Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Dobře komunikujte

Dobře komunikujte

Buďte ochotní svému dítěti kdykoli naslouchat

„Naučila jsem se naslouchat, naslouchat a zase naslouchat, bez ohledu na to, jak moc jsem unavená.“ MIRANDA, JIŽNÍ AFRIKA

Problém:

„Mám spoustu povinností a často padám únavou, a tak je pro mě těžké nejen věnovat dceři čas, ale být s ní přitom i myšlenkově a citově,“ říká Cristina.

Návrhy:

Vytvářejte doma prostředí pro otevřenou komunikaci. Elizabeth, matka pěti dětí, říká: „Snažím se jít příkladem a moje děti si se mnou rády povídají. Taky je vybízím, aby si povídaly spolu a nikdy nešly spát, pokud jsou rozzlobené na někoho ze svých sourozenců. Kromě toho je jim jasné, že netoleruju ‚tichou domácnost‘ — prostě to, že jeden s druhým odmítají mluvit.“

Vnímejte děti, když mluví. Lyanne napsala: „Když byl syn malý, ani na chvilku nezavřel pusu, a tak se často stávalo, že jsem ho přestala vnímat. Potom přišla puberta a už si se mnou nepovídal. Tehdy jsem si uvědomila, že jsem udělala obrovskou chybu. Hrozně jsem se snažila, a zřejmě až moc, strhnout zeď, která mezi námi vyrostla. Mluvila jsem o tom s jedním starším z našeho sboru. Poradil mi, abych nepanikařila a trpělivě se snažila syna rozpovídat. Jeho radou jsem se řídila a postupně se to začalo zlepšovat.“

Buďte trpěliví. Je „čas být zticha a čas mluvit,“ píše se v Kazateli 3:7. Dulce, která má tři děti, říká: „Když dětem nebylo do řeči, ujistila jsem je, že až si budou chtít popovídat, můžou za mnou přijít.“ Místo abyste dítě ke komunikaci nutili, snažte se je trpělivě a laskavě rozpovídat. To doporučuje i Bible: „Myšlenky člověka jsou jako voda v hluboké studni, ale ten, kdo má pochopení, je načerpá.“ (Přísloví 20:5, Good News Translation)

Řiďte se zásadou „člověk má být rychlý k slyšení, pomalý k mluvení“. (Jakub 1:19) Lizaan říká: „Když děti přišly s nějakým problémem, musela jsem se naučit hned to nekomentovat. Taky jsem se musela hlídat, abych v takových situacích nedávala unáhlené rady a mluvila klidně.“ Leasa, matka dvou synů, napsala: „Ne vždycky jsem uměla dobře naslouchat. Někdy se mi problémy mých synů  zdály banální, a tak jsem se musela naučit být chápavější.“

„Vaše slova ať jsou vždy vlídná.“ (Kolosanům 4:6, Bible21) „Abych komunikaci mezi námi nebořila,“ říká Lyanne, „musím se hodně snažit zůstat klidná, hlavně když se objeví nějaký problém.“

Pokud se nebudete vědomě snažit zůstat v klidu, může se stát, že se přestanete ovládat a začnete křičet, čímž celou situaci jen zhoršíte. (Efezanům 4:31) Dítě s vámi přestane mluvit a bude se chovat ještě hůř. Heidi, která vychovává dospívající dceru, říká: „Dítě je jako mušle. Když s ním mluvíte vlídně a s láskou, otevře se. Když na něj křičíte a snižujete ho, uzavře se a s rozhovorem je konec. Abych si to stále připomínala, dala jsem si obrázek otevřené mušle na ledničku.“

Berte v úvahu, jaké vaše dítě je. „Moji dva synové jsou každý úplně jiný,“ říká Yasmin. „Jeden je upovídaný a druhý toho moc nenamluví. Zjistila jsem, že v případě toho druhého není dobré řešit nějakou věc přímo. Místo toho o tom začnu mluvit, když něco děláme, třeba hrajeme stolní hru, nebo když si povídáme o námětu, který ho zajímá. V takové atmosféře se ho pak taktně zeptám, co si o té věci myslí.“

Co když se ale syn stydí mluvit s mámou o některých osobních věcech? Misao od svého dospívajícího syna často slýchala: „Ty bys mě nepochopila.“ Hledala tedy pomoc u zkušeného a důvěryhodného spolukřesťana. Říká: „Syn k němu chodí pro rady a je teď ve větší pohodě.“

Nepleťte si úlohu rodiče s úlohou přítele. „Svěřovala jsem se své dospívající dceři,“ říká Iwona, která má dvě děti. „Věděla jsem sice, že to není správné, ale stejně jsem se do té pasti chytila a musela jsem s tím něco dělat.“ Je pochopitelné, že chcete mít se svým dítětem blízký vztah, ale uvědomte si, že jste rodič, tedy že máte autoritu. Když si zachováte svou důstojnost a dáte najevo zralost a vyrovnanost, pro vaše děti bude snadnější vás respektovat a držet se biblického příkazu: „Děti, poslouchejte své rodiče.“ (Efezanům 6:1, 2)

„[Milujte] své děti.“ (Titovi 2:4) Děti potřebují lásku stejně jako jídlo a pití. Pravidelně je proto o své lásce ujišťujte, a to slovy i skutky. Budou pak šťastnější a budou si s vámi ochotněji povídat a poslouchat vás.