Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

 INTERVIEW | FRÉDÉRIC DUMOULIN

„Jsem přesvědčený, že existuje stvořitel“

„Jsem přesvědčený, že existuje stvořitel“

Frédéric Dumoulin se už přes deset let věnuje farmaceutickému výzkumu na Gentské univerzitě v Belgii. Byl ateista, ale později se přesvědčil, že původcem života je Bůh, a stal se svědkem Jehovovým. Redaktor časopisu Probuďte se! mu položil několik otázek ohledně jeho profese a víry.

Co jste si jako kluk myslel o náboženství?

Moje matka byla katolička. Když jsem si ale četl o křížových výpravách a inkvizici, znechutilo mě to a už jsem nechtěl mít s náboženstvím nic společného. Přečetl jsem si také něco o nekřesťanských náboženstvích a zjistil jsem, že nejsou o moc lepší. Ve čtrnácti jsem došel k závěru, že jelikož jsou církve tak zkažené, Bůh nemůže existovat. Když jsme se pak ve škole učili evoluční teorii, přijal jsem názor, že život vznikl přírodními procesy.

Co vás přitáhlo k vědě?

Když mi bylo sedm, dostal jsem mikroskop. Byla to moje nejoblíbenější hračka. Strašně rád jsem pod ním pozoroval hmyz, třeba motýly, a další věci.

Proč jste se začal zajímat o vznik života?

Ve 22 letech jsem se setkal s jednou vědkyní, která patřila ke svědkům Jehovovým. Věřila, že původcem života je Bůh. Připadalo mi to dost zvláštní. Myslel jsem si, že můžu snadno dokázat, že věří hloupostem. Ona mě ale překvapila tím, že na moje otázky odpovídala rozumně. Začalo mě zajímat, jak někdo vůbec může věřit v Boha.

Po několika měsících jsem se setkal s jiným svědkem, který se dobře orientoval v medicíně. Když mi nabídl, že mi vysvětlí, čemu věří, souhlasil jsem. Chtěl jsem ho vyvést z omylu.

Povedlo se vám to?

Nepovedlo. Začal jsem zkoumat teorie o vzniku života. Překvapilo mě, že podle některých předních vědců je dokonce i ta nejjednodušší živá buňka tak složitá, že by nemohla vzniknout na zemi. Někteří z nich  si myslí, že tyto buňky pochází z vesmíru. Na to, jak vznikl život, existuje spousta rozdílných názorů.

A shodnou se vědci na něčem?

Hodně vědců kupodivu souhlasí s tím, že vlivem přírodních procesů nějakým způsobem vznikl život z neživé hmoty. Říkal jsem si: Pokud nevědí, jakým způsobem mohl život vzniknout bez stvořitele, jak si mohou být jistí, že se to tak stalo? Začal jsem se zabývat tím, co o vzniku života říká Bible.

Co jste zjistil?

Čím víc jsem Bibli poznával, tím mi bylo jasnější, že obsahuje pravdu. Například teprve nedávno vědci podali důkazy, že vesmír měl počátek. Ale hned první verš v Bibli, napsaný asi před 3 500 lety, říká: „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ * Zjistil jsem, že kdykoli se Bible vyjadřuje k vědeckým otázkám, je přesná.

Zjistil jsem, že kdykoli se Bible vyjadřuje k vědeckým otázkám, je přesná.

Bránily vám odborné znalosti v tom, abyste uvěřil v Boha?

Ne. Když jsem dospěl k závěru, že Bůh existuje, už tři roky jsem na univerzitě studoval farmacii a biologii. Čím víc zkoumám různá konstrukční řešení v přírodě, tím je moje víra ve stvořitele pevnější.

Mohl byste nám uvést nějaký příklad?

Určitě. Zabýval jsem se tím, jaké účinky mají léky a toxiny na živé organismy. Fascinuje mě, jak je náš mozek chráněn před nebezpečnými látkami a bakteriemi. Existuje bariéra, která udržuje krev oddělenou od mozkových buněk.

Co je na ní tak zvláštního?

Před více než sto lety si vědci všimli, že látky, které se dostanou do krevního řečiště, proniknou do každé části našeho těla s výjimkou mozku a míchy. To je fantastické, protože rozsáhlá síť vlásečnic dopravuje krev do každé mozkové buňky. Krev všechny tyto buňky čistí, vyživuje a okysličuje. Jak tedy od nich může být oddělena? Vědci na to mnoho let neznali odpověď.

Jak tato bariéra funguje?

Mikroskopické cévy nejsou jako umělohmotné trubičky, které to, co je uvnitř, udržují oddělené od vnějšku. Stěny cév jsou tvořeny buňkami, které umožňují látkám a mikrobům, aby jimi procházely a dostávaly se mezi ně. Ale buňky, z nichž jsou tvořeny cévy v našem mozku, jsou jiné. Jsou těsně spojené. Tyto buňky a těsné spoje mezi nimi fungují naprosto úžasně. Široká škála složitých mechanismů zajišťuje, aby byl mezi krevním řečištěm a mozkem regulován průchod některých plynů a látek, například kyslíku, oxidu uhličitého a glukózy. Ale jiné sloučeniny, bílkoviny a buňky nejsou vpuštěny vůbec. Bariéra mezi krví a mozkovými buňkami, která funguje na molekulární úrovni, tedy vytváří fyzickou, chemickou a elektrickou zábranu. Podle mě tento systém zkrátka nemůže být výsledkem evoluce.