Skutky 2:1–47

2  Zatímco probíhal den [svátku] Letnic,+ byli všichni pohromadě na tomtéž místě  a náhle nastal z nebe hluk, právě jako když se přežene ostrý závan, a naplnil celý dům, ve kterém seděli.+  A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně,+ rozdělily se, na každém z nich se usadil jeden  a všichni byli naplněni svatým duchem+ a začali mluvit různými jazyky,+ právě jak jim umožňoval duch, aby se vyjadřovali.  V Jeruzalémě právě bydleli Židé,+ uctiví muži,+ z každého národa z těch pod nebem.  Když tedy nastal tento zvuk, sešlo se to množství a byli zmateni, protože každý je slyšel mluvit svým vlastním jazykem.  Skutečně užasli a začali se divit a říkat: „Podívejte se, což nejsou všichni ti, kdo mluví, Galilejci?+  A jak to, že přesto, každý z nás, slyšíme svůj vlastní jazyk, v němž jsme se narodili?  Parthové, Médové+ a Elamité+ a obyvatelé Mezopotámie, Judeje+ a Kappadokie,+ Pontu+ a [oblasti] Asie+ 10  a Frýgie+ a Pamfýlie,+ Egypta a částí Libye, která je směrem ke Kyréné, a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté,*+ 11  Kréťané+ a Arabové,+ slyšíme je, jak mluví našimi jazyky o velkolepých Božích věcech.“ 12  Ano, všichni žasli, byli na rozpacích a říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“ 13  Jiní se jim však posmívali a začali říkat: „Jsou plní sladkého vína.“+ 14  Ale Petr povstal s jedenácti+ a pozvedl hlas a pronesl k nim tento výrok: „Judští muži a všichni obyvatelé Jeruzaléma,+ ať je vám to známo a dopřejte sluchu mé řeči. 15  Tito [lidé] vskutku nejsou opilí,+ jak se domníváte, neboť je třetí denní hodina.* 16  Naopak to je to, co bylo řečeno prostřednictvím proroka Joela: 17  ‚„A v posledních dnech,“ říká Bůh, „vyleji něco ze svého ducha*+ na tělo všeho druhu* a vaši synové a vaše dcery budou prorokovat a vaši mladí muži uvidí vidění a vaši starci* budou snít sny;+ 18  a dokonce i na své otroky a na své otrokyně vyleji v těch dnech něco ze svého ducha a budou prorokovat.+ 19  A dám předzvěsti nahoře v nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a kouřovou mlhu;+ 20  slunce+ se změní v tmu a měsíc v krev, dříve než přijde Jehovův* velký a skvělý den.+ 21  A každý, kdo vzývá Jehovovo* jméno, bude zachráněn.“‘+ 22  Izraelští muži, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského,+ muže, kterého vám Bůh veřejně ukázal mocnými skutky+ a předzvěstmi a znameními, jež Bůh skrze něho činil ve vašem středu,+ právě jak sami víte, 23  tohoto [muže], jako vydaného Boží určenou radou a znalostí budoucích věcí,+ jste rukou nezákonných lidí připevnili na kůl a odstranili.+ 24  Ale Bůh ho vzkřísil+ tím, že uvolnil bolestivé křeče smrti,+ protože nebylo možné, aby ho držela stále.+ 25  Vždyť David o něm říká: ‚Měl jsem Jehovu* neustále před očima; protože je po mé pravici, abych nikdy nebyl otřesen.+ 26  Mé srdce se proto rozveselilo a můj jazyk se velmi zaradoval. Nadto i mé tělo bude přebývat v naději,+ 27  protože neponecháš mou duši v hádu* ani nedovolíš, aby tvůj věrně oddaný viděl porušení.+ 28  Dal jsi mi poznat cesty života, svým obličejem mě naplníš dobrou náladou.‘+ 29  Muži, bratři, je přípustné mluvit k vám s volností řeči o Davidovi, hlavě rodiny, že skonal+ a také byl pohřben a jeho hrobka je do tohoto dne mezi námi. 30  Proto, jelikož byl prorok a věděl, že se mu Bůh* zavázal přísahou, že posadí na jeho trůn jednoho z plodů jeho beder,*+ 31  viděl dopředu a mluvil o KRISTOVĚ vzkříšení, že nebyl opuštěn v hádu ani jeho tělo nevidělo porušení.+ 32  Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme svědky této skutečnosti.+ 33  Protože byl tedy vyvýšen k* Boží pravici+ a dostal od Otce slíbeného svatého ducha,+ vylil to, co vidíte a slyšíte. 34  David skutečně nevystoupil do nebes,+ ale sám říká: ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Posaď se po mé pravici,+ 35  dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnož tvým nohám.“‘+ 36  Proto ať celý izraelský dům s jistotou pozná, že ho Bůh učinil Pánem+ i Kristem, toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl.“*+ 37  Když to tedy slyšeli, bodlo je u srdce+ a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: „Muži, bratři, co máme dělat?“+ 38  Petr jim [řekl]: „Čiňte pokání+ a ať je každý z vás pokřtěn+ ve jménu+ Ježíše Krista na odpuštění+ svých hříchů a obdržíte velkorysý dar+ svatého ducha. 39  Slib+ je totiž pro vás a pro vaše děti a pro všechny vzdálené,+ kolik jen by si jich Jehova,* náš Bůh, povolal.“+ 40  A mnoha jinými slovy důkladně vydával svědectví a stále je vybízel a říkal: „Zachraňte se z této pokřivené generace.“+ 41  Proto ti, kdo přijali jeho slovo srdcem, byli pokřtěni,+ a ten den bylo připojeno asi tři tisíce duší.+ 42  A dále se věnovali učení od apoštolů a rozdělování [mezi sebou],*+ přijímání jídel*+ a modlitbám.+ 43  Na každou duši opravdu začal padat strach a prostřednictvím apoštolů se začalo dít mnoho předzvěstí a znamení.+ 44  Všichni, kdo se stali věřícími, byli pospolu a měli všechno společné,+ 45  a prodávali svá vlastnictví+ a majetky a rozdělovali [výtěžek] všem, právě jak kdo potřeboval.+ 46  A den co den byli jednomyslně stále přítomni v chrámu+ a přijímali jídlo v soukromých domech* a účastnili se pokrmu s velkým radováním+ a upřímností srdce, 47  chválili Boha a získávali přízeň u všech lidí.+ Současně k nim Jehova* dále denně připojoval+ ty, kdo byli zachraňováni.+

Poznámky

Nebo „konvertité“.
Tedy asi 9 hod., počítáno od východu slunce.
Nebo „činné síly“. Řec. pneuʹma·tos; lat. Spiʹri·tu; J17,18,22(heb.) ru·ch, „svého ducha“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Nebo „na všechno tělo“. Řec. e·piʹ paʹsan sarʹka; lat. carʹnem; J17,18,22(heb.) ba·sarʹ.
Nebo „starší“. Řec. pre·sbyʹte·roi.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
„Hádu“, אAB; J7,8,11–18,22 „šeolu“. Viz dodatek 4B.
„Bůh“, אAB; J7,8,10 „Jehova“.
Nebo „jednoho z jeho potomstva“.
Nebo „na“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „připevnili na kůl (kládu)“. Viz dodatek 5C.
Viz dodatek 1D.
Nebo „vzájemnému společenství“.
Dosl. „lámání chleba“.
Nebo „dům od domu“. Řec. katʼ oiʹkon. Viz 5:42, ppč. „domu“.
Viz dodatek 1D.