Přejít k článku

Přejít na obsah

„Chvalte Jah!“

„Chvalte Jah!“

„Chvalte Jah, ... vždyť je to příjemné – chvála je vhodná.“ (ŽALM 147:1)

PÍSNĚ: 9, 23

1.–3. a) Zřejmě kdy byl napsán 147. žalm? b) Co se z rozboru 147. žalmu můžeme dozvědět?

KDYŽ někdo dobře splní nějaký úkol nebo se hezky zachová, zaslouží si pochvalu. Pokud to platí u lidí, o co víc to musí platit v případě Jehovy! Můžeme ho chválit za jeho ohromnou moc, jakou vidíme v tom, jak nádherně všechno vytvořil, nebo za hlubokou lásku, jakou nám projevil tím, že za nás obětoval svého Syna.

2 Jehovu toužil chválit i pisatel 147. žalmu. A také k tomu vybízel druhé. (Přečti Žalm 147:1, 7, 12.)

3 Nevíme, kdo tím pisatelem byl, ale zdá se, že žil v době, kdy se Izraelité vrátili do Jeruzaléma po tom, co je Jehova vysvobodil z babylonského zajetí. (Žalm 147:2) To, že Jehovu mohli uctívat opět ve své zemi, bylo pro žalmistu důvodem, aby ho chválil. Uvedl ale ještě další důvody, proč to dělal. Které to byly? A proč Jehovu chválíš – neboli voláš „Halelujah!“ – ty?

„UZDRAVUJE LIDI SE ZLOMENÝM SRDCEM“

4. Jak se asi Izraelité cítili, když je Kýros vysvobodil ze zajetí, a proč?

4 Představ si, jak muselo být Izraelitům v babylonském zajetí. Věznitelé jim posměšně říkali: „Zazpívejte nám jednu ze sionských písní.“ Jeruzalém, jejich největší důvod k radosti, byl v té době zničený. (Žalm 137:1–3, 6) Do zpěvu jim tedy zrovna nebylo. Měli zlomené srdce a potřebovali utěšit. Jehova splnil to, co předpověděl, a vysvobodil je prostřednictvím perského krále Kýra. Ten Babylon dobyl a prohlásil: „Jehova ... mě pověřil, abych mu vystavěl dům v Jeruzalémě... Kdokoli je mezi vámi ze všeho jeho lidu, Jehova, jeho Bůh, buď s ním. Ať tedy vyjde.“ (2. Par. 36:23) Takový vývoj událostí Izraelity v Babyloně určitě posílil.

5. Co žalmista napsal o Jehovově moci uzdravovat?

5 Jehova utěšil nejen izraelský národ jako celek, ale také každého jednotlivce. A to samé dělá i pro nás. Žalmista napsal, že Bůh „uzdravuje lidi se zlomeným srdcem a ovazuje jejich bolavá místa“. (Žalm 147:3) Jehova skutečně pečuje o ty, kdo mají problémy – ať už fyzické, nebo duševní. Touží po tom, aby nás utěšil a uzdravil naše citové rány. (Žalm 34:18; Iz. 57:15) Dává nám moudrost a sílu, takže můžeme zvládnout jakékoli těžkosti, které máme. (Jak. 1:5)

6. Proč je dobré zamyslet se nad slovy Žalmu 147:4? (Viz úvodní obrázek.)

6 Žalmista pak zvedl oči k nebi a řekl, že Jehova „sčítá počet hvězd“ a „všechny je nazývá jejich jmény“. (Žalm 147:4) Proč zdánlivě změnil téma a zmínil se o nebeských tělesech? Zamysli se nad tímto: Žalmista viděl nebe plné hvězd, ale neměl nejmenší ponětí o tom, jak moc jich ve skutečnosti je. Vědci dnes odhadují, že jenom v naší galaxii Mléčná dráha jich jsou miliardy. A galaxií jsou ve vesmíru možná tisíce miliard! Hvězdy opravdu spočítat nedokážeme, ale stvořitel je všechny zná jménem. To znamená, že každá hvězda je pro něj jedinečná. (1. Kor. 15:41) Dívá se tak i na lidi? Bůh, který ví, kde je každá hvězda v daný čas, zná osobně i tebe. Přesně ví, kde jsi, jak se cítíš a co v danou chvíli potřebuješ.

