Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Křest – požadavek pro záchranu

Křest – požadavek pro záchranu

„To, co tomu odpovídá, vás také nyní zachraňuje, totiž křest.“ (1. PETRA 3:21)

PÍSNĚ: 7, 56

1., 2. a) Jak někteří rodiče reagují na to, že se jejich dítě chce dát pokřtít? b) Proč uchazeči o křest dostávají otázku, jestli se zasvětili Jehovovi? (Viz úvodní obrázek.)

RODIČE sledují, jak jejich holčička, které budeme říkat Maria, spolu s ostatními uchazeči o křest vstává. Řečník klade dvě otázky a Maria na ně hlasitě a jasně odpovídá. Krátce nato se dává pokřtít.

2 Na Marii, která se rozhodla zasvětit svůj život Jehovovi a dát se pokřtít, jsou rodiče pyšní. Přesto si maminka předtím dělala starosti. Není Maria na křest ještě malá? Opravdu rozumí tomu, jak závažné je zasvětit se Jehovovi? Neměla by se křtem ještě nějakou dobu počkat? Když dítě mluví o tom, že se chce dát pokřtít, podobné otázky si klade hodně milujících rodičů. (Kaz. 5:5) Vždyť zasvěcení se Jehovovi a křest jsou ty nejdůležitější kroky v životě křesťana! (Viz rámeček „ Zasvětil ses Jehovovi?“.)

3., 4. a) Jak apoštol Petr ukázal, že křest je velmi důležitý? b) Proč můžeme křest přirovnat ke stavbě Noemovy archy?

 3 Apoštol Petr se o křtu zmínil v souvislosti se stavbou Noemovy archy. Řekl: „To, co tomu odpovídá, vás také nyní zachraňuje, totiž křest.“ (Přečti 1. Petra 3:20, 21.) Archa byla nepopiratelným a viditelným důkazem, že Noe svůj život zasvětil tomu, aby konal Jehovovu vůli. Věrně splnil úkol, který od Boha dostal. Díky viditelným skutkům víry Noe a jeho rodina přežili potopu. Co nás tím chtěl Petr naučit?

4 Archa byla důkazem Noemovy víry. Křest před přihlížejícími je také něčeho důkazem. Čeho? Toho, že se uchazeč o křest na základě své víry v Kristovo výkupné zasvětil Jehovovi. Podobně jako Noe poslušně plní úkol, který od Boha dostal. A tak jako Jehova zachránil Noema během potopy, zachrání i svoje věrné pokřtěné služebníky, až zničí dnešní špatný svět. (Mar. 13:10; Zjev. 7:9, 10) Zasvětit se Bohu a dát se pokřtít je tedy velmi důležité. Člověk, který křest zbytečně odkládá, riskuje, že ztratí vyhlídku na věčný život.

5. O čem budeme uvažovat během studia tohoto článku?

5 Když přemýšlíme o tom, jak je křest důležitý, měli bychom si zodpovědět tři otázky: Co o křtu říká Bible? Které kroky musí člověk před křtem podniknout? Proč bychom měli mít důležitost křtu na mysli, když o Bohu učíme svoje děti nebo jiné zájemce?

 CO O KŘTU ŘÍKÁ BIBLE

6., 7. a) Vysvětli význam Janova křtu. b) Který výjimečný křest Jan vykonal?

6 V Bibli se první zmínka o křtu týká činnosti, kterou vykonával Jan Křtitel. (Mat. 3:1–6) Lidé, kteří za ním přišli, aby je pokřtil, tím dali najevo, že litují svých provinění proti Mojžíšovu zákonu. Nicméně je pozoruhodné, že ten nejdůležitější křest, který Jan vykonal, neměl s pokáním nic společného. Jan měl tu výjimečnou čest pokřtít Ježíše, Božího dokonalého Syna. (Mat. 3:13–17) Ježíš byl bez hříchu, takže se kát nemusel. (1. Petra 2:22) Jeho křest symbolizoval to, že svůj život zasvětil konání Boží vůle. (Hebr. 10:7)

7 I Ježíšovi učedníci během jeho služby na zemi prováděli křty. (Jan 3:22; 4:1, 2) Podobně jako v případě Janova křtu také tyto křty byly symbolem toho, že lidé činí pokání ze skutků, které byly podle Mojžíšova zákona hříšné. Po Ježíšově smrti a vzkříšení měl ale křest získat podstatně jiný význam.

