Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

 28. KAPITOLA

„Ty sám jsi věrně oddaný“

„Ty sám jsi věrně oddaný“

1, 2. Proč je možné říci, že pro krále Davida nebyla nevěrnost ničím neznámým?

PRO krále Davida nebyla nevěrnost ničím neznámým. V určitém období sužovaly jeho bouřlivou vládu intriky. Spikli se proti němu příslušníci jeho vlastního národa. Zradili ho také někteří z těch, od nichž bychom očekávali, že zůstanou jeho nejbližšími přáteli. Například Davidova první manželka Mikal. Zpočátku „byla do Davida zamilovaná“ a nepochybně ho podporovala v jeho královských povinnostech. Později jím však ‚začala ve svém srdci pohrdat‘, a dokonce se v jejích očích stal ‚jedním z mužů s prázdnou hlavou‘. (1. Samuelova 18:20; 2. Samuelova 6:16, 20)

2 Dále to byl Davidův osobní rádce Achitofel. Jeho rada byla ceněna tak, jako by šlo přímo o Jehovovo slovo. (2. Samuelova 16:23) Ale časem se z tohoto důvěrného přítele stal zrádce a připojil se k organizované vzpouře proti Davidovi. A kdo toto spiknutí vyprovokoval? Byl to Davidův vlastní syn Absalom. Tento úkladný prospěchář „kradl srdce izraelských mužů“ a učinil se rivalským králem. Absalomova vzpoura nabyla takové intenzity, že král David musel utéci, aby si zachránil život. (2. Samuelova 15:1–6, 12–17)

3. V co David důvěřoval?

3 Existoval snad někdo, kdo Davidovi zůstal věrný? Po celou dobu, kdy zažíval všechny tyto strasti, David věděl, že někdo takový existuje. Kdo to byl? Ano, byl to Jehova Bůh. David o něm řekl: „S někým věrně oddaným budeš jednat ve věrné oddanosti.“ (2. Samuelova 22:26) Co je věrná oddanost a jak je v projevování této vlastnosti tím nejlepším příkladem Jehova?

 Co je věrná oddanost?

4, 5. (a) Co je „věrná oddanost“? (b) Jak se věrná oddanost liší od věrnosti?

4 Výraz „věrná oddanost“, jak je používán v Hebrejských písmech, představuje laskavost, která se s láskou pevně drží někoho nebo něčeho, dokud není účel takového sepětí splněn. Je to víc než věrnost. Vždyť člověk může být věrný i jenom z pocitu povinnosti. Ale věrná oddanost má kořeny v lásce. * Slovo „věrný“ může být uplatněno i na neživé věci. Například jako ‚věrného svědka na obloze‘ označil žalmista měsíc, protože se objevuje pravidelně každou noc. (Žalm 89:37) O měsíci však není možné říci, že je věrně oddaný. Proč? Protože věrná oddanost je výrazem lásky — je tedy něčím, co neživé věci nedokážou projevovat.

O měsíci je řečeno, že je věrným svědkem, ale pouze inteligentní tvorové mohou opravdu zrcadlit Jehovovu věrnou oddanost

5 V biblickém smyslu je věrná oddanost vroucí vlastnost. Její projevování je známkou toho, že mezi člověkem, který tuto vlastnost projevuje, a tím, komu je určena, existuje určitý vztah. Taková věrná oddanost není vrtkavá. Není jako mořské vlny zmítané sem a tam stále se měnícím  větrem. Naopak, věrná oddanost neboli věrně oddaná láska je stálá a má sílu překonávat ty nejděsivější překážky.

6. (a) V jaké míře dnes lidé projevují věrnou oddanost a jak na tuto skutečnost poukazuje Bible? (b) Jakým nejlepším způsobem se můžeme dozvědět, co věrná oddanost znamená, a proč?

