Přejít k článku

Mají svědkové Jehovovi nějaká pravidla ohledně toho, když chtějí s někým chodit?

Svědkové Jehovovi jsou přesvědčení, že zásady a pokyny obsažené v Bibli jsou prospěšné. Tyto zásady jsme nevymysleli, ale řídíme se jimi, protože věříme, že když se podle nich rozhodujeme, dělá to Bohu radost a nám samotným se dobře daří. (Izajáš 48:17, 18) Některé zásady se týkají i toho, když chce někdo s někým chodit. *

  • Manželství je trvalý svazek. (Matouš 19:6) A protože věříme, že známost by měla vést k manželství, bereme ji vážně.

  • Známost je jenom pro ty, kdo mají věk na to, vstoupit do manželství. Takoví lidé už za sebou mají „rozkvět mládí“ neboli období, kdy jsou sexuální touhy nejsilnější. (1. Korinťanům 7:36)

  • Ti, kdo spolu chodí, by měli být volní pro vstup do manželství. Někteří lidé jsou zákonně rozvedení, ale z Božího pohledu nejsou volní, aby uzavřeli nový sňatek. Boží zákon totiž v tomto ohledu mluví jasně – jediný důvod k rozvodu je sexuální nemravnost. (Matouš 19:9)

  • Křesťané, kteří si chtějí někoho vzít, by se měli řídit biblickým příkazem, aby si partnera vybírali jenom mezi svými spoluvěřícími. (1. Korinťanům 7:39) My, svědkové Jehovovi, tomuto příkazu rozumíme tak, že se tím nemyslí osoba, která naši víru jenom respektuje. Je tím myšlen člověk, který je pokřtěným a aktivním svědkem Jehovovým. (2. Korinťanům 6:14) Bůh své služebníky vždycky vybízel, aby vstupovali do manželství pouze s člověkem, který sdílí jejich víru. (1. Mojžíšova 24:3; Malachiáš 2:11) I dnešní odborníci zjišťují, že je tento příkaz praktický. *

  • Děti mají poslouchat svoje rodiče. (Přísloví 1:8; Kolosanům 3:20) Pro mladé, kteří ještě bydlí s rodiči, to znamená, že budou poslouchat jejich rozhodnutí ohledně známosti. Rodiče mají třeba právo rozhodnout, kdy jejich syn nebo dcera může začít s někým chodit, a taky jim můžou ve vztahu stanovit určité hranice.

  • V rámci biblických zásad se může každý svědek Jehovův sám rozhodnout, jestli s někým začne chodit a s kým. To je v souladu se slovy: „Každý bude před Bohem zodpovídat za svoje činy.“ (Galaťanům 6:5, Slovo na cestu) Nicméně mnoho svědků, kteří uvažovali o známosti, se moudře rozhodlo, že se poradí se zkušeným spolukřesťanem, kterému leží na srdci jejich dobro. (Přísloví 1:5)

  • Hodně věcí, které lidé běžně dělají, když s někým chodí, jsou ve skutečnosti vážné hříchy. V Bibli se například píše, že se máme vyhýbat sexuální nemravnosti. To nezahrnuje jenom pohlavní styk, ale třeba i dráždění pohlavních orgánů druhé osoby nebo orální či anální sex. (1. Korinťanům 6:9–11) Bohu se nelíbí dokonce ani vášnivé chování, které sice není sexuální nemravností, ale nemá k ní daleko. V Bibli je označené jako „nečistota“. (Galaťanům 5:19–21) Bible odsuzuje i to, když spolu dva lidé mluví o nemravných věcech. (Kolosanům 3:8)

  • Srdce neboli naše vnitřní já je zrádné. (Jeremjáš 17:9) Může člověka svést k tomu, aby dělal věci, o kterých ví, že jsou špatné. Páry, které spolu chodí, tomu chtějí zabránit, a tak se snaží vyhýbat ošemetným situacím. Například se snaží být ve společnosti slušných lidí nebo si s sebou vezmou doprovod. (Přísloví 28:26) Svobodný křesťan, který by si rád našel partnera, dobře ví, jak nebezpečné můžou být internetové seznamky. Uvědomuje si, jaká rizika s sebou přináší známost s někým, o kom toho ví hodně málo. (Žalm 26:4)

^ 1. odst. V některých kulturách není známost běžná. Bible neříká, že s někým musíme chodit nebo že to je jediná cesta vedoucí k manželství.

^ 5. odst. Například jeden článek v časopise Marriage & Family Review uvedl, že „tři kvalitativní studie dlouholetých manželství ukázaly, že stejné náboženské přesvědčení je v dlouholetých manželstvích klíčové (tedy v manželstvích trvajících více než 25 let)“. (2005, roč. 38, č. 1, str. 88)