7. Co Jehova bere v úvahu, když nám pomáhá s problémy?

7 Jehova se o tebe nejen zajímá, ale také ti rozumí a má moc potřebnou k tomu, aby ti s problémy pomáhal. (Přečti Žalm 147:5.) Možná máš pocit, že je toho na tebe příliš a že to nemůžeš zvládnout. Jehova ví, na co už nestačíš, „pamatuje, že [jsi] prach“. (Žalm 103:14) Protože jsme nedokonalí, děláme znovu a znovu ty samé chyby. Mrzí nás, co někdy řekneme, že máme nesprávné touhy nebo že druhým něco závidíme. I když Jehova takové slabosti nemá, je úžasné, jak velké má pro nás pochopení. (Iz. 40:28)

8. Uveď příklad toho, jak je Jehova soucitný.

8 Možná jsi už zažil, jak ti v nějaké zkoušce pomohla Jehovova mocná ruka. (Iz. 41:10, 13) Uveďme si příklad Kjoko, pravidelné průkopnice, která se přestěhovala do nového působiště, kde si sáhla na dno svých sil. Jak jí Jehova dal najevo, že rozumí jejím problémům? V novém sboru bylo hodně bratrů a sester, kteří její pocity chápali. Vnímala to, jako by jí Jehova říkal: Mám tě opravdu rád, nejen proto, že jsi průkopnice, ale proto, že jsi má dcera a že jsi svůj život zasvětila mně. Chci, abys byla šťastná. Poznal jsi už i ty, že Jehovovo „porozumění je k nevylíčení“?

DÁVÁ NÁM, CO POTŘEBUJEME

9., 10. Jak nám Jehova pomáhá především? Uveď příklad.

9 Všichni ale máme i fyzické potřeby – musíme jíst, mít co na sebe a kde bydlet. Někdy si možná děláš starosti, jestli budeš mít dost jídla. Je to ale Jehova, kdo vytvořil koloběhy v přírodě potřebné k tomu, aby naše planeta produkovala potravu. Dokonce ji dává i nenasytným mladým krkavcům. (Přečti Žalm 147:8, 9.) Pokud krmí je, můžeš si být jistý, že se po hmotné stránce postará i o tebe. (Žalm 37:25)

10 Nejdůležitější je, že Jehova nám dává, co potřebujeme, abychom měli silnou víru, a „pokoj, který převyšuje všechno myšlení“. (Fil. 4:6, 7) Zamysleme se nad tím, co zažili Mucuo a jeho manželka, kterým Jehova pomohl, když v roce 2011 Japonsko zasáhla vlna tsunami. Tehdy vylezli na střechu svého domu a jen taktak si zachránili život. Přišli ale skoro o všechno, co měli. Noc strávili v patře zničeného domu v zimě a naprosté tmě. Ráno hledali něco, co by je duchovně povzbudilo. To jediné, co našli, byla Ročenka svědků Jehovových z roku 2006. Když jí Mucuo listoval, všiml si podnadpisu „Nejničivější tsunami v zaznamenaných dějinách“. Bylo to o zemětřesení na Sumatře v roce 2004, po kterém následovalo to nejhorší tsunami, k jakému kdy došlo. Když si Mucuo s manželkou četli vyprávění bratrů a sester, rozplakali se. Oba cítili, že se o ně Jehova láskyplně postaral a povzbudil je tak, jak to právě potřebovali. Pomohl jim také po hmotné stránce. Od bratrů a sester dostali jídlo a oblečení. A ještě víc je povzbudilo, že jejich sbor navštívili zástupci Boží organizace. Mucuo říká: „Vnímal jsem, že Jehova je po boku každého z nás a stará se o nás. Byla to pro nás obrovská útěcha!“ Bůh se o nás stará hlavně v duchovním ohledu, ale uspokojuje i naše fyzické potřeby.

MÁ MOC NÁS ZACHRÁNIT

11. V jakém případě nám Jehova bude pomáhat?

11 „Jehova ulevuje mírným.“ Miluje nás a vždycky je připravený nám pomoct. (Žalm 147:6a) V jakém případě z toho můžeme mít užitek? Musíme s ním mít dobrý vztah. A abychom takový vztah měli, musíme být mírní. (Sef. 2:3) Mírní lidé čekají, až Bůh napraví všechny křivdy a skoncuje s jejich utrpením. Takoví lidé mají Jehovovu přízeň.

12., 13. a) Pokud chceme, aby nám Jehova pomáhal, čemu se musíme vyhýbat? b) Z koho má Jehova radost?

