1. Mojžíšova 2:1–25

2  Tak byla dokončena nebesa a země a všechno jejich vojsko.+  A do sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které dělal, a sedmý den přistoupil k tomu, aby odpočinul* od všeho svého díla, jež dělal.+  A Bůh přistoupil k tomu, aby požehnal sedmému dni a učinil jej posvátným,* protože v něm odpočívá* od všeho svého díla, jež Bůh stvořil, aby bylo uděláno.*+  To jsou dějiny* nebes a země v době, kdy byly tvořeny, v den, kdy Jehova* Bůh* udělal zemi a nebe.+  A žádný polní keř dosud nebyl nalezen na zemi a žádné polní rostlinstvo dosud nevzešlo, protože Jehova Bůh nezpůsobil, aby pršelo+ na zemi, a nebyl tu člověk, který by obdělával zemskou půdu.  Ale ze země stále vystupovala mlha*+ a zavlažovala celý povrch zemské půdy.+  A Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vytvořil člověka z prachu*+ zemské půdy+ a aby vdechl do jeho chřípí dech života,*+ a člověk se stal živou duší.*+  Dále Jehova* Bůh vysadil zahradu v Edenu,*+ směrem k východu,* a tam postavil člověka, kterého vytvořil.+  Jehova Bůh dal tedy vyrůst ze zemské půdy každému stromu žádoucímu na pohled a dobrému k jídlu a také stromu života+ uprostřed zahrady a stromu poznání dobrého a špatného.+ 10  A byla tam řeka, která vycházela* z Edenu, aby zavlažovala zahradu, a odtamtud se začala rozdělovat, a stala se tak říkajíc čtyřmi hlavními toky. 11  První se jmenuje Pišon; ten obtéká celou zemi Chavila,+ kde je zlato. 12  A zlato té země je dobré.+ Je tam také klejopryskyřice+ a onyx.+ 13  A druhá řeka se jmenuje Gichon; ta obtéká celou zemi Kuš.* 14  A třetí řeka se jmenuje Chiddekel;*+ ta teče na východ od Asýrie.*+ A čtvrtá řeka je Eufrat.*+ 15  A Jehova Bůh přistoupil k tomu, aby vzal člověka a usadil ho v zahradě Eden,+ aby ji obdělával a pečoval o ni.+ 16  A Jehova Bůh také člověku uložil tento příkaz: „Z každého stromu zahrady smíš do sytosti jíst.+ 17  Ale pokud jde o strom poznání dobrého a špatného, z toho jíst nebudeš, neboť v den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.“*+ 18  A Jehova* Bůh přikročil k tomu, aby řekl: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám. Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“*+ 19  A Jehova Bůh tvořil* ze zemské půdy každé divoké polní zvíře a každého nebeského létajícího tvora a začal je přivádět k člověku, aby viděl, jak každého nazve; a jakkoli ji člověk nazval, každou živou duši,+ takové bylo její jméno.+ 20  Tak člověk pojmenoval všechna domácí zvířata a nebeské létající tvory a každé divoké polní zvíře, ale pro člověka se nenašla pomocnice* jako jeho doplněk. 21  Jehova Bůh tedy uvedl na člověka hluboký spánek,+ a zatímco on spal, vzal jedno z jeho žeber a nad jeho místem pak tělo uzavřel. 22  A Jehova* Bůh přistoupil k tomu, aby ze žebra, které vzal z člověka, postavil ženu a aby ji přivedl k člověku.+ 23  Člověk pak řekl:„To je konečně kost z mých kostía tělo z mého těla.+Ta se bude nazývat Žena,*protože byla vzata z muže.“*+ 24  Proto muž opustí svého otce a svou matku+ a přidrží se své manželky* a stanou se jedním tělem.+ 25  A oba byli dále nazí,+ člověk i jeho manželka, a přece se nestyděli.+

