Skip to content

Etɛ ka Nyí Kanlin Vɔvɔ Cɛ́cɛ́ E Xó È Ðɔ Ðò Nǔɖexlɛ́mɛ Wemata 17gɔ́ ɔ Mɛ É?

Etɛ ka Nyí Kanlin Vɔvɔ Cɛ́cɛ́ E Xó È Ðɔ Ðò Nǔɖexlɛ́mɛ Wemata 17gɔ́ ɔ Mɛ É?

Xósin e Biblu na é

 Kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ e xó Nǔɖexlɛ́mɛ wemata 17gɔ́ ɔ ɖɔ é ɔ, tutoblonunu e linlin tɔn wɛ nyí ɖɔ é na xò akɔta e ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é bǐ kplé bɔ ye na nɔ bǔ, bo lɛ́ sɔ́ afɔ yetɔn ɖó te é sín wuntun wɛ. É ko tíìn ɖ’ayǐ bo nyí Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn, bɔ dìn ɔ, é nyí Kplékplé Akɔta lɛ tɔn.

Lee è sixu tuùn kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ enɛ gbɔn é

  1.   Gbɛ̌ta toxóɖɔgbɛ́ lɛ tɔn ɖé. Kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ ɖó “ta tɛnwe” bɔ è ɖɔ ɖɔ ye nɔte nú “só tɛnwe” kpo “axɔ́su tɛnwe” alǒ acɛkpikpa e ɖò acɛ kpa wɛ lɛ é kpo. (Nǔɖexlɛ́mɛ 17:9, 10) Enyi è zán só lɛ kpo kanlin lɛ kpo ɖò Biblu mɛ ɔ, ye nɔ dó gesí acɛkpikpa lɛ ɖò nǔjlɛdonǔwu linu.—Jelemíi 51:24, 25; Daniyɛli 2:44, 45; 7:17, 23.

  2.   Akpajlɛ tuto toxóɖiɖɔ tɔn gbɛ̀ ɔ bǐ tɔn ɖé. Kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ ɖi kanlin ta tɛnwenɔ e xó Nǔɖexlɛ́mɛ wemata 13gɔ́ ɔ ɖɔ é, b’ɛ nɔte nú tuto toxóɖiɖɔ tɔn gbɛ̀ ɔ bǐ tɔn ɖé. Kanlin we lɛ ɖokpo ɖokpo ɖó ta tɛnwe, zo wǒ, bɔ nu nyla dó Mawu wu sín nyikɔ ɖò ye wu. (Nǔɖexlɛ́mɛ 13:1; 17:3) Nǔ e kanlin enɛ lɛ ɖó ɖò bǔ é sukpɔ́ dín bɔ è na ɖɔ nǔkpédónǔnu ɖé wɛ. Tuto toxóɖiɖɔ tɔn gbɛ̀ ɔ bǐ tɔn ɖé sín xlɛ̌ alǒ akpajlɛ ɖé wɛ kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ nyí.—Nǔɖexlɛ́mɛ 13:15.

  3.   Acɛkpikpa ɖevo lɛ wɛ nɔ na ɛ hlɔnhlɔn. Acɛkpikpa ɖevo e ko ɖò acɛ kpa wɛ lɛ é mɛ wɛ kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ gosin.—Nǔɖexlɛ́mɛ 17:11, 17.

  4.   É nɔ wà nǔ ɖó bǔ xá sinsɛn. Babilɔnu Ðaxó ɔ, ee nyí kplékplé sinsɛn nǔvú e gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ lɛ é tɔn é jinjɔn kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ jí, enɛ ɖò xlɛ́xlɛ́ wɛ ɖɔ gbɛ̌ta sinsɛn lɛ tɔn lɛ ɖó acɛ dó kanlin ɔ jí.—Nǔɖexlɛ́mɛ 17:3-5.

  5.   É nɔ ɖè Mawu kpò. “Nu nyla dó Mawu wu sín nyikɔ kpé” kanlin ɔ wu.—Nǔɖexlɛ́mɛ 17:3.

  6.   É na nɔ nǔɖe ma wà nú táan ɖé. È na zé kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ dó “dò gɔngɔn” mɛ, a alǒ é na nɔ nǔɖe ma wà nú táan ɖé, amɔ̌, é na lɛ́ wá tɔ́n.—Nǔɖexlɛ́mɛ 17:8.

Nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn jɛnu

 Ð’ayi lee Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn kpo Kplékplé Akɔta lɛ tɔn e jɛ tɛn tɔn mɛ é kpo bló bɔ nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn e ɖɔ xó dó kanlin vɔvɔ cɛ́cɛ́ ɔ wu é jɛnu gbɔn é wu.