6 Je pravda, že takováto věrná oddanost je dnes vzácná. Velmi často se stává, že blízcí druhové „mají sklon rozbít se navzájem na kusy“. A stále častěji slýcháme o tom, že lidé v manželství opouštějí svého partnera. (Přísloví 18:24; Malachiáš 2:14–16) Zrádné jednání je tak běžné, že sami možná říkáme podobná slova jako prorok Micheáš: „Věrně oddaný vyhynul ze země.“ (Micheáš 7:2) Lidé sice často zapomínají projevovat milující laskavost, ale pro Jehovu je věrná oddanost význačným charakteristickým rysem. O tom, co věrná oddanost znamená, se můžeme nejlépe dozvědět, když prozkoumáme, jak Jehova tuto důležitou stránku své lásky projevuje.

Jehovova nedostižná věrná oddanost

7, 8. Proč je možné říci, že Jehova sám je věrně oddaný?

7 O Jehovovi Bible říká: „Ty sám jsi věrně oddaný.“ (Zjevení 15:4) Proč je to možné říci? Cožpak lidé a andělé někdy neprojevují věrnou oddanost pozoruhodným způsobem? (Job 1:1; Zjevení 4:8) A co Ježíš Kristus? Není snad Božím hlavním ‚věrně oddaným‘? (Žalm 16:10) Proč se tedy dá říci, že Jehova sám je věrně oddaný?

8 Především nesmíme zapomenout, že věrná oddanost je jednou ze stránek lásky. Vzhledem k tomu, že „Bůh je láska“ — že je samotným zosobněním této vlastnosti —, kdo by věrnou oddanost dokázal projevovat plněji než Jehova? (1. Jana 4:8) Ano, andělé a lidé možná zrcadlí Boží vlastnosti, ale jedině Jehova je věrně oddaný v té největší míře. Jakožto „Prastarý na dny“ projevuje milující laskavost déle než kterýkoli jiný tvor, ať už pozemský nebo nebeský. (Daniel  7:9) Jehova je tudíž tím nejlepším vzorem v projevování věrné oddanosti. Tuto vlastnost dává najevo v takové míře, v jaké toho žádný jiný tvor není schopen. Uvažujme o několika příkladech.

9. V jakém smyslu je Jehova „věrně oddaný ve všech svých dílech“?

9 Jehova je „věrně oddaný ve všech svých dílech“. (Žalm 145:17) V jakém smyslu? Odpověď nám dává Žalm 136. Tam je vyjmenována řada Jehovových záchranných skutků, mimo jiné i pozoruhodné osvobození Izraelitů u Rudého moře. Není bez významu, že slova každého verše tohoto žalmu jsou zdůrazněna vyjádřením: „Vždyť jeho milující laskavost [neboli věrná oddanost] je na neurčitý čas.“ Tento žalm je zahrnut do Otázek k rozjímání, které jsou otištěny na straně 289. Když uvedené verše čtete, nepochybně vás zaujme, jakými mnoha způsoby Jehova prokazoval milující laskavost svému lidu. Ano, Jehova projevuje věrnou oddanost svým věrným služebníkům tím, že vyslýchá jejich volání o pomoc a v ustanoveném čase zasahuje. (Žalm 34:6) Jehovova věrně oddaná láska k jeho služebníkům je stálá, pokud oni zůstávají věrně oddáni jemu.

10. Jak Jehova projevuje věrnou oddanost v souvislosti se svými měřítky?

10 Jehova projevuje svým služebníkům věrnou oddanost také tím, že se věrně drží svých měřítek. Na rozdíl od některých náladových lidí, kteří se nechávají ovládat svými rozmary a city, se Jehova ve svém názoru na to, co je správné a co je nesprávné, nemění. K takovým věcem, jako je spiritismus, modlářství a vraždy, má po celá tisíciletí stejný postoj. „Až do stáří člověka jsem Týž,“ řekl prostřednictvím svého proroka Izajáše. (Izajáš 46:4) Můžeme tedy mít důvěru, že když budeme jednat v souladu s jasným mravním vedením, které je obsaženo v Božím slově, budeme z toho mít užitek. (Izajáš 48:17–19)

