Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Boží Slovo ve středověkém Španělsku

Boží Slovo ve středověkém Španělsku

„Až budu na cestě do Španělska, doufám . . ., že se na vás podívám a že mě část cesty doprovodíte.“ Římanům 15:24

TATO slova napsal přibližně v roce 56 apoštol Pavel křesťanům v Římě. Zda Pavel tuto cestu opravdu uskutečnil, Bible neříká. Každopádně díky úsilí Pavla nebo jiných křesťanských misionářů se dobrá zpráva z Božího Slova, Bible, dostala do Španělska nejpozději ve druhém století.

Záhy se ve Španělsku začaly vytvářet a rozvíjet křesťanské komunity. Tím vznikla potřeba mít překlad Bible do latiny, protože ve druhém století už bylo Španělsko dlouhou dobu pod římskou nadvládou a společným jazykem celé rozsáhlé Římské říše byla právě latina.

BIBLE V LATINĚ

První křesťané ve Španělsku vytvořili několik latinských překladů Bible, které jsou známy pod souhrnným názvem Vetus Latina Hispana. Tyto Bible se používaly ve Španělsku už mnoho let předtím, než na začátku pátého století Jeroným zveřejnil proslulou latinskou Vulgátu.

Tento překlad, který Jeroným dokončil v Betlémě v Palestině, se do Španělska dostal neuvěřitelně rychle. Když se bohatý muž jménem Lucinius, který se zajímal o Bibli, dozvěděl, že Jeroným připravuje latinský překlad, chtěl mít co nejdřív jeho opis. Poslal do Betléma šest písařů, aby nový překlad opsali a přivezli ho do Španělska. V následujících stoletích Vulgáta postupně původní překlady vytlačila. Díky latinským překladům mohli obyvatelé Španělska Bibli číst a rozumět jejímu poselství. Když však Římská říše zanikla, vyvstala potřeba přeložit Bibli do dalších jazyků.

BIBLE NA BŘIDLICOVÝCH TABULKÁCH

V pátém století vtrhli do Španělska Vizigóti a další germánské kmeny a s nimi se na tento poloostrov dostal nový jazyk, gótština. Tito lidé vyznávali ariánství, což byla forma křesťanství, která neuznávala nauku o Trojici. Přinesli s sebou také vlastní překlad Písma, Wulfilovu Bibli v gótštině. Tuto Bibli používali obyvatelé Španělska až do konce šestého století, kdy se vizigótský král Rekkared stal katolíkem a ariánství se zřekl. Všechny ariánské knihy – a s nimi i Wulfilovu Bibli – nechal shromáždit a zničit. To mělo za následek, že veškeré písemnosti v gótštině ze Španělska zmizely.

Břidlicová tabulka s biblickým textem v latinském dialektu, 6. století

Boží Slovo se v tomto období na území Španělska přesto šířilo. Kromě gótštiny se ve Španělsku stále ještě ve velké míře mluvilo latinským dialektem, ze kterého se později vyvinuly románské jazyky používané na Pyrenejském poloostrově. * Nejstaršími dokumenty v tomto latinském dialektu jsou takzvané Vizigótské břidlicové tabulky.  Pocházejí ze šestého a sedmého století a obsahují některé pasáže ze Žalmů a evangelií. Na jedné z destiček je celý 16. žalm.

Nález biblických textů na obyčejných břidlicových destičkách ukazuje, že prostí lidé tehdy Boží Slovo četli a opisovali. Učitelé zjevně biblické texty používali, když s žáky procvičovali čtení a psaní. Břidlicové destičky byly levným psacím materiálem ve srovnání s drahým pergamenem, který středověké kláštery používaly pro ilustrované Bible.

Detail bohatě zdobené Bible z Leónu. Takové Bible byly sice cenné, ale k šíření Božího poselství mezi lidmi moc nepřispěly

Jedna nesmírně cenná ilustrovaná Bible je uložena v kostele sv. Isidora ve španělském městě León. Pochází z roku 960, má 516 listů o velikosti 47 krát 34 centimetrů a váží 18 kilogramů. Jiná vzácná Bible, která je nyní ve vatikánské knihovně, je z města Ripoll a pochází přibližně z roku 1020. Patří k nejbohatěji iluminovaným Biblím ze středověku. Při práci na takové knize mohl mnich strávit celý den tím, že vytvářel počáteční písmeno, a vytvoření titulní stránky mu mohlo zabrat celý týden. Takové Bible byly sice cenné, ale k šíření Božího poselství mezi lidmi moc nepřispěly.

BIBLE V ARABŠTINĚ

V osmém století začal v důsledku islámské invaze pronikat na území Španělska další jazyk. V oblastech kolonizovaných muslimy získala nad latinou převahu arabština a vznikla potřeba přeložit Bibli do tohoto jazyka.

Od 5. do 8. století mohli obyvatelé Španělska číst Boží Slovo v latině a arabštině

Ve středověkém Španělsku bylo v oběhu nepochybně mnoho arabských překladů Bible, obzvlášť evangelií. Juan, biskup ze Sevilly, podle všeho přeložil v osmém století do arabštiny celou Bibli. Je škoda, že většina těchto překladů se ztratila. Jeden překlad evangelií do arabštiny pocházející z druhé poloviny desátého století je uložen v katedrále v Leónu.

