Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Měj ocenění pro Jehovovu věrnou oddanost a ochotu odpouštět

Měj ocenění pro Jehovovu věrnou oddanost a ochotu odpouštět

„Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost ke všem, kdo tě vzývají, je hojná.“ (ŽALM 86:5)

1., 2. (a) Proč si vážíme přátel, kteří jsou věrní a umí odpouštět? (b) O kterých otázkách budeme uvažovat?

JAKÝ by podle tebe měl být pravý přítel? Sestra, která se jmenuje Ashley, k tomu řekla: „Podle mě je to někdo, kdo je vždycky ochotný mi pomoct a kdo mi dokáže odpustit, když se mi něco nepovede.“ Přátel, kteří jsou věrní a umí odpouštět, si každý z nás určitě váží. Díky nim totiž víme, že se máme o koho opřít a že nás má někdo rád. (Přísl. 17:17)

2 Věrnou oddanost a ochotu odpouštět projevuje v plné míře náš nejlepší přítel, Jehova Bůh. Žalmista napsal: „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost [neboli „věrně oddaná láska“] ke všem, kdo tě vzývají, je hojná.“ (Žalm 86:5) Co to znamená být věrně oddaný a ochotný odpouštět? Jak Jehova tyto vlastnosti projevuje? A jak ho v tom můžeme napodobovat? Odpovědi na tyto otázky nám pomohou, abychom prohloubili svou lásku k našemu nejlepšímu příteli Jehovovi a posílili přátelství se spoluvěřícími. (1. Jana 4:7, 8)

JEHOVA JE VĚRNĚ ODDANÝ

3. Co to znamená být věrně oddaný?

3 Ten, kdo je věrně oddaný, je věrný někomu, koho miluje. Svou lásku dává najevo tím, že mu pomáhá a podporuje ho. Jedná tak za všech okolností — ať už je to snadné, nebo náročné. Jehova je věrně oddaný v té největší míře. (Zjev. 16:5)

4., 5. (a) Jak Jehova projevuje věrnou oddanost? (b) Proč pro nás může být posilou, když budeme o projevech Jehovovy věrné oddanosti uvažovat?

4 Jak Jehova tuto vlastnost projevuje? Například  tím, že nikdy neopouští své věrné služebníky. Jedním z těch, kdo to mohli potvrdit z vlastní zkušenosti, byl král David. (Přečti 2. Samuelovu 22:26.) Když byl v těžkých situacích, Jehova ho s věrnou oddaností vedl, chránil a osvobozoval. (2. Sam. 22:1) David se osobně přesvědčil, že Jehova svou věrnou oddanost projevuje nejen slovy, ale také konkrétními skutky. Proč s ním Jehova tak jednal? Sám David totiž byl „někým věrně oddaným“. Jehova si věrnosti svých služebníků váží, a proto i on je vůči nim věrně oddaný. (Přísl. 2:6–8)

5 Budeme-li uvažovat o projevech Jehovovy věrné oddanosti, může nás to velmi posílit. Jeden bratr, který se jmenuje Reed, říká: „Rád čtu o tom, jak Jehova pomáhal Davidovi v těžkých situacích. I ve chvílích, kdy byl na útěku a schovával se v jeskyních, ho Jehova podporoval. Povzbuzuje mě to, abych nezapomínal, že bez ohledu na to, jak náročné okolnosti mohou nastat nebo jak beznadějně může situace vypadat, Jehova je připravený mi pomoci, pokud já mu zůstanu věrný.“ Vnímáš to také tak? (Řím. 8:38, 39)

