Lukáš 4:1–44

4  Ježíš, plný svatého ducha, se nyní odvrátil od Jordánu a duch* ho vodil po pustině+  čtyřicet dnů,+ zatímco byl pokoušen Ďáblem.+ Mimoto v těch dnech nic nejedl, a tak když skončily, pocítil hlad.  Na to mu Ďábel řekl: „Jestliže jsi Boží syn, pověz tomuto kameni, ať se stane chlebem.“  Ježíš mu však odpověděl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude žít samotným chlebem.‘“*+  Vyvedl ho tedy nahoru a v okamžiku mu ukázal všechna království obydlené země;  a Ďábel mu řekl: „Dám ti celou tuto autoritu*+ a jejich slávu, protože byla předána mně a dávám ji, komukoli si přeji.+  Jestliže tedy přede mnou učiníš akt+ uctívání, bude to všechno tvoje.“  Ježíš mu odpověděl a řekl: „Je napsáno: ‚Jehovu,* svého Boha,+ budeš uctívat a jemu samotnému budeš prokazovat posvátnou službu.‘“*+  Odvedl ho do Jeruzaléma a postavil ho na chrámové cimbuří+ a řekl mu: „Jestliže jsi Boží syn, vrhni se odtud dolů,+ 10  neboť je napsáno: ‚Dá ohledně tebe příkaz svým andělům, aby tě ochránili‘+ 11  a: ‚Ponesou tě na rukou, aby ses nikdy nohou neudeřil o kámen.‘“+ 12  Ježíš mu odpověděl a řekl: „Je řečeno: ‚Nebudeš zkoušet Jehovu,* svého Boha.‘“+ 13  Když tedy Ďábel ukončil všechno pokoušení, odstoupil od něho až do jiné příhodné doby.+ 14  Ježíš se vrátil v síle ducha do Galileje.+ A dobrá pověst o něm se rozšířila do celé okolní krajiny.+ 15  Začal také vyučovat v jejich synagógách a u všech byl v úctě.+ 16  A přišel do Nazaretu,+ kde byl vychován; a podle svého zvyku v sabatní den vstoupil do synagógy+ a postavil se, aby četl. 17  Byl mu tedy podán svitek proroka Izajáše a otevřel svitek a nalezl místo, kde bylo napsáno: 18  „Jehovův* duch+ je na mně, protože mě pomazal,* abych oznamoval dobrou zprávu chudým, vyslal mě, abych kázal propuštění zajatým a navrácení zraku slepým, abych zdrcené poslal pryč jako propuštěné,+ 19  abych kázal Jehovův* přijatelný rok.“+ 20  Na to svitek svinul, podal jej zpátky sloužícímu, posadil se, a oči všech v synagóze se na něj bedlivě upřely. 21  Pak jim začal říkat: „Dnes se splnil tento [text] písma, který jste právě slyšeli.“*+ 22  A všichni o něm začali podávat příznivé svědectví a podivovat se poutavým slovům,+ která vycházela z jeho úst, a říkali: „To je přece syn Josefův, že?“+ 23  Řekl jim na to: „Nepochybně na mne uplatníte toto podobenství:* ‚Lékaři,+ vyleč se sám; udělej i tady ve svém domovském území+ to,+ o čem jsme slyšeli, že se stalo v Kafarnaum.‘“+ 24  Ale řekl: „Vpravdě vám říkám, že žádný prorok není přijímán ve svém domovském území. 25  Například vám po pravdě povím: Za dnů Elijáše, když bylo tři roky a šest měsíců zavřeno nebe, takže na celou zemi padl velký hladomor, bylo v Izraeli mnoho vdov,+ 26  ale Elijáš nebyl poslán k žádné z těch [žen], ale pouze k vdově do Carefatu*+ v sidonské zemi. 27  Také bylo v Izraeli v době proroka Eliši mnoho malomocných, přesto ani jeden z nich nebyl očištěn, pouze Naaman, muž ze Sýrie.“+ 28  Všichni, kdo to v synagóze slyšeli, byli naplněni hněvem;+ 29  a vstali a hnali ho za město a dovedli ho na sráz hory,* na které bylo vystavěno jejich město, aby ho shodili střemhlav dolů.+ 30  Ale prošel jejich středem a ubíral se dál.+ 31  A sešel do galilejského města Kafarnaum.+ A vyučoval je v sabatu; 32  a žasli nad jeho způsobem vyučování,+ protože jeho řeč měla autoritu.+ 33  V synagóze byl člověk s duchem,+ nečistým démonem,* a vykřikoval silným hlasem: 34  „Ach, co s tebou máme společného,*+ Ježíši, ty Nazaretský?+ Přišel jsi nás zahubit? Vím+ přesně, kdo jsi, Boží Svatý.“+ 35  Ale Ježíš ho přísně napomenul a řekl: „Mlč a vyjdi z něho!“ Když ho tedy démon hodil doprostřed nich, vyšel z něho, aniž mu ublížil.+ 36  Na to padl na všechny úžas a začali mezi sebou rozmlouvat a říkali: „Jaká je to řeč, protože nařizuje s autoritou a silou nečistým duchům, a oni vycházejí?“+ 37  Tak o něm vycházela zpráva do každého koutu okolní krajiny.+ 38  Když se dostal ze synagógy, vstoupil do Šimonova domu. Šimonova tchyně byla tísněna vysokou horečkou a oni ho za ni požádali.+ 39  Postavil se tedy nad ni a přísně napomenul horečku,+ a opustila ji. Okamžitě vstala a začala jim sloužit.+ 40  Ale když zapadalo slunce, všichni, kdo měli nemocné s různými chorobami, je k němu přinášeli. Léčil je tak, že vkládal ruce na každého z nich.+ 41  Z mnohých také vycházeli démoni,+ křičeli a říkali: „Ty jsi Boží Syn.“+ Ale přísně je napomínal a nedovoloval jim mluvit,+ protože o něm věděli,+ že je KRISTUS.+ 42  Když se však rozednilo, vyšel a ubíral se na osamělé místo.+ Ale zástupy se po něm začaly shánět a došly až tam, kde byl, a pokoušely se ho zadržet, aby od nich neodešel. 43  Řekl jim však: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“+ 44  Kázal tudíž dále v judských synagógách.+

Poznámky

Nebo „činná síla“. Řec. pneuʹma·ti; lat. Spiʹri·tu; J17,18,22(heb.) ha·ruʹach, „činná síla“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Podle אB; ADItVgSyh‚p dodávají: „ale každým Božím slovem“; J7,8,10,13–15,17 dodávají: „ale vším, co vychází z Jehovových úst“.
„Tuto autoritu.“ Řec. ten e·xou·siʹan tauʹten.
Viz dodatek 1D.
„Budeš prokazovat posvátnou službu.“ Řec. la·treuʹseis; J17,18,22(heb.) ta·ʽavodhʹ. Viz 2Mo 3:12 ppč.
Viz dodatek 1D.
Viz dodatek 1D.
„Pomazal“, אAB; J7,8,10,13–15 „Jehova pomazal“.
Viz dodatek 1D.
Dosl. „tento [text] písma ve vašich uších“.
Nebo „přirovnání“.
Dosl. „Sarepty“; řec. jméno tohoto města.
Nebo „pahorku“.
Nebo „nečistým démonským duchem“. Možná „s inspirovaným výrokem nečistého démona“. Viz Zj 16:14.
„Co s tebou máme společného?“ Idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku. Viz dodatek 7B.