Překlad evangelií do arabštiny, 10. století

 ŠPANĚLSKÉ PŘEKLADY

V pozdním středověku se na Pyrenejském poloostrově začala formovat kastilština neboli španělština. Tento nový jazyk se časem měl stát významným prostředkem k šíření Božího Slova. * První překlad biblického textu do španělštiny se objevil v díle La Fazienda de Ultra Mar (Události v zámoří) z počátku třináctého století. Tato kniha popisuje cestu do Izraele a obsahuje úryvky z Pentateuchu a dalších knih Hebrejských písem, ale i z evangelií a epištol.

Král Alfons X. podpořil překládání Bible do španělštiny

Církevním představitelům byly tyto pasáže trnem v oku. Tarragonský koncil v roce 1234 nařídil, aby všechny knihy obsahující biblické pasáže v místních jazycích byly odevzdány duchovním a spáleny. Toto rozhodnutí naštěstí nezabránilo vzniku dalších překladů. Král Alfons X. (1252–1284), který je považován za zakladatele psané formy španělštiny, si přál, aby byla Bible do tohoto nového jazyka přeložena, a celý projekt podpořil. Ke španělským překladům z tohoto období patří takzvaná Prealfonsinská bible a také Alfonsinská bible, která se objevila krátce potom a byla ve své době nejrozsáhlejším překladem do španělštiny.

Stránky z Prealfonsinské (vlevo) a Alfonsinské (vpravo) bible ze 13. století

Obě tato díla pomohla stanovit pravidla vznikajícího španělského jazyka a obohatit jeho slovní zásobu. Badatel Thomas Montgomery se o Prealfonsinské bibli vyjádřil: „Překladatel této Bible vytvořil obdivuhodné dílo, které se vyznačuje přesností a vytříbeným jazykem. . . . Jazyk je jednoduchý a jasný – takový, jaký potřebovali lidé, kteří nebyli zběhlí v latině.“

Tyto první Bible ve španělštině však nebyly přeloženy z původních jazyků, ale z latinské Vulgáty. Od čtrnáctého století vytvořili židovští učenci několik španělských překladů Hebrejských písem přímo z hebrejštiny. Ve Španělsku byla tehdy největší židovská komunita v celé Evropě a židovští překladatelé měli k dispozici kvalitní hebrejské rukopisy. *

Vynikající ukázkou takových překladů je Bible vévody z Alby, která byla dokončena v patnáctém století. Významný španělský šlechtic Luis de Guzmán pověřil rabína Mošeho Arragela, aby Bibli přeložil do castizo (ryzí) španělštiny. Pro svůj požadavek uvedl dva důvody. Zaprvé řekl, že „Bible, které máme v tomto románském jazyce, jsou velmi nepřesné“. A zadruhé: „Lidé jako my nutně potřebují k nejasným pasážím poznámky na okraji.“ Z toho vyplývá, že lidé tehdy velmi stáli o to, aby mohli číst Bibli a rozumět jí. Také to ukazuje, že Bible v tomto jazyce byla ve Španělsku už značně rozšířená.

Zásluhou středověkých překladatelů a opisovačů mohli vzdělaní obyvatelé Španělska číst  Bibli ve vlastním jazyce bez velkých překážek. Historik Juan Orts González proto mohl říct, že „v době před Lutherem znali lidé ve Španělsku Bibli lépe než lidé v Německu a Anglii“.

„V době před Lutherem znali lidé ve Španělsku Bibli lépe než lidé v Německu a Anglii.“ Historik Juan Orts González

Koncem patnáctého století však španělská inkvizice rozhodla, že nikdo nesmí překládat Bibli do žádného z místních jazyků ani ji v takovém jazyce vlastnit. Na Španělsko se snesla dlouhá doba temna. Než byl zákaz zrušen, uplynula tři staletí. V tomto obtížném období vytvořilo několik odvážných mužů další španělské překlady Bible v zahraničí a ty pak byly pašovány do Španělska. *

Z tohoto historického přehledu je vidět, že ve středověkém Španělsku byly všemožné snahy zabránit lidem, aby Bibli četli. Nicméně umlčet hlas Božího Slova se nikomu nepodařilo. (Žalm 83:1; 94:20)

Díky neúnavné práci mnoha učenců se Bible do středověkého Španělska dostala a rozšířila se tam. Ve stopách těchto průkopníků, kteří přeložili Bibli do latiny, gótštiny, arabštiny a španělštiny, pak kráčeli novodobí překladatelé. Jejich zásluhou dnes mohou miliony španělsky mluvících lidí číst Bibli v jazyce, který promlouvá k jejich srdci.

^ 10. odst. K těmto jazykům patří kastilština, katalánština, galicijština a portugalština.

^ 17. odst. Španělština je v současnosti rodným jazykem asi 540 milionů lidí.

^ 20. odst. Viz článek „Boží jméno a práce Alfonsa de Zamory“ ve vydání tohoto časopisu z 1. prosince 2011.

^ 23. odst. Viz článek „Casiodoro de Reina – Bojovník za španělskou Bibli“ ve vydání tohoto časopisu z 1. června 1996.