Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Jsi skálopevně přesvědčený, že Království uskuteční Boží záměr?

Jsi skálopevně přesvědčený, že Království uskuteční Boží záměr?

„Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje.“ (HEBR. 11:1)

1., 2. (a) Co posílí naše přesvědčení, že prostřednictvím Království Bůh uskuteční svůj záměr s lidmi? (b) Co můžeme podle Efezanům 2:12 získat díky smlouvám? (Viz úvodní obrázek.)

LIDEM často říkáme, že naše problémy vyřeší jedině Boží království. Je pro nás důležitým zdrojem naděje. Opravdu ale věříš, že je skutečné a že splní svůj účel? Proč si tím můžeš být tak jistý? (Hebr. 11:1)

2 Jehova založil mesiášské království, aby uskutečnil svůj záměr se zemí a s lidmi. Mohl to udělat proto, že má absolutní právo vládnout. Království tak stojí na neotřesitelných základech. Kdo je v něm králem? Kdo další s ním bude kralovat? Komu a čemu budou vládnout? To všechno Jehova stanovil v několika smlouvách, které uzavřel buď on sám, nebo jeho Syn, Ježíš Kristus. Když se teď na tyto smlouvy podíváme blíž, budeme líp rozumět tomu, jak se Boží záměr uskuteční a proč Království nemůže nikdy selhat. (Přečti Efezanům 2:12.)

3. Čím se budeme zabývat v tomto a následujícím článku?

3 V Bibli se píše o šesti hlavních smlouvách, které  se týkají mesiášského království v rukou Ježíše Krista. Jsou to (1) smlouva s Abrahamem, (2) smlouva Zákona, (3) smlouva s Davidem, (4) smlouva o kněžství podle způsobu Melchisedeka, (5) nová smlouva a (6) smlouva o Království. Podívejme se, jak jednotlivé smlouvy souvisí s Královstvím a jakou úlohu mají ve splňování Božího záměru se zemí a s lidmi. (Viz rámeček „ Jak Jehova uskuteční svůj záměr“.)

DÁVNÝ SLIB ODHALUJE, JAK SE SPLNÍ BOŽÍ ZÁMĚR

4. Co Jehova podle 1. Mojžíšovy prohlásil v souvislosti s lidmi?

4 Jehova připravil zemi tak, aby na ní mohli žít lidé, a pak prohlásil tři důležité věci: (1) stvoří lidi ke svému obrazu, (2) lidé rozšíří ráj po celé zemi a naplní ji dokonalými potomky a (3) nikdo z nich nesmí jíst ze stromu poznání dobrého a špatného. (1. Mojž. 1:26, 28; 2:16, 17) V souladu s prvním prohlášením Jehova skutečně stvořil lidi ke svému obrazu. Teď bylo na nich, aby jednali podle zbývajících dvou prohlášení. Kdyby to udělali, Boží záměr by se splnil. Proč tedy byly zapotřebí nějaké smlouvy?

5., 6. (a) Jak se Satan pokusil Boží záměr překazit? (b) Jak Jehova reagoval na vzpouru v Edenu?

5 Satan chtěl Boží záměr překazit, a proto naplánoval podlou vzpouru. Věděl, že nejsnazší bude zaměřit se na prohlášení, které vyžadovalo poslušnost ze strany lidí. První ženu Evu zlákal k tomu, aby neposlechla Boží zákaz a snědla ovoce ze stromu poznání dobrého a špatného. (1. Mojž. 3:1–5; Zjev. 12:9) Zpochybnil tak, že Bůh má právo vládnout svému stvoření. Později věrné Boží služebníky obvinil, že Bohu slouží ze sobeckých pohnutek. (Job 1:9–11; 2:4, 5)

6 Jak měl Jehova na vzpouru v Edenu reagovat? Měl vzbouřence zničit? Kdyby to udělal, vzpouru by tím potlačil. Také by to ale znamenalo, že by se nesplnil jeho původní záměr – naplnit zemi dokonalými potomky Adama a Evy. Náš moudrý Stvořitel tedy vzbouřence hned na místě nezničil, ale vyslovil zásadní proroctví – slib pronesený v Edenu. Ten zaručoval, že se Boží záměr splní do posledního detailu. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:15.)

7. O čem nás ujišťuje slib pronesený v Edenu?

7 Ve slibu proneseném v Edenu Jehova odsoudil k smrti „hada“ a jeho „semeno“. „Had“ představuje Satana. Jeho „semeno“ jsou všichni ti, kdo stojí na jeho straně a stejně jako on si myslí, že Bůh nemá právo vládnout. „Semeni ženy“ dal Jehova autoritu, aby všechny vzbouřence zničilo. Slib pronesený v Edenu nás tedy ujišťuje, že Satan i veškeré následky jeho vzpoury budou odstraněny. Zároveň se z něj dozvídáme, jak se to stane.

