Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

 16. KAPITOLA

Uctívají Boha společně

Uctívají Boha společně

NÁMĚT KAPITOLY

Jak se postupně měnila podoba našich shromáždění a proč jsou tak důležitá

1. Proč se učedníci sešli, jakou pomoc dostali a proč ji potřebovali?

KRÁTCE po Ježíšově vzkříšení se učedníci sešli, aby jeden druhého povzbudili. Zamkli ale dveře, protože se báli svých nepřátel. Jejich strach se však rozptýlil, když se uprostřed nich objevil Ježíš a řekl: „Přijměte svatého ducha.“ (Přečti Jana 20:19–22.) Když se učedníci později sešli znovu, Jehova na ně vylil svého ducha a dodal jim tak sílu pro kazatelskou činnost, která je čekala. (Sk. 2:1–7)

2. (a) Jak nám Jehova dává sílu a proč ji potřebujeme? (b) Proč je rodinné uctívání tak důležité? (Viz poznámku pod čarou a rámeček „ Rodinné uctívání“.)

2 My jsme na tom podobně jako naši bratři v prvním století. (1. Petra 5:9) Někteří z nás občas bojují se strachem z člověka. A máme-li vytrvat v kazatelské službě, potřebujeme sílu od Jehovy. (Ef. 6:10) Jehova nám tuto sílu z velké části poskytuje prostřednictvím našich shromáždění. V současné době máme každý týden dvě shromáždění – přednášku pro veřejnost spolu se studiem Strážné věže a shromáždění v týdnu nazvané Náš křesťanský život a služba. * Máme také užitek ze čtyř shromáždění, která se konají jednou za rok. Je to regionální sjezd, dva krajské sjezdy a Slavnost na památku Kristovy smrti. Proč je tak důležité se všech těchto shromáždění účastnit? Jak se postupně měnila jejich podoba? A co náš postoj ke shromážděním odhaluje o nás samotných?

Proč se k uctívání scházíme?

3., 4. Co Jehova od svých služebníků vyžaduje? Uveď příklady z minulosti.

3 Požadavek, aby se Boží služebníci k uctívání scházeli, není ničím novým. Například v roce 1513 př. n. l. dal Jehova izraelskému národu Zákon, jehož součástí byl každotýdenní sabat. Ten sloužil k tomu, aby každá rodina mohla společně uctívat Jehovu a přemýšlet o jeho měřítkách. (5. Mojž. 5:12; 6:4–9) Když se Izraelité pokynem dodržovat sabat řídili, upevňovaly se tím rodinné vztahy a celý národ zůstával duchovně čistý a silný. Když však Zákon neposlouchali,  s čímž souviselo i to, že se pravidelně nescházeli k uctívání Jehovy, ztratili Boží přízeň. (3. Mojž. 10:11; 26:31–35; 2. Par. 36:20, 21)

4 Uvažujme také o příkladu Ježíše. Měl ve zvyku každý týden o sabatu chodit do synagogy. (Luk. 4:16) Po jeho smrti a vzkříšení se učedníci dál pravidelně scházeli, a to i přesto, že už se na ně zákon o sabatu nevztahoval. (Sk. 1:6, 12–14; 2:1–4; Řím. 14:5; Kol. 2:13, 14) Na těchto shromážděních křesťané v prvním století nejen získávali poučení a povzbuzení, ale také Bohu přinášeli oběti chvály prostřednictvím modliteb, komentářů a písní. (Kol. 3:16; Hebr. 13:15)

Ježíšovi učedníci se scházeli proto, aby se vzájemně posilovali a povzbuzovali

5. Proč se účastníme našich shromáždění a sjezdů? (Viz také rámeček „ Každoroční setkání, která sjednocují Boží lid“.)

5 V dnešní době svou účastí na shromážděních a sjezdech dáváme najevo, že podporujeme Boží království. Kromě toho na nich díky svatému duchu získáváme sílu a svou vírou povzbuzujeme ostatní. Ještě důležitější ale je, že na nich můžeme Jehovu uctívat modlitbami, komentáři i zpěvem. Naše shromáždění sice probíhají jinak než ta, kterých se účastnili Izraelité a křesťané v prvním století, ale jsou stejně důležitá. Jak se podoba našich shromáždění postupně vyvíjela?

