Přejít k článku

Přejít na obsah

 4. OTÁZKA

Mají všechny živé organismy společného předka?

Mají všechny živé organismy společného předka?

Darwin si myslel, že všechny živé organismy se vyvinuly z jednoho společného předka. Dějiny života na Zemi přirovnal k velkému stromu. Jiní vědci později došli k závěru, že kmenem tohoto „stromu života“ neboli fylogenetického stromu byly první živé buňky. Z kmene pak začaly vyrůstat větve neboli čeledi rostlin a zvířat a dále se dělily na větvičky, což jsou všechny dnešní druhy rostlin a zvířat v rámci čeledí. Opravdu to tak ale bylo?

Co tvrdí mnozí vědci? Řada vědců vyvolává svými výroky dojem, že teorii společného předka podporují zkameněliny. Také říkají, že jelikož všechny organismy mají podobný „počítačový program“ neboli DNA, musely se vyvinout ze společného předka.

Co je napsáno v Bibli? Zpráva v 1. Mojžíšově uvádí, že rostliny, mořští živočichové, suchozemská zvířata a ptáci byli stvořeni „podle [svého] druhu“. (1. Mojžíšova 1:11, 12, 20–25, poznámka pod čarou) To nevylučuje možnost variací v rámci druhu, ale současně z toho vyplývá, že mezi jednotlivými druhy jsou nepřekročitelné hranice. Na základě biblické zprávy o stvoření je také možné očekávat, že nové druhy se budou ve fosilním záznamu objevovat náhle a nebude na nich patrný žádný vývoj.

O čem svědčí důkazy? Podporují důkazy biblickou zprávu o stvoření, anebo Darwinovu teorii? Co vyplývá z objevů během posledních 150 let?

DARWINŮV STROM PODŤAT

V naší době vědci srovnávali genetické informace desítek jednobuněčných organismů, rostlin a zvířat. Předpokládali, že se tak potvrdí Darwinova myšlenka o rozvětveném „stromu života“. To se ale nestalo.

Na co se při tomto výzkumu přišlo? V roce 1999 biolog Malcolm S. Gordon napsal: „Zdá se, že život měl mnoho počátků. Základ všeobecného stromu života není tvořen jedním kořenem.“ Existují nějaké důkazy o tom, že všechny větve, tedy hlavní skupiny živých organismů, vyrůstají z jednoho kmene, jak o tom byl  přesvědčen Darwin? M. S. Gordon dále uvedl: „Tradiční verze teorie společného předka se očividně nevztahuje na říše, jak jsou v současnosti definovány. Pravděpodobně se nevztahuje ani na většinu živočišných a rostlinných kmenů, ne-li na všechny, a asi ani na mnoho tříd v rámci kmenů.“29 *

S Darwinovou teorií společného předka jsou v rozporu i výsledky nejnovějších výzkumů. Například v roce 2009 vyšel v časopise New Scientist článek, v němž byl citován evolucionista Eric Bapteste: „Nemáme vůbec žádné důkazy o tom, že strom života existuje.“30 Tentýž článek citoval slova evolucionisty a biologa Michaela Roseho: „Všichni víme, že strom života je ve vší tichosti pohřbíván. Těžko se ale přijímá to, že potřebujeme změnit celý náš pohled na biologii.“31 *

SVĚDECTVÍ ZKAMENĚLIN

Myšlenku, že všechny organismy pocházejí ze společného předka, podle mnoha vědců podporují zkameněliny. Údajně je z nich patrné, že se z ryb stali obojživelníci a z plazů savci. Je to tak opravdu?

Evolucionista a paleontolog David M. Raup napsal: „To, co geologové v době Darwina i v současnosti nacházejí, nesvědčí o postupně se vyvíjejícím životě, ale o velmi nerovnoměrných či nepravidelných skocích. Druhy se objevují zcela náhle, během existence ve fosilním záznamu vykazují pouze málo změn nebo žádné a pak najednou mizí.“32

Drtivá většina zkamenělin ve skutečnosti svědčí o tom, že během dlouhých časových období byly jednotlivé druhy živočichů stabilní. Důkazy nepotvrzují, že by se z jednoho tvora vyvinulo něco jiného. Zcela náhle se objevují živočichové s charakteristickou stavbou těla. A stejně tak náhle se objevují živočichové s úplně novými rysy. Například netopýři s echolokačním systémem zjevně nemají žádného primitivnějšího předka.