11. Uveďte příklady toho, že Jehova je věrný svým slibům.

 11 Jehova projevuje věrnou oddanost také tím, že zůstává věrný svým slibům. Když něco předpoví, stane se to. Jehova tedy prohlásil: „Mé slovo, jež vychází z mých úst..., se ke mně [nevrátí] bez výsledků, ale jistě učiní to, co mě těší, a jistě bude mít úspěch v tom, k čemu jsem je poslal.“ (Izajáš 55:11) Tím, že je věrný svému slovu, Jehova projevuje věrnou oddanost svému lidu. Nenechává ho znepokojeně čekat na něco, o čem sám ví, že to ani nemá v úmyslu udělat. Jehova má v tomto ohledu takovou pověst, že jeho služebník Jozue mohl říci: „Neselhal ani jeden slib z celého dobrého slibu, který Jehova dal izraelskému domu; všechno se splnilo.“ (Jozue 21:45) Můžeme tedy mít důvěru, že nikdy nezažijeme zklamání kvůli tomu, že by Jehova své sliby nesplnil. (Izajáš 49:23; Římanům 5:5)

12, 13. V jakých ohledech je Jehovova milující laskavost „na neurčitý čas“?

12 Jak už bylo uvedeno dříve, Bible nám říká, že Jehovova milující laskavost „je na neurčitý čas“. (Žalm 136:1) Jak je to možné? Jedním z důvodů je to, že Jehova odpouští hříchy natrvalo. Ve 26. kapitole bylo pojednání o tom, že Jehova neupozorňuje na minulá provinění, která už člověku prominul. A protože „všichni zhřešili a nedosahují Boží slávy“, měl by být každý z nás vděčný, že Jehovova milující laskavost je na neurčitý čas. (Římanům 3:23)

13 Jehovova milující laskavost je na neurčitý čas ještě v jiném smyslu. Boží slovo říká, že spravedlivý „jistě bude jako strom zasazený při vodních tocích, který dává své vlastní ovoce ve svém období a jehož listí neusychá, a všechno, co dělá, se podaří“. (Žalm 1:3) Představte si bujný strom, jehož listoví nikdy neuschne. Podobně bude i náš život dlouhý, pokojný a plodný, pokud nalezneme opravdové potěšení v Božím slově. Požehnání, které s věrnou oddaností Jehova  vylévá na své věrné služebníky, je věčné. Ve spravedlivém novém světě, jejž Jehova vytvoří, bude poslušné lidstvo zažívat jeho milující laskavost na neurčitý čas. (Zjevení 21:3, 4)

Jehova „neopustí své věrně oddané“

14. Jak Jehova projevuje ocenění pro věrnou oddanost svých služebníků?

14 Jehova svou věrnou oddanost projevuje opakovaně. Je dokonale zásadový, a proto věrná oddanost, kterou dává najevo svým věrným služebníkům, nikdy nezeslábne. Žalmista napsal: „Býval jsem mladý muž, také jsem zestárl, a přece jsem neviděl nikoho spravedlivého úplně opuštěného, ani jeho potomstvo, jak hledá chléb. Jehova totiž miluje právo a neopustí své věrně oddané.“ (Žalm 37:25, 28) Je pravda, že jakožto Stvořitel si Jehova zaslouží, abychom ho uctívali. (Zjevení 4:11) Přesto si nesmírně cení našich věrných skutků, protože on sám je věrně oddaný. (Malachiáš 3:16, 17)