8. a) Jaký pokyn dal vzkříšený Ježíš svým následovníkům? b) Vysvětli význam křtu.

8 V roce 33 se vzkříšený Ježíš objevil zástupu víc než 500 mužů, žen a zřejmě i dětí. Možná právě tehdy řekl: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce a Syna a svatého ducha a vyučujte je, aby zachovávali všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mat. 28:19, 20; 1. Kor. 15:6) Ježíš dal svým následovníkům pokyn, aby činili učedníky. A řekl, že kdokoli se chce stát jeho učedníkem neboli vzít na sebe jeho „jho“, se musí dát pokřtít. (Mat. 11:29, 30) Každý, kdo chtěl Bohu sloužit přijatelným způsobem, musel uznat Ježíšovu roli v uskutečnění Jehovova záměru. Teprve pak mohl být pokřtěn ve vodě. To je jediný křest, který Bůh schvaluje. Biblická zpráva obsahuje množství důkazů, že první Ježíšovi učedníci rozuměli tomu, jak je křest důležitý, a zbytečně ho neodkládali. (Sk. 2:41; 9:18; 16:14, 15, 32, 33)

NEOTÁLEJ!

9., 10. Co se o křtu učíme od jednoho Etiopa a apoštola Pavla?

9 Přečti Skutky 8:35, 36. Zamysli se nad příkladem jednoho etiopského muže, který přijal židovskou víru. Právě se vracel z Jeruzaléma, kde byl v chrámu uctívat Boha, když k němu Jehovův anděl poslal Filipa, aby mu oznámil „dobrou zprávu o Ježíšovi“. Jak Etiop reagoval? Pochopil, že je důležité uznat Ježíše jako Pána, a chtěl udělat, co Jehova vyžaduje. Neotálel proto a dal se pokřtít.

10 Uveďme si jiný příklad. Jeden židovský muž pronásledoval křesťany. Od narození byl příslušníkem národa, který byl zasvěcený Bohu. Židé ale o svůj zvláštní vztah s Jehovou přišli. Ten muž byl zapálený pro židovské tradice, nicméně poznal něco lepšího. Jednou s ním přímo z nebe mluvil sám vzkříšený Ježíš Kristus. Jak muž reagoval? Rád přijal pomoc křesťana Ananiáše. Bible říká: „Vstal a byl pokřtěn.“ (Sk. 9:17, 18; Gal. 1:14) Určitě  jsi v tom židovském muži poznal Saula, který se později stal známým jako apoštol Pavel. Všimni si, že jakmile pochopil, že Bůh k uskutečnění svého záměru používá Ježíše, jednal a bez otálení se dal pokřtít. (Přečti Skutky 22:12–16.)

11. a) Co motivuje zájemce k tomu, že se chtějí dát pokřtít? b) Jak na tebe působí, když se lidé, kteří se zasvětili Bohu, dávají pokřtít?

11 Podobně jednají i zájemci dnes a nezáleží na tom, jestli jsou mladí nebo už v pokročilém věku. Ti, kdo mají víru a upřímně si váží biblické pravdy, touží po tom, aby se Bohu zasvětili a dali se pokřtít. Proslov ke křtu věnovaný především jim, je na každém krajském a regionálním sjezdu zlatým hřebem dne. Svědkové Jehovovi se radují, když někdo přijme biblickou pravdu a dá se pokřtít. A šťastní jsou i rodiče, když mezi nově pokřtěnými vidí svoje děti. Během služebního roku 2017 svoje rozhodnutí zasvětit se Jehovovi symbolizovalo křtem ve vodě víc než 284 000 těch, kdo mají „touhu po věčném životě“. (Sk. 13:48, Slovo na cestu) Očividně pochopili, že křest je pro Boží služebníky požadavkem. Jaké kroky museli před křtem podniknout?

12. Které kroky musí zájemce před křtem udělat?

12 Než se zájemce může dát pokřtít, musí poznat pravdu o Bohu, o jeho záměru s lidmi a se zemí a o tom, co udělal pro naši záchranu. (1. Tim. 2:3–6) Musí si vybudovat víru, která mu pomůže poslouchat Boží zákony a přestat s jednáním, které Bůh nenávidí. (Sk. 3:19) Pokud by s takovým jednáním nepřestal, pochopitelně by se Bohu nemohl zasvětit. A i kdyby se mu zasvětil, Jehova by to nepřijal. (1. Kor. 6:9, 10) Je ale potřeba něco víc než jenom dodržovat Jehovova morální měřítka. Ten, kdo se chce Bohu zasvětit, chodí také na shromáždění a pravidelně s lidmi mluví o dobré zprávě a učí je z Bible. Ježíš řekl, že tuto práci budou dělat jeho praví učedníci. (Sk. 1:8) Zájemce tedy nejdřív musí splňovat všechno, co jsme si právě uvedli. Pak může Jehovovi v soukromé modlitbě zasvětit svůj život a veřejně to dát najevo křtem.

