Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Služ Jehovovi, než přijdou neblahé dny

Služ Jehovovi, než přijdou neblahé dny

„Pamatuj . . . na svého Vznešeného Stvořitele.“ (KAZ. 12:1)

1., 2. (a) Jakou radu dal Šalomoun mladým lidem? (b) Proč by Šalomounova rada měla zajímat i křesťany, kterým je padesát let a víc?

JEHOVA inspiroval krále Šalomouna, aby mladé lidi vybídl: „Pamatuj . . . na svého Vznešeného Stvořitele za dnů svého jinošství, dříve než přijdou neblahé dny.“ Co Šalomoun myslel výrazem „neblahé dny“? Měl na mysli stáří. Poetickými výrazy popsal těžkosti, které jsou s ním spojené: třesoucí se ruce, nejistá chůze, špatný chrup, slabý zrak a sluch, šediny a ohnutá záda. Nikdo by neměl službu Jehovovi odkládat až na toto období života. (Přečti Kazatele 12:1–5.)

2 Mnozí křesťané, kterým je padesát let a víc, mají stále hodně energie. Občas se jim na hlavě objeví nějaký ten šedivý vlas, ale ještě na tom nejsou tak, jak to popsal Šalomoun. Mohli by mít i oni užitek z inspirované rady určené mladým lidem „pamatuj . . . na svého Vznešeného Stvořitele“?

3. Co to znamená, že máme pamatovat na svého Stvořitele?

3 Co to znamená, že máme pamatovat na svého Stvořitele?  I když mu možná sloužíme už celá léta, je dobré se čas od času zastavit a s vděčností přemýšlet o jeho velkoleposti. Život, který nám dal, je podivuhodný dar. Veškeré jeho stvoření je tak propracované, že to přesahuje hranice lidského chápání. Díky tomu, že se o nás stará tolika rozmanitými způsoby, máme mnoho příležitostí se ze života radovat. Když o jeho výtvorech uvažujeme, připomínáme si, jak nás miluje a jak je moudrý a mocný. (Žalm 143:5) Ale pamatovat na Stvořitele zahrnuje ještě něco dalšího. Měli bychom přemýšlet také o svých závazcích vůči němu. Když o takových věcech rozjímáme, motivuje nás to, abychom mu s vděčností sloužili v co největší míře a po celý svůj život. (Kaz. 12:13)

JEDINEČNÁ PŘÍLEŽITOST

4. Jakou otázku si mohou položit zkušení křesťané a proč?

4 V průběhu let jsi nepochybně získal bohaté zkušenosti, a tak si polož otázku: Kam budu směrovat svůj život teď, dokud mám ještě sílu a energii? Jako zkušený křesťan máš možnosti, které jiní nemají. To, co ses naučil od Jehovy, můžeš předávat mladším. Můžeš povzbuzovat druhé tím, co jsi ve službě Bohu zažil. Král David se modlil, aby k tomu měl příležitost. Napsal: „Bože, vyučoval jsi mě od mládí . . . A dokonce až do stáří a do šedin mě, Bože, neopouštěj, dokud nepovím o tvé paži té generaci, všem, kdo mají přijít, o tvé moci.“ (Žalm 71:17, 18)

5. Jak mohou křesťané ve středním věku předávat to, co se během let naučili?

5 Jak můžeš druhým předávat to, co ses během let naučil? Co kdybys mladší spoluvěřící pozval k sobě domů, abys je povzbudil? Nebo by ses s nimi mohl domluvit do služby, aby viděli, jakou z ní máš radost. Elihu řekl: „Měly by mluvit dny, a množství let, to by mělo dát na vědomí moudrost.“ (Job 32:7) Apoštol Pavel vybídl zkušené křesťanky, aby byly pro druhé povzbuzením svými slovy i příkladem. Napsal: „Letité ženy . . . ať jsou učitelkami toho, co je dobré.“ (Tit. 2:3)

