Jeremjáš 38:1–28

38  A Šefatjáš, syn Mattanův, a Gedaljáš,* syn Pašchurův, a Jukal,+ syn Šelemjášův,* a Pašchur, syn Malkijášův,+ se doslechli slova, která Jeremjáš mluvil ke všemu lidu,+ když říkal:  „Tak řekl Jehova: ‚Ten, kdo bude dál bydlet v tomto městě, ten zemře mečem,+ hladem+ a morem.+ Ale ten, kdo vyjde k Chaldejcům, ten zůstane naživu a jistě získá svou duši jako kořist a živou.‘+  Tak řekl Jehova: ‚Toto město bude zcela jistě vydáno do ruky vojenské síly babylónského krále, a on je jistě dobude.‘“+  A knížata začala říkat králi: „Ať je, prosím, ten muž* usmrcen,+ neboť tak zeslabuje ruce válečníků, kteří v tomto městě zůstali, a ruce všeho lidu, když k nim mluví podle těchto slov.+ Tento muž totiž nehledá pokoj tohoto lidu, ale neštěstí.“  Král Sedekjáš tedy řekl: „Pohleďte, je ve vašich rukou. Vždyť není vůbec nic, v čem nad vámi může král získat převahu.“+  A přistoupili k tomu, aby vzali Jeremjáše a hodili ho do cisterny králova syna Malkijáše,*+ která byla na Nádvoří stráže.+ Spustili tedy Jeremjáše po provazech. A v cisterně nebyla voda, ale bláto; a Jeremjáš začal do bláta zapadat.+  A Etiop* Ebed-melek,+ muž, který byl eunuch a byl v králově domě, se doslechl, že dali Jeremjáše do cisterny; a král seděl v Benjamínově bráně.+  Ebed-melek tedy vyšel z králova domu a promluvil ke králi a řekl:  „Můj pane, králi, ti muži učinili špatně ve všem, co udělali proroku Jeremjášovi, kterého hodili do cisterny, takže pro hlad+ zemře+ tam, kde je. Vždyť ve městě už není chléb.“ 10  Potom král přikázal Etiopu Ebed-melekovi a řekl: „Vezmi si pod své velení* třicet mužů z tohoto místa, a vytáhneš proroka Jeremjáše z té cisterny, než zemře.“+ 11  Ebed-melek tudíž vzal muže pod své velení a šel do králova domu pod pokladnici+ a vzal odtamtud opotřebované hadry a opotřebované kusy látky a spustil je po provazech Jeremjášovi do cisterny.+ 12  Pak řekl Etiop Ebed-melek Jeremjášovi: „Vlož si, prosím, ty opotřebované hadry a kusy látky do podpaží pod provazy.“ A Jeremjáš to udělal.+ 13  Nakonec Jeremjáše vytáhli po provazech a vynesli ho z cisterny. A Jeremjáš dále bydlel na Nádvoří stráže.+ 14  A král Sedekjáš přistoupil k tomu, aby poslal a vzal k sobě proroka Jeremjáše+ ke třetí vstupní cestě,+ která je v Jehovově domě,+ a pak řekl král Jeremjášovi: „O něco tě žádám. Nic přede mnou netaj.“+ 15  Na to Jeremjáš řekl Sedekjášovi: „V případě, že bych ti pověděl, nedáš mě zcela jistě usmrtit? A v případě, že ti poradím, nebudeš mi naslouchat.“+ 16  Na to král Sedekjáš Jeremjášovi ve skrýši přísahal a řekl: „Jakože je živý Jehova, který nám udělal tuto duši,+ nedám tě usmrtit a nevydám tě do ruky těch mužů, kteří usilují o tvou duši.“+ 17  A Jeremjáš řekl Sedekjášovi: „Tak řekl Jehova, BŮH vojsk,+ BŮH Izraele:+ ‚Jestliže zcela jistě vyjdeš ke knížatům babylónského krále,+ určitě také zůstane naživu tvá duše a toto město nebude spáleno ohněm a ty a tvá domácnost určitě zůstanete naživu.+ 18  Ale nevyjdeš-li ke knížatům babylónského krále, také toto město bude dáno do ruky Chaldejců, a ti je skutečně spálí ohněm+ a ty sám z jejich ruky neunikneš.‘“+ 19  Nato řekl král Sedekjáš Jeremjášovi: „Lekám se Židů, kteří odpadli k Chaldejcům,+ aby mě jim nevydali do ruky a aby se mnou opravdu nejednali utrhačně.“+ 20  Ale Jeremjáš řekl: „Nevydají [tě] tak. Poslechni, prosím, Jehovův hlas v tom, co k tobě mluvím, a povede se ti dobře+ a tvá duše bude žít dál. 21  Jestliže však odmítáš vyjít,+ Jehova způsobil, abych viděl toto: 22  A pohleď, všechny ženy, které zůstaly v domě judského krále,+ jsou vyváděny ke knížatům babylónského krále+ a říkají: ‚Muži, [kteří byli] s tebou v míru, tě zlákali+ a získali nad tebou převahu.+Způsobili, že tvá noha zapadla do samotné bažiny; ustoupili opačným směrem.‘+ 23  A všechny tvé manželky a tvé syny vyvádějí k Chaldejcům a sám z jejich ruky neunikneš,+ ale zmocní se tě ruka babylónského krále a toto město bude kvůli tobě spáleno* ohněm.“+ 24  A Sedekjáš přistoupil k tomu, aby řekl Jeremjášovi: „Ať se vůbec nikdo nedozví o těchto věcech, abys nezemřel. 25  A v případě, že knížata+ uslyší, že jsem s tebou mluvil, a skutečně k tobě vejdou a řeknou ti: ‚Pověz nám přece, prosím, o čem jsi mluvil s králem. Nic před námi netaj, a neusmrtíme tě. A o čem mluvil král s tebou?‘, 26  také jim řekneš: ‚Nechával jsem padnout před krále svou žádost o přízeň, aby mě neposílal zpátky do Jehonatanova domu,+ abych tam nezemřel.‘“ 27  Časem vešla všechna knížata k Jeremjášovi a začala se ho vyptávat. On jim zase pověděl podle všech těch slov, která přikázal král.+ Zmlkli tedy před ním, neboť o té záležitosti nebylo slyšet. 28  A Jeremjáš dále bydlel na Nádvoří stráže+ až do dne, kdy byl Jeruzalém dobyt.+ A stalo se to, právě když byl Jeruzalém dobyt.+

Poznámky

„A Gedaljáš.“ Heb. u·Ghedhal·jaʹhu, znamená „Jehova je velký“.
Viz 36:14, ppč. „Šelemjáše“.
„Ten muž.“ Heb. ha·ʼišʹ haz·zehʹ.
Znamená „můj král je Jehova“. Heb. Mal·ki·jaʹhu.
„Etiop“, LXXVg; MSy „Kušita“.
Dosl. „do své ruky“. Heb. bejodh·khaʹ.
Dosl. „a toto město spálíš“, M; TLXXSy „a toto město bude spáleno“.