6. Ve kterých dalších oblastech projevuje Jehova věrnou oddanost a jaký užitek z toho máme?

6 Ve kterých dalších oblastech projevuje Jehova věrnou oddanost? Mimo jiné v tom, že zůstává věrný svým měřítkům. Ujišťuje nás: „Až do stáří člověka jsem Týž.“ (Iz. 46:4) Svá rozhodnutí vždy zakládá na neměnných měřítkách toho, co je dobré a špatné. (Mal. 3:6) Věrnou oddanost projevuje také tím, že plní své sliby. (Iz. 55:11) Z jeho věrné oddanosti tak mají užitek všichni jeho poslušní služebníci. V jakém smyslu? Když se ze všech sil snažíme jednat podle Jehovových měřítek, můžeme si být jistí, že on splní svůj slib a bude nám žehnat. (Iz. 48:17, 18)

NAPODOBUJ JEHOVOVU VĚRNOU ODDANOST

7. Jak můžeme napodobovat Jehovovu věrnou oddanost?

 7 Jak můžeme Jehovovu věrnou oddanost napodobovat? Jedním ze způsobů je, že pomáháme těm, kdo jsou v náročné situaci. (Přísl. 3:27) Je nějaký tvůj spoluvěřící sklíčený, například kvůli zdravotním problémům, odporu v rodině nebo vlastním chybám? Mohl bys být iniciativní a povzbudit ho „útěšnými slovy“? (Zech. 1:13) * Pokud to budeš dělat, prokážeš se jako věrný přítel, který „přilne těsněji než bratr“. (Přísl. 18:24)

8. Jak můžeme věrnou oddanost projevovat například v manželství?

8 Jehovu můžeme napodobovat i tak, že zůstáváme věrní těm, které milujeme. Pokud jsme v manželství, víme, že musíme zůstat věrní svému partnerovi. (Přísl. 5:15–18) Nejenže jsme tedy rozhodnuti nedopustit se cizoložství, ale zároveň nechceme udělat nic, co by k němu mohlo vést. (Mat. 5:28) Věrnost projevujeme také spoluvěřícím — například tím, že o nich nešíříme pomluvy a netlacháme a že takovým škodlivým řečem ani nenasloucháme. (Přísl. 12:18)

9., 10. (a) Především komu chceme zůstat věrní? (b) Je vždycky snadné poslouchat Jehovu? Uveď příklad.

9 Především však chceme zůstat věrní Jehovovi. Jak to můžeme dělat? Tím, že se na věci díváme stejně jako on — milujeme  to, co miluje, a nenávidíme to, co nenávidí — a v souladu s tím také jednáme. (Přečti Žalm 97:10.) Čím víc své myšlenky a pocity přizpůsobujeme těm Jehovovým, tím snazší pro nás je poslouchat jeho přikázání. (Žalm 119:104)

10 Poslouchat Jehovu nemusí být vždycky snadné. K tomu, abychom mu zůstali věrní, je někdy zapotřebí velké úsilí. Například někteří svobodní křesťané by možná rádi vstoupili do manželství, ale mezi spolukřesťany zatím nenašli vhodného partnera. (1. Kor. 7:39) Svobodná sestra se tak může dostat do situace, kdy jí kolegyně v práci neustále někoho dohazují. Navíc možná bojuje s osamělostí. Je však pevně rozhodnutá, že tlaku okolí odolá, protože chce zůstat věrná Jehovovi. Oceňujeme takové příklady věrné oddanosti? Jehova jistě odmění každého, kdo mu navzdory náročným okolnostem zůstává věrný. (Hebr. 11:6)

„Existuje přítel, který přilne těsněji než bratr.“ (Přísl. 18:24) (7. odstavec)

„Velkoryse jeden druhému odpouštějte.“ (Ef. 4:32) (16. odstavec)

JEHOVA JE OCHOTNÝ ODPOUŠTĚT

11. Co to znamená odpustit?

11 Jednou z Jehovových nejpřitažlivějších vlastností je ochota odpouštět. Jak se tato vlastnost projevuje? Odpustit znamená prominout někomu chybu, když pro to existuje oprávněný důvod. Neznamená to něčí přestupek přehlížet nebo popírat, ale přestat vůči provinilci cítit nelibost. Z Bible vyplývá, že lidem, kteří projevují upřímné pokání, je Jehova „přichystaný odpouštět“. (Žalm 86:5)

12. (a) Jak Jehova odpouští? (b) Co to znamená, že naše hříchy mohou být „vymazány“?