NEPODCEŇUJ SVŮJ POTENCIÁL

6. Proč by křesťané, kteří v průběhu let získali mnoho zkušeností, neměli podceňovat svůj potenciál?

6 Jako zkušený křesťan máš obrovský potenciál. Porovnej to, co víš teď, s tím, co jsi znal před 30 nebo 40 lety. Biblické zásady dokážeš uplatňovat v různých životních situacích. Pravdy z Božího Slova určitě umíš působivě předávat druhým. Pokud sloužíš jako starší, víš, jak pomoci křesťanovi, který se vydává špatnou cestou. (Gal. 6:1) Možná ses naučil starat o sborové záležitosti, dohlížet na sjezdová oddělení nebo organizovat stavby sálů Království. Možná umíš motivovat lékaře, aby využívali bezkrevní metody. A i když jsi snad poznal pravdu teprve nedávno, nasbíral jsi za život cenné zkušenosti. Pokud jsi například vychoval děti, získal jsi mnoho užitečných schopností. Když křesťané středního věku vyučují, vedou a posilují své spoluvěřící, mohou pro ně být velkým zdrojem povzbuzení. (Přečti Joba 12:12.)

7. V čem mohou křesťané středního věku školit ty mladší?

7 Jak můžeš svůj potenciál využít v ještě větší míře? Možná můžeš mladším spoluvěřícím ukázat, jak zahajovat biblická studia. Pokud jsi zkušená křesťanka, mohla bys mladým maminkám  poradit, jak skloubit duchovní činnosti s péčí o malé děti. Pokud jsi bratr, můžeš mladší křesťany učit, jak přednášet proslovy s nadšením a jak se zlepšovat ve službě. Nebo je můžeš vzít s sebou na návštěvu letitých či nemocných spolukřesťanů, aby viděli, jak je povzbudit. I když už možná nemáš tolik sil jako dřív, nabízí se ti ke školení druhých spousta příležitostí. Boží Slovo říká: „Krása mladých mužů je jejich síla, a nádhera starců jsou jejich šediny.“ (Přísl. 20:29)

SLUŽBA TAM, KDE JE TO VÍC ZAPOTŘEBÍ

8. Čemu se v pozdějších letech svého života věnoval apoštol Pavel?

8 Zamysli se nad příkladem apoštola Pavla. Přestože mu přibývaly roky, svůj potenciál naplno využíval ke službě Bohu. Když byl v Římě kolem roku 61 n. l. propuštěn z vězení, měl za sebou jako misionář mnoho let tvrdé práce pro Jehovu. Mohl se proto rozhodnout, že se v Římě usadí. (2. Kor. 11:23–27) Bratři v tomto velkém městě by určitě byli velmi rádi, kdyby tam zůstal a dál je podporoval. Pavel si ale uvědomoval, že v jiných zemích je jeho pomoc zapotřebí ještě víc. Společně s Timoteem a Titem pokračoval v misionářské službě a navštívil Efez, Krétu a zřejmě i Makedonii. (1. Tim. 1:3; Tit. 1:5) Nevíme, zda se dostal až do Španělska, ale rozhodně to měl v úmyslu. (Řím. 15:24, 28)

9. Kolik let asi bylo Petrovi, když se přestěhoval tam, kde byla jeho pomoc víc zapotřebí? (Viz úvodní obrázek.)

9 Apoštolu Petrovi mohlo být přes 50 let, když se přestěhoval tam, kde byla jeho pomoc víc zapotřebí. Proč to můžeme říct? Pokud byl zhruba stejně starý jako Ježíš nebo možná o něco starší, mohlo mu být kolem 50 let, když se v roce 49 n. l. sešel s ostatními apoštoly v Jeruzalémě. (Sk. 15:7) Někdy po této schůzce se odstěhoval do Babylónu, nepochybně aby kázal početné židovské komunitě. (Gal. 2:9) Právě tam napsal asi roku 62 n. l. svůj první inspirovaný dopis. (1. Petra 5:13) Usadit se v cizí zemi bývá náročné, ale Petr nepovažoval svůj věk za překážku. Nenechal se připravit o radost z toho, že může naplno sloužit Jehovovi.

