Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

„Kdo je na Jehovově straně?“

„Kdo je na Jehovově straně?“

„Jehovy, svého Boha, by ses měl bát. Jemu bys měl sloužit a k němu bys měl lnout.“ (5. MOJŽ. 10:20)

PÍSNĚ: 106, 27

1., 2. a) Proč je moudré být na Jehovově straně? b) O čem bude tento článek?

LNOUT k Jehovovi neboli věrně se ho držet je moudré. Nikdo není mocnější, moudřejší ani láskyplnější než náš Bůh. Kdo z nás by nechtěl být na jeho straně? (Žalm 96:4–6) Někteří Boží služebníci ale zakolísali, když situace vyžadovala, aby se na jeho stranu postavili.

2 Tento článek uvádí příklady lidí, kteří tvrdili, že jsou na straně Jehovy, ale zároveň dělali věci, které ho uráží. Z příběhů těchto lidí se dozvíme životně důležitá poučení, která nám můžou pomoct zůstat Jehovovi věrní.

JEHOVA ZKOUMÁ SRDCE

3. Proč chtěl Jehova Kainovi pomoct a co mu řekl?

3 Uveďme si příklad Kaina. Nesloužil falešným bohům, a přesto Jehova jeho uctívání nepřijal. Viděl, že hluboko v Kainově srdci klíčí něco špatného. (1. Jana 3:12) Chtěl mu pomoct a řekl mu: „Jestliže se obrátíš, abys jednal dobře, nebude vyvýšení? Ale jestliže se neobrátíš, abys jednal dobře, u vchodu se krčí hřích a dychtí po tobě; a ty, ty ho ovládneš?“ (1. Mojž. 4:6, 7) Jehova mu v podstatě  řekl: Pokud budeš činit pokání a jasně se postavíš na mou stranu, tak zase já budu na tvé straně.

4. Když měl Kain možnost postavit se na Jehovovu stranu, co udělal?

4 Pokud by Kain své smýšlení změnil, jeho uctívání by bylo pro Jehovu zase přijatelné. Kain ale Boha neposlechl. Špatné smýšlení a sobecké touhy ho dovedly ke špatnému jednání. (Jak. 1:14, 15) Když byl mladší, asi by ho ani nenapadlo, že se někdy postaví proti Jehovovi. Teď to ale udělal – Boží varování ignoroval a zabil vlastního bratra!

5. Co by nás mohlo připravit o Jehovovu přízeň?

5 Podobně jako Kainovi i křesťanovi dnes se může stát, že půjde po špatné cestě, ačkoli budí dojem, že uctívá Jehovu. (Juda 11) Možná chodí do služby a je pravidelně na shromáždění. Ale zároveň v sobě živí nemravné představy, sobecké myšlenky nebo nenávistné pocity k jinému křesťanovi. (1. Jana 2:15–17; 3:15) Takové smýšlení může vést k hříšnému jednání. Jiní lidé nemusí vědět, co děláme nebo o čem přemýšlíme, ale Jehova vidí všechno a ví, jestli jsme stoprocentně na jeho straně. (Přečti Jeremjáše 17:9, 10.)

6. Jak nám Jehova pomáhá vítězit nad špatnými touhami?

6 I když děláme chyby, Jehova to s námi rychle nevzdává. Když se od něj vzdalujeme, vybízí nás: „Vraťte se ke mně, a vrátím se k vám.“ (Mal. 3:7) Zvlášť když bojujeme s nějakou slabostí, Jehova chce, abychom se k tomu, co je špatné, otočili zády. (Iz. 55:7) Pokud to uděláme, on zase ukáže, že je na naší straně, a to tím, že nám dá duchovní, citovou a fyzickou sílu potřebnou k tomu, abychom nad špatnými touhami zvítězili. (1. Mojž. 4:7)