Více než polovina hlavních skupin živočichů se podle všeho na Zemi objevila během relativně krátkého období. Jelikož se ve fosilním záznamu tolik nových a jedinečných forem života objevilo tak náhle, paleontologové toto období označují jako „kambrijská exploze“. Kam toto období časově zařadit?

Dejme tomu, že odhady vědců jsou správné. Dějiny naší planety bychom v tom případě mohli přirovnat k časové ose, která je dlouhá jako fotbalové hřiště (1). V takovém měřítku bys musel přejít sedm osmin celého hřiště, než by ses na časové ose dostal do období, kterému paleontologové říkají kambrium (2). Fosilní záznam ukazuje, že v kambriu se během krátké doby objevily hlavní skupiny živočichů. Jak dlouhá tato doba byla? Všichni ti tvorové se objevili v rozpětí, které je na časové ose kratší než tvůj krok.

 To, že se různé formy života objevily relativně náhle, vede některé evolucionisty k tomu, že zpochybňují tradiční verzi Darwinovy teorie. Například v roce 2008 evolucionista a biolog Stuart Newman mluvil v jednom interview o tom, že je potřeba formulovat novou evoluční teorii, která by objasňovala, že se nové formy života objevily náhle. Řekl: „Darwinovský mechanismus, kterým se vysvětlují všechny evoluční změny, bude podle mého názoru muset být přehodnocen a považován pouze za jeden z řady mechanismů, a pokud jde o pochopení makroevoluce, tedy evoluce hlavních tělesných rysů, možná ani nebude tím nejdůležitějším.“33

TRHLINY V DŮKAZECH

Proč je v některých knihách velikost zkamenělin zkreslená?

Vlevo: toto bývá v knihách

Vpravo: skutečný poměr velikosti

Jak je to ale se zkamenělinami, pomocí nichž vědci dokazují, že ryby se měnily v obojživelníky a plazi v savce? Jsou to skutečné důkazy o evoluci? Při bližším zkoumání vycházejí najevo značné trhliny.

Za prvé, relativní velikost živočichů, kteří údajně svědčí o vývoji od plazů k savcům, bývá v knihách zkreslována. Někteří tvorové v takzvaných vývojových liniích byli velcí a jiní malí, ale na kresbách obvykle mají stejnou velikost.

Za druhé, neexistují důkazy o tom, že tito tvorové mají vůbec něco společného, a to je mnohem závažnější problém. Jednotlivé druhy v takzvaných vývojových liniích od sebe bývají podle odhadů vědců vzdáleny miliony let. Zoolog Henry Gee řekl: „Časová období mezi těmito zkamenělinami jsou tak obrovská, že nemůžeme říct nic určitého o tom, zda tito tvorové jsou spolu nějak příbuzensky spřízněni.“34 *

 O zkamenělinách ryb a obojživelníků biolog Malcolm S. Gordon uvedl, že představují pouze malý, „možná poměrně nevýznamný vzorek biodiverzity, která v té době v těchto skupinách existovala“. Dále řekl: „Není žádný způsob jak určit, do jaké míry, a zda vůbec, tyto jednotlivé organismy byly spřízněné s pozdějšími druhy nebo jaký vztah k sobě vlastně měly.“35 *

O ČEM TEN „FILM“ VLASTNĚ JE?

V roce 2004 časopis National Geographic uvedl, že zkameněliny jsou jako „film o evoluci, z něhož se ve střižně z každého tisíce políček 999 ztratilo“.36 Přemýšlej o tom, co z tohoto přirovnání vyplývá.

Pokud 95 políček fosilního záznamu ukazuje, že živočichové se nevyvíjeli jeden z druhého, proč paleontologové seřazují zbylých 5 políček tak, aby o vývoji svědčila?

Představ si, že jsi našel 100 políček z hraného filmu, který měl původně 100 000 políček. Jak bys zjistil, o čem ten film vlastně je? Možná sis o něm předem udělal nějakou představu. Co když ale pouze 5 z těch 100 políček se dá uspořádat tak, aby to tvé představě odpovídalo, a z 95 vyplývá něco úplně jiného? Bylo by rozumné, kdybys trval na své původní představě a argumentoval těmi 5 políčky? Je možné, že jsi je určitým způsobem seřadil proto, aby to odpovídalo tvé představě? Nebylo by rozumnější vzít v úvahu i těch ostatních 95 políček?

