1. Samuelova 21:1–15

21  Později přišel David do Nobu+ ke knězi Achimelekovi; a Achimelek+ se při setkání s Davidem začal chvět a potom mu řekl: „Proč jsi sám, a nikdo s tebou není?“+  Na to řekl David knězi Achimelekovi: „Sám král mi přikázal v jedné záležitosti+ a přikročil k tomu, aby mi řekl: ‚Ať se vůbec nikdo nic nedoví o záležitosti, ve které tě posílám a o níž jsem ti dal příkaz.‘ A dal jsem si schůzku s mladými muži* na takovém a takovém místě.  A teď, máš-li k dispozici pět chlebů, jen mi je dej do ruky — nebo* cokoli se najde.“+  Ale kněz Davidovi odpověděl a řekl: „Nemám po ruce žádný obyčejný chléb, ale je tu svatý chléb+ — za předpokladu, že se ti mladí muži aspoň zdržovali žen.“+  David tedy odpověděl knězi a řekl mu: „Ale ženy zůstaly od nás vzdáleny stejně jako dříve, když jsem vycházel,*+ a organismy* mladých mužů zůstávají svaté, třebaže poslání je obyčejné. A oč více dnes, když se člověk stává svatým ve [svém] organismu?“  Na to mu kněz dal, co bylo svaté,+ protože tam nebyl žádný chléb, jen chléb vystavení,* který byl odstraněn z [místa] před Jehovou,+ aby tam v den jeho odnětí byl položen čerstvý* chléb.  A byl tam toho dne jeden ze Saulových sluhů, zadržený+ před Jehovou, a jeho jméno bylo Doeg,+ Edomita,+ představený pastýřů,* kteří patřili Saulovi.+  A David přikročil k tomu, aby řekl Achimelekovi: „A nemáš tu nic k dispozici, kopí nebo meč? Nevzal jsem totiž do ruky ani svůj vlastní meč, ani své zbraně, protože králova záležitost se prokázala být naléhavá.“  Kněz na to řekl: „Meč Filištína Goliata,+ kterého jsi srazil v nížině Elah+ — tady je, zabalený v přehozu, za efodem.+ Pokud by sis vzal ten, vezmi si ho, protože jiný kromě něho tu není.“ A David přikročil k tomu, aby řekl: „Žádný není jako on. Dej mi ho.“ 10  Potom David vstal a utíkal toho dne dál kvůli Saulovi+ a posléze přišel ke gatskému králi Akišovi.+ 11  A Akišovi začali říkat jeho sluhové: „Není tenhle David králem+ země? Neodpovídali právě jemu tanci*+ a neříkali:‚Saul srazil své tisícea David své desetitisíce‘?“*+ 12  A David si ta slova začal brát k srdci a dostal velký strach+ kvůli gatskému králi Akišovi. 13  Zastřel+ tedy před jejich očima+ svůj zdravý rozum a začal si v jejich ruce počínat nepříčetně a stále dělal křížky* po dveřích brány* a nechal si po vousech stékat sliny. 14  Konečně řekl Akiš svým sluhům: „Tady vidíte muže, který se chová pomateně. Proč byste ho měli vodit ke mně? 15  Potřebuji snad pomatené lidi, že jste mi ho přivedli, aby se u mne choval pomateně? Měl by tenhle přijít do mého domu?“

Poznámky

„Mladými muži“, tj. z jeho doprovodu.
„Jestliže je pod tvou rukou pět chlebů, dej do mé ruky“, LXX; MSy „co je pod tvou rukou? Jen dej do mé ruky pět chlebů, nebo“.
Tj. na vojenskou výpravu.
Nebo „nádoby“.
Nebo „chléb Přítomnosti“, M; Vg „chléb předložení“.
Dosl. „horký“, tj. čerstvě upečený.
„Nejsilnější z běžců“, na základě malé opravy v M.
Dosl. „s tanci“.
Nebo „své myriády“.
„A stále bušil“, LXX.
Nebo „města“, které je představováno branou. LXX „města“.