Přejít k článku

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

Vybrat jazyk čeština

Naše úžasné ruce

Naše úžasné ruce

 Naše úžasné ruce

MLADÝ muž s pronikavým výkřikem upustil kladivo a pevně se chytil za palec, jako by z něj chtěl vymačkat bolest. Místo aby udeřil do hřebíku, uhodil se opět do palce.

V tu chvíli se ten rádoby tesař asi domnívá, že by bylo lepší palec vůbec nemít. Ale náš často „nešikovný“ palec je součástí velmi hodnotného vybavení, které každý z nás vlastní — lidské ruky.

Jelikož tak dobře známe své ruce — hbité prsty, pružné klouby, citlivé nervy a tak dále — je snadné brát je jako samozřejmost. Ale sotva existuje nějaký úkol, který bychom mohli dělat bez použití rukou. „Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou,“ nabádal moudrý král Šalomoun. (Kazatel 9:10) Vhodně si zvolil ruku jako symbol lidské činnosti, neboť je to skutečně dokonalý nástroj, jemuž se žádný jiný nevyrovná.

Nádherně vytvořené

Naše prsty mohou létat po klávesnici psacího stroje rychlostí sto slov za minutu, a možná i rychleji. Mohou tančit po osmaosmdesáti klávesách klavíru a proměňovat stránky not v krásnou hudbu. Ale co palec? Nuže, zkuste tohle: Otevřete  dlaň a nechte prsty stále natažené. Ohýbejte prst za prstem a začněte malíčkem. Všimli jste si, jak je těžké zabránit ostatním prstům, aby se nehýbaly spolu s ním? Teď ohněte palec, hýbejte jím nahoru a dolů, otáčejte jím. Můžete to dělat, aniž prakticky hnete ostatními prsty. Pružný sedlový kloub v kořeni palce a to, že palec má svou vlastní sadu svalů, umožňuje tuto jedinečnou nezávislost. Ta dává palci mnoho zvláštních schopností.

Jednou z nich je to, že náš palec, který lze postavit proti ostatním prstům, se může dotýkat jejich povrchu nebo umožnit stisk s kterýmkoli z nich. Bezvýznamný detail? Zkuste bez pomoci palce zvednout minci, otevřít zavařovací sklenici nebo otočit kulovou klikou dveří. Dokonce i náš přítel tesař potřebuje ty „nešikovné“ palce, aby si mohl přidržet hřebík nebo se rozmáchnout kladivem. Některé starověké národy měly krutý zvyk zneškodňovat zajaté nepřátelské vojáky tak, že jim odřízly palce. — Soudci 1:6, 7.

Na to, kolik práce mohou prsty udělat, mají překvapivě málo svalů. Na první pohled se to může zdát jako nevýhoda, protože víc svalů znamená víc síly. Svaly však mají tendenci růst, když se stále používají. Co by se stalo, kdyby naše prsty byly obdařeny mocnými svaly? Při množství práce, kterou prsty provádějí, by naše ruce připomínaly tlustá pádla, což by ztěžovalo nebo zcela znemožňovalo jemnou práci. Můžeme být proto velmi vděčni, že náš stvořitel moudře umístil většinu svalů na předloktí a spojil je s prsty silnými šlachami!

Dokonale padnoucí rukavice

Kůže na vaší ruce je víc než jen obal. Uchopte dvěma prsty kůži na hřbetě ruky. Uvidíte, že je volná a pohyblivá. To proto, abychom mohli sevřít pěst. A co dlaň? Kůže dlaně se dá daleko hůře uchopit. Jen si představte, jak by bylo těžké něco pevně uchopit, kdyby se kůže pohybovala sem a tam. Pro posilu sevření je dlaň vypolštářovaná vycpávkami. Tyto tukové vrstvy jsou zvláště silné u kořenů prstů a při zápěstí — to jsou místa, kde obvykle působí tlak, když něco uchopíme nebo na něco tlačíme.

Když si pozorně prohlédnete vnitřní stranu ruky, všimnete si, že kůže není dokonale hladká. Kromě nejvýraznějších čar v dlani je ruka pokryta mnoha drobnými rovnoběžnými čarami a smyčkami, jimž se říká papilární linie. Stejně jako vzorek na podrážkách bot působí tyto linie lepší přilnavost, a tím zlepšují stisk.

