Přejít k článku

Svědkové v Itálii podávají svým sousedům pomocnou ruku

Vydatné deště, které na konci listopadu 2016 zasáhly severní Itálii, způsobily záplavy v některých vesnicích jižně od města Moncalieri. Místy dosáhla voda výšky přes půl metru. Jedny noviny uvedly: „Voda nikoho a nic nešetřila.“ Místní úřady okamžitě evakuovaly asi 1 500 obyvatel a díky rychlé reakci záchranářů nedošlo k žádným ztrátám na životech. Mnoho rodin ale utrpělo materiální škody.

Týmová práce

Místní svědkové Jehovovi se rozdělili do týmů a okamžitě se pustili do práce. Pomáhali zasaženým rodinám tak, že z jejich domů odklízeli bahno a nepořádek a zachraňovali nábytek a osobní věci. Když jeden tým s vybavením a teplým jídlem dorazil k uzavírce na příjezdové silnici, hlídka je nechala projet, aby mohli pomoct rodině, která to potřebovala. Svědkové ochotně pomáhali nejenom svým spoluvěřícím, ale také lidem jiného vyznání.

Například v jednom bytovém domě voda úplně zatopila sklepy. Jakmile ji hasiči vypumpovali, početný tým svědků pomohl svému spoluvěřícímu Antoniovi a jeho rodině jejich sklep vyčistit. Pak tito dobrovolníci pomohli i dalším obyvatelům domu. Vytvořili lidský řetěz a za pouhých pár hodin vyklidili všechny sklepy. Všichni si jejich pomoci velmi vážili. Nájemnice Viviana přistoupila k Antoniově manželce a se slzami v očích řekla: „Poděkujte prosím za nás vašim bratrům. Jste opravdu výjimeční lidé!“

Obyvatelé jedné obzvlášť zasažené vesnice pozorovali tým svědků, jak pomáhají těm, které katastrofa postihla. Na některé z nich to silně zapůsobilo, a tak se nabídli, že svědkům pomůžou, a ochotně se řídili pokyny, které dostali od vedoucího tohoto týmu.

Vděčný za „neocenitelnou pomoc“

Dům jednoho muže byl vážně poškozený a garáž byla úplně zanesená bahnem. Byl ohromený, když viděl, jak osm svědků bez přestání čtyři hodiny pracovalo, aby jeho garáž vyčistili. Vděčně objal několik pracovníků a na sociální síti poděkoval za jejich „neocenitelnou pomoc“.

Jeden svědek Jehovův vypráví: „Pomohli jsme několika sousedům, kteří nejsou svědkové, a většině z nich je přes 80. Někteří měli slzy v očích, když nám děkovali za to, co jsme pro ně udělali.“ Jeden muž, který je hodně aktivní v místní katolické farnosti, řekl svědkům, že si moc váží jejich pomoci, a dodal: „Bylo skvělé vidět, že i když jsme jiného vyznání, vzájemně jsme si pomohli.“ Jiný muž řekl: „Škoda, že jste známí jenom tím, že každou neděli dopoledne zvoníte na lidi, ale málokdo ví, že taky pomáháte druhým.“