Marek 12:1–44

12  Začal k nim také mluvit v podobenstvích: „Nějaký člověk vysadil vinici,+ dal kolem ní plot, vykopal nádrž pro vinný lis, vztyčil věž,+ pronajal ji pěstitelům+ a odcestoval do ciziny.+  V patřičném období vyslal otroka k pěstitelům, aby od pěstitelů dostal nějaké ovoce z vinice.+  Vzali ho však, zbili a poslali pryč s prázdnou.+  A opět k nim vyslal jiného otroka; a toho udeřili do hlavy a zneuctili.+  A vyslal jiného a toho zabili; a mnoho jiných, z nichž některé zbili a některé zabili.  Měl ještě jednoho, milovaného syna.+ Nakonec ho k nim vyslal a řekl: ‚Mého syna si budou vážit.‘+  Ale ti pěstitelé si mezi sebou řekli: ‚To je dědic.+ Pojďte, zabijme ho a dědictví bude naše.‘+  Vzali ho tedy, zabili+ a vyhodili z vinice.+  Co udělá majitel vinice? Přijde, zahubí pěstitele a vinici+ dá jiným.+ 10  Nikdy jste nečetli tento [text] písma: ‚Kámen,+ který stavitelé zavrhli, ten se stal nejvyšším úhelným kamenem.+ 11  Stalo se to od Jehovy* a je to obdivuhodné v našich očích‘?“+ 12  Na to začali hledat, jak se ho zmocnit, ale báli se zástupu, neboť si všimli, že měl na mysli je, když pronášel podobenství. Opustili ho tedy a odešli.+ 13  Příště k němu vyslali některé z farizeů a Herodových stoupenců,*+ aby ho chytili v řeči.+ 14  Když přišli, řekli mu: „Učiteli, víme, že jsi pravdomluvný a nedbáš na nikoho, neboť nehledíš na vnější vzhled lidí, ale vyučuješ Boží cestě podle pravdy:+ Je zákonné platit césarovi* daň z hlavy, či nikoli? 15  Máme platit, nebo nemáme platit?“+ Odhalil jejich pokrytectví a řekl jim: „Proč mě zkoušíte? Přineste mi denár,* abych se podíval.“+ 16  Přinesli jeden, a on jim řekl: „Čí je to obraz a nápis?“ Řekli mu: „Césarův.“+ 17  Ježíš potom řekl: „Splácejte* césarovy věci césarovi,+ ale Boží věci Bohu.“+ A začali se mu podivovat.+ 18  Nyní k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a položili mu otázku:+ 19  „Učiteli, Mojžíš nám napsal, že když něčí bratr zemře a zanechá manželku, ale nezanechá dítě, jeho bratr+ si má vzít manželku a z ní vzbudit svému bratrovi potomstvo.+ 20  Bylo sedm bratrů; první si vzal manželku, ale když zemřel, nezanechal potomstvo.+ 21  A vzal si ji druhý, ale zemřel, aniž zanechal potomstvo; a třetí rovněž. 22  A těch sedm nezanechalo žádné potomstvo. Poslední ze všech zemřela i ta žena.+ 23  Manželkou kterého z nich bude při vzkříšení? Za manželku ji totiž mělo těch sedm.“+ 24  Ježíš jim řekl: „Nemýlíte se právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc?+ 25  Vždyť když vstanou z mrtvých, ani muži se nežení, ani ženy se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích.+ 26  Ale vzhledem k mrtvým, že jsou buzeni, nečetli jste v Mojžíšově knize ve zprávě o trnitém keři, jak mu Bůh řekl: ‚Já jsem BŮH Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘?+ 27  Není Bohem mrtvých, ale živých. Velmi se mýlíte.“+ 28  Jeden ze znalců Zákona, který přišel a slyšel, jak se přou, protože věděl, že jim znamenitě odpověděl, se ho zeptal: „Které přikázání je první ze všech?“+ 29  Ježíš odpověděl: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Jehova,* náš Bůh, je jeden Jehova,*+ 30  a budeš milovat Jehovu,* svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší* a celou svou myslí a celou svou silou.‘+ 31  To druhé je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘+ Není žádné přikázání větší než tato.“ 32  Znalec Zákona mu řekl: „Učiteli, řekl jsi dobře podle pravdy: ‚Je Jeden, a není žádný jiný než On‘;+ 33  a tak milovat ho celým svým srdcem a celým svým porozuměním a celou svou silou a milovat svého bližního jako sám sebe je daleko cennější než všechny celé zápalné obětní dary a oběti.“+ 34  Ježíš rozpoznal, že odpověděl inteligentně, a řekl mu na to: „Nejsi daleko od Božího království.“ Ale nikdo již neměl odvahu se ho vyptávat.+ 35  Když však dával odpověď, Ježíš začal říkat, zatímco vyučoval v chrámu: „Jak to, že znalci Zákona říkají, že KRISTUS je Davidův syn?+ 36  David sám řekl prostřednictvím svatého ducha:+ ‚Jehova* řekl mému Pánu: „Posaď se po mé pravici, dokud nedám tvé nepřátele pod tvé nohy.“‘+ 37  David sám ho nazývá ‚Pánem‘, ale jak to, že je jeho synem?“+ A velký zástup mu naslouchal se zalíbením.+ 38  A ve svém vyučování přikročil k tomu, aby řekl: „Dávejte si pozor na znalce Zákona,+ kteří se chtějí procházet v rouchách, chtějí pozdravy na tržištích,* 39  přední sedadla v synagógách a nejvýznamnější místa na večeřích.+ 40  Jsou to ti, kdo pohlcují domy vdov+ a pod nějakou záminkou se dlouze modlí; ti obdrží těžší soud.“+ 41  A posadil se na dohled od pokladnic+ a začal pozorovat, jak zástup vhazuje peníze* do pokladnic;* a mnoho bohatých vhazovalo mnoho mincí.+ 42  Tu přišla chudá vdova a vhodila dvě malé mince,* které mají velmi malou hodnotu.*+ 43  Zavolal k sobě tedy své učedníky a řekl jim: „Vpravdě vám říkám, že ta chudá vdova vhodila víc než všichni ti, kdo vhazují peníze do pokladnic;+ 44  vždyť všichni vhodili ze svého přebytku, ale ona ze svého nedostatku vhodila všechno, co měla, své celé živobytí.“+

Poznámky

Viz dodatek 1D.
Nebo „herodiánů“.
Nebo „císaři“. Řec. Kaiʹsa·ri.
Dosl. „Vracejte“.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
Nebo „celým svým životem“. Řec. tes psy·chesʹ sou; J17,18,22(heb.) naf·šekhaʹ.
Viz dodatek 1D.
Nebo „místech shromažďování“.
Dosl. „měďáky [měděné peníze]“.
Nebo „posvátné pokladnice“.
Dosl. „dvě lepta“. Lepton bylo nejmenší židovskou měděnou či bronzovou mincí. Viz dodatek 8A.
Dosl. „což je quadrans“. Římská měděná nebo bronzová mince, která měla hodnotu jedné čtyřiašedesátiny denáru. Viz dodatek 8A.