Přejít k článku

Přinášejí starším lidem útěchu a naději

V Austrálii, stejně jako v mnoha dalších zemích, stoupá počet starších lidí. Někteří z nich se stěhují do domovů důchodců, kde personál laskavě pečuje o jejich zdraví a každodenní potřeby.

Mnoho obyvatel domovů důchodců samozřejmě potřebuje víc než jen fyzickou péči. Někdy se můžou nudit, cítit se osamělí nebo bezmocní. Svědkové Jehovovi v australském městě Portland ve státě Victoria každý týden navštěvují dvě zařízení pro seniory a jejím obyvatelům přinášejí útěchu a naději.

Biblické rozhovory ušité na míru seniorům

Místní svědkové se scházejí se skupinou seniorů a společně si povídají o různých biblických námětech, například o zajímavých událostech z Ježíšova života. Jason říká: „Přečteme si s nimi pasáž z Bible a pak si o ní povídáme.“ Mnozí z nich zápasí se zdravotními problémy, a tak s nimi svědkové rozebírají biblický slib, že Bůh odstraní nemoci a smrt. Dává jim to naději a povzbuzuje je to.

„Nejdřív byla naše setkání půlhodinová, ale senioři je chtěli delší,“ vypráví místní svědek Tony. „Takže teď si povídáme asi hodinu, i když jedna paní říkala, že by to klidně prodloužila na dvě.“ Někteří senioři už nevidí, jsou upoutaní na lůžko nebo neudrží nic v rukou. Svědkové jim proto při rozhovorech pomáhají a povzbuzují je, aby se co nejvíc zapojovali.

Při setkáních si společně zazpívají několik písní, kterými chválí Boha, a často je vyžadován přídavek. John * z domova důchodců řekl: „Vaši hudbu milujeme. Pomáhá nám poznat Boha a vážit si ho.“ Judith, která je nevidomá, se texty všech svých oblíbených písní naučila nazpaměť.

Svědkové se zajímají o každého jednotlivce. Dobrovolník Brian říká, že když někomu ze seniorů není dobře, zajdou za ním na pokoj. „Povídáme si s ním a chceme vědět, jak se cítí. Někdy se u nemocného zastavíme i jiný den, abychom zjistili, jak se mu daří.“

„Vás sem poslal Bůh“

Mnozí obyvatelé domova důchodců jsou za taková setkání vděční. Peter, který se účastní biblických rozhovorů každý týden, říká: „Vždycky se moc těším.“ Judith pokaždé žádá své pečovatele: „Je středa! Máme biblickou studijní skupinu. Prosím, pomozte mi se nachystat, abych nepřišla pozdě.“

Senioři mají radost z toho, co se dozvídají. Také se cítí Bohu blíž než kdy dřív. Když jednou rozebrali něco, co Ježíš učil, Robert poznamenal: „Nikdy jsem této pasáži nerozuměl. Teď ji ale konečně chápu!“ David se dozvěděl, jak důležitá je modlitba, a říká: „Pomohlo mi to vytvořit si k Bohu vztah a je pro mě díky tomu skutečný.“

Starší lidé jsou nadšení, když slyší, jakou naději Bible dává do budoucna. Lynette řekla svědkům: „Moc vám za útěchu z Bible děkuji.“ Jiná seniorka řekla: „Vás sem poslal Bůh.“

Margaret si tato setkání oblíbila natolik, že teď pravidelně navštěvuje shromáždění svědků Jehovových v místním sále Království. Kvůli špatnému zdraví a omezené pohyblivosti ji to stojí hodně sil. Svědkům řekla: „Díky vám teď všichni máme pro co žít.“

„To, co děláte, je skvělé“

Také zaměstnanci domova důchodců si váží návštěv svědků. Anna, která patří ke svědkům, říká: „Personál starší lidi povzbuzuje, aby na setkání s námi chodili, protože si všimli, že pak vypadají mnohem šťastnější.“ Brian, kterého jsme už zmínili, dodává: „Zaměstnanci domova jsou přátelští a spolupracují s námi. Vycházejí nám vstříc.“

Rodiny seniorů mají radost, když vidí, jak jejich milované tato setkání baví. Dcera jedné starší paní svědky pochválila: „To, co děláte pro moji maminku, je skvělé.“

^ 7. odst. Jména obyvatel domova důchodců byla změněna.