Jak toto přirovnání souvisí s tím, jaký názor na zkameněliny mají evolucionisté? V minulosti vědci nemluvili o tom, že drtivá většina zkamenělin — jakoby 95 políček filmu — ukazuje, že v průběhu času se jednotlivé druhy měnily jen velmi málo. Proč se o tak důležitém faktu mlčelo? Spisovatel Richard Morris uvedl: „Je zřejmé, že paleontologové předem přijali ortodoxní myšlenku postupných  evolučních změn a drželi se jí, i když našli důkazy svědčící o opaku. Fosilní důkazy se snažili vyložit tak, aby to odpovídalo zavedeným evolučním představám.“37

„Vzít několik zkamenělin a tvrdit, že představují vývojovou linii, není vědeckou hypotézou, kterou je možné ověřit, ale tvrzením, jež má stejnou hodnotu jako vyprávění na dobrou noc — je zábavné, možná i poučné, ale ne vědecké.“ (In Search of Deep Time—Beyond the Fossil Record to a New History of Life, Henry Gee, s. 116 a 117)

A jak je to dnes? Je možné, že evolucionisté zkameněliny stále sestavují v určitém pořadí ne proto, že to odpovídá fosilnímu záznamu a objevům v oblasti genetiky, ale proto, že to odpovídá současným evolučním názorům? *

Co si o tom myslíš ty? O čem svědčí důkazy? Zamysli se nad fakty, o kterých ses dočetl.

  • První živé organismy na Zemi nebyly jednoduché.

  • Je krajně nepravděpodobné, že by náhodou vznikly i pouhé jednotlivé stavební části buňky.

  • DNA neboli „počítačový program“, který řídí činnost buňky, je neuvěřitelně složitý a svědčí o tom, že za ním stojí inteligence mnohem vyšší než inteligence lidí, kteří vymýšlejí počítačové programy a média pro ukládání informací.

  • Genetický výzkum ukazuje, že živé organismy nemají jednoho společného předka, a kromě toho hlavní skupiny živočichů se ve fosilním záznamu objevují náhle.

Myslíš si, že ve světle těchto skutečností je rozumné dojít k závěru, že důkazy odpovídají tomu, co o vzniku života říká Bible? Mnozí lidé tvrdí, že vědecké objevy odporují tomu, co Bible říká o stvoření. Skutečně tomu ale odporují? Co vlastně Bible říká?

^ 9. odst. Biologický termín kmen se vztahuje na velkou skupinu živočichů, kteří mají tytéž charakteristické tělesné znaky. Vědci obvykle řadí všechny živé organismy do sedmi základních systematických skupin, přičemž každá z nich je užší než ta předchozí. Největší skupinou je říše. Potom následuje kmen, třída, řád, čeleď, rod a druh. Například kůň je do této taxonomické hierarchie zařazen takto — říše: živočichové (Animalia), kmen: strunatci (Chordata), třída: savci (Mammalia), řád: lichokopytníci (Perissodactyla), čeleď: koňovití (Equidae), rod: kůň (Equus) a druh: kůň domácí (Equus caballus).

^ 10. odst. Je třeba upozornit, že článek v časopise New Scientist ani oba citovaní vědci nechtěli naznačit, že evoluční teorie je mylná. Chtěli říct, že pro myšlenku stromu života, která je pilířem Darwinovy teorie, neexistují žádné důkazy. Tito vědci hledají pro evoluci jiné vysvětlení.

^ 21. odst. Henry Gee si nemyslí, že evoluční teorie je mylná. Svým výrokem však poukázal na to, že ze zkamenělin je možné získat jen omezené množství informací.

^ 22. odst. Malcolm S. Gordon se zastává evoluční teorie.

^ 27. odst. Viz například rámeček „ Jak je to s evolucí člověka?“.

^ 50. odst. Žádný z vědců citovaných v tomto rámečku nevěří biblické zprávě o stvoření. Všichni přijímají evoluční teorii.

^ 54. odst. Pojmem hominid označují evoluční vědci příslušníka skupiny, do které zařazují lidi a pravěké tvory, kteří se lidem podobali.