Přejít k článku

Přejít k podnabídce

Přejít na obsah

Svědkové Jehovovi

čeština

Bible online | SVATÉ PÍSMO – PŘEKLAD NOVÉHO SVĚTA

Žalm 139:1–24

Vedoucímu. Od Davida. Melodie. 139  Jehovo, prozkoumal jsi mě a znáš [mě].+   Sám jsi poznal mé usedání a mé vstávání.+Zdaleka jsi uvažoval o mé myšlence.+   Mé cestování a mé uléhání jsi odměřil+a důvěrně ses seznámil i se všemi mými cestami.+   Vždyť na mém jazyku není slovo,+ale pohleď, Jehovo, ty to již všechno víš.+   Zezadu i zepředu jsi mě oblehl;a kladeš na mne svou ruku.   [Takové] poznání je pro mne příliš podivuhodné.+Je tak vysoko, že ho nemohu dosáhnout.+   Kam mohu jít od tvého ducha*+a kam mohu utéci od tvého obličeje?+   Kdybych vystoupil do nebe, byl bys tam;+a kdybych si rozložil lehátko v šeolu,* pohleď, ty [bys tam byl].+   Kdybych si vzal křídla+ úsvitu,abych přebýval v nejodlehlejším moři,+ 10  i tam by mě vedla tvá ruka+a tvá pravice by mě uchopila.+ 11  A kdybych řekl: „Jistě se mě chvatně zmocní tma!“,+tehdy by noc byla kolem mne světlem.+ 12  Ani tma by se neprokázala [jako] příliš temná pro tebe,+ale noc by zářila jako den;+tma by právě tak dobře mohla být světlem.*+ 13  Vždyť jsi sám vytvořil mé ledviny;+držel jsi mě zastíněného v břiše mé matky.+ 14  Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň.+Tvá díla jsou podivuhodná,+jak si má duše velice dobře uvědomuje.+ 15  Mé kosti nebyly před tebou schovány,+když jsem byl dělán vskrytu,+když jsem byl utkáván v nejnižších částech*+ země. 16  Tvé oči viděly i můj zárodek+a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části,pokud jde o dny, kdy byly utvářeny+a nebyla ještě žádná z nich. 17  Jak drahocenné jsou mi tedy tvé myšlenky!+Bože,* kolik jen čítá jejich veliká suma!+ 18  Kdybych se je pokoušel spočítat, je jich dokonce víc než zrnek písku.+Probudil jsem se,* a přece jsem pořád s tebou.+ 19  Ach, kéž bys, Bože,* zabil ničemného!+Pak jistě ode mne odejdou i muži s vinou krve,*+ 20  kteří o tobě říkají věci podle [svého] nápadu;+brali [tvé jméno] nehodným způsobem+ — tvoji protivníci.+ 21  Nemám snad v nenávisti ty, kdo tě prudce nenávidí, Jehovo,+a necítím hnus vůči těm, kdo se proti tobě bouří?+ 22  Opravdu je nenávidím úplnou nenávistí.+Stali se mi skutečnými nepřáteli.+ 23  Prozkoumej mě, Bože,* a poznej mé srdce.+Vyzkoušej mě a poznej mé znepokojivé myšlenky+ 24  a viz, zda je ve mně nějaká bolavá cesta,+a veď mě cestou+ neurčitého času.

Poznámky

„Od tvého ducha.“ Heb. me·ru·cheʹkha; řec. pneuʹma·tosʹ; lat. spiʹri·tu.
Šeolu.“ Heb. šeʼólʹ; řec. haiʹden; syr. la·šiul; lat. in·ferʹnum. Viz dodatek 4B.
Dosl. „jako tma, jako světlo“; nebo „tma, stejně jako světlo“.
„Nejnižších částech.“ Srovnej 63:9 ppč.
„Bože.“ Heb. ʼEl.
„Došel jsem ke svému konci“, tři heb. rkp.
„Bože.“ Heb. ʼElóʹah.
Nebo „krvežízniví muži“. Dosl. „muži krví“, v heb. mn. č.
„Bože.“ Heb. ʼEl.