5. Mojžíšova 15:1–23

15  Na konci každých sedmi let bys měl poskytnout propuštění.  A to je způsob propuštění:+ Ze strany každého věřitele dojde k propuštění* z dluhu,* do něhož by nechal upadnout svého bližního. Neměl by od svého bližního ani od svého bratra vymáhat zaplacení,+ protože bude provoláno* propuštění Jehovovi.+  Od cizince+ smíš vymáhat zaplacení; ale cokoli tvého by se prokázalo být u tvého bratra, ať tvá ruka propustí.  Nikdo by však mezi vámi neměl zchudnout, protože Jehova ti bude zcela jistě žehnat+ v zemi, kterou ti Jehova, tvůj Bůh, dává jako dědictví, abys ji vzal do vlastnictví,+  pokud jen budeš zcela jistě naslouchat hlasu Jehovy, svého Boha, abys bedlivě činil celé toto přikázání, které ti dnes přikazuji.+  Jehova, tvůj Bůh, ti totiž vskutku požehná, jak ti slíbil, a jistě budeš půjčovat na zástavu mnoha národům,+ kdežto ty si vypůjčovat nebudeš; a budeš panovat nad mnoha národy, kdežto ony nad tebou panovat nebudou.+  V případě, že mezi vámi, v tvé zemi, kterou ti dává Jehova, tvůj Bůh, jeden z tvých bratrů v jednom z tvých měst* zchudne, nezatvrdíš své srdce ani nebudeš lakomý ke svému chudému bratrovi.+  Měl bys mu totiž štědře otevřít svou ruku+ a rozhodně mu půjčit na zástavu tolik, kolik potřebuje, čehokoli se mu nedostává.  Měj se na pozoru, aby se v tvém srdci nevyskytlo nedobré slovo,*+ jež by říkalo: ‚Přiblížil se sedmý rok, rok propuštění‘,*+ a tvé oko by se vskutku stalo nepřejícím ke tvému chudému bratrovi+ a nic bys mu nedal, a on musí proti tobě volat k Jehovovi,+ a z tvé strany se to stalo hříchem.+ 10  Rozhodně bys mu měl dát,+ a tvé srdce by nemělo být skoupé, když mu dáváš, protože Jehova, tvůj Bůh, ti kvůli tomu požehná v každém tvém skutku a v každém tvém podnikání.+ 11  Někdo chudý totiž uprostřed země nikdy nepřestane být.+ Proto ti přikazuji a říkám: ‚Měl bys štědře otevřít svou ruku svému ztrápenému a chudému bratrovi* ve své zemi.‘+ 12  V případě, že by ti byl prodán tvůj bratr, Hebrejec nebo Hebrejka,+ a sloužil by ti šest let, potom bys ho měl v sedmém roce od sebe odeslat jako toho, jemuž byla dána volnost.+ 13  A v případě, že bys ho od sebe odeslal jako toho, jemuž byla dána volnost, neodešleš ho s prázdnýma rukama.+ 14  Určitě bys ho měl vybavit něčím ze svého stáda bravu a svého mlatu a svého lisu na olej a na víno. Právě jak ti Jehova, tvůj Bůh, požehnal, [tak] bys mu měl dát.+ 15  A budeš pamatovat, že ses stal v egyptské zemi otrokem a Jehova, tvůj Bůh, přistoupil k tomu, aby tě vyplatil.+ Proto ti dnes přikazuji tuto věc. 16  A v případě, že ti řekne: ‚Nevyjdu z tvé společnosti‘, protože opravdu miluje tebe a tvou domácnost, jelikož se mu dobře vedlo, zatímco [byl] u tebe,+ stane se, že 17  také vezmeš šídlo a probiješ mu je uchem a do dveří, a stane se tvým otrokem na neurčitý čas.+ A totéž bys měl učinit i své otrokyni. 18  Nemělo by to být něco těžkého v tvých očích, když ho odesíláš ze své společnosti jako toho, jemuž byla dána volnost;+ šest let ti totiž sloužil za dvojnásobek hodnoty námezdného dělníka,+ a Jehova, tvůj Bůh, ti žehnal ve všem, co jsi dělal.+ 19  Každého prvorozeného samce, který se narodí v tvém stádu dobytka a v tvém stádu bravu, bys měl posvětit Jehovovi, svému Bohu.+ Nebudeš konat žádnou službu s prvorozencem svého býka ani stříhat prvorozence svého stáda bravu.+ 20  Měl bys jej ty a tvá domácnost rok co rok jíst před Jehovou, svým Bohem, na místě, které Jehova vyvolí.+ 21  A v případě, že by se na něm prokázala být nějaká vada, že je chromý nebo slepý, jakákoli špatná vada, nebudeš ho obětovat Jehovovi, svému Bohu.+ 22  Měl bys jej sníst uvnitř svých bran, nečistý a čistý spolu,+ jako gazelu a jako jelena.+ 23  Jen jeho krev jíst nebudeš.+ Měl bys ji vylít na zem jako vodu.+

Poznámky

„Dojde k propuštění.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas.
Dosl. „každého majitele dluhu své ruky“.
Dosl. „(on) musí provolat“.
„Měst“, LXXSy; MSam „bran“; Vg „branách tvého města“.
Nebo „slovo belijalu (neužitečnosti)“.
„Rok propuštění.“ Lat. anʹnus re·mis·si·oʹnis.
Nebo „svému bratrovi, svému ztrápenému a svému chudému“.