́ ɖó ahwanfunfun te. Yě jínjɔ́n ahohó yětɔn lɛ́ jí. Yě ba hlɔ̌nhlɔ́n kpo. Yě cí nyɔ̌nu e ɖo xɛsi jí lɛ́ é ɖɔhun. È dó xwé Babilɔ́nu tɔn lɛ́ zo. È wɛ́n hɔnkpo tɔn lɛ́. 31  Wɛndótɔ́ ɖě nɔ kán wezun bo nɔ yi kpé wɛndótɔ́ ɖěvo,bɔ gbeɖótɔ́ ɖě nɔ yi kpé gbeɖótɔ́ ɖěvo,bo ná dó ɖɔ nú Babilɔ́nu xɔ́sú ɔ ɖɔ è ko yí toxo tɔn ɖo awa lɛ́ bǐ xwé, 32  ɖɔ è ko yí tɔgbotɛn lɛ́,bo ko sɔ́ myɔ dó fyɔ́ tɔjíhún e è sɔ́ fɛ́n dó bló ná lɛ́ é,lobɔ xɛsi jɛ sɔ́ja lɛ́ jí.” 33  Ðó nǔ e Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn, Mawu Izlayɛ́li tɔn ɖɔ é ɖíe: “Vǐ nyɔ̌nu Babilɔ́nu tɔn cí nǔkúnsótɛn ɖɔhun. Hwenu e è ná zín i bɔ é ná syɛ́n ganjí é wɛ su. Malínmálín mɛ din ɔ, hwenu e è ná ya ɛ jinukún ɖɔhun é ná su.” 34  Babilɔ́nu xɔ́sú Nabukodonɔzɔ́ɔ* vúnvún mì;é bló bɔ nǔ bǐ wlú dó mì. É bló bɔ un cí zɛ̌n vɔ̌tɔ́ ɖɔhun. É mì mì dan ɖaxó ɖé ɖɔhun;é bɛ́ nǔ ce ɖagbe ɖagbe lɛ́ gɔ́ adɔgo mɛ. É klɔ́ mì nyi gbě. 35  ‘Dǎka e è xo wǔ ce bo xo agbaza ce wú é ní nyí mɔ̌ nú Babilɔ́nu lɔ,’ wɛ mɛ e nɔ nɔ Sinyɔ́ɔ é ɖɔ. ‘Hun ce ní nɔ kɔ nú mɛ e nɔ nɔ Kaludée lɛ́ é,’ wɛ Jeluzalɛ́mu ɖɔ.” 36  Énɛ́ wú ɔ, nǔ e Jexóva ɖɔ é ɖíe: “Un ná jɛ hun dó jǐ towe ɖo hwɛ nukɔn,un ná ba hlɔn nú we. Un ná bló bɔ xu tɔn ná mɛ, bo ná bló bɔ dotɔ tɔn lɛ́ ná mɛ. 37  Babilɔ́nu ná cí awǐnnya e è xo kplé bɔ é yi jǐ lɛ́ é ɖɔhun,é ná húzú fí e cukú gbě tɔn lɛ́ nɔ nɔ é,é ná húzú nǔ e xyɔ́ wǔ é kpó nǔ kiko* kpó,bɔ mɛ ɖě sɔ́ ná nɔ mɛ ǎ. 38  Yě bǐ ná nɔ kpɔ́ bo dó gbe kinnikínní wínnyáwínnyá lɛ́* ɖɔhun. Yě ná dó adǎngbe kinnikínní ví lɛ́ ɖɔhun.” 39  “Hwenu e jlǒ yětɔn ná syɛ́n bǐ é ɔ, un ná ylɔ́ agɔ̌ ɖokpó nú yě bo ná bló bɔ yě ná nu ahan mú,bónú yě ní dó sixú ɖú agbojlaka;énɛ́ gúdo ɔ, yě ná d’amlɔ dɔ̌manyí,bo sɔ́ ná fɔ́n ǎ,” wɛ Jexóva ɖɔ. 40  “Un ná kplá yě yi lanhutɛn lɛ̌ngbɔ́ví lɛ́ ɖɔhun,ɛɛn, agbo kpó gbɔ̌ kpó ɖɔhun.” 