Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Jehovovým připomínkám můžeš důvěřovat

Jehovovým připomínkám můžeš důvěřovat

„Jehovova připomínka je důvěryhodná, činí nezkušeného moudrým.“ (ŽALM 19:7)

1. Jaké náměty na našich shromážděních často rozebíráme a jaký z toho máme užitek?

UŽ SIS při přípravě studijního článku ve Strážné věži někdy řekl „O tom jsme přece nedávno uvažovali“? Pokud jsi členem křesťanského sboru delší dobu, určitě sis všiml, že o některých námětech se na shromáždění mluví znovu a znovu. To platí například o Božím království, výkupní oběti, kazatelské činnosti nebo o vlastnostech, jako je láska a víra. Díky tomu, že jsou takové náměty pravidelnou součástí naší duchovní stravy, můžeme zůstat zdraví ve víře a být „činiteli slova, a ne pouze posluchači“. (Jak. 1:22)

2. (a) Co je v Bibli často myšleno slovem „připomínka“? (b) V čem se Boží připomínky liší od lidských zákonů?

2 Hebrejským slovem překládaným jako „připomínka“ jsou často myšleny zákony, přikázání a předpisy, které Bůh dal svému lidu. Lidské zákony je potřeba doplňovat a upravovat, ale Jehovovy zákony a předpisy jsou vždy spolehlivé. Některé z nich se sice vztahují pouze na určitou dobu nebo situaci, ale přesto o nich není možné říct, že by byly chybné nebo nedostatečné. Žalmista napsal: „Spravedlnost tvých připomínek je na neurčitý čas.“ (Žalm 119:144)

3., 4. (a) Jakou podobu mají některé Boží připomínky? (b) K čemu to vedlo, když se Izraelité Božími připomínkami řídili?

3 Některé Jehovovy připomínky mají podobu varovných poselství. Prostřednictvím proroků je izraelský národ dostával pravidelně. Například krátce před vstupem do Zaslíbené země Mojžíš Izraelity varoval: „Mějte se na pozoru, aby se nestalo, že se vaše srdce dá zlákat, a vy odbočíte a budete  uctívat jiné bohy a klanět se jim, a Jehovův hněv opravdu vzplane proti vám.“ (5. Mojž. 11:16, 17) Jak ukazuje Bible, Bůh svému lidu dával i mnoho dalších užitečných připomínek.

4 Při různých příležitostech nabádal Izraelity, aby se ho báli, naslouchali jeho hlasu a posvěcovali jeho jméno. (5. Mojž. 4:29–31; 5:28, 29) Když se těmito připomínkami řídili, zahrnoval je požehnáním. (3. Mojž. 26:3–6; 5. Mojž. 28:1–4)

JAK IZRAELITÉ REAGOVALI NA BOŽÍ PŘIPOMÍNKY

5. Proč Jehova bojoval za krále Ezekjáše?

5 V průběhu bouřlivých dějin izraelského národa Bůh vždy dodržoval své sliby. Například když asyrský král Senacherib vtrhl do Judy a chtěl krále Ezekjáše svrhnout z trůnu, Jehova zasáhl prostřednictvím anděla, který během jediné noci zabil v asyrské armádě „každého statečného, silného muže“. Senacherib se vrátil domů s hanbou. (2. Par. 32:21; 2. Král. 19:35) Proč Bůh za krále Ezekjáše bojoval? Protože Ezekjáš se „stále . . . přidržoval Jehovy. Neodbočil od jeho následování, ale stále dodržoval jeho přikázání.“ (2. Král. 18:1, 5, 6)

Jehovovy připomínky podnítily Josijáše, aby prosazoval pravé uctívání (6. odstavec)

6. Jak dal král Josijáš najevo důvěru v Jehovu?

6 Jehovova přikázání dodržoval také král Josijáš. Už když mu bylo osm let, začal dělat „to, co bylo správné v Jehovových očích . . . Neodbočil napravo ani nalevo.“ (2. Par. 34:1, 2) Josijáš dal svou důvěru v Jehovu najevo tím, že očistil zemi od model a obnovil pravé uctívání. Díky tomu získal požehnání nejen on, ale i celý národ. (Přečti 2. Paralipomenon 34:31–33.)

7. Jaké následky mělo to, když Izraelité Boží připomínky ignorovali?

7 Je však smutné, že Izraelité Jehovovým připomínkám nedůvěřovali vždy. V průběhu staletí Jehovu někdy poslouchali a jindy zase ne. Když jejich víra zeslábla, často se dostávali do stejné situace jako lidé, o kterých Pavel napsal, že byli „unášeni sem a tam každým větrem učení“. (Ef. 4:13, 14) V dobách, kdy důvěru v Jehovovy připomínky neměli, sklízeli v souladu s jeho varovnými slovy trpké ovoce. (3. Mojž. 26:23–25; Jer. 5:23–25)

8. V čem jsou pro nás poučením dějiny izraelského národa?

 8 Jaké poučení si z dějin starověkého Božího lidu můžeme vzít? Stejně jako Izraelitům, i nám Jehova dává rady a usměrňuje nás. (2. Petra 1:12) Boží inspirované Slovo nám slouží jako připomínka pokaždé, když si ho čteme. Jelikož máme svobodnou vůli, můžeme si vybrat, zda se Božími pokyny budeme řídit, nebo zda budeme dělat to, co sami považujeme za správné. (Přísl. 14:12) Zamysleme se nyní nad tím, proč bychom Jehovovým připomínkám měli důvěřovat a jaký užitek máme z toho, že se jimi řídíme.

