Přejít k článku

Přejít na obsah

Z NAŠEHO ARCHIVU

Pomáháme v boji s negramotností

Pomáháme v boji s negramotností

„Vyrůstal jsem na farmě,“ říká Agostinho, který žije v Brazílii. „Byli jsme hodně chudí, a tak jsem musel odejít ze školy a začít pracovat, abych pomohl zaopatřit naši rodinu.“ Agostihno se naučil číst a psát, až když mu bylo 33 let. Říká: „Díky tomu si teď sám sebe víc vážím.“

Agostinho je jeden z více než čtvrt milionu lidí, kterým svědkové Jehovovi v posledních 70 letech pomohli naučit se číst a psát. Proč svědkové Jehovovi organizují kurzy pro negramotné? Jak tyto kurzy lidem pomáhají?

Negramotnost je překážkou učení

V polovině 30. let 20. století už svědkové Jehovovi kázali ve 115 zemích světa. Misionáři pouštěli lidem nahrávky biblických proslovů v místních jazycích a někdy byly k dispozici i publikace. Hodně lidí projevilo o Bibli velký zájem, ale spoustu z nich brzdilo to, že neuměli číst a psát.

Když si lidé nemohli přečíst, co se v Bibli píše, bylo pro ně těžší se podle ní řídit. (Jozue 1:8; Žalm 1:2, 3) Dalším problémem bylo plnit základní křesťanské povinnosti. Například rodičům, kteří neuměli číst, dalo víc práce učit své děti. (5. Mojžíšova 6:6, 7) A pro ty, kdo začali chodit do služby, byla negramotnost překážkou, když se snažili používat Bibli.

Začíná kampaň proti negramotnosti

V průběhu 40. a 50. let 20. století Nathan H. Knorr a Milton G. Henschel, zástupci světového ústředí svědků Jehovových, cestovali do různých zemí, aby tam pomohli s organizací kázání. V zemích, kde byla negramotnost rozšířená, navrhli, aby místní pobočka zorganizovala ve sborech kurzy čtení a psaní.

Uveřejnění učební pomůcky v jazyce nyanja na sjezdu ve městě Chingola (Zambie, 1954)

Pobočky zaslaly sborům pokyny, jak mají kurzy probíhat. V některých zemích mohli bratři využít již existující státní programy. Například brazilská pobočka dostala od vlády knihy a učební materiály, které rozeslala do sborů. Jinde museli svědkové vytvořit vlastní učební program.

Do kurzů čtení a psaní se mohli zapsat všichni bez ohledu na věk a pohlaví. Cílem bylo naučit studenty číst v jejich mateřštině, i kdyby to znamenalo, že v jednom sboru bude probíhat několik kurzů v různých jazycích.

Program, který lidem pomáhá

Jak tyto kurzy lidem pomáhají? Jedna žena z Mexika, která je svědkem Jehovovým, vypráví: „Teď už Bibli líp rozumím a víc na mě působí. Díky tomu, že jsem se naučila číst, je pro mě jednodušší povídat si s druhými, a to mi pomáhá říct o Bibli víc lidem.“

Ale lepší porozumění Bibli není to jediné, co studenti díky tomuto programu získali. Isaac z Burundi říká: „Čtení a psaní mi pomohlo, abych se naučil pracovat ve stavebnictví. Začal jsem se tím živit a dneska dohlížím na velké stavební projekty.“

Výuka čtení a psaní v jazyce čevština v sále Království v Lilongwe (Malawi, 2014)

Jesusa z Peru začala navštěvovat kurzy čtení a psaní, když jí bylo 49 let. Říká: „Jako žena v domácnosti potřebuju při nákupu vědět, co kdo prodává a za kolik. A to byl dřív problém. Díky kurzu si to můžu přečíst a nakupování už není takový stres.“

To, co svědkové Jehovovi udělali pro podporu gramotnosti, ocenili během let státní úředníci v mnoha zemích. Svědkové ve vedení kurzů pokračují i dnes a používají pomůcky a metody, které v průběhu let ještě vylepšili. Vydali také brožury pro výuku čtení a psaní a pro rozhovory s lidmi, kteří mají omezené vzdělání. Vytiskli jich téměř 224 milionů v 720 jazycích. *

^ 16. odst. Například brožura Věnuj se čtení a psaní je dostupná ve 123 jazycích (česky nevyšlo) a Poslouchejte Boha, a budete žít věčně ve více než 500 jazycích.