12 Z čeho je vidět, že Jehova je ochotný odpouštět? Bible říká, že odpouští „ve velkém měřítku“ — odpouští úplně trvale. (Iz. 55:7) Jak víme, že Jehova odpouští úplně? Zamysleme se nad tím, co je zapsáno ve Skutcích 3:19. (Přečti.) Apoštol Petr svým posluchačům řekl: „Čiňte . . . pokání a obraťte se.“ Člověk, který činí pravé pokání, je rozhodnutý  svůj hřích už neopakovat. (2. Kor. 7:10, 11) Potom se obrátí, což znamená, že své špatné jednání opustí a ze všech sil se snaží dělat radost Bohu. V takovém případě mohou být jeho hříchy „vymazány“. Když tedy Jehova odpouští, naše chyby jakoby smaže, jinými slovy nám odpustí úplně. (Hebr. 10:22; 1. Jana 1:7)

13. O čem nás ujišťují slova „na jejich hřích již nebudu vzpomínat“?

13 Jak víme, že Jehova odpouští trvale? Zamysleme se nad Jeremjášovým proroctvím týkajícím se nové smlouvy, která byla uzavřena s pomazanými křesťany a díky které mohou ti, kdo projevují víru ve výkupní oběť, získat skutečné odpuštění. (Přečti Jeremjáše 31:34.) Jehova řekl: „Odpustím . . . jejich provinění a na jejich hřích již nebudu vzpomínat.“ Jehova nás tedy ujišťuje, že když nám nějaký hřích jednou odpustí, nebude se k němu později vracet. Nebude nás z něj znovu obviňovat ani nás za něj opakovaně trestat. Odpustí nám jednou provždy. (Řím. 4:7, 8)

14. V čem pro nás může být útěchou, když přemýšlíme o Jehovově odpuštění? Uveď příklad.

14 Budeme-li rozjímat o tom, jak Jehova odpouští, může to pro nás být velkou útěchou. Zamysleme se nad příkladem sestry, které budeme říkat Elaine. V minulosti musela být ze sboru vyloučena a po několika letech byla znovu přijata. „I když jsem sama sobě i druhým tvrdila, že věřím, že mi Jehova odpustil,“ vypráví, „pořád jsem měla pocit, že je ode mě daleko a že druzí k němu mají bližší vztah a je pro ně skutečnější.“ Elaine však pomohlo, když uvažovala o různých obrazných vyjádřeních, jimiž Bible popisuje Jehovovu ochotu odpouštět. Vzpomíná: „Začala jsem vnímat Jehovovu lásku a něhu tak jako nikdy předtím.“ Velmi na ni zapůsobila tato myšlenka: „Když Jehova odpouští naše hříchy, nemusíme mít pocit, že skvrnu v podobě takových hříchů poneseme po zbytek svého života.“ * Elaine říká: „Uvědomila jsem si, že jsem v Jehovovo odpuštění ve skutečnosti nevěřila a myslela jsem si, že se svého břemene nikdy nezbavím. Vím, že to ještě nějaký čas potrvá, ale teď už cítím, že k Jehovovi můžu mít blízký vztah a že ten balvan, který mě tížil, konečně zmizel.“ Jehova je skutečně milující Bůh, který nám ochotně odpouští. (Žalm 103:9)

NAPODOBUJ JEHOVOVU OCHOTU ODPOUŠTĚT

15. Jak můžeme napodobovat Jehovovu ochotu odpouštět?

15 Jehovu můžeme napodobovat tím, že druhým ochotně odpustíme pokaždé, když pro to existuje oprávněný důvod. (Přečti Lukáše 17:3, 4.) Ukázali jsme si, že když Jehova odpouští, naše hříchy nám už později nepřipomíná. Jestliže tedy druhým odpustíme, měli bychom na celou záležitost zapomenout a v budoucnosti se k ní nevracet.

