Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Trpělivost – vytrvalost spojená s nadějí

Trpělivost – vytrvalost spojená s nadějí

TRPĚLIVOST potřebujeme víc než kdy dřív, protože život „v posledních dnech“ je stále náročnější. (2. Tim. 3:1–5) Mnozí lidé kolem nás často myslí především na sebe, nejsou ochotní se na čemkoli dohodnout a chybí jim sebeovládání. Lidé s takovými vlastnostmi opravdu nejsou trpěliví. Každý křesťan by se proto měl zeptat sám sebe: Nenakazil jsem se od druhých jejich netrpělivostí? Co ale vlastně znamená být trpělivý? A co můžu udělat pro to, aby se tato cenná křesťanská vlastnost stala součástí mojí osobnosti?

CO JE TRPĚLIVOST

Podle Bible trpělivost znamená něco víc než jenom náročnou situaci snášet. Trpělivý člověk vytrvává z určitého důvodu. Věří totiž, že se věci zlepší. Nemyslí přitom jenom na sebe, ale také na druhé, dokonce i na ty, kdo ho do nepříjemné situace dostali. Když trpělivý člověk zažije nějakou křivdu, nepřestává doufat, že se vztah s tím, kdo mu ukřivdil, zase zlepší. Není proto divu, že Boží Slovo zmiňuje trpělivost jako první z mnoha vlastností, které vycházejí z lásky. * (1. Kor. 13:4) Bible zahrnuje trpělivost také mezi „ovoce ducha“. (Gal. 5:22, 23) Co tedy můžeme udělat pro to, abychom byli trpělivější?

JAK TRPĚLIVOST ROZVÍJET

Abychom se stali trpělivějšími, musíme se modlit o svatého ducha. Jehova ho dává těm, kdo mu věří a spoléhají se na něj. (Luk. 11:13) I když je svatý duch mocný, musíme ruku k dílu přiložit i my. (Žalm 86:10, 11) To znamená, že v souladu se svými modlitbami musíme jednat a každý den se snažit trpělivost projevovat. Potom tato vlastnost může v našem srdci zakořenit. I tak se ale musíme dál snažit, aby byla neodmyslitelnou součástí naší osobnosti. Co nám ještě pomůže?

Potřebujeme studovat dokonalý příklad Ježíše a pak ho napodobovat. Když apoštol Pavel popisoval „novou osobnost“, ke které patří trpělivost, vybídl nás: „Ať vládne ve vašem srdci Kristův pokoj.“ (Kol. 3:10, 12, 15) Kristův pokoj v našem srdci „vládne“, pokud stejně jako Ježíš bezmezně věříme, že to, co nás trápí, dá Bůh do pořádku v ten správný čas. Když se snažíme být jako Ježíš, neztratíme trpělivost, ať se děje co se děje. (Jan 14:27; 16:33)

Každý z nás si přeje, aby nový svět přišel co nejdřív. Co nám pomůže být trpěliví? Třeba to, že budeme přemýšlet, jakou trpělivost má Jehova s námi. V Bibli se píše: „Jehova není pomalý vzhledem ke svému slibu, jak to někteří lidé pokládají za pomalost, ale je k vám trpělivý, protože  netouží, aby byl někdo zahuben, ale touží, aby všichni dosáhli pokání.“ (2. Petra 3:9) Když uvažujeme o tom, jak velkou trpělivost má Jehova s námi, nemotivuje nás to, abychom zase my měli trpělivost s druhými? (Řím. 2:4) Například ve kterých situacích potřebujeme trpělivost?

SITUACE, KTERÉ VYŽADUJÍ TRPĚLIVOST

Naše trpělivost může být denně zkoušena v mnoha situacích. Například máš pocit, že chceš říct něco důležitého, ale abys někomu neskočil do řeči, musíš být trpělivý. (Jak. 1:19) Možná taky budeš potřebovat notnou dávku trpělivosti, když tě ve sboru někdo něčím irituje. Místo abys reagoval přehnaně, zamysli se nad tím, jak na naše nedostatky reagují Jehova a Ježíš. Nesoustředí se na tu spoustu drobností, které děláme špatně. Zaměřují se spíš na naše dobré vlastnosti a trpělivě čekají, až uděláme pokrok. (1. Tim. 1:16; 1. Petra 3:12)

Další zatěžkávací zkouška naší trpělivosti může být to, když nám někdo naznačí, že jsme řekli nebo udělali něco špatně. Možná máme tendenci se hned urazit a obhajovat. Boží Slovo nám ale radí, abychom zareagovali jinak. Píše se v něm: „Lepší je ten, kdo je trpělivý, než ten, kdo je domýšlivý v duchu. Neukvapuj se ve svém duchu, takže by ses urazil, protože urážlivost spočívá v náruči hlupáků.“ (Kaz. 7:8, 9) I kdyby to, co nám ten druhý říká, nebyla vůbec pravda, měli bychom se v klidu zamyslet, jak mu odpovíme. Přesně tak to dělal Ježíš, když ho ostatní z něčeho křivě obvinili. (Mat. 11:19)