PODŘIZUJ SE BOHU A ZŮSTAŇ NAŽIVU

9. Jak Jehova Izraelity ujišťoval o své podpoře během cesty pustinou?

9 Když se Izraelité vydali na cestu „bázeň vzbuzující pustinou“, po které nakonec museli chodit 40 let, Jehova jim nesdělil podrobnosti o tom, jak je bude vést a chránit a jak se o ně bude starat. Opakovaně jim ale dokazoval, že se na něj i na jeho pokyny mohou spolehnout. Oblačným sloupem ve dne a ohnivým sloupem v noci jim připomínal, že je při cestě nehostinnou krajinou chrání. (5. Mojž. 1:19; 2. Mojž. 40:36–38) Také se staral o jejich základní potřeby. „Ani samotné oděvy se jim neobnosily, a nohy jim neopuchly.“ Nehemjáš právem řekl: „Nic jim nescházelo.“ (Neh. 9:19–21)

10. Jak dnes Jehova vede svůj lid?

10 Dnes stojíme na prahu spravedlivého nového světa. Jak jsi na tom s důvěrou v Jehovu? Opravdu věříš, že ti poskytne všechno, co potřebuješ, abys mohl přežít blížící se „velké soužení“? (Mat. 24:21, 22; Žalm 119:40, 41) Jehova nás do nového světa nevede pomocí oblačného nebo ohnivého sloupu, ale prostřednictvím své organizace, která nám pomáhá zůstat duchovně bdělí. Například jsme stále naléhavěji vybízeni, abychom posilovali svůj vztah k Jehovovi tím, že si čteme Bibli, máme rodinné uctívání a pravidelně se účastníme shromáždění a kazatelské služby. Udělal jsi ve svém životě potřebné změny, abys tyto pokyny mohl uplatnit? Pomůže ti to, aby sis vybudoval víru, díky které přežiješ do nového světa.

V souladu s Jehovovými připomínkami dbáme na bezpečnost v našich sálech Království i v jejich okolí (11. odstavec)

11. Z čeho je vidět, že Bohu na nás záleží?

11 Kromě pokynů, které nám pomáhají zůstat duchovně bdělí, dostáváme i rady týkající se každodenního života. Mimo jiné máme mít vyrovnaný postoj k hmotným věcem a prosté oko, abychom si nedělali zbytečné starosti. Dostáváme i podněty ohledně vzhledu, oblékání a výběru zábavy a vzdělání. Další rady nás vedou k tomu, abychom dbali na bezpečnost svého domova a sálu Království, dodržovali dopravní předpisy a byli připravení na přírodní katastrofy a jiné nepředvídané události. Z takových připomínek je vidět, že Bohu na nás záleží.

BOŽÍ PŘIPOMÍNKY V PRVNÍM STOLETÍ

12. (a) Co Ježíš opakovaně připomínal svým učedníkům? (b) Jaký Ježíšův skutek natrvalo zapůsobil na Petra a k čemu by měl podněcovat nás?

12 Boží služebníci v prvním století pravidelně dostávali připomínky, které jim pomáhaly pevně se držet Jehovy. Ježíš svým učedníkům například opakovaně zdůrazňoval, že musí být pokorní. Nezůstal však pouze u slov, ale  prakticky jim ukazoval, jak pokoru projevovat. Když poslední večer svého pozemského života slavil s apoštoly Pasach, vstal, a zatímco apoštolové jedli, začal jim umývat nohy. To byla práce, kterou obvykle vykonával sluha. (Jan 13:1–17) Na Ježíšův pokorný čin apoštolové nikdy nezapomněli. Asi o 30 let později Petr připomněl svým spoluvěřícím, jak je pokora důležitá. (1. Petra 5:5) I nás by měl Ježíšův příklad podněcovat, abychom s druhými jednali pokorně. (Fil. 2:5–8)

13. O čem dalším Ježíš s učedníky často mluvil?

13 Ježíš s učedníky často mluvil i o tom, jak je důležité mít pevnou víru. Jednou, když se jim nepodařilo vyhnat démona z jistého chlapce, zeptali se Ježíše: „Proč jsme ho nemohli vyhnat?“ Odpověděl jim: „Kvůli vaší malé víře. Vpravdě vám totiž říkám, jestliže budete mít víru velikosti hořčičného zrna, . . . nic pro vás nebude nemožné.“ (Mat. 17:14–20) Během celé své služby Ježíš učedníkům zdůrazňoval, že je pro ně víra nezbytná. (Přečti Matouše 21:18–22.) A co ty? Posiluješ svou víru tím, že se účastníš všech sjezdů a křesťanských shromáždění? Nejsou to pouhé společenské události, ale příležitosti, kdy jsme vyučováni, abychom v Jehovu plně důvěřovali.

