PŘÍBĚH 30

Hořící keř

Hořící keř

KDYŽ Mojžíš hledal dobré pastviny pro své ovce, přišel k hoře Oreb. Najednou uviděl keř, který hořel, a přesto neshořel.

‚To je zvláštní,‘ pomyslel si Mojžíš. ‚To si musím prohlédnout zblízka.‘ Když šel blíž, zaslechl, jak nějaký hlas z keře říká: ‚Už se nepřibližuj! Zuj si sandály, protože stojíš na svaté půdě.‘ Byl to Bůh, který mluvil prostřednictvím anděla. Proto si Mojžíš zakryl svůj obličej.

Potom Bůh řekl: ‚Viděl jsem, jak můj lid v Egyptě trpí. Proto jej osvobodím, a tebe posílám, abys můj lid z Egypta vyvedl.‘ Jehova Bůh chtěl svůj lid přivést do krásné země Kanaán.

Ale Mojžíš řekl: ‚Já jsem přece úplně bezvýznamný. Jak bych to mohl dokázat? Ale dejme tomu, že půjdu. Izraelité se mě zeptají: „Kdo tě posílá?“ Co jim mám odpovědět?‘

‚Řekneš jim tato slova,‘ odpověděl Bůh. ‚JEHOVA, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův, mě k vám poslal.‘ A Jehova dodal: ‚To je mé jméno navždy.‘

‚Ale co když mi nebudou věřit, že jsi mě poslal?‘ řekl Mojžíš.

‚Co držíš v ruce?‘ zeptal se Bůh.

‚Hůl,‘ odpověděl Mojžíš.

‚Hoď ji na zem,‘ řekl Bůh. Když to Mojžíš udělal, z hole se stal had. Jehova potom Mojžíšovi ukázal ještě jiný zázrak. Řekl: ‚Zastrč ruku do horního záhybu svého oděvu.‘ Mojžíš to udělal, a když ruku vytáhl, byla bílá jako sníh! Vypadala, jako kdyby byla postižena nebezpečnou nemocí, která se jmenuje malomocenství. Jehova navíc způsobil, že Mojžíš mohl udělat ještě třetí zázrak. Nakonec Bůh řekl: ‚Když uděláš tyto zázraky, Izraelité uvěří, že jsem tě poslal.‘

Potom šel Mojžíš domů a řekl Jetrovi: ‚Dovol mi, prosím, abych se mohl vrátit ke svým příbuzným do Egypta. Chtěl bych se podívat, jak se jim daří.‘ A tak se Jetro s Mojžíšem rozloučil a Mojžíš se vydal zpět do Egypta.

2. Mojžíšova 3:1–22; 4:1–20