16. (a) Co to znamená a co to naopak neznamená odpouštět druhým? (b) Co musíme dělat, aby nám Bůh odpouštěl?

 16 To, že druhým odpouštíme, neznamená, že budeme přehlížet jejich nesprávné jednání nebo dovolovat, aby nás využívali. Odpuštění znamená, že vůči provinilci přestaneme pociťovat nelibost. Neměli bychom zapomínat, že pokud chceme, aby Bůh odpouštěl  nám, musíme my odpouštět druhým. (Mat. 6:14, 15) Jehova pamatuje na to, že „jsme prach“. (Žalm 103:14) Proto bychom i my měli pamatovat na to, že druzí jsou nedokonalí, a velkoryse jim odpouštět. (Ef. 4:32; Kol. 3:13)

Za někoho, kdo ti ublížil, se upřímně modli (17. odstavec)

17. Co nám může pomoci, když nám někdo ze spoluvěřících ublíží?

 17 Někomu odpustit nemusí být vždycky snadné. Urovnat neshody s druhými bylo těžké i pro některé pomazané křesťany v prvním století. (Fil. 4:2) Co nám pomůže, když nám někdo ze spoluvěřících ublíží? Zamysleme se nad příkladem Joba. Jeho tři „přátelé“ — Elifaz, Bildad a Cofar — ho hluboce zraňovali svým bezdůvodným osočováním. (Job 10:1; 19:2) Jehova tyto muže nakonec pokáral a nařídil jim, aby šli k Jobovi a přinesli oběť za své hříchy. (Job 42:7–9) Vyžadoval ale také něco od Joba. Co to bylo? Nařídil mu, aby se za své společníky modlil. Job to udělal a Jehova mu za jeho ochotu odpustit požehnal. (Přečti Joba 42:10, 12, 16, 17.) V čem je to poučné? Upřímná modlitba za někoho, kdo nám ublížil, může přispět k tomu, abychom vůči němu přestali pociťovat nelibost.

DÁL PROHLUBUJ SVÉ OCENĚNÍ PRO JEHOVOVY VLASTNOSTI

18., 19. Jak můžeme dál prohlubovat své ocenění pro Jehovovu přitažlivou osobnost?

18 Uvažovat o různých stránkách Jehovovy přitažlivé osobnosti bylo určitě osvěžující. Zamysleli jsme se nad jeho přístupností, nestranností, štědrostí, rozumností, věrnou oddaností a ochotou odpouštět. O Jehovovi se toho ale můžeme dozvědět ještě mnohem víc — z poznávání jeho nádherné osobnosti se budeme moci těšit po celou věčnost. (Kaz. 3:11) Nepochybně se ztotožňujeme s Pavlovými slovy: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání!“ Totéž můžeme říct i o Boží lásce a o šesti vlastnostech, o kterých jsme uvažovali. (Řím. 11:33)

19 Dál tedy prohlubujme své ocenění pro Jehovovu přitažlivou osobnost. Poznávejme jeho vlastnosti, přemýšlejme o nich a snažme se je ve svém životě napodobovat. (Ef. 5:1) Naše pocity pak budou stále více odpovídat tomu, co řekl žalmista: „Pokud . . . jde o mne, přiblížit se k Bohu je pro mne dobré.“ (Žalm 73:28)

^ 7. odst. Praktické návrhy najdeš v článku „Povzbudil jsi v poslední době někoho?“ ve Strážné věži z 15. ledna 1995 a v článku „Jak můžeme druhé podněcovat k lásce a znamenitým skutkům?“ ve Strážné věži z 1. dubna 1995.