8. Co víme o „ženě“ a jejím „semeni“?

8 Kdo je „žena“ a její „semeno“? Toto „semeno“ má rozdrtit hlavu „hadovi“ neboli zničit Satana. Satan je duchovní osoba, a proto i „semeno ženy“ musí být duchovní osoba. (Hebr. 2:14) A stejně tak musí být z duchovní říše i „žena“, ze které „semeno“ vyjde. Zatímco se k „semeni hada“ přidávali další a další, totožnost „ženy“ a jejího  „semene“ zůstávala od pronesení slibu v Edenu téměř 4 000 let záhadou. Podrobnosti o „semeni“ Jehova postupně odhaloval v několika smlouvách, které během té doby uzavřel. Těmito smlouvami své služebníky ujistil, že prostřednictvím „semene“ odstraní následky katastrofy, do které Satan uvrhl lidskou rodinu.

SMLOUVA, KTERÁ UVÁDÍ PODROBNOSTI O „SEMENI“

9. Čeho se týkala smlouva s Abrahamem a kdy začala platit?

9 Asi 2 000 let po vynesení rozsudku nad Satanem Jehova řekl Abrahamovi, aby opustil svůj domov v Uru v Mezopotámii a vydal se do Kanaánu. (Sk. 7:2, 3) Dal mu tento pokyn: „Vyjdi ze své země a od svých příbuzných a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. A učiním z tebe velký národ a požehnám ti a učiním tvé jméno velikým; a prokaž se jako požehnání. A požehnám těm, kdo ti žehnají, a toho, kdo na tebe svolává zlo, prokleji, a všechny rodiny zemské půdy si budou jistě žehnat tvým prostřednictvím.“ (1. Mojž. 12:1–3) To je první místo v Bibli, kde je smlouva s Abrahamem zaznamenaná. Nevíme, kdy přesně ji s ním Jehova uzavřel, ale víme, kdy začala platit. Bylo to roku 1943 př. n. l., kdy 75letý Abraham odešel z Charanu a překročil řeku Eufrat.

10. (a) Jak dal Abraham najevo, že Božím slibům naprosto důvěřuje? (b) Co Jehova postupně prozrazoval o „semeni ženy“?

10 Jehova Abrahamovi svůj slib několikrát zopakoval a pokaždé k němu přidal nějaké podrobnosti. (1. Mojž.  13:15–17; 17:1–8, 16) Abraham Božím slibům důvěřoval tak nezlomně, že byl ochotný obětovat svého milovaného syna. Na Jehovu to hluboce zapůsobilo a svou smlouvu s Abrahamem ještě stvrdil přísahou. (Přečti 1. Mojžíšovu 22:15–18; Hebrejcům 11:17, 18.) Od chvíle, kdy smlouva s Abrahamem vešla v platnost, Jehova postupně prozrazoval o „semeni ženy“ důležité podrobnosti. „Semeno“ mělo pocházet z Abrahama, mělo být početné, mělo mít královské postavení, mělo zničit všechny Boží nepřátele a mělo přinést požehnání mnoha lidem.

Abraham Božím slibům nezlomně důvěřoval (10. odstavec)

11., 12. (a) Jak je z Bible vidět, že smlouva s Abrahamem má větší splnění? (b) Jaký užitek ze smlouvy s Abrahamem máme my?

11 Sliby obsažené ve smlouvě s Abrahamem se splnily, když se Abrahamovi potomci usadili v Zaslíbené zemi. Bible ale ukazuje, že tato smlouva bude mít ještě větší, duchovní splnění. (Gal. 4:22–25) Apoštol Pavel vysvětlil, že v duchovním splnění je první, hlavní částí Abrahamova semene Ježíš Kristus. Druhou část tvoří 144 000 duchem pomazaných křesťanů. (Gal. 3:16, 29; Zjev. 5:9, 10; 14:1, 4) „Žena“ ze slibu proneseného v Edenu, ze které má „semeno“ pocházet, je nebeská část Boží organizace. V Bibli se označuje jako „Jeruzalém nahoře“ a tvoří ji věrní duchovní tvorové. (Gal. 4:26, 31) Jak vyplývá ze smlouvy s Abrahamem, „semeno ženy“ přinese lidské rodině trvalé požehnání.

12 Smlouva s Abrahamem poskytuje právní základ pro založení Božího království a také pro to, aby se v něm král a jeho spoluvládci mohli ujmout vlády. (Hebr. 6:13–18) Jak dlouho bude tato smlouva platit? Až do doby, kdy mesiášské království zničí všechny Boží nepřátele a lidé získají slíbené požehnání. (1. Kor. 15:23–26) Proč je ale v 1. Mojžíšově 17:7 označená jako smlouva „na neurčitý čas“? Protože užitek z ní bude trvalý. Smlouva s Abrahamem jasně ukazuje, že Jehova je rozhodnutý uskutečnit svůj záměr se zemí a naplnit ji spravedlivými lidmi. (1. Mojž. 1:28)

SMLOUVA, KTERÁ ZARUČUJE, ŽE KRÁLOVSTVÍ POTRVÁ VĚČNĚ

13., 14. Co zaručuje smlouva s Davidem?

