Přejít k článku

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Svědkové Jehovovi v kazatelské službě u Mostu míru v Tbilisi

21. ÚNORA 2017
GRUZIE

Evropský soud se zastává práv svědků Jehovových v Gruzii

Svědkové Jehovovi v Gruzii jsou v současné době zákonně uznáni a vláda jim umožňuje svobodně uctívat Boha. V letech 1999 až 2003 ale byla situace úplně jiná. Vláda tehdy přivírala oči nad tím, že náboženští extremisté brutálně napadali svědky, a odmítala viníky soudně stíhat.

Pronásledování vedlo svědky k tomu, že podali několik stížností k Evropskému soudu pro lidská práva. Jeden z těchto případů, nazvaný Carcidze a ostatní proti Gruzii, se týkal tří incidentů, které se staly v letech 2000 a 2001. Došlo při nich k davovému násilí, narušování náboženských setkání, ničení majetku a fyzickým i slovním útokům ze strany policie.

Evropský soud pro lidská práva vydal 17. ledna 2017 v případu Carcidze svoje rozhodnutí. Došel k závěru, že práva svědků Jehovových byla porušena. Uznal, že gruzínská policie se na incidentech buď přímo podílela, nebo nezasáhla, aby ochránila oběti. Soud také shledal, že gruzínští soudci nezabránili útokům proti svědkům, protože byli předpojatí a s fakty se seznámili jen zběžně.

Třetí rozhodnutí, které odsuzuje vládou podporované pronásledování

Šlo o třetí rozhodnutí proti Gruzii, které Evropský soud pro lidská práva vydal v souvislosti s tím, co nazval „celonárodním nábožensky motivovaným násilím proti svědkům Jehovovým“, k němuž docházelo v letech 1999 až 2003. Ve všech třech rozhodnutích soud uvedl, že se Gruzie nezastala náboženské svobody svědků Jehovových a diskriminovala je a tím porušila Evropskou úmluvu o lidských právech.

Soud popsal situaci v tehdejší Gruzii těmito slovy: „Tím, že se gruzínské státní orgány buď přímo podílely na útocích proti svědkům Jehovovým, nebo tiše souhlasily s nezákonným jednáním soukromých osob, vytvořily ovzduší beztrestnosti, které v konečném důsledku vyvolalo v celé zemi další útoky proti svědkům.“

Evropský soud prosazuje respektování zákona a náboženskou svobodu

Při třech útocích, které Evropský soud pro lidská práva zkoumal v případu Carcidze, oběti zažívaly nespravedlivé zacházení, kterého se účastnila nebo na něm měla spoluvinu policie.

  • Dne 2. září 2000 policie ve městě Kutaisi odvedla Giu Dzamukova na policejní stanici. Zabavili mu náboženské publikace a pak ho uráželi a bili. Další den jeden policista napadl Vladimira Gabuniu. Udeřil ho do břicha a roztrhal náboženské publikace, které měl u sebe.

  • Dne 26. října 2000 policie ve městě Marneuli drsně přerušila náboženské setkání svědků a zabavila náboženskou literaturu. Alexandra Mikirtumova, který tam měl proslov na duchovní téma, a také Binaliho Alieva, majitele domu, kde se setkání konalo, odvedli na policejní stanici. Policisté později přinutili Alexandra Mikirtumova nasednout do auta a odvezli ho za město. Tam mu přikázali, aby se už nikdy nevracel. A Binalimu Alievovi nařídili, aby už ve svém domě nikdy nepořádal náboženské setkání svědků Jehovových.

  • Dne 27. března 2001 dav ortodoxních náboženských extremistů ve městě Rustavi vtrhl do domu Jimšera Gogelašviliho, kde probíhalo náboženské setkání. Extremisté svědky uráželi a donutili je odejít. Také zabavili náboženské publikace a následující den je na nedalekém tržišti veřejně spálili. Policie odmítla zakročit, aby svědky ochránila.

V každém z těchto případů se svědkové obrátili na gruzínské soudy, ale nepochodili. Jak uvedl Evropský soud pro lidská práva, soudci v Gruzii nadržovali policii a dostatečně neprozkoumali důkazy, které oběti předložily. K postoji soudců se Evropský soud vyjádřil následovně:

To, že soudy posuzovaly tento případ jen zběžně a neobjektivně, že se automaticky spolehly na výpovědi policistů a že z neopodstatněných důvodů odmítly verzi událostí, jak je podaly oběti, nelze z pohledu [Evropského] soudu zhodnotit jinak než jako tichý souhlas soudců s násilným jednáním, kterému byli žalobci vystaveni.

Evropský soud pro lidská práva došel k závěru, že byla porušena práva svědků, která jsou zakotvena v článku 9 (svoboda vyznání) a v článku 14 (diskriminace) Evropské úmluvy o lidských právech. Proto nařídil zaplatit odškodné ve výši 11 000 eur a soudní výlohy ve výši 10 000 eur.

Bude mít toto rozhodnutí vliv i na Rusko a Ázerbájdžán?

Svým rozhodnutím Evropský soud v podstatě zopakoval to, co již rozhodl dříve v gruzínských případech Gldani Begeluri a v ruských případech Kuzněcov Krupko. Gruzínská vláda tato dřívější rozhodnutí postupně uvedla do praxe. Svědkové v Gruzii jsou vděční za to, že je jim poskytována větší ochrana a díky tomu se můžou svobodněji a beze strachu scházet k uctívání Boha a mluvit o své víře.

Právník v oblasti mezinárodních lidských práv André Carbonneau, který se účastnil slyšení u gruzínských soudů a také přípravy stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva, řekl: „Tímto skvělým rozhodnutím dal Evropský soud jasně najevo, že nebude tolerovat kroky vlád pod jeho pravomocí, které prosazují nebo podporují potlačování náboženské svobody občanů. Svědkové Jehovovi jsou rádi, že gruzínská vláda postupně uplatňuje tato rozhodnutí, takže můžou svobodně uctívat Boha. Doufáme, že i jiné země Rady Evropy, včetně Ruska, budou těmto rozhodnutím věnovat pozornost.“

Toto nejnovější rozhodnutí Evropského soudu chrání právo na společné uctívání Boha a na pokojné šíření náboženských názorů. Svědkové Jehovovi po celém světě doufají, že toto jednoznačné rozhodnutí Evropského soudu bude mít vliv na to, jak dopadnou podobné stížnosti proti Rusku a Ázerbájdžánu, které zatím čekají na projednání.