Shromáždění, která povzbuzují „k lásce a znamenitým skutkům“

6., 7. (a) Co je účelem našich shromáždění? (b) Jak se lišila podoba shromáždění v jednotlivých skupinách?

6 Když Charles Taze Russell začal v Božím Slově pátrat po pravdě, uvědomil si, že je nutné scházet se s těmi, kdo  mají stejný cíl. V roce 1879 napsal: „Společně s dalšími lidmi v Pittsburghu jsem zorganizoval a udržoval v činnosti biblickou třídu pro pátrání v Písmu, která se scházela každou neděli.“ Také čtenáři Sionské Strážné věže byli povzbuzeni, aby se společně scházeli. A v roce 1881 se už shromáždění v Pittsburghu konala každou středu a neděli. Ve Strážné věži z listopadu 1895 bylo napsáno, že účelem těchto setkání je rozvíjet „křesťanské přátelství, lásku a jednotu“ a umožnit jejich účastníkům, aby se vzájemně povzbuzovali. (Přečti Hebrejcům 10:24, 25.)

7 Mnoho let se průběh i četnost shromáždění v jednotlivých skupinách badatelů Bible lišily. Například v dopise od jedné skupiny ve Spojených státech, který byl otištěn v roce 1911, stálo: „Každý týden pořádáme alespoň pět shromáždění.“ Tato shromáždění se konala v pondělí, ve středu, v pátek a dvakrát v neděli. V jiném dopise, který poslala jedna skupina z Afriky a který byl uveřejněn v roce 1914, bylo napsáno: „Shromáždění pořádáme dvakrát měsíčně – začínají v pátek a trvají až do neděle.“ Postupem času však naše shromáždění získala podobu, jakou známe dnes. Uvažujme krátce o jejich historii.

8. Například jaké náměty měly v minulosti přednášky pro veřejnost?

8 Veřejné shromáždění. Bratr Russell se v roce 1880, rok poté co začal vydávat Sionskou Strážnou věž, podle Ježíšova příkladu vypravil na kazatelskou cestu. (Luk. 4:43) Během ní stanovil určitý vzor, podle něhož začalo později probíhat veřejné shromáždění. Když Strážná věž o jeho cestě informovala, napsala, že bratr Russell „v rámci veřejných shromáždění rád promluví o ‚věcech týkajících se Božího království‘“. V roce 1911, kdy už byly třídy neboli sbory v několika zemích, byla každá třída požádána, aby do okolních oblastí vyslala způsobilé řečníky, kteří budou mít sérii šesti přednášek o Božím soudu, výkupném a dalších námětech. Na konci každé přednášky bylo oznámeno téma, které zazní následující týden, a jméno řečníka.

9. Jak se veřejné shromáždění v průběhu let měnilo a jak můžeš toto shromáždění podporovat?

9 V roce 1945 bylo ve Strážné věži napsáno, že začne celosvětová série veřejných shromáždění. Tvořilo ji osm biblických přednášek, které se zabývaly „naléhavými problémy dnešní doby“. Mnoho let si určení řečníci některé přednášky připravovali podle námětů od věrného otroka, ale jiné si celé vymýšleli sami. Roku 1981 však všichni řečníci dostali pokyn, aby své přednášky zpracovávali na základě osnov, které sbory dostaly. * Do roku 1990 se v některých osnovách  počítalo s komentáři posluchačů nebo s demonstracemi. V uvedeném roce se ale pokyny změnily a přednášky pro veřejnost od té doby zaznívají pouze formou proslovu. Další změna přišla v lednu 2008, kdy byly přednášky zkráceny ze 45 minut na 30. I když se podoba veřejných shromáždění měnila, dál platí, že dobře připravené přednášky posilují naši víru v Bibli a seznamují nás s různými stránkami Božího království. (1. Tim. 4:13, 16) Snažíš se na tyto biblické přednášky s nadšením zvát další lidi, například ty, za nimiž chodíš na opětovné návštěvy?

