V roce 2025 uběhlo 100 let od chvíle, kdy v bývalé Jugoslávii začali působit svědkové Jehovovi. Dobrou zprávu tam kážou od roku 1925, a to navzdory válkám, politickým změnám a pronásledování. O naši činnost v dnešní Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku, Severní Makedonii, Slovinsku a Srbsku se starají pobočky v Bělehradu, Kamniku, Skopji a Záhřebu.

Bratr Franz Brand poznal pravdu, když žil v Rakousku, a dal se pokřtít v roce 1925. Později v tom roce se vrátil do dnešního Srbska, kde začal kázat a pořádat skupinové studium Bible. Pak se přestěhoval do Mariboru (v dnešním Slovinsku), kde s druhými dál mluvil o dobré zprávě. V roce 1927 se v Mariboru konala první přednáška pro veřejnost a v roce 1930 tam proběhly první křty. Dalo se pokřtít 20 nových bratrů a sester. V úterý 9. září 1930 získali svědkové Jehovovi zákonnou registraci. Díky tomu mohli ještě svobodněji kázat a pořádat shromáždění.

Tohle všechno se ale v následujících letech změnilo. S druhou světovou válkou přišel silný odpor nacistů. V oblasti dnešního Slovinska bylo v té době 100 zvěstovatelů a skoro polovinu z nich nacisté zatkli a už je nikdo nikdy neviděl. Po válce se vlády ujali komunisté a nastolili tvrdou diktaturu. Bratři a sestry se mohli scházet a kázat jen potají a kvůli své neutralitě šlo hodně z nich do vězení. Oni ale dál uctívali Jehovu a jeden druhého podporovali. Díky tomu bylo svědků v celé Jugoslávii čím dál víc.

Když na začátku 90. let komunistický režim padl, Jugoslávie se postupně rozdělila na šest samostatných států. Ale etnické, národnostní a náboženské předsudky vedly k dalšímu násilí a bojům. Pro svědky Jehovovy to byla příležitost ukázat, že jsou na straně Božího království a že mají jeden druhého ze srdce rádi. V roce 1991 se v Záhřebu (v dnešním Chorvatsku) konal mezinárodní sjezd. Mezi pokojnou atmosférou, která tam byla, a tím, co se dělo okolo, byl propastný rozdíl. „Všude kolem se schylovalo k válce, ale na tomhle sjezdu byla cítit úžasná jednota,“ vzpomíná bratr Dragutin Novak, který pomáhal s organizací sjezdu. „Společnost byla čím dál tím víc rozdělená a přibývalo nenávisti, ale na nás bylo vidět, že křesťanská láska nad tím vším vítězí.“

V zemích bývalé Jugoslávie dnes spolu slouží skoro 13 000 zvěstovatelů. Moc si našich bratrů a sester v těchhle zemích vážíme, protože toho v uplynulých 100 letech hodně zvládli a nevzdali se. Ukázali tak, že láska je „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14)