Přejít k článku

Přejít na obsah

 1. OTÁZKA

Jak vznikl život?

Jak vznikl život?

Když jsi byl malý, pravděpodobně jsi rodiče zaskočil otázkou: „Odkud jsou miminka?“ Co ti odpověděli? Je možné, že tvou otázku přešli nebo ti jen v krátkosti a v rozpacích něco řekli. Anebo ti vyprávěli nějaký vymyšlený příběh a ty jsi později zjistil, že není pravdivý. Je jasné, že časem se dítě musí dozvědět, co předchází tomu, že se narodí miminko.

Zdá se, že podobně jako se mnozí rodiče zdráhají odpovědět na otázku, jak děti přicházejí na svět, někteří vědci se zdráhavě vyjadřují k mnohem závažnější otázce — ke vzniku života. Důvěryhodná odpověď na tuto otázku může mít zásadní vliv na to, jak se člověk na život dívá. Jak tedy život vlastně vznikl?

Oplodněné lidské vajíčko (zvětšeno asi 800krát)

Co tvrdí mnozí vědci? Mnozí z těch, kdo věří v evoluci, ti řeknou, že život vznikl před miliardami let v kaluži mořské vody nebo hluboko v oceánu. Domnívají se, že na takovém místě se chemické látky samovolně uspořádaly do kulovitých struktur, které začaly vytvářet složité molekuly a dělit se. Jsou přesvědčeni, že veškerý život na Zemi náhodně vznikl z jedné nebo z více těchto „jednoduchých“ buněk.

Jiní uznávaní vědci, kteří se také zastávají evoluční teorie, s tím však nesouhlasí. Věří, že první buňky nebo přinejmenším jejich hlavní složky se na Zem dostaly z vesmíru. Proč si to myslí? Navzdory veškeré snaze se totiž vědcům nepodařilo prokázat, že život mohl vzniknout z neživých molekul. V roce 2008 na tento problém poukázal profesor biologie Alexandre Meinesz. O výzkumu, který probíhal v posledních 50 letech, řekl: „Žádné empirické  důkazy nepodporují hypotézy o samovolném vzniku života na Zemi z pouhé molekulární polévky a nepoukazuje na to ani žádný významný pokrok ve vědeckém poznání.“1

O čem svědčí důkazy? To, odkud jsou miminka, je dobře známo a nikdo to nezpochybňuje. Život totiž vždy pochází z již existujícího života. Je možné, že v dávné minulosti tento zákon neplatil? Je možné, že život vznikl samovolně z neživých chemických látek? Jaká je pravděpodobnost, že se něco takového stalo?

Vědci zjistili, že k existenci buňky je zapotřebí spolupráce nejméně tří druhů složitých molekul — DNA (deoxyribonukleové kyseliny), RNA (ribonukleové kyseliny) a bílkovin. Málokterý vědec by dnes tvrdil, že ze směsi neživých chemických látek náhodou vznikla úplná živá buňka. Je ale možné, že by náhodou vznikla RNA nebo bílkoviny? *

Stanley Miller, 1953

Názor, že život vznikl náhodou, mnozí vědci opírají o experiment, který proběhl v roce 1953. Tehdy Stanley L. Miller nechal procházet elektrický proud směsí plynů, o které se předpokládalo, že odpovídá původní atmosféře na Zemi. Tak se mu podařilo vytvořit některé aminokyseliny, což jsou základní stavební jednotky bílkovin. Od té doby byly aminokyseliny objeveny také v jednom meteoritu. Znamená to, že mohly snadno vzniknout náhodou všechny základní stavební jednotky živých organismů?

Robert Shapiro, emeritní profesor na Newyorské univerzitě, řekl: „Někteří autoři předpokládají, že při podobných experimentech, jaké prováděl Miller, mohou být snadno vytvořeny všechny stavební jednotky živých organismů, a také předpokládají, že byly přítomny v meteoritech. Tak to ale není.“2 *

Zamysli se nad molekulou RNA. Je tvořena menšími molekulami, kterým se říká nukleotidy. Tyto molekuly se od aminokyselin liší a jsou trochu složitější. Profesor Shapiro uvádí, že „při experimentech s elektrickými výboji nebyl vytvořen žádný nukleotid a nebyl objeven ani při studiu meteoritů“.3 * Dále říká, že pravděpodobnost, že by molekula RNA schopná replikace vznikla náhodou ze směsi chemických stavebních jednotek, „je tak zanedbatelně malá, že pokud by se to někde ve viditelném vesmíru stalo jednou, byla by to výjimečně šťastná náhoda“.4

RNA (1) je potřebná k vytvoření bílkovin (2), ale bílkoviny se podílejí na produkci RNA. Je možné, aby jedna z těchto látek, nebo dokonce obě vznikly náhodou? O ribozomech (3) pojednává 2. část této brožury

A jak je to s molekulou bílkoviny? Může být tvořena pouhými 50 aminokyselinami nebo až několika tisíci aminokyselin, které jsou uspořádány mimořádně organizovaným způsobem. Běžná bílkovina v „jednoduché“ buňce obsahuje 200 aminokyselin. I v takové buňce jsou tisíce  druhů bílkovin. Pravděpodobnost, že by zde na Zemi náhodou vznikla jen jedna bílkovina tvořená pouhými 100 aminokyselinami, se odhaduje na přibližně jedna ku milionu miliard.