41  “Cecáki* wɛ è yí lě a!Toxo e ayǐkúngban ɔ blěbú nɔ kpa susu ná é wɛ è yí lě a! Babilɔ́nu wɛ húzú nǔ e xyɔ́ wǔ é ɖo akɔta lɛ́ tɛ́ntin lě a! 42  Xu ɖi sin bo wá cyɔ́n Babilɔ́nu. Aslɔkɛ́ tɔn lɛ́ cyɔ́n ɛ. 43  Toxo tɔn lɛ́ húzú nǔ e xyɔ́ wǔ é, axéko kpó gbětótló kpó. Mɛ ɖěbǔ ná nɔ to ɔ mɛ ǎ, mɛ ɖě ka ná gbɔn mɛ dín ǎ. 44  Un ná húzú kpan nukɔn Bɛ̌lu ɖo Babilɔ́nu,bo ná ɖe nǔ e é mì é tɔ́n sín nu tɔn mɛ. Akɔta lɛ́ sɔ́ ná nyi ahwan yi gɔ̌n tɔn ɖě ǎ,bɔ ahohó Babilɔ́nu tɔn ná mu. 45  Togun ce, mi tɔ́n sín tɛ́ntin tɔn! Mi hɔn dó gbɛ mitɔn jí, ɖó nyɛ Jexóva ɔ, un ɖo xomɛsin syɛ́nsyɛ́n jí! 46  Ado ní ma hu mi alǒ xɛsi ní ma ɖi mi dó gbeɖíɖó e è ná se ɖo to ɔ mɛ é wú ó. Xwe ɖé wá ɔ, è ná nɔ se gbeɖíɖó ɖé,xwe ɖěvo wá ɔ, è ná nɔ se gbeɖíɖó ɖěvo,ɛɛn, è ná nɔ se ɖɔ dǎkaxixo ɖo to ɔ mɛ, ɖɔ acɛkpatɔ́ ɖě sí te dó ɖěvo jí. 47  Énɛ́ wú ɔ, hwe ɔ nu jawě,bɔ un ná húzú kpan nukɔn bǒcyɔ kpikpa Babilɔ́nu tɔn lɛ́. È ná dó winnyá to tɔn bǐ,bo ná hu mɛ tɔn lɛ́ tɛ́ kpaɖaɖa ɖo toxo ɔ mɛ. 48  Jǐxwé kpó ayǐkúngban kpó, gɔ́ nú mɛ e nɔ nɔ fí énɛ́ lɛ́ é bǐ,ná sú xó kpó awǎjijɛ kpó hwenu e Babilɔ́nu ná j’ayǐ é,ɖó kúnsúdónúnǔtɔ́ lɛ́ ná gosín totaligbé bo ná wá n’i,” wɛ Jexóva ɖɔ. 49  “Babilɔ́nu bló bɔ è hu Izlayɛ́li sín mɛ lɛ́ tɛ́ kpaɖaɖa.Gɔ́ ná ɔ, Babilɔ́nu wɛ mɛ e è hu tɛ́ kpaɖaɖa ɖo ayǐkúngban ɔ bǐ jí lɛ́ é ɖe. 50  Mi mɛ e xo gló hwǐ ɔ lɛ́ é mi, mi ɖo yiyi wɛ, mi ma nɔ te ó! Mi flín Jexóva sín fí línlín,Jeluzalɛ́mu ní wá ayi mitɔn mɛ.” 51  “È dó winnyá mǐ, ɖó mǐ se slamɛ e è ɖɔ mǐ wú lɛ́ é. Winnyá hu mǐ,ɖó toɖévomɛnu* lɛ́ wá byɔ́ xwé Jexóva tɔn sín tɛn mímɛ́ lɛ́ mɛ.” 52  “Énɛ́ wú ɔ, hwe ɔ nu jawě,” wɛ Jexóva ɖɔ,“bɔ un ná húzú kpan nukɔn bǒcyɔ kpikpa tɔn lɛ́,bɔ mɛ e gblé wǔ lɛ́ é ná wɛn azɔn gbɔn to tɔn bǐ mɛ.” 53  “Ényí Babilɔ́nu tlɛ hun káká yi jǐnukúnsin ɔ,ényí é tlɛ ná hlɔ̌nhlɔ́n atɔxwɛ tɔn lɛ́ ɔ,un ná sɛ́ kúnsúdónúnǔtɔ́ lɛ́ dó è,” wɛ Jexóva ɖɔ. 54  “Mi ɖótó! Xósúsú ɖé gosín Babilɔ́nu,awěxomɛ ɖaxó ɖé sín xósúsú wɛ, bo gosín Kaludéenu lɛ́ sín to mɛ, 55  ɖó Jexóva ɖo kún sú dó nú Babilɔ́nu wɛ,é ná bló bɔ gbe tɔn ɖaxó ɔ ná yi xɔ,bɔ aslɔkɛ́ tɔn lɛ́ ná dó gbe sin gěgé ɖɔhun. È ná se gbe yětɔn. 