10.–12. (a) Jak se měnila podoba studia Strážné věže? (b) Jaké otázky by si každý z nás měl položit?

10 Studium Strážné věže. Watch Tower Society posílala do sborů vybrané bratry, aby přednášeli proslovy a poskytovali vedení ve službě. Tito bratři, kterým se říkalo poutníci, v roce 1922 doporučili, aby se začalo pořádat pravidelné shromáždění, při němž by se studovala Strážná věž. Návrh byl přijat. Zpočátku se toto shromáždění konalo buď uprostřed týdne, nebo v neděli.

Studium Strážné věže v Ghaně, 1931

11 Další pokyny k tomu, jak by toto shromáždění mělo probíhat, byly uveřejněny ve Strážné věži z 15. června 1932. Jako vzor sloužilo studium, které se pořádalo v betelu. Článek uváděl, že jeden bratr by měl shromáždění vést. Další tři bratři měli sedět vpředu a střídat se ve čtení odstavců. V té době články neobsahovaly tištěné otázky, a proto měl vedoucí studia posluchače vyzvat, aby k dané látce vznesli otázky sami. Potom měl ostatní přítomné požádat, aby na ně odpověděli. Pokud vznikla nějaká nejasnost, vedoucí studia měl poskytnout stručné a výstižné vysvětlení.

 12 Ze začátku si každý sbor mohl článek ke studiu vybrat sám – podle toho, co zajímalo většinu zvěstovatelů. Ve Strážné věži z 15. dubna 1933 však bylo doporučeno, aby všechny sbory používaly aktuální vydání časopisu. V roce 1937 byl dán pokyn, aby se studium Strážné věže konalo v neděli. Další úpravy, díky nimž toto shromáždění získalo současnou podobu, byly ohlášeny ve Strážné věži z 1. října 1942. V časopise bylo uvedeno, že ve studijních článcích budou dole na každé stránce otištěny otázky, které by se při studiu měly používat. Také tam bylo napsáno, že shromáždění by mělo trvat jednu hodinu. A ti, kdo podávali komentáře, byli povzbuzeni, aby se nespokojili s tím, že přečtou část odstavce, ale aby se vyjadřovali vlastními slovy. Studium Strážné věže je nadále tím nejdůležitějším shromážděním, skrze které věrný otrok poskytuje duchovní pokrm v pravý čas. (Mat. 24:45) Měli bychom se zeptat sami sebe: Připravuji se na studium Strážné věže každý týden? A pokud je to jen trochu možné, snažím se podávat komentáře?

13., 14. Jaký byl vývoj sborového studia Bible a co se ti na tomto shromáždění líbí?

13 Sborové studium Bible. Počátkem devadesátých let 19. století, poté co bylo vydáno několik svazků Úsvitu milénia, badatel Bible H. N. Rahn, který žil v Baltimoru ve státě Maryland, navrhl, aby se konaly takzvané „kroužky Úsvitu“, při nichž by se studovala Bible. Zpočátku byla tato shromáždění, která se často pořádala v domácnostech, spíš experimentem. Nápad se ale ujal a v září 1895 už se kroužky Úsvitu konaly v mnoha městech Spojených států. V zářijové Strážné věži se proto objevil návrh, aby tato shromáždění pořádali všichni badatelé Bible, ať žijí kdekoli. V časopise bylo napsáno, že ten, kdo studium vede, má být dobrý čtenář. Měl vždy přečíst větu a potom nechat přítomné, aby se vyjádřili. Po přečtení a rozboru všech vět v odstavci měl najít a přečíst nevypsané verše. A na konci kapitoly měl každý účastník rozebranou látku krátce shrnout.

14 Název tohoto shromáždění se několikrát změnil. Nějakou dobu se mu říkalo bereinské kroužky pro studium Bible. Souviselo to s obyvateli starověké Beroy, kteří pečlivě zkoumali Písmo. (Sk. 17:11) Za nějakou dobu se název změnil na sborové studium knihy. Dnes se toto shromáždění označuje jako sborové studium Bible a už se nekoná po skupinách v domácnostech, ale schází se k němu celý sbor v sále Království. V průběhu let se studovaly různé knihy, brožury, a dokonce i články ze Strážné věže. Už od  počátku byli všichni přítomní povzbuzováni, aby se shromáždění aktivně účastnili. Toto shromáždění výrazně přispívá k tomu, aby se naše biblické poznání stále prohlubovalo. Připravuješ se na sborové studium Bible pravidelně a podílíš se na něm podle svých schopností?

