Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Žijme v souladu se vzorovou modlitbou (2. část)

Žijme v souladu se vzorovou modlitbou (2. část)

„Bůh, váš Otec, ví, co potřebujete.“ (MAT. 6:8)

1.–3. Jak se jedna sestra přesvědčila o tom, že Jehova ví, co potřebujeme?

LANA, která slouží jako pravidelná průkopnice, navštívila v létě roku 2012 Německo. Odvezla si odtamtud zážitek, který ji ujistil, že Jehova naslouchá modlitbám svých služebníků. Během dlouhé cesty vlakem na letiště poprosila Jehovu, aby mohla s někým mluvit o Bibli. Když tam dorazila, zjistila, že její let byl odložen na příští den a že bude muset někde přespat. Neměla ale dost peněz, a tak Jehovu poprosila podruhé, aby jí pomohl.

2 Sotva se pomodlila, uslyšela, jak na ni někdo volá: „Ahoj Lano, co ty tady?“ Byl to její bývalý spolužák, který se chystal odletět do Jižní Afriky. Na letiště ho vyprovázela jeho maminka a babička. Když jim Lana řekla, co se jí stalo, spolužákova maminka Elke jí nabídla, aby přespala u nich, a s babičkou se postaraly, aby se cítila jako doma. Celý večer si s Lanou povídaly o její víře a o tom, jaké to je sloužit jako průkopnice.

 3 Ráno po bohaté snídani v rozhovoru o Bibli pokračovaly. Lana si pak na ně vzala kontakt, aby mohla zařídit, že je někdo navštíví. Domů se vrátila s hřejivým pocitem, že Jehova její modlitby vyslyšel, a dál mu naplno slouží. (Žalm 65:2)

4. Na co se v tomto článku zaměříme?

4 Když nás zaskočí nějaký problém, přirozeně se obracíme k Jehovovi o pomoc. A Jehova je rád, že to děláme. (Žalm 34:15; Přísl. 15:8) Vzorová modlitba nám ale připomíná, že jsou i důležitější věci, o které se máme modlit. V následujících odstavcích se zaměříme na zbývající čtyři prosby z této modlitby a na to, jak v souladu s nimi můžeme žít. (Přečti Matouše 6:11–13.)

„DEJ NÁM DNES NÁŠ CHLÉB NA TENTO DEN“

5., 6. Proč se máme modlit o „náš chléb na tento den“, i když sami máme jídla dost?

5 Ze slov „dej nám dnes náš chléb“ je vidět, že máme prosit o jídlo nejen pro sebe, ale i pro druhé. Victor, který slouží jako krajský dozorce v Africe, říká: „Často Jehovovi děkuju, že si s manželkou nemusíme dělat starosti o to, kdo nám dá najíst a kdo nám zaplatí nájem. Bratři a sestry o nás každý den s láskou pečují, přestože na ně doléhají ekonomické tlaky. A tak se modlím hlavně za ně, aby svou situaci dokázali zvládat.“

6 Pokud my sami máme jídla dostatek, můžeme myslet na bratry, kteří jsou chudí nebo které postihla nějaká katastrofa. Kromě toho, že se za ně modlíme, měli bychom v souladu se svými modlitbami jednat. Můžeme jim pomáhat jak přímo, tak tím, že přispíváme na celosvětové dílo. Z těchto prostředků je totiž financována pomoc bratrům, kteří se ocitnou v nouzi. (1. Jana 3:17)

7. Na jakém příkladu Ježíš ukázal, že si nemáme dělat přehnané starosti o budoucnost?

7 Výrazem „chléb na tento den“ měl Ježíš zřejmě na mysli naše bezprostřední potřeby. Potom poukázal na to, jak Bůh šatí květiny, a dodal: „Nebude tím spíše oblékat vás, vy malověrní? Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: . . . ‚Co si oblékneme?‘“ A nakonec učedníkům ještě jednou řekl: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví o příští den.“ (Mat. 6:30–34) Z toho vidíme, že si nemáme dělat přehnané obavy o budoucnost. Měli bychom být spokojení s tím, že máme to, co potřebujeme „na tento den“. Je tedy v pořádku modlit se například o to, abychom měli kde bydlet, uživili rodinu a dokázali se správně rozhodovat v otázkách zdraví. Jsou ale i důležitější věci, o které je třeba se modlit.