56  Ðó kúnsúdónúnǔtɔ́ ɔ ná zɔn Babilɔ́nu jí;è ná wlí ahwanfuntɔ́ tɔn lɛ́,bo ná gba gǎ yětɔn lɛ́ hánnyá,ɖó Mawu e nɔ ba hlɔn é wɛ Jexóva nyí. É ná sú axɔ́ mɛ jɛ́n wɛ. 57  Un ná bló bɔ axɔ́ví tɔn lɛ́ kpó súnnu nǔnywɛ́tɔ́ tɔn lɛ́ kpó ná nu ahan mú,gɔ́ nú tokpɔngán tɔn lɛ́, gǎnbɔdógǎnwú tɔn lɛ́ kpó ahwanfuntɔ́ tɔn lɛ́ kpó,yě ná d’amlɔ dɔ̌manyí,bo sɔ́ ná fɔ́n ǎ,” wɛ Axɔ́sú e sín nyǐkɔ nɔ nyí Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn é ɖɔ. 58  Nǔ e Jexóva ahwankpá lɛ́ tɔn ɖɔ é ɖíe: “Ahohó Babilɔ́nu tɔn gbló có, è ná mu i bǐ mlɛ́mlɛ́,hɔntogbó tɔn lɛ́ yi jǐ có, è ná sɔ́ myɔ dó fyɔ́ yě. Togun lɛ́ ná jɛ tagba dó wǔvɔ́;akɔta lɛ́ ná zán yěɖée vún, bo ná dó bló bónú myɔ ní kpo ɖo jiji wɛ kpowun wútu.” 59  Gbeyíɖɔ Jelemíi ɖe gbe nú Seláya Nɛlíya ví, Maxiséya vívú ɔ, hwenu e Seláya kpó Judáa xɔ́sú Sedesiyási kpó yi Babilɔ́nu, ɖo axɔ́súɖuɖu Sedesiyási tɔn sín xwe ɛnɛgɔ́ ɔ mɛ é; Seláya wɛ nɔ kpé nukún dó axɔ́sú ɔ sín nǔ lɛ́ wú. 60  Jelemíi wlán awě e ná wá xo Babilɔ́nu lɛ́ é bǐ dó wěma ɖokpó mɛ, ɛɛn, xó ɖěɖěe è wlán dó Babilɔ́nu wú lɛ́ é bǐ. 61  Gɔ́ ná ɔ, Jelemíi ɖɔ nú Seláya ɖɔ: “Ényí a jɛ Babilɔ́nu ɔ, a ɖó ná xa xó énɛ́ lɛ́ d’aga. 62  Énɛ́ gúdo ɔ, a ná ɖɔ: ‘Jexóva è, a ɖɔ dó nɔtɛn élɔ́ wú ɖɔ è ná sú kún tɔn dó bɔ mɛ ɖě sɔ́ ná nɔ mɛ ǎ, ɛɛn, gbɛtɔ́ alǒ kanlin ɖě ná nɔ mɛ ǎ, bɔ é ná húzú nɔtɛn e jɛ vɔ̌ é káká sɔ́yi.’ 63  Ényí a xa wěma ɔ fó ɔ, a ná blá awǐnnya ɖokpó d’é wú bo ná nyi dó Efláti tɔ mɛ. 64  Énɛ́ gúdo ɔ, a ná ɖɔ: ‘Lěe Babilɔ́nu ná syɔ́ bo ma sɔ́ ná sí te gbeɖé ǎ gbɔn é nɛ́, nǔ ná nyí mɔ̌ ɖó awě e un ná sɔ́ dó xo è é wú; gǎn ná vɔ ɖo yě wǔ.’” Xó Jelemíi tɔn lɛ́ wá vivɔnu.

Tínmɛ e ɖo do lɛ́ é

Nyǐkɔ e mɛ bǐ ma nɔ kpé wú bo nɔ tuun ǎ, bɔ è nɔ zán dó dó gesí Kaludée é wɛ.
Énɛ́ wɛ nyí, Kaludéenu lɛ́ sín to.
Énɛ́ wɛ nyí, siká kɔ́fu ɔ.
Alǒ vlafo, “bɛ́ gǎ gɔ́ gǎhɛnnú lɛ́.”
Alǒ “asyákpo.”
Alǒ “azizɔ.”
Alǒ vlafo, “nɔ ɖe sinhwín nú jǐ.”
Blǔju tɔn, “gbigbɔ.”
Alǒ “bǒcyɔ tɔn e è xo zo dó é.”
Alǒ “nyí nǔ yǎyá.”
Alǒ “asyákpo.”
Blǔju tɔn, “Mi ɖe akɔta lɛ́ ɖó vo.”
Blǔju tɔn, “Mi ɖe akɔta lɛ́ ɖó vo.”
Blǔju tɔn, “Nɛbukadlɛzáa,” alɔkpa ɖěvo e è nɔ wlán gbɔn é nɛ́.
Blǔju tɔn, “nǔ e tamɛ è ná kwínkwín dó é.”
Alǒ “kinnikínní wínnyáwínnyá e ɖó kɔjafún lɛ́ é.”
Nyǐkɔ e mɛ bǐ ma nɔ kpé wú bo nɔ tuun ǎ bɔ è nɔ zán dó dó gesí Babɛ́li (Babilɔ́nu) é wɛ.
Alǒ “jǒnɔ.”