NEKLAM SÁM SEBE

7. Jak Šalomoun přišel o přátelství s Jehovou?

7 Hodně se toho můžeme naučit také z příkladu krále Šalomouna. Když byl mladý, hledal rady u Jehovy. Bůh mu dal výjimečnou moudrost a pověřil ho stavbou velkolepého chrámu v Jeruzalémě. O přátelství s ním ale Šalomoun přišel. (1. Král. 3:12; 11:1, 2) Zákon stanovil, že král by si neměl brát hodně manželek, aby „jeho srdce neodbočilo“. (5. Mojž. 17:17) Šalomoun ale neposlechl a nakonec měl celkem 700 žen a dalších 300 vedlejších manželek. (1. Král. 11:3) Mnohé z nich nebyly Izraelitky, a tak uctívaly falešné bohy. Šalomoun tedy porušil také Boží zákon týkající se sňatku s cizozemskými ženami. (5. Mojž. 7:3, 4)

8. Jak Šalomoun urážel Jehovu?

8 Šalomoun postupně přestával milovat Jehovova přikázání, což vedlo k tomu, že nakonec dělal otřesné věci. Postavil oltář falešné bohyni Aštoret a minimálně jeden další oltář falešnému bohu Kemošovi. Pak tam společně se svými manželkami tyto bohy uctíval. Oltáře dokonce postavil na hoře přímo před Jeruzalémem, kde předtím vystavěl Jehovův chrám. (1. Král. 11:5–8; 2. Král. 23:13) Možná klamal sám sebe a myslel si, že Jehova nad jeho neposlušností přivře oči, pokud mu dál bude přinášet oběti v chrámu.

9. K čemu vedlo to, že Šalomoun neposlouchal Boží varování?

 9 Jehova ale nad špatným jednáním oči nikdy nepřivírá. Bible říká: „Jehova se na Šalomouna popudil, protože se jeho srdce odklonilo od Jehovy..., toho, jenž se mu dvakrát objevil. A ohledně této věci mu přikázal, aby nechodil za jinými bohy; nedodržel však to, co Jehova přikázal.“ V důsledku toho Šalomoun ztratil Boží přízeň a podporu. Jeho následníci už nevládli nad celým izraelským národem a během dalších generací je stíhala jedna pohroma za druhou. (1. Král. 11:9–13)

10. Co může ohrozit náš vztah s Jehovou?

10 Stejně jako Šalomouna i nás by mohlo duchovně zničit to, kdybychom se přátelili s lidmi, kteří nechápou nebo nerespektují Boží měřítka. Takoví lidé můžou patřit do sboru, ale jsou duchovně slabí. Nebo to můžou být příbuzní, sousedé, kolegové a spolužáci, kteří Jehovu neuctívají. Ať už je to tak nebo tak, pokud se přátelíme s lidmi, kteří nežijí podle Božích měřítek, můžou nás natolik ovlivnit, že o vztah s Jehovou přijdeme.

Jaký vliv mají tvoji přátelé na tvůj vztah s Jehovou? (11. odstavec)

11. Co nám může pomoct při výběru přátel?

11 Přečti 1. Korinťanům 15:33. Většina lidí má nějaké pěkné vlastnosti a lidé, kteří nepatří do sboru, nutně nemusí dělat hrozné věci. Možná nějaké takové lidi znáš. Znamená to ale, že jsou to dobří přátelé? Jaký vliv mají na tvůj vztah s Jehovou? Pomáhají ti, abys měl k němu blíž? Co je pro ně skutečně důležité? O čem si povídají? Mluví hlavně o módě, penězích, technice, zábavě a podobných věcech? Jsou často k druhým kritičtí? Mají rádi sprosté vtipy? Ježíš upozornil na to, že „z hojnosti srdce mluví ústa“. (Mat. 12:34) Pokud si uvědomíš, že lidé, se kterými trávíš čas, mají špatný vliv na tvůj vztah s Jehovou, něco s tím udělej. Omez čas, který s nimi trávíš, a pokud je to nutné, přátelství ukonči. (Přísl. 13:20)

JEHOVA VYŽADUJE NAPROSTOU VĚRNOST

12. a) Co Jehova o sobě řekl Izraelitům krátce potom, co vyšli z Egypta? b) Jak Izraelité reagovali na Jehovův slib?