Poznámky

„A ... přistoupil k tomu, aby odpočinul.“ Heb. wai·jiš·bothʹ. Sloveso je v imperfektu, což vyjadřuje nedokončenou nebo pokračující činnost. Viz dodatek 3C.
„A učinil jej posvátným.“ Nebo „a přistoupil k tomu, aby jej posvětil (považoval za svatý)“. Heb. wai·qad·dešʹ ʼo·thóʹ; lat. et sanc·ti·fi·caʹvit ilʹlum. Viz 2Mo 31:13 ppč.
Nebo „skutečně odpočívá (ustal)“. Heb. ša·vathʹ, perfektum. Ukazuje rys, kterým se jednotlivec, konkrétně Bůh, vyznačuje během sedmého dne svého stvořitelského týdne. Tento překlad slova ša·vathʹ je v souladu s argumentací inspirovaného pisatele v Heb 4:3–11. Viz v. 2 ppč.
„Uděláno“, týká se všech konkrétních výtvorů v nebi a na zemi.
Nebo „Toto jsou historické původy“. Heb. ʼelʹleh thó·ledhóthʹ, „Toto jsou zplození“; řec. hauʹte he biʹblos ge·neʹse·os, „Toto je kniha původu (zdroje)“; lat. iʹstae ge·ne·ra·ti·oʹnes, „Toto jsou generace“. Srovnej Mt 1:1 ppč.
„Jehova.“ Heb. יְהוָה (JHWH, zde se samohláskovými značkami pro Jehwahʹ), znamená „Působí, že se stane“ (z heb. הָוָה [ha·wahʹ, „stát se“]); LXXA(řec.) Kyʹri·os; syr. Mar·jaʼ; lat. Doʹmi·nus. První místo, kde se objevuje charakteristické Boží osobní jméno יהוה (JHWH); tato čtyři heb. písmena jsou označována jako tetragrammaton. Toto jméno charakterizuje Jehovu jako Boha, který má záměr. Jedině pravý Bůh může být oprávněným nositelem tohoto jména. Viz dodatek 1A.
„Jehova Bůh.“ Heb. Jehwahʹ ʼElo·himʹ. Tento výraz, bez heb. určitého členu ha před slovem ʼElo·himʹ, je v 1Mo 2 a 3 použit 20krát. Výraz Jehwahʹ ha·ʼElo·himʹ se poprvé objevuje v 1Pa 22:1 a je přeložen jako ‚Jehova, [pravý] Bůh‘. Viz dodatek 1A.
Nebo „Ale... pára“. Heb. weʼedhʹ; LXX(řec. pe·geʹ)Vg(lat. fons)Sy „pramen“, čímž naznačují podzemní zdroj sladké vody; T „oblak“.
Nebo „hlíny“, v souladu s tím, jak se toto heb. slovo později používalo v souvislosti s hrnčířstvím. Heb. ʽa·farʹ.
Dech života.“ Heb. niš·mathʹ (od neša·mahʹ) chai·jimʹ.
„Živou duší [dýchajícím tvorem].“ Heb. leneʹfeš chai·jahʹ; řec. ψυχὴν ζῶσαν (psy·chenʹ zoʹsan, „živou duší“); lat. aʹni·mam vi·venʹtem. Viz 1:20, 21, 30; 1Ko 15:45; dodatek 4A.
„Jehova.“ Heb. Jehwahʹ; LXXP.Oxy.VII.1007. Tento list pergamenu ze 3. stol. n. l. obsahuje Boží jméno „Jehova“ ve v. 8 a 18 v podobě zdvojeného prvního písmene jódh, které bylo psáno jako „Z“ s vodorovnou čárkou vedoucí středem obou písmen. Viz dodatek 1C §6.
„Zahradu [neboli „park“] v Edenu.“ Heb. gan-beʽEʹdhen („Eden“ znamená „rozkoš; potěšení“); LXXBagster(řec.) pa·raʹdei·son en E·demʹ; lat. pa·ra·diʹsum vo·lu·ptaʹtis, „ráj rozkoše“.
„Od počátku“, Vg.
Toto heb. participium poukazuje na nepřetržitý proud.
Heb. Kuš; LXXVg „Etiopie“.
Heb. Chid·deʹqel; LXXVg „Tigris“.
„Asýrie.“ Heb. ʼAš·šurʹ; LXXVg „Asyřanů“.
„Eufrat“, LXXVg; Heb. Ferathʹ.
„Určitě zemřeš.“ Dosl. „zemřením zemřeš“. Heb. móth ta·muthʹ; v Bibli první zmínka o smrti. Viz Ez 3:18 ppč.
Viz dodatek 1C §6.
Nebo „protějšek“, něco, co se k němu hodí.
Tyto události se odehrávají ještě v 6. stvořitelském dni. Sloveso „tvořit“ je zde v imperfektu, a tak vyjadřuje pokračující neboli postupnou činnost. Viz dodatek 3C.
Dosl. „on nenašel pomocníka“.
Heb. Jehwahʹ.
Dosl. muž „ženského rodu“. Heb. ʼiš·šahʹ.
„Z muže.“ Heb. me·ʼišʹ.
Nebo „ženy“.