10., 11. Vyprávěj o někom, kdo se ve středním věku přestěhoval do míst, kde byla jeho pomoc víc zapotřebí.

10 Jak je to v dnešní době? Mnohým křesťanům se po padesátce změní okolnosti a oni si uvědomí, že se jim ve službě Jehovovi otevřely nové možnosti. Někteří se stěhují do míst, kde je jejich pomoc víc zapotřebí. Například Robert napsal: „Bylo nám něco přes padesát a s manželkou nám došlo, že se nám nabízí jedinečná příležitost. Náš jediný syn se odstěhoval a už jsme neměli rodiče, o které bychom se museli starat. Také jsme dostali malé dědictví. Spočítal jsem si, že když prodáme dům, budeme mít dost peněz na splacení hypotéky a na živobytí do doby, než začnu dostávat důchod. Slyšeli jsme, že v Bolívii je hodně lidí, kteří chtějí studovat Bibli, a jsou tam nízké životní náklady. Rozhodli jsme se, že se tam přestěhujeme. Životu v našem novém domově nebylo snadné se přizpůsobit. Všechno bylo úplně jiné než v Severní Americe. Jehova nás ale za naše úsilí bohatě odměnil.“

11 Robert dodává: „Celý náš život se  točí kolem sboru. Někteří lidé, se kterými jsme studovali Bibli, se dali pokřtít. Vedli jsme studium s rodinou, která žije v chudých podmínkách v jedné vesnici několik mil od nás. Každý týden podnikají náročnou cestu, aby se dostali do města na shromáždění. Dokážete si představit, jakou radost máme z jejich pokroků a z toho, že se nejstarší chlapec stal průkopníkem?“

SLUŽBA V CIZOJAZYČNÉM POLI

12., 13. Vyprávěj o křesťanovi, který se v důchodu pustil do nového odvětví služby.

12 Z příkladu zkušených bratrů a sester mohou mít velký užitek cizojazyčné sbory a skupiny. V cizojazyčných obvodech také bývá velmi příjemná služba. Například Brian napsal: „Když mi bylo 65 let, což je v Británii důchodový věk, dostali jsme se s manželkou do poklidného životního období. Děti se už osamostatnily a v obvodu jsme jen málokdy našli někoho, kdo by měl zájem o biblické studium. Pak jsem potkal mladého Číňana, který dělal výzkum na místní univerzitě. Pozval jsem ho na shromáždění a začal s ním studovat Bibli. Po několika týdnech s sebou přivedl kolegu, také Číňana. Po dvou týdnech s ním přišel třetí a pak čtvrtý.

13 Když požádal o studium jeho pátý spolupracovník, řekl jsem si: ‚Je mi sice 65, ale to přece neznamená, že musím „odejít do důchodu“ ze služby Jehovovi!‘ Zeptal jsem se manželky, která je o dva roky mladší, jestli by se chtěla učit čínsky. A tak jsme začali poslouchat nahrávky jazykového kurzu. To bylo před deseti lety. Díky službě v cizojazyčném poli se znovu cítíme mladí. Zatím jsme studovali Bibli se 112 Číňany. Většina z nich chodila na shromáždění. Jedna z našich bývalých zájemkyň slouží společně s námi a je průkopnice.“

Možná ještě nejsi tak starý, abys ve službě nemohl dělat víc (12. a 13. odstavec)