15. Vysvětlete, jak Jehovovo jednání s Izraelity vyzdvihuje Jehovovu věrnou oddanost.

15 Ve své milující laskavosti Jehova opakovaně pomáhá svým ctitelům, když se dostanou do těžkostí. Žalmista nám říká: „Střeží duše svých věrně oddaných; z ruky ničemných je osvobozuje.“ (Žalm 97:10) Zamysleme se nad tím, jak jednal s izraelským národem. Potom, co Izraelité byli zázračně osvobozeni u Rudého moře, zazpívali píseň Jehovovi a v ní prohlásili: „Ve své milující laskavosti [nebo „věrně oddané lásce“, poznámka pod čarou] jsi vedl lid, který jsi získal zpět.“ (2. Mojžíšova 15:13) Osvobození Izraelitů u Rudého moře bylo od Jehovy jistě projevem věrně oddané lásky. Mojžíš jim tedy řekl: „Ne proto, že jste byli nejlidnatější ze všech národů, vám Jehova projevil náklonnost, takže vás vyvolil; vždyť jste byli nejmenší ze všech národů. Ale protože vás Jehova miloval a protože dodržoval přísežné prohlášení, které přísahal vašim praotcům, proto vás Jehova  vyvedl silnou rukou, aby tě vyplatil z domu otroků, z ruky faraóna, egyptského krále.“ (5. Mojžíšova 7:7, 8)

16, 17. (a) Proč můžeme říci, že Izraelité měli překvapivě malé ocenění, ale jak jim Jehova přesto projevoval soucit? (b) Jak většina Izraelitů prokázala, že pro ně už ‚není uzdravení‘, a proč jsou tedy pro nás varovným příkladem?

16 Izraelité jakožto národ přestali projevovat ocenění pro Jehovovu milující laskavost. Po svém osvobození totiž „proti [Jehovovi] hřešili ještě víc tím, že se vzbouřili proti Nejvyššímu“. (Žalm 78:17) V průběhu staletí se bouřili znovu a znovu, opouštěli Jehovu a obraceli se k falešným bohům a pohanským zvyklostem, kterými se znečišťovali. Jehova přesto svou smlouvu nezrušil. Místo toho prostřednictvím proroka Jeremjáše úpěnlivě prosil svůj lid: „Navrať se..., odpadlý Izraeli... Nenechám na vás hněvivě dopadnout svůj obličej, neboť jsem věrně oddaný.“ (Jeremjáš 3:12) Jak bylo uvedeno ve 25. kapitole, na většinu Izraelitů to však nezapůsobilo. Ano, „ustavičně si tropili žerty z poslů pravého Boha a opovrhovali jeho slovy a posmívali se jeho prorokům“. K čemu to vedlo? ‚Jehovův vztek nakonec vystoupil proti jeho lidu, až nebylo uzdravení.‘ (2. Paralipomenon 36:15, 16)

17 Co se z toho můžeme naučit? Jehovova věrná oddanost není ani slepá, ani lehkověrná. Je pravda, že Jehova je „hojný v milující laskavosti“ a těší ho projevovat milosrdenství, jestliže je pro to důvod. Co se však stane, když se prokáže, že provinilec je nenapravitelně ničemný? V takovém případě se Jehova drží svých spravedlivých měřítek a vynáší nepříznivý rozsudek. Je to tak, jak řekl Mojžíšovi: „[Jehova] rozhodně nezprostí trestu.“ (2. Mojžíšova 34:6, 7)

18, 19. (a) Proč skutečnost, že Jehova potrestá ničemné, je ve své podstatě projevem věrné oddanosti? (b) Jak Jehova projeví věrnou oddanost těm svým služebníkům, kteří kvůli pronásledování zemřeli?

18 To, že Bůh potrestá ničemné, je ve své podstatě projevem věrné oddanosti. V jakém smyslu? Jedno hledisko je obsaženo  v knize Zjevení, v příkazu, který Jehova dává sedmi andělům: „Jděte a vylijte na zem sedm misek Božího hněvu.“ Když třetí anděl vylije svou misku „do řek a pramenů vod“, stanou se krví. Anděl potom říká Jehovovi: „Ty, který jsi a který jsi byl, Ty věrně oddaný, jsi spravedlivý, protože jsi vynesl tato rozhodnutí, protože vylévali krev svatých a proroků, a ty jsi jim dal pít krev. Zaslouží si to.“ (Zjevení 16:1–6)

Na ty, kdo prokázali věrnou oddanost až do smrti, si Jehova s věrnou oddaností vzpomene a vzkřísí je