12 Poučit se můžeme také z toho, co se stalo krátce potom, co Jehova vysvobodil Izraelity z Egypta. Shromáždili se u hory Sinaj a Jehova dal svou přítomnost najevo mimořádně dramatickým způsobem. Viděli  temný mrak, blesky a dým a slyšeli hřmění a něco jako hlasitý zvuk rohu. (2. Mojž. 19:16–19) V té chvíli Jehova Izraelitům o sobě řekl, že je „Bůh vyžadující výlučnou oddanost“. Slíbil jim, že bude věrný těm, kdo ho milují a kdo poslouchají jeho přikázání. (Přečti 2. Mojžíšovu 20:1–6.) Vlastně jim řekl: Pokud budete na mé straně, já budu na vaší straně. Jak bys na takový slib věrnosti od Jehovy reagoval? Nejspíš tak jako Izraelité. V Bibli čteme: „Lid jedním hlasem odpověděl a řekl: ‚Všechna slova, která Jehova mluvil, jsme ochotni dělat.‘“ (2. Mojž. 24:3) Brzy se ale stalo něco, co jejich věrnost Jehovovi vyzkoušelo.

13. Jaké okolnosti vyzkoušely věrnost Izraelitů?

13 Když se objevil temný mrak, blesky a další bázeň vzbuzující projevy Boží moci, Izraelité dostali strach. Žádali Mojžíše, aby za celý národ komunikoval s Jehovou on. A tak se Mojžíš vydal na horu Sinaj. (2. Mojž. 20:18–21) Na vrcholku hory byl ale dlouho. Zdálo se, že lid zůstal v pustině opuštěný, bez svého vůdce. Co Izraelité udělají? Jejich víra byla podle všeho příliš závislá na Mojžíšově přítomnosti. Zmocnily se jich obavy a řekli Áronovi: „Udělej nám boha, který půjde před námi, protože pokud jde o toho Mojžíše, muže, který nás vedl z egyptské země, jistě nevíme, co se mu stalo.“ (2. Mojž. 32:1, 2)

14. a) Jak Izraelité klamali sami sebe? b) Jak na to, co Izraelité udělali, zareagoval Jehova?

14 Izraelité věděli, že uctívat modly je vážný přestupek proti Zákonu. (2. Mojž. 20:3–5) Ale netrvalo dlouho a uctívali zlaté tele! I když bylo jasné, že Jehovovo přikázání neposlechli, sami sebe klamali tím, že jsou stále na Jehovově straně. Uctívání telete Áron dokonce pojmenoval jako „svátek Jehovovi“! Jak na to Jehova zareagoval? Vnímal to jako zradu. Mojžíšovi řekl, že lid „jedná zhoubně“ a že „odbočili z cesty, po které ... jim přikázal jít“. Jehova byl tak rozzlobený, že dokonce přemýšlel o tom, že celý národ zničí. (2. Mojž. 32:5–10)

15., 16. Jak Mojžíš s Áronem jasně ukázali, že jsou na Jehovově straně? (Viz úvodní obrázek.)

15 Jehova je ale milosrdný a rozhodl se, že Izraelity nezničí. Svým věrným služebníkům dal příležitost postavit se na jeho stranu. (2. Mojž. 32:14) Když Mojžíš viděl to šílené chování – jak před modlou lidé křičeli, zpívali a tančili – rozdrtil zlaté tele na prach. Pak zvolal: „Kdo je na Jehovově straně? Ke mně!“ A „všichni synové Leviho se k němu začali shromažďovat“. (2. Mojž. 32:17–20, 26)