Trpěliví musí být zvlášť rodiče, když jejich děti potřebují pomoc, aby se vypořádaly se špatnými touhami nebo získaly na určité věci správný pohled. Podívejme se, jak to bylo v případě Mattiase, který nyní slouží ve skandinávské pobočce. V dospívání se mu spolužáci kvůli jeho víře neustále posmívali. Ze začátku o tom jeho rodiče vůbec nevěděli. Všimli si ale, že Mattias začíná zpochybňovat to, čemu věří. Gillis, Mattiasův otec, říká: „Museli jsme být opravdu hodně trpěliví.“ Mattias rodičům pokládal otázky jako: Kdo je Bůh? Co když Bible není Boží Slovo? Jak víme, že je to opravdu Bůh, kdo od nás chce tohle nebo tamto? Svému tátovi také říkal: „Proč by mě měl někdo soudit za to, že těm věcem nevěřím a neprožívám je tak jako vy?“

Gillis vzpomíná: „Občas se Mattias na něco zeptal a bylo vidět, že je naštvaný, ne na nás dva s maminkou, ale na pravdu, protože měl pocit, že mu komplikuje život.“ Co Gillis pro svého syna udělal? „S Mattiasem jsme si často sedli a povídali celé hodiny. Většinou jsem spíš jenom poslouchal a sem tam se na něco zeptal, abych získal celkovou představu o tom, jak se na věci dívá a co cítí. Občas jsem  mu něco vysvětlil a řekl, ať o tom den dva popřemýšlí, než budeme v naší diskuzi pokračovat. Jindy jsem zase požádal o pár dní já, protože Mattias vyjádřil nějaký názor, nad kterým jsem se musel zamyslet. Díky těmto pravidelným rozhovorům Mattias začal postupně chápat a také přijímat takové věci, jako je výkupné, otázka Boží svrchovanosti i to, že nás má Jehova rád. Chtělo to hodně času a mnohdy to bylo náročné, ale krůček po krůčku si Jehovu zamiloval. Měli jsme s manželkou obrovskou radost, že naše trpělivá snaha Mattiasovi pomoct se vyplatila a dotklo se to jeho srdce.“

Gillis spolu s manželkou důvěřovali, že když budou svému synovi trpělivě pomáhat, Jehova je bude podporovat. Gillis vzpomíná: „Často jsem Mattiasovi říkal, že ho s maminkou máme moc rádi a že se proto modlíme víc než kdy dřív, aby mu Jehova pomáhal všechno pochopit.“ Tito rodiče mají určitě velkou radost, že to nevzdali a zůstali trpěliví!

Trpělivost je také potřeba, když se staráme o někoho z příbuzných nebo z přátel, kdo je dlouhodobě nemocný. Podívejme se na to, co prožívá Ellen, * která je také ze Skandinávie.

Zhruba před osmi lety prodělal její manžel dvě mrtvice, které mu mozek poškodily takovým způsobem, že už nedokáže pociťovat štěstí, soucit nebo smutek. Pro Ellen je to velmi náročné. Říká: „Musím být hodně trpělivá a často se modlit.“ A dodává: „Když potřebuju utěšit, tak je mým nejoblíbenějším veršem Filipanům 4:13: ‚Ke všemu mám sílu mocí toho, kdo mi sílu předává.‘“ Díky síle a podpoře od Jehovy Ellen trpělivě vytrvává. (Žalm 62:5, 6)

NAPODOBUJ JEHOVŮV PŘÍKLAD TRPĚLIVOSTI

Tím nejlepším příkladem trpělivosti je samozřejmě Jehova. (2. Petra 3:15) O tom, jak velkou má trpělivost, najdeme v Bibli mnoho záznamů. (Neh. 9:30; Iz. 30:18) Jak například zareagoval, když s ním Abraham diskutoval o jeho rozhodnutí zničit Sodomu? Čteme, že ho nechal mluvit a neskákal mu do řeči. Trpělivě naslouchal všem jeho otázkám a obavám. Potom ukázal, že mu naslouchal, když zopakoval jeho slova. A pak ho ujistil, že i kdyby tam našel jen deset dobrých lidí, Sodomu nezničí. (1. Mojž. 18:22–33) Jehova nás vždycky trpělivě vyslechne a nikdy nereaguje přehnaně.

Trpělivost je opravdu nezbytná součást nové osobnosti, kterou si musíme všichni obléct. Když se ze všech sil snažíme tuto vlastnost rozvíjet, přinášíme tak čest našemu milujícímu a trpělivému Otci a budeme mezi těmi, „kdo prostřednictvím víry a trpělivosti zdědí sliby“. (Hebr. 6:10–12)

^ 4. odst. Láska byla námětem prvního článku této devítidílné série.

^ 15. odst. Jméno bylo změněno.