8. Co nám připomínají Ježíšova slova o chlebu na tento den? (Viz úvodní obrázek.)

8 Ježíšova slova o chlebu na tento den nám připomínají, co Ježíš řekl při jiné příležitosti: „Člověk nebude žít ze samotného chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst.“ (Mat. 4:4) Proto bychom se měli modlit, aby nám Jehova stále dával potřebnou duchovní výživu.

„ODPUSŤ NÁM NAŠE DLUHY“

9. V jakém smyslu se naše hříchy podobají dluhům?

9 Proč Ježíš jednou řekl „odpusť  nám naše dluhy“ a jindy „odpusť nám naše hříchy“? (Mat. 6:12; Luk. 11:4) Hřích je totiž jako dluh. Strážná věž z roku 1951 tuto podobnost výstižně popsala takto: „Porušením Božího zákona nám vůči Bohu vzniká dluh. . . . Bůh má právo požadovat, abychom za svůj hřích zaplatili životem. . . . Kdyby chtěl, mohl by nám odejmout svůj pokoj a zcela se nás zříct. . . . Dlužíme mu lásku, která se má projevovat poslušností. Když tedy hřešíme, vlastně svůj dluh nesplácíme, protože hřích není projevem lásky k Bohu.“ (1. Jana 5:3)

10. Díky čemu nám Jehova může odpouštět a jak by to na nás mělo působit?

10 Jehovovo odpuštění potřebujeme každý den. Jsme proto moc vděční za Ježíšovu výkupní oběť, díky které nám Bůh může odpustit. Přestože bylo výkupné zaplaceno už téměř před 2 000 lety, měli bychom si ho vážit, jako by to byl dar, který jsme dostali dnes. „Výplatní cena“ za naše životy „je tak drahocenná“, že by ji žádný nedokonalý člověk nedokázal zaplatit. (Přečti Žalm 49:7–9; 1. Petra 1:18, 19.) To, že Ježíš řekl „naše hříchy“, a ne „moje hříchy“, nám kromě toho připomíná, že i naši bratři a sestry potřebují výkupné. Jehova očividně chce, aby nám záleželo i na dobrém duchovním stavu našich bratrů, včetně těch, kteří se vůči nám nějak provinili. Když jim takové prohřešky, které navíc nebývají závažné, ochotně odpouštíme, ukazujeme tím, že je máme rádi a že jsme vděční za to, jak Bůh odpouští nám. (Kol. 3:13)

Pokud chceš, aby ti Bůh odpouštěl, odpouštěj druhým (11. odstavec)

11. Proč musíme odpouštět druhým?

11 Jsme nedokonalí, a tak se může stát, že když nám někdo ublíží, začneme vůči němu pociťovat averzi. (3. Mojž. 19:18) Kdybychom to, co se stalo, rozebírali s druhými, mohly by ve sboru vzniknout dva znepřátelené tábory. Pokud bychom se nesnažili své narušené vztahy urovnat, dávali bychom najevo, že si nevážíme Božího milosrdenství a Ježíšova výkupného.  V případě, že bychom neodpouštěli svým bratrům, Jehova by neodpouštěl nám. (Mat. 18:35) Ježíš tuto myšlenku rozvedl hned potom, co dokončil vzorovou modlitbu. (Přečti Matouše 6:14, 15.) Pokud chceme, aby nám Jehova odpouštěl, musíme splnit ještě jednu podmínku – nesmíme se opakovaně dopouštět vážných hříchů. S tím souvisí další prosba. (1. Jana 3:4, 6)

„NEUVEĎ NÁS DO POKUŠENÍ“

12., 13. a) Co zažil Ježíš krátce po svém křtu? b) Proč nemůžeme vinit druhé z toho, že jsme podlehli pokušení? c) Čeho Ježíš dosáhl tím, že zůstal věrný až do smrti?

12 Proč se máme modlit „neuveď nás do pokušení“? Lépe to pochopíme, když prozkoumáme, co zažil Ježíš krátce po svém křtu. Boží duch ho tehdy vedl do pustiny, „aby byl pokoušen Ďáblem“. (Mat. 4:1; 6:13) Proč to Jehova dovolil? Souvisí to s důvodem, proč vlastně svého Syna na zem poslal. Když se Adam a Eva vzbouřili proti Bohu, vznikly závažné otázky, které bylo třeba vyřešit. Například: Udělal snad Bůh při stvoření člověka nějakou chybu? Je možné, aby dokonalý člověk zůstal Bohu věrný navzdory nátlaku ze strany „toho ničemného“? A potřebují vůbec lidé Boží vládu? (1. Mojž. 3:4, 5) K zodpovězení těchto otázek je zapotřebí čas. Ale je to nezbytné k tomu, aby se všechny inteligentní bytosti mohly přesvědčit, že Jehova je ten nejlepší vládce.

