Žalm 140:1–13

Vedoucímu. Davidova melodie. 140  Vyprosti mě, Jehovo, od špatných lidí;*+kéž mě bedlivě střežíš i před mužem násilných skutků,+   [před] těmi, kdo v srdci úkladně plánovali špatnosti,+kdo celý den útočí jako ve válkách.+   Naostřili svůj jazyk jako hadí;+jed rohaté zmije mají pod rty.+ Seʹlah.   Zachovej mě, Jehovo, od rukou ničemného;+kéž mě bedlivě střežíš i před mužem* násilných skutků,+[před] těmi, kdo úkladně plánovali, jak postrčí mé kroky.+   Ti, kdo se sami povýšili, políčili na mne past;+a rozprostřeli provazy jako síť po straně pěšiny.+Nastražili mi léčky.+ Seʹlah.   Řekl jsem Jehovovi:* „Ty jsi můj Bůh.*+Dopřej přece sluchu, Jehovo, hlasu mých snažných proseb.“+   Jehovo, Svrchovaný Pane,+ sílo mé záchrany,+zastínil jsi mou hlavu v den ozbrojené síly.+   Nevyhov, Jehovo, dychtivostem ničemného.+Nepodporuj jeho úklady, aby nebyli vyvýšeni.+ Seʹlah.   Pokud jde o hlavy těch, kdo mě obklopují,+kéž je přikryjí těžkosti jejich vlastních rtů.+ 10  Kéž na ně padají hořící uhly.+Ať jsou přinuceni padnout do ohně,+ do vodních jam, aby nevstali.+ 11  Velký mluvka* — ten ať není pevně založen na zemi.+Násilník — toho ať loví zlo opětovnými výpady.+ 12  Dobře vím, že Jehova prosadí+zákonný nárok ztrápeného, soud chudých.+ 13  Spravedliví jistě budou vzdávat díky tvému jménu;+přímí budou bydlet před tvým obličejem.+

Poznámky

Dosl. „od špatného pozemského člověka“. Heb. me·ʼa·dhamʹ.
„Před mužem.“ Heb. me·ʼišʹ.
„Jehovovi.“ Heb. la·Jhwahʹ.
„Můj Bůh.“ Heb. ʼEʹli.
Nebo „Pomlouvač“. Dosl. „Muž jazyka“.