Přísloví 20:1–30

20  Víno je posměvač,+ opojný nápoj je bouřlivý,+ a žádný, kdo pro něj sejde z cesty, není moudrý.+  Znepokojení krále je jako mručení mladého lva s hřívou.+ Kdokoli na sebe přivolá jeho rozlícení, hřeší proti své vlastní duši.+  Je slávou pro muže, upustí-li od sporu,+ ale každý pošetilý [jej] vyvolá.+  Lenoch nebude orat, protože je zima;+ v čase sklizně bude žebrat, ale nebude nic.+  Rada v srdci muže je jako hluboké vody,+ ale muž s rozlišovací schopností ji načerpá.+  [V] množství lidí* bude každý vyhlašovat svou vlastní milující laskavost,*+ ale kdo najde věrného muže?*+  Spravedlivý chodí ve své ryzosti.+ Šťastní jsou po něm jeho synové.+  Král sedí na soudcovském* trůnu,+ svýma vlastníma očima rozptyluje veškerou špatnost.+  Kdo může říci: „Očistil jsem své srdce;+ byl jsem očištěn od svého hříchu“?+ 10  Dvojí druh závaží a dvojí druh měr efa+ — to obojí je Jehovovi něčím odporným.+ 11  Právě podle jeho zvyklostí se na chlapci pozná, zda je jeho činnost ryzí a přímá.+ 12  Slyšící ucho a vidoucí oko — dokonce obojí udělal sám Jehova.+ 13  Nemiluj spánek, ať nezchudneš.+ Otevři oči, nasyť se chlebem.+ 14  „Je to špatné, špatné!“ říká kupující a odchází.+ Potom se vychloubá sám sebou.+ 15  Existuje zlato, také hojnost korálů; ale rty poznání jsou drahocenné nádoby.+ 16  Vezmi někomu oděv, když se zaručil za cizího člověka;+ a v případě cizinky od něho uchvať zástavu.+ 17  Chléb [získaný] falší je muži příjemný,+ ale potom se mu ústa naplní štěrkem.+ 18  Radou jsou pevně založeny plány,+ a svou válku veď obratným řízením.+ 19  Kdo obchází jako pomlouvač, odkrývá důvěrný hovor;+ a s tím, kdo je zlákán* svými rty, nebudeš mít nic společného.+ 20  Pokud jde o kohokoli, kdo svolává zlo na svého otce a matku,+ jeho lampa bude uhašena s příchodem tmy.+ 21  Dědictví se zprvu získává chamtivostí,*+ ale jeho vlastní budoucnost nebude požehnaná.+ 22  Neříkej: „Odplatím se zlem!“+ Doufej v Jehovu,+ a on tě zachrání.+ 23  Dvojí druh závaží je pro Jehovu něčím odporným,+ a podvodné váhy nejsou dobré.+ 24  Kroky zdatného muže jsou od Jehovy.+ Pokud jde o pozemského člověka, jak může rozlišit svou cestu?+ 25  Je to léčka, když pozemský člověk zbrkle zvolal: „Svaté!“+ a po slavnostních slibech+ [má sklon] zkoumat.+ 26  Moudrý král rozptyluje ničemné lidi+ a otáčí po nich kolem.*+ 27  Dech*+ pozemského člověka je Jehovovou lampou, pečlivě prohledávající všechny nejvnitřnější části břicha.+ 28  Milující laskavost a opravdovost,* ty bedlivě střeží krále;+ a on svůj trůn podepřel milující laskavostí.+ 29  Krása mladých mužů je jejich síla,+ a nádhera starců jsou jejich šediny.+ 30  Zhmožděniny odírají [to, co je] špatné;+ a rány nejvnitřnější části břicha.+

Poznámky

„Množství lidí.“ Heb. rov-ʼa·dhamʹ.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
Dosl. „ale ... muže věrnosti“. Heb. weʼišʹ ʼemu·nimʹ.
„Soudcovském.“ Heb. dhin; lat. iu·diʹci·i.
„Otevřený dokořán“, na základě jiného odvození.
„Získává chamtivostí“, M; TSyVg „získává chvatně“.
„Kolem“, M; na základě malé opravy „jejich vlastní škodlivostí“.
„Dech.“ Heb. niš·mathʹ, jako v 1Mo 2:7.
Nebo „a pravda“. Heb. we·ʼemethʹ.