WĚMAFƆ BIBLU TƆN LƐ́ SÍN TÍNMƐ
1 Piyɛ́ɛ 5:6, 7: “Mi . . . hwíhwɛ́ miɖée dó Mawu sín alɔ hlɔ̌nhlɔ́nnɔ ɔ glɔ́ . . . Mi zlɔ́n nǔ e ɖo linkpɔ́n nyí nú mi wɛ lɛ́ bǐ sín agban ɖó jǐ tɔn”
“Énɛ́ wú ɔ, mi ní nɔ hwíhwɛ́ miɖée dó alɔ hlɔ̌nhlɔ́nnɔ Mawu tɔn glɔ́, bónú é ná sɔ́ mi su ɖo hwetɔnnu. Mi zlɔ́n linkpɔ́n mitɔn lɛ́ bǐ dó jǐ tɔn, ɖó nǔ mitɔn nɔ ɖu ayi mɛ n’i.”—1 Piyɛ́ɛ 5:6, 7, Biblu gbɛ yɔ̌yɔ́ ɔ tɔn.
“Hǔn mi bo hwíhwɛ́ miɖée dó Mawu sín alɔ hlɔ̌nhlɔ́nnɔ ɔ glɔ́, bónú é ná sɔ́ mi su hwenu e é ɖó dó é. Mi zlɔ́n nǔ e ɖo linkpɔ́n nyí nú mi wɛ lɛ́ bǐ sín agban ɖó jǐ tɔn, ɖó é ɖo nukún kpé dó mi wú wɛ.”—1 Piyɛ́ɛ 5:6, 7, MAWUXÓWÉMA.
Tínmɛ 1 Piyɛ́ɛ 5:6, 7 tɔn
Kpó xógbe énɛ́ lɛ́ kpó ɔ, mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ ná gǎnjɛwú klisánwun lɛ́ ɖɔ yě sixú ɖeji bo ɖɔ tagba yětɔn lɛ́ kpó nǔ e ɖo hǔnmɛ nú yě lɛ́ é kpó nú Mawu ɖo ɖɛ mɛ. Mɛ ɖěɖěe nɔ sɔ́ yěɖée hwe lɛ́ é nɔ xɔ akwɛ́ nú Mawu, bɔ é ná d’ajɔ yě b’ɛ ná túnflá.
“Mi ní nɔ hwíhwɛ́ miɖée dó alɔ hlɔ̌nhlɔ́nnɔ Mawu tɔn glɔ́.” Ðo Biblu mɛ ɔ, hwɛhwɛ ɔ, nú è ɖɔ alɔ Mawu tɔn sín xó ɔ, é nɔ dó gesí hlɔ̌nhlɔ́n e é ɖó bo nɔ hwlɛ́n mɛ lobo nɔ lɛ́ nya xɛ ɖo mɛ jí é. (Tíntɔ́n 3:19, nwt; Sɛ́nflínmɛ 26:8, nwt; Ɛsidlási 8:22, nwt) Klisánwun lɛ́ nɔ xlɛ́ ɖɔ yě nɔ hwíhwɛ́ yěɖée dó alɔ Mawu tɔn glɔ́ hwenu e yě nɔ gán jɛ wǔ tɔn é. Yě nɔ tuun dogbó yětɔn lɛ́ bo nɔ yí gbe ɖɔ émí kún sixú ɖu ɖo tagba lɛ́ jí émíɖésúnɔ ó. (Nǔnywɛ́xó 3:5, 6; Filípunu lɛ́ 4:13) Yě nɔ ɖeji ɖɔ Mawu ɖó hlɔ̌nhlɔ́n bo ná d’alɔ yě ɖo hwetɔnnu ɖo ali ɖagbe nu.—Ezayíi 41:10.
“Bónú é ná sɔ́ mi su ɖo hwetɔnnu.” Mɛ e nɔ dɛ ɖo wǔvɛ́ lɛ́ nu kpó suúlu kpó lɛ́ é sixú ɖeji ɖɔ Mawu ná wá sɔ́ yě su, énɛ́ wɛ nyí ɖɔ é ná d’ajɔ tɔn yě. É ná jó mɛsɛntɔ́ tɔn lɛ́ dó nú yě ná mɔ mɛtɛ́nkpɔ́n káká sɔ́yi, alǒ mɔ mɛtɛ́nkpɔ́n e ná hú gǎn yě é ǎ. (1 Kɔlɛ́ntinu lɛ́ 10:13) É nyɔ́ wa ɔ, ényí yě kpo ɖo nǔ e sɔgbe é wa wɛ ɔ, Mawu ná d’ajɔ yě jɛ́n wɛ “ɖo hwetɔnnu.”—Galátinu lɛ́ 6:9.