CÍL PRO ZÁJEMCE

Hledáš příležitosti, abys zájemci pomohl pochopit, jak důležité je dát se pokřtít? (13. odstavec)

13. Když s někým studujeme, proč musíme pamatovat na to, že křest je nezbytný požadavek?

13 Když svým dětem a jiným zájemcům pomáháme, aby tyto nezbytné kroky dělali, měli bychom mít na mysli, že ti, kdo chtějí být Ježíšovými pravými následovníky, se musí dát pokřtít. Pokud na to budeme pamatovat, budeme zájemce učit působivěji. Nebudeme se zdráhat si s nimi o důležitosti zasvěcení se Bohu a křtu ve vhodných chvílích povídat. Přejeme si, aby naše děti a další zájemci dělali pokroky a dali se pokřtít.

14. Proč ke křtu nikoho nenutíme?

14 Nikdo by samozřejmě dítě ani zájemce neměl ke křtu nutit. Jehova nikoho z nás nenutí, abychom mu sloužili. (1. Jana 4:8) Když s někým studujeme, měli bychom zdůrazňovat,  že je důležité vytvořit si s Bohem osobní vztah. Pokud si zájemce hluboce váží toho, že zná pravdu o Bohu, a skutečně si přeje dělat všechno, co by praví křesťané dělat měli, bude se chtít dát pokřtít. (2. Kor. 5:14, 15)

15., 16. a) Je daný nějaký věk, kdy by se člověk měl dát pokřtít? Vysvětli to. b) Proč se zájemce musí dát pokřtít jako svědek Jehovův, i když už byl kdysi pokřtěn v jiné církvi?

15 V jakém věku by se člověk měl dát pokřtít? To není dané. Každý je jiný, a tak zájemci dělají pokroky různě rychle. Mnozí se dali pokřtít, když byli mladí, a celý život zůstali Bohu věrní. Další poznali biblickou pravdu a dali se pokřtít ve vyšším věku. Některým bylo dokonce přes 100 let!

16 Jedna postarší dáma se zeptala sestry, která s ní studovala, jestli je opravdu nutné, aby se dala pokřtít, když už před mnoha lety byla pokřtěna v jiné církvi. Sestra si s ní přečetla biblické verše, které se toho týkají. Paní pochopila, co by podle Bible měla udělat, a krátce nato se dala pokřtít. I když jí bylo skoro 80 let, nemyslela si, že se křtít nemusí. Proč si to říkáme? Protože jenom pokud známe pravdu o Jehovovi a o tom, co si přeje, může být náš křest platný. I když byl tedy někdo pokřtěn v jiné církvi, musí se dát pokřtít jako svědek Jehovův. (Přečti Skutky 19:3–5.)

17. Nad čím by se měl člověk v den svého křtu zamyslet?

17 Den křtu je pro uchazeče o křest velmi radostný. Je to také příležitost pečlivě se nad svým zasvěcením se Bohu a křtem zamyslet. Žít v souladu s tím, co se od pravých křesťanů vyžaduje, není snadné. Ježíšovi učedníci už nemají žít „pro sebe, ale pro toho, kdo za ně zemřel a byl vzbuzen“. (2. Kor. 5:15; Mat. 16:24)

18. O čem budeme uvažovat příště?

18 Ukázali jsme si, že rozhodnutí dát se pokřtít je velmi závažné. Proto si Mariina maminka kladla otázky, které jsme zmínili na začátku. Pokud jsi rodič, možná si říkáš: Je moje dítě na křest opravdu připravené? Zná Jehovu natolik, aby se mu mohlo zasvětit? Nemělo by nejdřív získat dobré vzdělání a práci? Co když se dá pokřtít a pak vážně zhřeší? O těchto otázkách budeme uvažovat příště a ukážeme si, jak můžou mít rodiče na křest vyrovnaný názor.