Izajáš 22:1–25

22  Prohlášení o údolí vidění:*+ Co je to s tebou,* že jsi jako celek vystoupilo na střechy?+  Bylo jsi plné hlučení, bouřlivé město, jásavé městečko.+ Tvoji pobití nejsou těmi pobitými mečem ani těmi mrtvými v bitvě.+  Všichni tvoji diktátoři+ uprchli najednou.+ Bez [použití] luku byli uvězněni. Všichni tvoji, kdo byli nalezeni, byli spolu uvězněni.+ Utekli daleko.  Proto jsem řekl: „Odvraťte ode mne upřený pohled. Projevím hořkost pláčem.+ Nenaléhejte na to, že mě budete utěšovat pro vyplenění dcery mého lidu.+  Vždyť je to den zmatku+ a pošlapání+ a zmatení,+ který má Svrchovaný Pán, Jehova vojsk, v údolí vidění.* Je tu ten, kdo boří zeď,+ a volání* k hoře.+  A Elam+ zvedl toulec ve válečném dvoukolém voze pozemského člověka [s] oři; a Kir+ odkryl štít.  A stane se, že nejvybranější z tvých* nížin se naplní válečnými dvoukolými vozy, a oři, ti se zcela jistě postaví u brány,  a někdo odstraní Judovu zástěnu. A v ten den pohlédneš ke zbrojnici+ domu lesa+  a jistě uvidíte právě průlomy Města Davidova, neboť jich skutečně bude mnoho.+ A seberete vody dolního rybníka.+ 10  A skutečně spočítáte jeruzalémské domy. Také budete domy strhávat, abyste znepřístupnili zeď.+ 11  A bude sběrná nádrž, kterou uděláte mezi oběma zdmi, na vody starého rybníka.+ A jistě nepohlédnete na jeho Vznešeného Původce, a toho, kdo jej kdysi utvořil, jistě neuvidíte. 12  A Svrchovaný+ Pán, Jehova vojsk, bude toho dne volat po pláči+ a po truchlení a po lysině a po opásání pytlovinou.+ 13  Ale pohleďte — jásot a radování, zabíjení skotu a porážení ovcí, pojídání masa a pití vína:+ ‚Ať se jí a pije, vždyť zítra zemřeme.‘“+ 14  A Jehova vojsk mi sám do uší zjevil:+ „‚Toto provinění nebude ve váš prospěch usmířeno,+ dokud nezemřete,‘+ řekl Svrchovaný Pán, Jehova vojsk.“ 15  Tak řekl Svrchovaný Pán, Jehova vojsk: „Jdi, vstup k tomuto správci,* k Šebnovi,+ který je nad domem:+ 16  ‚Co tě tu zajímá a kdo tě tu zajímá, že sis tu vytesal pohřební místo?‘+ Na výšině si vytesává pohřební místo; ve skalním útesu si vysekává sídlo. 17  ‚Pohleď, Jehova tě svrhává násilným vrhem, zdatný muži, a silou tě svírá. 18  Zcela jistě tě pevně sbalí* jako míč pro rozlehlou* zemi. Tam zemřeš a dvoukolé vozy tvé slávy tam budou zneuctěním domu tvého pána.* 19  A odstrčím tě z tvého místa;* někdo tě strhne z tvého úředního postavení.*+ 20  A v ten den se stane, že zavolám svého sluhu,*+ totiž Eljakima,+ syna Chilkijášova.*+ 21  A obléknu ho do tvého roucha a pevně ho ovážu tvou šerpou+ a dám mu do ruky tvé panství;* a stane se otcem obyvateli Jeruzaléma a judskému domu.+ 22  A na rameno mu dám klíč+ Davidova domu a on otevře, a nikdo nezavře, a zavře, a nikdo neotevře.+ 23  A zarazím ho jako kolík+ na trvalé místo, a stane se trůnem slávy pro dům svého otce.+ 24  A oni na něj zavěsí všechnu slávu domu jeho otce, potomky a odnože, všechny nádoby malého druhu, nádoby z druhu mís a stejně tak všechny nádoby z [druhu] velkých džbánů.‘ 25  ‚V ten den,‘ je výrok Jehovy vojsk, ‚kolík,+ který je zaražen na trvalém místě, bude odstraněn+ a bude useknut a spadne, a náklad, který je na něm, bude odříznut, neboť [tak] mluvil sám Jehova.‘“+

Poznámky

„Vidění“, MVg; LXX „Sionu“.
„Tebou“, ž. r., vztahuje se na „město“, ž. r., ve v. 2.
„Vidění“, MVg; LXX „Sionu“.
„Volání“, buď volání o pomoc, nebo válečný pokřik.
„Tvých“, ž. r., j. č., vztahuje se na ‚dceru mého lidu‘ ve v. 4.
„Tomuto správci.“ Heb. has·so·khenʹ haz·zehʹ.
Dosl. „sbalením (zavinutím) sbalí“.
Dosl. „širokou na obě strany (ruce)“.
„Tvého pána.“ Heb. ʼadho·nejʹkha, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
Nebo „tvého úřadu“.
Nebo „tvé funkce“.
Dosl. „na svého sluhu“. Heb. leʽav·d; lat. serʹvum meʹum.
Znamená „můj podíl je Jehova“. Heb. Chil·qi·jaʹhu.
„A ... tvé panství.“ Heb. mem·šel·tekhaʹ; řec. oi·ko·no·miʹan sou, „tvé správcovství“.