5. Mojžíšova 29:1–29

29  To jsou slova smlouvy, kterou Jehova přikázal Mojžíšovi uzavřít s izraelskými syny v moabské zemi, kromě smlouvy, kterou s nimi uzavřel na Chorebu.*+  A Mojžíš přistoupil k tomu, aby zavolal celý Izrael a aby jim řekl: „To vy jste viděli všechno, co Jehova učinil před vašima očima v egyptské zemi faraónovi a všem jeho sluhům a celé jeho zemi,+  velké projevy, jež viděly tvé oči,+ ta velká znamení+ a zázraky.+  A přece vám Jehova* nedal srdce,* abyste poznali, a oči, abyste viděli, a uši, abyste slyšeli, až do tohoto dne.+  ‚Zatímco jsem vás po čtyřicet let vodil pustinou,+ vaše oděvy se na vás neobnosily a tvůj sandál se na tvé noze neobnosil.+  Chléb jste nejedli+ a víno a opojný nápoj jste nepili, abyste poznali, že já jsem Jehova, váš Bůh.‘  Nakonec jste přišli na toto místo a chešbonský král Sichon+ a bašanský král Og+ přistoupili k tomu, aby přitáhli, aby se s námi střetli v bitvě, ale porazili jsme je.+  Potom jsme vzali jejich zemi a dali ji jako dědictví Rubenovcům a Gadovcům a polovině kmene Manasseovců.+  Budete tedy dodržovat slova této smlouvy a činit je, aby všechno, co budete dělat, dopadlo dobře.+ 10  Všichni jste se dnes postavili před Jehovou,* svým Bohem, hlavy vašich kmenů,* vaši starší muži a vaši úředníci, každý izraelský muž,+ 11  vaši maličcí, vaše manželky+ a tvůj cizí usedlík,+ který je uprostřed tvého tábora, od sběrače* tvého dřeva po čerpače tvé vody,+ 12  abys vstoupil do smlouvy+ Jehovy, svého Boha — a jeho přísahy —, kterou dnes s tebou Jehova, tvůj Bůh, uzavírá,+ 13  proto, aby tě dnes založil jako svůj lid+ a aby se prokázal [jako] tvůj Bůh,+ právě jak ti slíbil a právě jak přísahal tvým praotcům Abrahamovi,+ Izákovi+ a Jákobovi.+ 14  A neuzavírám tuto smlouvu a tuto přísahu* jenom s vámi,+ 15  ale i s tím, kdo tu dnes stojí s námi před Jehovou, naším Bohem, i s těmi, kteří zde s námi dnes nejsou+ 16  (vždyť sami dobře víte, jak jsme bydleli v egyptské zemi a jak jsme prošli středem národů, jimiž jste prošli.+ 17  A vídali jste jejich ohavnosti a jejich hnojné modly,+ dřevo a kámen, stříbro a zlato, které byly u nich), 18  aby mezi vámi nebyl muž ani žena ani rodina ani kmen, jehož srdce se dnes odvrací od Jehovy, našeho Boha, aby šlo a sloužilo bohům oněch národů;+ aby mezi vámi nebyl kořen nesoucí ovoce jedovaté rostliny a pelyněk.+ 19  A když někdo slyšel slova této přísahy+ a požehnal si v srdci a řekl: ‚Budu mít pokoj,+ přestože budu chodit v zatvrzelosti svého srdce‘,+ s úmyslem smést dobře zavlaženého spolu se žíznivým, stane se, 20  že Jehova mu nebude chtít odpustit,+ ale proti onomu muži+ pak bude dýmat Jehovův* hněv+ a jeho rozhorlení,+ a jistě na něho dopadne celá přísaha zapsaná v této knize,+ a Jehova vskutku vymaže jeho jméno zpod nebes. 21  Tak ho bude muset Jehova oddělit+ ode všech izraelských kmenů k neštěstí ve shodě s celou přísahou* smlouvy, která je zapsána v této knize zákona. 22  A budoucí generace, vaši synové, kteří vstanou po vás, zcela jistě řeknou, také cizinec, který přijde ze vzdálené země, ano [až] uvidí rány té země a její onemocnění, jimiž jí Jehova přivodil nemoc,+ 23  síru a sůl+ a spálení,+ takže celá její země nebude oseta ani nevyraší ani v ní nevzejde žádné rostlinstvo, jako rozvrácení Sodomy a Gomory,+ Admy+ a Cebojimu,+ které Jehova rozvrátil ve svém hněvu a ve své zlobě,+ 24  ano, všechny národy zcela jistě řeknou: ‚Proč tak Jehova učinil této zemi?+ Proč ten žár tohoto velkého hněvu?‘ 25  Potom budou muset říci: ‚To proto, že opustili smlouvu Jehovy, BOHA svých praotců,+ kterou s nimi uzavřel, když je vyvedl z egyptské země.+ 26  A přistoupili k tomu, aby šli a sloužili jiným bohům a aby se jim klaněli, bohům, které neznali a které jim nepřiřkl.+ 27  Potom proti té zemi vzplál Jehovův hněv, takže na ni přivedl celé zlořečení zapsané v této knize.+ 28  Jehova je tudíž vykořenil z jejich půdy v hněvu+ a vzteku a velkém rozhořčení a hodil je do jiné země jako v tento den.‘+ 29  Věci skryté+ patří Jehovovi,* našemu Bohu, ale věci zjevené+ patří nám a našim synům* na neurčitý čas, abychom prováděli všechna slova tohoto zákona.+

Poznámky

MSamLXX uvádějí tento text jako poslední, tj. 69. verš kapitoly 28.
Viz dodatek 1C §1.
Nebo „mysl“.
Viz dodatek 1C §1.
Podle LXXSy; MSam „vaše hlavy, vaše kmeny“; Vg „tvá knížata a kmeny“.
Nebo „rubače“.
Viz dodatek 1C §1.
Nebo „přísežnou kletbou“, protože v heb. je přívlastek ‚zapsaná‘ v j. č. Dosl. „se všemi (přísežnými) kletbami“. Viz v. 20.
Viz dodatek 1C §1.
Nebo „Věci skryté patří Jehovovi, našemu Bohu, a věci zjevené. Nám a našim synům patří na neurčitý čas to, abychom prováděli všechna slova tohoto zákona.“ V Al a Leningrad B 19A jsou slova „nám a našim synům“ a v Al první souhláska následující heb. předložky, která je znakem třetího pádu, označeny nahoře mimořádnými body. Bývá to vysvětlováno tak, že buď tato slova měla být vynechávána, nebo neměla být zdůrazňována. Tato slova však byla zaznamenána v LXXP. Fouad Inv. 266 z prvního století př. n. l. Jeden z 15 případů mimořádných bodů. Viz dodatek 2A.