19 Povšimněme si, že když anděl předává toto poselství soudu, mluví o Jehovovi jako o ‚Tom věrně oddaném‘. Proč? Protože odstraněním ničemných Jehova projevuje věrnou oddanost svým služebníkům, z nichž mnozí při pronásledování dokonce přišli o život. Jehova takové lidi uchovává s věrnou oddaností živě ve své paměti. Touží po tom, aby tyto věrné služebníky, kteří zemřeli, znovu spatřil. A Bible potvrzuje, že jeho záměrem je odměnit je vzkříšením. (Job 14:14, 15) To, že tito věrně oddaní služebníci už nežijí, není pro Jehovu důvod, aby na ně zapomněl. Naopak, „ti všichni jsou pro něho živí“. (Lukáš 20:37, 38) Jehovův záměr přivést zpět k životu všechny ty, kdo jsou v jeho paměti, je mocným dokladem jeho věrné oddanosti.

Bernard Luimes (vlevo) a Wolfgang Kusserow (uprostřed) byli popraveni nacisty

Moses Nyamussua (vpravo) byl příslušníky jedné politické skupiny ubodán oštěpy

 Jehovova věrně oddaná láska nám otevírá cestu k záchraně

20. Kdo jsou ‚nádoby milosrdenství‘ a jak těmto lidem Jehova projevuje věrnou oddanost?

20 Po celé období lidských dějin Jehova věrným lidem projevuje pozoruhodnou věrnou oddanost. V podstatě už tisíce let Jehova ‚snáší s mnohou trpělivostí nádoby zloby hodící se ke zničení‘. Proč to dělá? „Aby dal na vědomí bohatství své slávy na nádobách milosrdenství, které předem připravil ke slávě.“ (Římanům 9:22, 23) Těmito ‚nádobami milosrdenství‘ jsou lidé, kteří mají správný postoj a byli pomazáni svatým duchem, aby se stali Kristovými spoludědici v jeho Království. (Matouš 19:28) Tím, že Jehova těmto nádobám milosrdenství otevřel cestu k záchraně, zůstal věrně oddán Abrahamovi, kterému dal tento smluvní  slib: „Prostřednictvím tvého semene si budou určitě žehnat všechny národy země pro tu skutečnost, že jsi naslouchal mému hlasu.“ (1. Mojžíšova 22:18)

Jehova je věrně oddaný, a proto všichni jeho věrní služebníci mají spolehlivou naději do budoucnosti

21. (a) Jak Jehova projevuje věrnou oddanost ‚velkému zástupu‘ lidí, kteří mají vyhlídku na to, že vyjdou z „velkého soužení“? (b) K čemu nás Jehovova věrná oddanost podněcuje?

21 Podobnou věrnou oddanost Jehova projevuje i ‚velkému zástupu‘ lidí, kteří mají vyhlídku na to, že vyjdou „z velkého soužení“ a budou navždy žít v ráji na zemi. (Zjevení 7:9, 10, 14) Jehovovi služebníci jsou sice nedokonalí, ale Jehova jim přesto s věrnou oddaností dává příležitost žít navždy na rajské zemi. Jak to dělá? Prostřednictvím výkupného, které je největším projevem Jehovovy věrné oddanosti. (Jan 3:16; Římanům 5:8) Jehovova věrná oddanost tak přitahuje ty, kdo ve svém srdci hladovějí po spravedlnosti. (Jeremjáš 31:3) Není vám snad Jehova ještě bližší, když si uvědomíte, jak hlubokou věrnou oddanost dodnes projevuje a v budoucnosti ještě projeví? Jistě máme touhu přiblížit se k Bohu. Reagujme tedy na jeho lásku tím, že upevníme své odhodlání sloužit mu s věrnou oddaností.

^ 4. odst. Je zajímavé, že slovo, které je ve 2. Samuelově 22:26 přeloženo jako ‚věrná oddanost‘, se na jiných místech překládá jako „milující laskavost“ nebo „věrně oddaná láska“.