Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

 CO ZAJÍMÁ NAŠE ČTENÁŘE

Proč někteří lidé nejsou v Bibli uvedeni jménem?

Proč někteří lidé nejsou v Bibli uvedeni jménem?

V biblické knize Rut je muž, jenž odmítl vykonat povinnost stanovenou Mojžíšovým zákonem, osloven jednoduše „Ty a ty“. (Rut 4:1–12) Měli bychom dojít k závěru, že všichni, jejichž jména Bible neuvádí, byli také špatní anebo že byli příliš bezvýznamní na to, aby jejich jméno bylo zmíněno?

Ne. Podívejme se na jiný případ. Když Ježíš chtěl, aby jeho učedníci připravili poslední jídlo Pasach, řekl jim, aby šli „do města k Tomu a tomu [„jistému člověku“, Bible21]“ a připravili tam všechno potřebné. (Matouš 26:18) Měli bychom předpokládat, že muž, který je zde označen jako „Ten a ten“, byl špatný anebo příliš nevýznamný? Vůbec ne. Nepochybně se jednalo o Ježíšova učedníka. Jeho jméno bylo vynecháno z toho důvodu, že pro vyprávění nebylo důležité.

Navíc jména mnoha špatných lidí v Bibli najdeme, a naopak někteří věrní Boží služebníci v ní jménem uvedeni nejsou. Například jméno první ženy Evy všichni známe. Přitom její sobectví a neposlušnost přispěly k Adamovu hříchu, což pro nás mělo hrozné následky. (Římanům 5:12) Naproti tomu není známo jméno Noemovy manželky, které můžeme být vděční za její nesobeckost a poslušnost, jež projevovala, když podporovala svého manžela v jeho důležité práci. Je tedy jasné, že když její jméno není uvedeno, neznamená to, že byla málo významná nebo neměla Boží schválení.

V Bibli nejsou jmenovité zmínky ani o dalších lidech, kteří v Jehovově záměru hráli důležitou úlohu. Vzpomeňte si na izraelskou holčičku, která sloužila jako otrokyně v domě syrského vojenského velitele Naamana. Odvážně řekla své paní, Naamanově manželce, o tom, že v Izraeli je Jehovův prorok. Díky tomu se mohl stát zázrak. (2. Královská 5:1–14) Výjimečným příkladem víry byla také dcera izraelského soudce Jefty. Aby splnila to, co slíbil její otec, se ochotně vzdala možnosti vdát se a založit rodinu. (Soudci 11:30–40) Podobně nejsou uvedeni jménem ani skladatelé více než 40 žalmů a také někteří proroci, kteří věrně plnili významné úkoly. (1. Královská 20:37–43)

Asi nejpůsobivějším příkladem jsou zmínky o věrných andělech. Ačkoli těchto andělů existují stamiliony, v Bibli jsou jménem uvedeni pouze dva: Gabriel a Michael. (Daniel 7:10; Lukáš 1:19; Juda 9) O ostatních se Bible zmiňuje, aniž by uváděla jejich jména. Například Manoach, otec Samsona, se jednoho anděla zeptal: „Jak se jmenuješ, protože ti jistě prokážeme poctu, až se tvé slovo splní?“ Anděl odpověděl: „Proč by ses měl vlastně ptát na mé jméno?“ Skromně odmítl přijmout poctu, která patří pouze Bohu. (Soudci 13:17, 18)

Bible nevysvětluje, proč v jednotlivých případech jména uvádí a v jiných ne. Avšak od lidí i andělů, kteří Bohu věrně sloužili a neočekávali, že tím získají slávu nebo významné postavení, se můžeme hodně naučit.