15. Za jakým účelem vznikla teokratická škola?

15 Teokratická škola. Carey Barber, který sloužil ve světovém ústředí v Brooklynu, vyprávěl: „V pondělí večer 16. února 1942 byli všichni bratři z brooklynské rodiny betel vyzváni, aby se zapsali do kurzu, který časem začal být znám jako teokratická škola.“ Bratr Barber, jenž se o řadu let později stal členem vedoucího sboru, školu charakterizoval jako „jeden z nejúžasnějších projevů toho, jak Jehova v novodobé historii jedná se svým lidem“. Kurz bratrům výrazně pomáhal zlepšovat vyučovací a kazatelské schopnosti. Od roku 1943 proto brožuru Kurs v theokratické službě  postupně dostaly sbory na celém světě. Ve Strážné věži z 1. června 1943 bylo uvedeno, že účelem teokratické školy je pomáhat Božím služebníkům, „aby se učili být při ohlašování Království ještě lepšími svědky“. (2. Tim. 2:15)

16., 17. Získávali studenti teokratické školy pouze řečnické dovednosti? Vysvětli to.

16 Mluvit před množstvím posluchačů bylo zpočátku pro řadu bratrů doslova utrpením. Clayton Woodworth ml., jehož otec byl v roce 1918 společně s bratrem Rutherfordem a dalšími bratry nespravedlivě uvězněn, vzpomínal, jak se cítil, když se v roce 1943 začal této školy účastnit: „Mít proslovy pro mě bylo hrozně těžké. Pletl se mi jazyk, měl jsem úplně sucho v ústech a můj hlas připomínal něco mezi řevem a skřehotáním.“ Claytonovy schopnosti se ale zlepšovaly a později měl celou řadu proslovů. Kromě toho, že ve škole získal různé řečnické dovednosti, naučil se také, že je nezbytné být pokorný a spoléhat se na Jehovu. Řekl: „Uvědomil  jsem si, že řečník sám o sobě není důležitý. Důležité je, aby se dobře připravil a plně se spolehl na Jehovu. Přítomní mu potom budou rádi naslouchat a něco se dozvědí.“

17 Možnost přihlásit se do školy dostaly v roce 1959 také sestry. Edna Bauerová vypráví, jaké to bylo, když uvedené oznámení zaznělo na sjezdu: „Vzpomínám si, jak byly sestry nadšené. Otevřely se před nimi nové možnosti.“ V průběhu let se mnozí bratři a sestry do teokratické školy přihlásili a nechali se vyučovat Jehovou. Dnes podobné školení dostáváme na našem shromáždění v týdnu. (Přečti Izajáše 54:13.)

18., 19. (a) Jak dnes dostáváme praktické rady pro službu? (b) Proč na našich shromážděních zpíváme? (Viz rámeček „ Zpěv pravdy“.)

18 Služební shromáždění. Shromáždění, která sloužila k organizaci kazatelské služby, se konala už v roce 1919. V té době se jich neúčastnil celý sbor, ale pouze ti, kdo se přímo podíleli na rozšiřování publikací. Od roku 1923 se služební shromáždění konalo jednou za měsíc a účastnit se ho už měli všichni členové třídy neboli sboru. V roce 1928 dostaly sbory vybídku, aby služební shromáždění pořádaly každý týden. A roku 1935 byl ve Strážné věži uveden pokyn, aby toto shromáždění probíhalo na základě informací, které byly uveřejňovány v Instrukcích (později Informátor a ještě později Naše služba Království). Služební shromáždění se brzy stalo pravidelnou součástí rozvrhu každého sboru.

19 Dnes je zdrojem praktických rad pro službu naše shromáždění v týdnu. (Mat. 10:5–13) Pokud dostáváš Pracovní sešit, studuješ ho a uplatňuješ uvedená doporučení v praxi?