Na konci linií jsou vyústění drobných potních žláz, které zvlhčují dlaň. Určitě už jste viděli dělníka, jak si energicky zamnul ruce, než se dal do těžké práce. To není jenom gesto. Mnutím vzniká teplo, které stimuluje potní žlázy. Vlhkost vytváří tření, jež zlepší sevření. Co děláte, když se vám špatně otáčejí stránky knihy, která má velmi jemný papír? Pravděpodobně totéž — mnete si konečky prstů proti palci, abyste mohli tenké stránky snáze otáčet.

Smyčky a víry linií na konečcích prstů mají jiný význam — tvoří jedinečný otisk vašeho prstu. Ať to zní jakkoli neuvěřitelně, na tak malém prostoru konečku prstu je kresba linií, která se neopakuje mezi padesáti miliardami jiných existujících prstů. I dvojčata, která možná vypadají naprosto stejně, se od sebe odlišují otisky prstů. Je zajímavé, že už ve třetím století př. n. l. čínští obchodníci poznávali své zákazníky podle otisku prstu, který se prokázal tak spolehlivý jako psaný podpis. Dokonce ani poranění prstu nezmění otisk. Pokud rána nebyla příliš hluboká, prst zase beze změny naroste.

 Tisíce nervů

Ačkoli naše ruce nemohou vidět, slyšet nebo čichat, jsou přesto jedním z nejdůležitějších nástrojů pro naše vnímání okolního světa. Co třeba uděláte v úplně tmavém pokoji? Předpažíte s roztaženými prsty a tápete po místnosti. Ano, naše ruce jsou nejen jemné nástroje, ale také citlivá čidla. Zprostředkují nám stálý tok informací — kamna jsou horká, ručník je vlhký, šaty jsou hedvábné, srst kočky je hebká a tak dále. Náš pátý smysl, hmat, začíná v rukou.

Konečky našich prstů jsou proto tak citlivé, že je v nich velké množství smyslových receptorů — asi 1 400 na čtvereční centimetr. Když podržíte dva špendlíky šest milimetrů od sebe a dotknete se jimi obličeje, ucítíte jedno píchnutí. Ale dotkněte se týmiž špendlíky konečku prstu, a hustá síť nervů v tom místě vám okamžitě řekne, že cítila dva špendlíky. Právě to umožňuje nevidomým lidem číst v Braillově písmu. Kdo říká, že ruce nemohou vidět?

Jediná část ruky, která nemá žádné nervy, jsou nehty. To ale neznamená, že nejsou k ničemu. Naopak, nehty poskytují citlivým, ale křehkým konečkům prstů oporu a ochranu. Také jsou praktické, když potřebujete oloupat pomeranč, seškrábnout malou skvrnku nebo sebrat drobný korálek. Přemýšleli jste někdy o tom, jak rychle nehty rostou? Záleží to na několika činitelích. V létě rostou naše nehty rychleji než v zimě. Nejrychleji rostou na palci, nejpomaleji na malíčku. Rychleji rostou na dominantní ruce. Průměrná rychlost se odhaduje asi na 0,1 milimetru za den.

Vypovídají o nás

Naše ruce o nás mají mnoho co říci. Vřelý stisk ruky, jemný dotek, zaťatá pěst, vyčítavý prst — to všechno o nás něco vypovídá. Pro mnohé z nás by ve skutečnosti bylo velmi obtížné mluvit, aniž bychom zdobili svá slova nějakým druhem zdůrazňujících nebo popisných gest. Pro neslyšící je tato vyjadřovací schopnost nepostradatelná. Kde není možnost mluveného slova, tam přebírá úlohu ruka se znakovou řečí. Američtí Indiáni, Havajci, afričtí Křováci, ti všichni mají vlastní půvabnou formu znakové řeči.

Naše ruce nejen vyprávějí o nás, ale také říkají něco nám. „Mírou, v jaké se používají ke sdělování nejen slov, ale i citů a myšlenek, jsou lidské ruce jedinečné,“ píše John Napier ve své knize Hands (Ruce). I když mnoho zvířecích „rukou“ vypadá v podstatě stejně jako naše ruce, jedinečnou stavbu a schopnosti naší ruky není možné uspokojivě vysvětlit tím, že je připíšeme slepé evoluci. V důmyslné konstrukci ruky se naopak jasně projevuje moudrost jejího Konstruktéra a Stvořitele všech věcí, Jehovy Boha. — Zjevení 4:11.

Až náš mladý tesař zase vezme hřebík mezi palec a ukazováček, možná znovu nalezne úctu ke svému cennému páru rukou. Skutečně jsme dobře vybaveni, abychom dělali vše, co chce činit naše ruka.

[Obrázek na straně 20]

Žádné dva prsty z existujících více než 50 miliard nemají stejný otisk