“Mi zlɔ́n linkpɔ́n mitɔn lɛ́ bǐ dó jǐ tɔn, ɖó nǔ mitɔn nɔ ɖu ayi mɛ n’i.” Klisánwun lɛ́ sixú zlɔ́n nǔ e ɖo linkpɔ́n nyí nú yě wɛ lɛ́ é bǐ sín agban dó Mawu jí, gbɔn ɖɛ mɛɖéesɔ́hwe tɔn xixo sɛ́dó è gblamɛ. Wěma alɔdlɛ́ndónǔ tɔn ɖé tínmɛ ɖɔ: “Xókwín zlɔ́n ɔ sín tínmɛ wɛ nyí ɖɔ è ní zán hlɔ̌nhlɔ́n tawun dó ɖe agban sín mɛɖée jí. É nɔ dó gesí nǔ e è sɔ́ jlǒ dó wa é.” Ényí klisánwun ɖé zlɔ́n nǔ e ɖo linkpɔ́n nyí n’i wɛ é dó Mawu jí ɔ, adohu adohu tɔn sixú ɖe kpo, bɔ é ná ɖu nǔ e Biblu ylɔ́ ɖɔ “fífá Mawu tɔn” é sín vǐví. (Filípunu lɛ́ 4:6, 7) É sixú ɖeji ɖɔ Mawu jló ná d’alɔ émí, ɖó é tuun ɖɔ nǔ émítɔn nɔ ɖu ayi mɛ n’i, bɔ é sixú zán hlɔ̌nhlɔ́n tɔn aditi ɔ dó hɛn émí ɖó te.—Ðɛhan 37:5; 55:23.
Nǔ e lɛ́ lɛ̌ dó 1 Piyɛ́ɛ 5:6, 7 lɛ́ é
Wěmata 5gɔ́ ɔ wɛ sú ta nú wěmasɛ́dómɛ nukɔntɔn e mɛsɛ́dó Piyɛ́ɛ wlán sɛ́dó klisánwun lɛ́ é. (1 Piyɛ́ɛ 1:1) Égbé ɖɔhun ɔ, ahwanvú Klísu tɔn hwenɛ́nu tɔn lɛ́ ɖí xwi xá mɛtɛ́nkpɔ́n vovo e tɛ́n nǔɖiɖi yětɔn kpɔ́n bo lɛ́ bló bɔ yě byɔ́ linkpɔ́n mɛ lɛ́ é. (1 Piyɛ́ɛ 1:6, 7) Ðó Piyɛ́ɛ tuun wǔvɛ́ e ɖí xwi xá wɛ yě ɖe é wútu ɔ, é wlán wěmasɛ́dómɛ e sɔ́ akpakpa mɛ bo lɛ́ dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ é ɖé ɖo 62-64 H.M. tɔn mɔ̌.—1 Piyɛ́ɛ 5:12.
Piyɛ́ɛ sú ta nú wěmasɛ́dómɛ tɔn kpó nǔflínmɛ e dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú mɛ é kpó nú mɛ ɖěɖěe ɖo tagba lɛ́ ɖí xwi xá wɛ ɖó nǔɖiɖi yětɔn wútu lɛ́ é. Ényí yě sɔ́ yěɖée hwe bo gán jɛ Mawu wú ɔ, yě sixú ɖeji ɖɔ é ná d’alɔ yě bɔ yě ná gbí dɔn. (1 Piyɛ́ɛ 5:5-10) Ðo ali ɖokpó ɔ nu ɔ, xó Piyɛ́ɛ tɔn sixú dó wǔsyɛ́n lanmɛ nú klisánwun ɖěɖěe dó ya ná wɛ è ɖe ɖo égbé lɛ́ é.
Kpɔ́n video kléwún élɔ́ bo ná dó mɔ nǔ tawun tawun e jí wěma 1 Piyɛ́ɛ tɔn ɖɔ xó dó lɛ́ é.