14. Proč je důležité projevovat křesťanskou lásku?

14 Mnoho připomínek v Křesťanských řeckých písmech Boží služebníky podněcuje, aby mezi sebou měli lásku. Ježíš řekl, že druhé největší přikázání je „milovat svého bližního jako sám sebe“. (Mat. 22:39) A jeho nevlastní bratr Jakub označil lásku za „královský zákon“. (Jak. 2:8) Apoštol Jan napsal: „Milovaní, nepíši vám nové přikázání, ale staré přikázání, které jste měli od počátku. . . . Opět, píši vám nové přikázání.“ (1. Jana 2:7, 8) Které přikázání Jan označil současně za „staré“ i „nové“? Myslel tím přikázání, že máme milovat svého bližního. Bylo staré v tom smyslu, že platilo „od počátku“, to znamená od doby, kdy ho Ježíš před desítkami let dal. Bylo však zároveň nové, protože křesťané museli obětavou lásku projevovat v nových situacích. Dnešní svět je prostoupený sobeckým duchem, který by mohl naši lásku k bližním zničit. Vážíš si varování, která ti pomáhají se před takovým duchem chránit?

15. Co bylo Ježíšovým hlavním posláním?

 15 Ježíš měl upřímný zájem o druhé. Uzdravoval nemocné a křísil mrtvé. Jeho hlavním posláním na zemi však nebylo zbavovat lidi doslovných nemocí, ale kázat a vyučovat. Tato činnost totiž měla na jejich život mnohem zásadnější vliv. V jakém smyslu? Ti, které Ježíš v prvním století uzdravil nebo vzkřísil, nakonec stejně zestárli a zemřeli. Ale ti, kdo příznivě reagovali na jeho poselství, získali naději na věčný život. (Jan 11:25, 26)

16. V jakém rozsahu dnes probíhá kazatelská a vyučovací činnost?

16 Ježíš svým učedníkům řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů.“ (Mat. 28:19) Křesťané v prvním století pokračovali v činnosti, kterou Ježíš zahájil, a my dnes kážeme v rozsahu, jaký nemá obdoby. Přes sedm milionů Jehovových svědků horlivě mluví o Božím království ve víc než 230 zemích a s miliony lidí se vede biblické studium. Tato činnost je důkazem, že žijeme v posledních dnech.

DŮVĚŘUJ JEHOVOVI

17. Jaké rady dali spoluvěřícím Pavel a Petr?

17 Připomínky, které dostávali křesťané v prvním století, jim pomohly, aby zůstali pevní ve víře. Zkus si představit, jakým povzbuzením pro Timotea musela být slova, která mu napsal apoštol Pavel z vězení v Římě. Připomněl mu: „Stále se drž vzoru zdravých slov, která jsi ode mne slyšel.“ (2. Tim. 1:13) Apoštol Petr zase povzbudil spoluvěřící, aby pracovali na takových vlastnostech, jako je vytrvalost, bratrská náklonnost a sebeovládání. Pak dodal: „Budu nakloněn tomu, abych vám tyto věci vždy připomínal, ačkoli je znáte a jste upevněni v pravdě.“ (2. Petra 1:5–8, 12)

18. Jak se křesťané v prvním století dívali na připomínky, které dostávali?

18 Pavel i Petr ve svých dopisech opakovali „výroky, které dříve mluvili svatí proroci“. (2. Petra 3:2) Jak se křesťané v prvním století k takovým pokynům stavěli? Nesli je nelibě? Ne. Považovali je za projevy Boží lásky, díky kterým mohli mít i nadále užitek z Boží nezasloužené laskavosti a prohlubovat poznání svého Pána a Zachránce, Ježíše Krista. (2. Petra 3:18)

19., 20. Proč bychom měli důvěřovat Jehovovým připomínkám a jaký užitek z toho budeme mít?

19 Máme bezpočet důvodů, proč plně důvěřovat Jehovovým připomínkám zapsaným v jeho neomylném Slově. (Přečti Jozua 23:14.) Na jeho stránkách najdeme poučné zprávy o tom, jak Jehova v průběhu tisíciletí jednal s nedokonalým lidstvem. (Řím. 15:4; 1. Kor. 10:11) Připomínkou, že se na Boží Slovo můžeme plně spolehnout, jsou i proroctví. Jejich splňování dnes vidíme na vlastní oči. „V konečné části dnů“ se v souladu s prorockými slovy miliony lidí přidávají k uctívání Jehovy. (Iz. 2:2, 3) Předpověděny byly i zhoršující se poměry ve světě. A jak už bylo uvedeno, celosvětová kazatelská činnost je splněním Ježíšových slov. (Mat. 24:14)

20 V průběhu staletí Jehova jasně ukázal, že mu můžeme důvěřovat. Jednáš v souladu s jeho připomínkami? Sestra, která se jmenuje Rosellen, říká: „Když jsem začala Jehovovi plně důvěřovat, ještě víc jsem si uvědomila, jak se o mě s láskou stará a posiluje mě.“ Máš z Jehovových připomínek užitek i ty?