12 Naproti tomu Bůh „snižuje ničemné k zemi“. (Žalm 147:6b) To jsou silná slova! Pokud nechceme pocítit jeho hněv, ale chceme, aby s námi jednal s láskou, musíme nenávidět, co nenávidí on. (Žalm 97:10) Například musíme nenávidět nemravnost. To znamená, že se musíme vyhýbat všemu, co by k takovému špatnému jednání mohlo vést. K tomu patří i pornografie. (Žalm 119:37; Mat. 5:28) Může to být těžký boj, ale požehnání od Jehovy stojí za jakékoli úsilí.

13 Abychom v tomto boji zvítězili, musíme se spoléhat na Jehovu, ne na sebe. Co myslíš, měl by radost z toho, kdybychom hledali záchranu „v mohutnosti koně“, tedy spoléhali se na to, na co se spoléhají lidé? V žádném případě! Nemyslíme si ani, že pomoc najdeme „v nohou muže“, neboli že se nějak zachráníme sami nebo že nás zachrání jiný člověk. (Žalm 147:10) Naopak, musíme se modlit a prosit Jehovu o pomoc. Na rozdíl od lidí, Jehovu naše snažné prosby nikdy neunaví, ani když ho o pomoc prosíme znovu a znovu. „Jehova nachází zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milující laskavost.“ (Žalm 147:11) Můžeme důvěřovat, že nás bude pořád milovat, bude po našem boku a bude nám pomáhat vítězit nad špatnými touhami.

14. Co žalmistovi dodávalo odvahu?

14 Máme důvod pevně věřit tomu, že Jehova svému lidu pomůže, jakmile to bude zapotřebí. Když žalmista přemýšlel o obnově Jeruzaléma, ve své písni vyjádřil, že Jehova zpevňuje závory městských bran, žehná lidem ve městě a zajišťuje tam mír. (Žalm 147:13, 14) Žalmista věděl, že Jehova posílí městské brány a své služebníky ochrání, a to mu dodávalo odvahu.

Jak nám Boží Slovo může pomoct, když máme pocit, že jsme na dně? (15. až 17. odstavec)

15. Jak se možná cítíme, když máme těžkosti?

15 Možná se bojíš, jestli zvládneš těžkosti, kterými procházíš. Jehova ti ale k tomu může dát potřebnou moudrost. Žalmista o svém Bohu řekl, že „posílá svou řeč na zem“ a že „jeho slovo běží rychle“. Dál se zmínil o tom, že Jehova dává sníh, rozptyluje jinovatku a shazuje kroupy, a pak se zeptal: „Kdo může obstát před jeho chladem?“ Dodal, že Jehova „vysílá své slovo“, a následkem toho sníh i kroupy tají. (Žalm 147:15–18) Náš Bůh všechno zná, může udělat cokoli a má pod kontrolou krupobití i vánici, a tak ti určitě může pomoct překonat jakékoli překážky, se kterými se setkáš.

16., 17. a) Jak nás Jehova vede pomocí Bible? b) Uveď příklad toho, že Jehovovo „slovo běží rychle“.

16 Jehova nás vede pomocí Bible. A „jeho slovo běží rychle“, což znamená, že nám pohotově dává duchovní vedení, které potřebujeme. Zamysli se nad tím, co ti přináší čtení Bible a publikací od „věrného a rozvážného otroka“, sledování internetové televize JW Broadcasting a stránek jw.org, povídání si se staršími a přátelské vztahy s bratry a sestrami. (Mat. 24:45) Vnímáš, že Jehova je rychlý v tom, jak tě vede?

17 To, jak je Boží Slovo mocné, zažila Simone. Připadala si tak bezcenná, že pochybovala o tom, že ji Jehova má rád. Vždycky když se cítila špatně, modlila se a prosila Jehovu o pomoc. Také hodně studovala Bibli. Říká: „Nikdy jsem nebyla v situaci, ve které bych necítila Jehovovu sílu a vedení.“ To jí pomohlo být pozitivnější.

18. a) Jak ti Bůh projevil čest? b) Jaké máš důvody k tomu, abys Jehovu chválil?

18 Žalmista věděl, že ze všech národů si Jehova jako svůj lid vybral starověký Izrael. Byl to jediný národ, kterému Bůh dal „své slovo“ a „své předpisy a svá soudcovská rozhodnutí“. (Přečti Žalm 147:19, 20.) My dnes jako jediní máme tu čest, že nás nazývá svým jménem. Jsme vděční, že ho známe, že nás vede svým Slovem a že s ním můžeme mít blízký vztah. Nemáš i ty, podobně jako pisatel 147. žalmu, pádné důvody, abys volal „Chvalte Jah!“ a povzbuzoval k tomu druhé?