13 Jehova je svatý, a proto nikdy nikoho nepokouší. To Ďábel je označen jako „Pokušitel“. (Mat. 4:3) Vytváří situace, které pro nás mohou být léčkou. Záleží však na každém z nás, jestli podlehneme, nebo ne. (Přečti Jakuba 1:13–15.) Když byl Ježíš v pustině, reagoval na každé Satanovo pokušení výrokem z Božího Slova. Dal tak najevo, že chce svému Otci zůstat věrný za všech okolností. Satan se ale nevzdal a vyhlížel po dalších vhodných příležitostech svést ho k hříchu. (Luk. 4:13) Ježíš všem jeho snahám vytrvale odolával. Zastal se Jehovovy svrchovanosti a prokázal, že dokonalý člověk může zůstat věrný navzdory nejtvrdším zkouškám. Satan se však zaměřuje i na Ježíšovy následovníky, včetně tebe.

14. Co musíme dělat, abychom v pokušení obstáli?

14 Otázky související s Boží svrchovaností ještě nebyly uzavřeny. Jehova proto Satanovi dovoluje, aby nás pokoušel. Sám nás ale do pokušení nepřivádí. Věří nám, že obstojíme, a chce nám v tom pomáhat. Zároveň ale respektuje naši svobodnou vůli a umožňuje nám rozhodnout se, jestli mu budeme věrní, nebo ne. Pokud chceme pokušením odolávat, musíme dělat dvě věci: udržovat si s Jehovou blízký vztah a stále se k němu modlit o pomoc. Jak na naše modlitby odpovídá?

Posiluj své přátelství s Jehovou a služ mu naplno (15. odstavec)

15., 16. a) Například jakým pokušením musíme odolávat? b) Kdo je zodpovědný za to, když selžeme?

15 Jehova nás svým svatým duchem posiluje, abychom dokázali odolávat pokušení. Také nás prostřednictvím svého Slova a sboru varuje před různými nebezpečími. Například nám připomíná,  abychom nemrhali časem, penězi a energií na zbytečné věci. Manželé Espen a Janne žijí v jedné bohaté evropské zemi. Mnoho let sloužili jako pravidelní průkopníci v oblasti, kde bylo málo zvěstovatelů. Když se jim narodilo první dítě, museli s průkopnickou službou skončit. Espen říká: „Často se k Jehovovi modlíme, abychom teď, když už pro něj nemůžeme dělat tolik co dřív, dokázali odolávat různým pokušením. Prosíme ho, aby nám pomáhal zůstat duchovně silní a dál pro něj dělat všechno, co můžeme.“

16 Dalším nebezpečným pokušením je sledování pornografie. Pokud jí propadneme, nemůžeme z toho obviňovat Satana. Satan ani jeho svět nás totiž nemohou donutit, abychom udělali něco špatného. Někteří tomuto pokušení podlehli proto, že ve své mysli dali prostor nemravným představám. Ale i v tomto boji můžeme zvítězit, tak jako se to povedlo tisícům křesťanů. (1. Kor. 10:12, 13)

„OSVOBOĎ NÁS OD TOHO NIČEMNÉHO“

17. a) Co znamená žít v souladu s prosbou „osvoboď nás od toho ničemného“? b) Na co se můžeme těšit?

17 Žít v souladu s prosbou „osvoboď nás od toho ničemného“ znamená dělat všechno pro to, abychom nebyli „částí [Satanova] světa“ a nemilovali „svět ani věci ve světě“. (Jan 15:19; 1. Jana 2:15–17) Je to neustálý boj. Až Jehova odstraní Satana a jeho zkažený svět, spadne z nás obrovská tíha. Pamatujme ale na to, že od chvíle, kdy byl Satan svržen z nebe, ví, že už mu nezbývá moc času, a proto má velký vztek. Dělá všechno, co může, abychom přestali Jehovovi sloužit. Musíme se tedy modlit, aby nás před ním Bůh chránil. (Zjev. 12:12, 17)

18. Co musíme dělat, abychom přežili konec Satanova světa?

18 Chceš žít ve světě, kde už nebude působit Satanův vliv? Pokud ano, stále se modli o příchod Božího království, o posvěcení Božího jména a o to, aby se na zemi děla jeho vůle. Spoléhej na Jehovu, že se postará o to, co po duchovní i hmotné stránce potřebuješ. A buď rozhodnutý žít v souladu se vzorovou modlitbou.