16 Přestože Áron zlaté tele sám udělal, činil pokání a přidal se k ostatním Levitům na Jehovovu stranu. Tito Bohu věrní služebníci se jasně oddělili od těch, kdo jednali špatně. A to bylo moudré rozhodnutí. V ten den totiž tisíce lidí zaplatily za modlářství svým životem. Ti, kdo byli na Jehovově straně, přežili, a on jim řekl, že jim požehná. (2. Mojž. 32:27–29)

17. Co se učíme z toho, co Pavel napsal o události se zlatým teletem?

17 Co se z toho učíme? Událost se  zlatým teletem připomněl apoštol Pavel a přidal k tomu varování: „Tyto věci se nám staly příklady, abychom nebyli ... modláři jako někteří z nich. [Ty příklady] byly napsány pro výstrahu nám, na které přišly konce systémů věcí. Proto ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ (1. Kor. 10:6, 7, 11, 12) Jak Pavel zdůraznil, i pravým Božím služebníkům se může stát, že udělají něco, o čem vědí, že je špatné. Můžou si dokonce myslet, že stále mají Jehovovu přízeň. Ale to, že někdo chce být Jehovovým přítelem nebo tvrdí, že je mu věrný, nutně neznamená, že Jehovovu přízeň skutečně má. (1. Kor. 10:1–5)

18. Co by mohlo být příčinou toho, že se vzdálíme od Jehovy, a k jakým následkům by to mohlo vést?

18 Stejně jako si Izraelité říkali, co je s Mojžíšem, když tak dlouho nepřichází z hory Sinaj, křesťané si dnes můžou říkat, proč tak dlouho nepřichází Jehovův den soudu a nový svět. Může se nám zdát, že splnění těchto slibů je v nedohlednu nebo že jsou tak pohádkové, že se ani nestanou. Pokud si na takové smýšlení nedáme pozor, mohli bychom své touhy a přání začít upřednostňovat před tím, co si přeje Jehova. Časem bychom se mohli od Jehovy vzdálit a nakonec začít dělat věci, které pro nás v době, kdy jsme na tom byli duchovně dobře, byly naprosto nepředstavitelné.

19. Jakou základní pravdu bychom nikdy neměli zapomenout a proč?

19 Nikdy bychom neměli zapomenout, že Jehova vyžaduje, abychom ho bezvýhradně poslouchali a uctívali jenom jeho. (2. Mojž. 20:5) Proč to po nás chce? Protože nás miluje. Pokud neděláme to, co chce Jehova, tak děláme to, co chce Satan, a to může vést jedině ke katastrofě. Pavel řekl: „Nemůžete pít Jehovův pohár a pohár démonů; nemůžete se podílet na ‚Jehovově stole‘ a stole démonů.“ (1. Kor. 10:21)

VĚRNĚ SE DRŽ JEHOVY

20. Jak nám Jehova může pomoct, i když uděláme chybu?

20 Kain, Šalomoun a Izraelité u hory Sinaj měli jedno společné – měli příležitost činit pokání a obrátit se. (Sk. 3:19) Z toho je jasně vidět, že když uděláme chybu, Jehova to s námi rychle nevzdává. Áronovi odpustil. Dnes nás Jehova varuje třeba prostřednictvím biblických zpráv, publikací založených na Bibli nebo laskavých rad od spolukřesťanů. Když budeme k varování od Jehovy vnímaví, můžeme si být jistí, že k nám bude milosrdný.

21. Co bychom měli být rozhodnutí udělat v situaci, kdy je zkoušena naše věrnost Jehovovi?

21 Nezaslouženou laskavost Jehova projevuje z určitého důvodu. (2. Kor. 6:1) Díky ní máme příležitost, abychom „odvrhli bezbožnost a světské touhy“. (Přečti Titovi 2:11–14.) Dokud budeme žít „uprostřed tohoto nynějšího systému věcí“, budeme se dostávat do situací, které vyzkouší naši věrnost Jehovovi. Kéž se vždycky pevně postavíš na jeho stranu! Jehova je totiž Bůh, kterého by ses měl bát, kterému bys měl sloužit a ke kterému bys měl lnout. (5. Mojž. 10:20)