Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Otázky čtenářů

Otázky čtenářů

Apoštol Pavel napsal: „Bůh . . . nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést.“ (1. Kor. 10:13) Znamená to, že Jehova předem posoudí, co můžeme snést, a pak vybere zkoušku, která nás potká?

Pokud by to byla pravda, jaký vliv by to mělo na náš život? Jeden bratr, jehož syn spáchal sebevraždu, se zeptal: „Bylo to tak, že Jehova předem vyhodnotil, že se s manželkou dokážeme se sebevraždou našeho syna vyrovnat? Stalo se to proto, že Bůh věděl, že to zvládneme?“ Je nějaký pádný důvod věřit, že Jehova takovým konkrétním způsobem řídí události v našem životě?

Hlubší úvaha nad Pavlovými slovy v 1. Korinťanům 10:13 nás vede k tomuto závěru: Neexistuje žádný biblický důvod si myslet, že Jehova předem vyhodnocuje, co všechno zvládneme, a na základě toho vybere zkoušky, které nás postihnou. Uvažujme o čtyřech důvodech, proč to můžeme tvrdit.

Zaprvé, Jehova dal lidem dar svobodné vůle. Chce, abychom se v životě rozhodovali sami. (5. Mojž. 30:19, 20; Jozue 24:15) Když se rozhodneme správně, můžeme očekávat, že nás bude podporovat. (Přísl. 16:9) Pokud se ale rozhodneme špatně, budeme muset nést následky. (Gal. 6:7) Kdyby Jehova určoval, jaké zkoušky nás můžou postihnout, neobíral by nás vlastně o dar svobodné vůle?

Zadruhé, postihuje nás „čas a nepředvídaná událost“ a Jehova nás před nimi nechrání. (Kaz. 9:11) Tragédie i s případnými hroznými následky se nám může stát, když se ocitneme ve špatnou dobu na špatném místě. Ježíš se zmínil o tragédii, kdy na 18 lidí spadla věž a zabila je. Objasnil, že za jejich smrt Bůh nemohl. (Luk. 13:1–5) Není rozumné si myslet, že před nějakou nešťastnou událostí Bůh rozhodne, kdo zůstane naživu a kdo zemře.

Zatřetí, každý z nás musí zaujmout stanovisko v otázce věrnosti Bohu. Satan tvrdil, že když se Jehovovi služebníci dostanou do úzkých,  přestanou Bohu sloužit. (Job 1:9–11; 2:4; Zjev. 12:10) Pokud by nás Jehova chránil před určitými zkouškami, protože bychom je podle jeho názoru nezvládli, dával by tím Satanovi za pravdu.

Začtvrté, Jehova nemusí vědět předem, co všechno se nám stane. Samozřejmě že pokud chce, může budoucnost znát. (Iz. 46:10) Z Bible je ale patrné, že tuto svoji schopnost nevyužívá vždycky. (1. Mojž. 18:20, 21; 22:12) To, jak ji používá, jde ruku v ruce s tím, že respektuje naši svobodnou vůli. V jeho jednání s námi se odráží láska a smysl pro spravedlnost. (5. Mojž. 32:4; 2. Kor. 3:17)

Jak tedy máme rozumět Pavlovým slovům „Bůh . . . nedovolí, abyste byli pokoušeni nad to, co můžete snést“? Pavel zde psal o tom, co Jehova dělá během zkoušky, ne před ní. * Jeho slova nás ujišťují, že ať už nás v životě potká jakákoli zkouška, pokud Jehovovi důvěřujeme, pomůže nám. (Žalm 55:22) Pavlova utěšující slova vycházejí ze dvou základních pravd.

Zaprvé, zkoušky, kterými procházíme, jsou „běžné u lidí“. Dokud budeme žít v Satanově světě, budeme zažívat těžké situace, možná dokonce tragédie. Pokud se ale budeme spoléhat na Jehovu, pomůže nám je zvládnout a zůstat mu věrní. (1. Petra 5:8, 9) Než Pavel řekl slova zaznamenaná v 1. Korinťanům 10:13, zmínil se o zkouškách, které postihly Izraelity v pustině. (1. Kor. 10:6–11) Žádná z nich nebyla ničím mimořádným a Izraelité, kteří se spoléhali na Jehovu, v nich obstáli. Pavel čtyřikrát řekl, že „někteří z nich“ neposlechli. Podlehli špatným touhám proto, že neměli silnou víru v Jehovu.

Zadruhé, „Bůh je věrný“. Co to znamená? Když přemýšlíme o tom, jak se v minulosti staral o svoje služebníky, vidíme, že věrně pomáhá těm, „kdo ho milují, a . . . kdo dodržují jeho přikázání“. (5. Mojž. 7:9) Také poznáváme, že vždycky splní svoje sliby. (Jozue 23:14) Můžeme si tedy být jistí, že: 1. Nedovolí, aby jakákoli zkouška dosáhla takového bodu, že nebude možné ji zvládnout, a 2. ze zkoušky „poskytne . . . východisko“.

Jehova „nás utěšuje ve všem našem soužení“

Jak Jehova poskytuje východisko těm, kdo na něj ve zkouškách spoléhají? Samozřejmě že pokud by chtěl, může zkoušku prostě odstranit. Ale pamatujme na Pavlova slova: „[Jehova] poskytne také východisko, abyste je mohli snášet.“ V mnoha případech tedy poskytne východisko tím, že nám dá, co potřebujeme, abychom mu zůstali věrní. Podívejme se na několik způsobů, jak to dělá.

  • Jehova „nás utěšuje ve všem našem soužení“. (2. Kor. 1:3, 4) Může zklidnit naši mysl, srdce a emoce, a to prostřednictvím svého Slova, svatého ducha a duchovního pokrmu, který poskytuje „věrný a rozvážný otrok“. (Mat. 24:45; Jan 14:16, ppč.; Řím. 15:4)

  • Může nás vést svatým duchem. (Jan 14:26) Když se dostaneme do nějaké zkoušky, svatý duch nám může pomoct vybavit si biblické zprávy a zásady a pak se moudře rozhodnout.

  • Může v náš prospěch použít anděly. (Hebr. 1:14)

  • Může nás posílit prostřednictvím spoluvěřících, kteří nás povzbudí slovy nebo skutky. (Kol. 4:11)

Co tedy říct závěrem k významu Pavlových slov zapsaných v 1. Korinťanům 10:13? Jehova nevybírá zkoušky, kterými procházíme. Když se nějaká objeví, můžeme si být jistí, že: 1. Pokud plně důvěřujeme Jehovovi, nikdy nepřipustí, abychom se dostali do zkoušky, která by byla nad lidské síly, a 2. vždycky poskytne východisko, abychom mu v ní mohli zůstat věrní. To je opravdu utěšující!

^ 2. odst. Řecké slovo přeložené výrazem „pokušení“ může znamenat „zkouška“.