13 Ze slibu proneseného v Edenu a ze smlouvy s Abrahamem vyplývá důležitá skutečnost: Jehovova vláda, kterou reprezentuje mesiášské království, je založená na jeho spravedlivých měřítkách. (Žalm 89:14) Mohlo by se stát, že by vládci tohoto království někdy v budoucnosti začali vládnout špatně, a museli by být odstraněni? Z jiné smlouvy vyplývá, že se to nikdy nestane.

14 Podívejme se, co Jehova slíbil Davidovi, králi starověkého Izraele. Tento slib se označuje jako smlouva s Davidem. (Přečti 2. Samuelovu 7:12, 16.) Jehova ji s ním uzavřel v době, kdy David vládl v Jeruzalémě. Slíbil mu, že jeden z jeho potomků bude Mesiášem. (Luk. 1:30–33) Poskytl tak podrobnější informace o tom, z jaké rodové linie bude pocházet slíbené „semeno“. Také stanovil, že Davidův potomek bude mít „zákonné právo“ na trůn v mesiášském království. (Ezek. 21:25–27)  Jehova Davidovi slíbil, že prostřednictvím Mesiáše se jeho panování „stane pevně založeným na neurčitý čas“. Splní se tak slova ze žalmu, že Davidovo „semeno se prokáže být až na neurčitý čas, a jeho trůn jako slunce“. (Žalm 89:34–37) Vláda mesiášského království se nikdy nezkazí a ze všeho, co vykoná, budou mít lidé užitek věčně.

SMLOUVA O KNĚŽSTVÍ

15.–17. Jakou další úlohu bude plnit „semeno ženy“ a proč to bude nutné?

15 Smlouva s Abrahamem a smlouva s Davidem zaručila, že „semeno ženy“ bude vládnout jako král. Ale aby lidé ze všech národů získali slíbené požehnání, je zapotřebí ještě něco dalšího. Lidé musí být osvobozeni od hříchu a stát se součástí Jehovovy rodiny. A k tomu bylo nutné, aby „semeno ženy“ plnilo i funkci kněze. Náš moudrý Stvořitel se o to postaral ve smlouvě o kněžství podle způsobu Melchisedeka.

16 Jehova skrze Davida ukázal, že s Ježíšem uzavře smlouvu, která bude mít dvojí účel: aby se Ježíš posadil po Boží pravici, dokud nezničí své nepřátele, a aby se stal „knězem na neurčitý čas podle způsobu Melchisedeka“. (Přečti Žalm 110:1, 2, 4.) Proč „podle způsobu Melchisedeka“? Dlouho předtím než se Abrahamovi potomci usadili v Zaslíbené zemi, král Salemu, Melchisedek, sloužil zároveň jako „kněz Nejvyššího Boha“. (Hebr. 7:1–3) Králem i knězem ho jmenoval přímo Jehova. V Hebrejských písmech se neuvádí, že by měl v kněžském úřadě nějakého předchůdce nebo nástupce, a proto o něm může být řečeno, že je „knězem natrvalo“.

17 Stejně jako Melchisedeka, i Ježíše jmenoval knězem přímo Jehova. Na základě smlouvy, kterou s ním uzavřel, Ježíš zůstává „knězem navždy podle způsobu Melchisedeka“. (Hebr. 5:4–6) Jehova tak sám sebe zavázal, že mesiášské království použije k uskutečnění svého původního záměru se zemí a s lidmi.

SMLOUVY JSOU PRÁVNÍM ZÁKLADEM KRÁLOVSTVÍ

18., 19. (a) Co se dozvídáme o Království ze smluv, o kterých jsme mluvili v tomto článku? (b) Co budeme rozebírat v dalším článku?

18 Ukázali jsme si, jak se některé smlouvy týkají mesiášského království a že jsou právním základem, na kterém ho Jehova vybudoval. Ve slibu proneseném v Edenu se zavázal, že svůj záměr se zemí a s lidmi uskuteční prostřednictvím „semene ženy“. Smlouva s Abrahamem upřesnila, kdo měl tímto „semenem“ být a jakou úlohu měl zastávat.

19 Smlouva s Davidem uvádí podrobnosti o rodinném původu hlavní části „semene“, tedy Ježíše. Také ho opravňuje, aby panoval nad zemí. Z vlády jeho království budou mít lidé užitek navždy. A smlouva o kněžství podle způsobu Melchisedeka mu umožňuje sloužit jako kněz. Ježíš bude lidem pomáhat, aby získali dokonalost, ale nebude na to sám. I někteří další budou sloužit jako králové a kněží. Odkud pocházejí? To si rozebereme v následujícím článku.