Nejdůležitější shromáždění v roce

Od prvního století se křesťané mají každoročně scházet při Slavnosti na památku Kristovy smrti (20. odstavec)

20.–22. (a) Proč si připomínáme Ježíšovu smrt? (b) Jaký užitek máš z toho, že se Památné slavnosti každý rok účastníš?

20 Ježíšovi následovníci dostali pokyn, aby si připomínali Kristovu smrt, a to až do jeho příchodu. Stejně jako svátek Pasach se i Slavnost na památku Kristovy smrti koná jednou za rok. (1. Kor. 11:23–26) Tohoto shromáždění se každoročně účastní miliony lidí. Pomazaným křesťanům tato slavnost připomíná, že mají čest být spoludědici Království. (Řím. 8:17) A těm, kdo patří k jiným ovcím, pomáhá prohlubovat úctu a oddanost vůči králi tohoto království. (Jan 10:16)

21 Bratr Russell a jeho spolupracovníci si uvědomovali, jak je Pánova večeře důležitá, a věděli, že by se měla konat pouze jednou za rok. Ve Strážné věži z dubna 1880 bylo uvedeno: „Už několik let je pro mnohé z nás tady v Pittsburghu zvykem . . . připomínat si Pasach [Památnou slavnost] a jíst symboly těla a krve našeho Pána.“ V souvislosti s Památnou  slavností se brzy začaly konat sjezdy. V roce 1889, kdy se poprvé pořizovaly záznamy, se této události zúčastnilo 225 přítomných a 22 jich bylo pokřtěno.

22 Dnes už Památná slavnost není součástí sjezdového programu. Scházíme se v sálech Království nebo v pronajatých prostorách a zveme všechny lidi v našem okolí, aby se jí zúčastnili spolu s námi. V roce 2013 si Ježíšovu smrt připomnělo víc než 19 milionů lidí. Je pro nás velkou ctí, že se Památné slavnosti můžeme nejen účastnit, ale že také můžeme povzbuzovat druhé, aby se k nám v tento nejvýznamnější večer připojili. Snažíš se na Památnou slavnost každý rok horlivě zvát co nejvíc lidí?

Co je patrné z našeho postoje ke shromážděním?

23. Jak se díváš na naše shromáždění?

23 Věrní Jehovovi služebníci nepovažují pokyn chodit na shromáždění za břemeno. (Hebr. 10:24, 25; 1. Jana 5:3) Například král David chodil do Jehovova domu uctívání velmi rád. (Žalm 27:4) Zvlášť ho těšilo, když tam mohl být ve společnosti dalších lidí, kteří milovali Boha. (Žalm 35:18) Uvažuj také o příkladu Ježíše. Už v mládí si velmi přál být tam, kde je uctíván jeho Otec. (Luk. 2:41–49)

Z toho, jak hluboká je naše touha scházet se s bratry a sestrami, je vidět, jak skutečné pro nás Boží království je.

24. K čemu slouží naše shromáždění?

24 Když chodíme na shromáždění, dáváme tím najevo, že milujeme Jehovu a že chceme povzbuzovat své spoluvěřící. Také tím ukazujeme, že se rádi učíme žít jako poddaní Božího království, protože hlavním zdrojem takového školení jsou právě naše shromáždění a sjezdy. Na shromážděních navíc získáváme potřebné dovednosti a sílu, abychom mohli vytrvávat v jedné z nejdůležitějších činností, na jaké se dnes Boží království zaměřuje – v činění a školení učedníků krále Ježíše Krista. (Přečti Matouše 28:19, 20.) Z toho, jak hluboká je naše touha scházet se s bratry a sestrami, je vidět, jak skutečné je Boží království pro nás osobně. Nikdy si našich shromáždění nepřestaňme vážit!

^ 2. odst. Všechny rodiny i jednotlivci jsou povzbuzováni k tomu, aby se nejen účastnili každotýdenních sborových shromáždění, ale aby si také vyhradili alespoň jeden večer v týdnu na osobní studium nebo rodinné uctívání.

^ 9. odst. V roce 2013 bylo k dispozici víc než 180 osnov přednášek pro veřejnost.