MĚJ RADOST Z TOHO, CO MŮŽEŠ DĚLAT

14. Z čeho se mohou křesťané radovat a v čem pro ně může být povzbuzením Pavlův příklad?

14 Přestože se mnohým padesátníkům otevírají ve službě Jehovovi nové  možnosti, ne všichni je mohou využít. Někteří jsou nemocní nebo se starají o děti či stárnoucí rodiče. Pokud k nim patříš i ty, může tě utěšovat vědomí, že Jehova si váží všeho, co mu dáváš. Nenech se tedy sklíčit tím, co dělat nemůžeš, a raduj se z toho, co dělat můžeš. I v tom ti je příkladem apoštol Pavel. Celé dva roky byl v domácím vězení a nemohl se vydat na žádnou misionářskou cestu. Kdykoli ho ale někdo navštívil, Pavel s ním mluvil o Písmu a posiloval ho ve víře. (Sk. 28:16, 30, 31)

15. Proč si vážíš křesťanů v pokročilém věku?

15 Jehova si cení také toho, co pro něj děláte vy, kdo jste ve velmi pokročilém věku. Jak vyplývá ze Šalomounových slov, „neblahé dny“, kdy se člověku zhoršuje zdraví, nejsou jednoduchým životním obdobím. Jehova si ale všímá, jak ho jeho letití služebníci chválí, a velmi si toho váží. (Luk. 21:2–4) Jsme moc rádi, že vás máme mezi sebou.

16. Jaké výsady Anna pravděpodobně nezískala, ale jak mohla Jehovu uctívat?

16 Bible vypráví o vdově, která se jmenovala Anna a která i ve vysokém věku stále věrně chválila Jehovu. Bylo jí 84 let, když se narodil Ježíš. Pravděpodobně se nedožila doby, kdy se mohla stát jeho následovnicí, být pomazaná svatým duchem a kázat dobrou zprávu o Království. Ale to, co dělat mohla, dělala ráda. „Nikdy nescházela v chrámu a prokazovala posvátnou službu nocí i dnem.“ (Luk. 2:36, 37) Když kněz každé ráno a večer pálil v chrámu kadidlo, přicházela se tam Anna spolu s ostatními asi na půl hodiny potichu modlit. Když uviděla malého Ježíše, začala „mluvit o dítěti ke všem, kdo čekali na osvobození Jeruzaléma“. (Luk. 2:38)

17. Jak můžeme pomáhat starším nebo nemocným křesťanům, aby mohli uctívat Jehovu?

17 Křesťané, kteří jsou v pokročilém věku nebo jsou nemocní, nás potřebují, a tak bychom měli vyhledávat příležitosti, jak jim pomáhat. Někteří z nich by se moc rádi účastnili shromáždění nebo sjezdů, ale jen málokdy je to v jejich silách. V některých sborech se postarali o to, aby tito bratři a sestry mohli poslouchat shromáždění po telefonu. Jinde to možné není. Ale i křesťané, kterým věk nebo nemoc brání v účasti na shromáždění, mohou pravé uctívání podporovat. Například se mohou modlit, aby Jehova svému lidu žehnal. (Přečti Žalm 92:13, 14.)

18., 19. (a) Jak mohou starší křesťané povzbuzovat druhé? (b) Kdo na sebe může vztáhnout vybídku „pamatuj . . . na svého Vznešeného Stvořitele“?

18 Vy, letití bratři a sestry, si možná ani neuvědomujete, jak velkým povzbuzením jste pro druhé. Vraťme se k prorokyni Anně. Přestože Bohu dlouhé roky věrně sloužila v chrámu, nemohla tušit, že i po několika staletích bude její příklad motivovat druhé. O její lásce k Jehovovi se píše v Bibli a vaše láska k Bohu je zase zapsaná v srdcích vašich spoluvěřících. Není divu, že Boží Slovo říká: „Šediny jsou korunou krásy, když se nalézají na cestě spravedlnosti.“ (Přísl. 16:31)

19 Každý z nás má nějaká omezení v tom, co může pro Jehovu dělat. Ti, kdo stále mají sílu a energii, by si ale měli vzít k srdci inspirovanou výzvu: „Pamatuj . . . na svého Vznešeného Stvořitele . . ., dříve než přijdou neblahé dny.“ (Kaz. 12:1)