  1.   Gbɛ̌ta toxóɖɔgbɛ́ lɛ tɔn ɖé. Kplékplé Akɔta lɛ tɔn nɔ nɔ gudo nú tuto toxóɖiɖɔ tɔn lɛ, ɖó é nɔ jɛhun dó sɛ́n e ɖɔ ɖɔ “Tò e ɖ’emɛ lɛ é bǐ ɖó acɛ ɖokpo ɔ lɛ é” jí. b

  2.   Akpajlɛ tuto toxóɖiɖɔ tɔn gbɛ̀ ɔ bǐ tɔn ɖé. Ðò 2011 ɔ, tò 193gɔ́ ɔ byɔ Kplékplé Akɔta lɛ tɔn mɛ. Mɔ̌ mɛ ɔ, é nɔ flé nu ɖɔ emi sɔ́ akɔta kpo togun kpo gegě sín afɔ ɖó te ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ.

  3.   Acɛkpikpa ɖevo lɛ wɛ nɔ na ɛ hlɔnhlɔn. Tò e ɖò Kplékplé Akɔta lɛ tɔn mɛ lɛ é wɛ zɔ́n b’ɛ tíìn, bɔ ye mɛvo ɔ, é ɖó hlɔnhlɔn kpo acɛ kpo ɖě ǎ.

  4.   É nɔ wà nǔ ɖó bǔ xá sinsɛn. Sinsɛn e ɖò gbɛ̀ ɔ mɛ lɛ é nɔ gudo nú Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn kpo Kplékplé Akɔta lɛ tɔn kpo bǐ hwebǐnu. c

  5.   É nɔ ɖè Mawu kpò. È ɖó Kplékplé Akɔta lɛ tɔn ayǐ “bonu é na jɛhun dó fífá kpo ayijayǐ kpo jí gbɔn gbɛ̀ ɔ bǐ mɛ.” d Nǔ enɛ e gbé nya wɛ Kplékplé Akɔta lɛ tɔn ɖè é sixu cí nǔ ɖagbe ɖɔhun có, nú è na ɖɔ ɔ, é ɖè Mawu kpò, ɖó é jló na wà nǔ e Mawu ɖɔ ɖɔ Axɔ́suɖuto emitɔn kɛɖɛ jɛn na bló ye lɛ é.—Ðɛhan 46:10; Daniyɛli 2:44.

  6.   É na nɔ nǔɖe ma wà nú táan ɖé. Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn e è ɖó ayǐ táan klewun ɖé ɖò Wɛkɛ Hwan Nukɔntɔn ɔ gudo bonu é na jɛhun dó fífá jí é kpéwú bo gbò kpò nyi ali jí nú hwɛgbe lɛ ɖò tò lɛ tɛntin ǎ. Acɛ tɔn kú hwenu e Wɛkɛ Hwan Wegɔ́ ɔ bɛ́ ɖò 1939 é. Ee Wɛkɛ Hwan Wegɔ́ ɔ fó gudo é ɔ, è ɖó Kplékplé Akɔta lɛ tɔn ayǐ ɖò 1945. Linlin tɔn lɛ, lee é nɔ wà nǔ gbɔn é, kpo lee è bló tuto na gbɔn é kpo ɖibla nyí nǔ ɖokpo ɔ xá Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn tɔn.

a Sɔgbe xá Vine’s Expository Dictionary of Old and New Testament Words ɔ, xókwín Glɛkigbe tɔn e è lilɛ dó “dò gɔngɔn” é sín tinmɛ wɛ nyí “dò e ma ɖó vivɔnu ǎ é.” La Bible du roi Jacques lilɛ xókwín enɛ dó “domaɖó-azan.” Ðò Biblu mɛ ɔ, é nɔ dó gesí fí ɖé alǒ ninɔmɛ mɛ e ɖò gankpá mɛ bo ma sɔ́ sixu wà nǔ ɖebǔ ǎ é ɖé tɔn.

b Kpɔ́n Gbetakɛ́n 2gɔ́ Charte des Nations Unies tɔn.

c Ði kpɔ́ndéwú ɔ, kplékplé e sɔ́ gbɛ̌ta Protestant tɔn mɔkpan sín afɔ ɖó te ɖò Amɛlika é jla ɖò 1918 ɖɔ Akɔjijɛ Akɔta lɛ tɔn wɛ nyí “tutoblonunu toxóɖiɖɔ tɔn e gblamɛ axɔ́suɖuto Mawu tɔn na gbɔn bo na kp’acɛ dó ayikúngban ɔ jí é.” Ðò 1965 ɔ, afɔsɔ́ɖótetɔ́ sinsɛn Bouddha tɔn, Katolika tɔn, Orthodoxe Zǎnzǎnhweji tɔn tɔn, Hindu tɔn, Malɛnu lɛ tɔn, Jwifu lɛ tɔn kpo Protestant lɛ tɔn kpo kplé ɖò San Francisco, bo nɔ gudo nú Kplékplé Akɔta lɛ tɔn bo lɛ́ xoɖɛ n’i. Bɔ ɖò 1979 ɔ, Pápa Jean Paul II tinmɛ ɖɔ nukúnɖiɖó emitɔn wɛ nyí ɖɔ Kplékplé Akɔta lɛ tɔn ni nyí “nɔtɛn gudogudo tɔn e na nɔ jɛhun dó fífá kpo nǔjlɔjlɔwiwa kpo jí kaka sɔyi é ɖé.”

d Kpɔ́n Gbetakɛ́n 1tɔn Charte des Nations Unies tɔn.