Jestliže k tomu, aby v laboratorních podmínkách byly vytvořeny složité molekuly, je zapotřebí úsilí vědce, je možné, aby mnohem složitější molekuly, které jsou v buňce, vznikly náhodou?

Vědec Hubert P. Yockey, který se zastává evoluční teorie, to říká ještě otevřeněji: „Je nemožné, aby život vznikl díky tomu, že jako první se objevily bílkoviny.“5 K produkci bílkovin je nezbytná RNA, ale na vzniku RNA se podílejí bílkoviny. Předpokládejme však, že navzdory extrémně malé pravděpodobnosti by na stejném místě a ve stejnou dobu náhodou vznikly jak bílkoviny, tak molekuly RNA. Je možné, že by společně vytvořily životaschopnou buňku, která by se dokázala udržet naživu a kopírovat sama sebe? Doktorka Carol Clelandová * z Astrobiologického institutu Národního úřadu pro letectví a vesmír říká: „Pravděpodobnost, že by se náhodou něco takového stalo (v náhodné směsi bílkovin a RNA), se zdá astronomicky malá. Většina vědců přesto podle všeho předpokládá, že když přijdou na to, jak v přirozených prvotních podmínkách nezávisle na sobě mohly vzniknout bílkoviny a RNA, jejich vzájemná spolupráce se už nějak dořeší.“ O současných teoriích, které vysvětlují, jak tyto stavební jednotky živých organismů mohly vzniknout, říká: „Žádná nám neposkytuje příliš uspokojující vysvětlení toho, jak se to stalo.“6

Jestliže k vytvoření a naprogramování neživého robota je zapotřebí inteligentní bytost, jak je to v případě živé buňky, nebo dokonce člověka?

Proč jsou tato fakta důležitá? Přemýšlej o tom, před jakým úkolem stojí vědci, kteří věří, že život vznikl náhodou. Objevili některé aminokyseliny, jež se vyskytují i v živých buňkách. V laboratoři díky pečlivě připraveným a řízeným experimentům dokázali vyprodukovat další, ještě složitější molekuly. Doufají, že nakonec se jim podaří vytvořit všechny části potřebné k sestavení „jednoduché“ buňky. Pokoušejí se dosáhnout něčeho podobného jako vědec, který sestavuje robota. Ze surovin, které se běžně vyskytují v přírodě, vyrobí ocel, plast, silikon a dráty a z toho všeho pak robota vytvoří. Potom ho naprogramuje tak, aby uměl dělat své vlastní kopie. Co tím vědec dokázal? Pouze to, že inteligentní bytost je schopna vytvořit důmyslný stroj.

Pokud by se někdy vědcům podařilo buňku vytvořit, bylo by to něco úžasného. Byl by to však důkaz, že prvotní buňka  vznikla náhodnou? Nedokázali by tím spíš pravý opak?

Co si o tom myslíš ty? Všechny současné vědecké důkazy svědčí o tom, že život pochází pouze z již existujícího života. K tomu, aby člověk byl přesvědčen, že i „jednoduchá“ buňka vznikla náhodou z neživých chemických látek, je zapotřebí velká dávka víry.

Když vezmeš v úvahu fakta, jsi ochoten věřit v samovolný vznik života? Než si na tuto otázku odpovíš, zamysli se nad tím, jak je buňka vytvořena. Díky tomu budeš moci posoudit, zda teorie o vzniku života, jež někteří vědci propagují, jsou důvěryhodné, nebo zda jsou na podobné úrovni jako příběhy, kterými rodiče možná odpovídají dětem na otázku, odkud jsou miminka.

^ 8. odst. O pravděpodobnosti náhodného vzniku DNA se mluví v 3. části „Odkud pocházejí informace v DNA?“.

^ 10. odst. Profesor Shapiro nevěří tomu, že život byl stvořen. Je přesvědčen, že život vznikl náhodou, a to způsobem, který věda ještě nedokáže plně vysvětlit.

^ 11. odst. V roce 2009 vědci z Manchesterské univerzity v Anglii oznámili, že se jim podařilo v laboratoři vytvořit některé nukleotidy. Profesor Shapiro však prohlásil, že jejich postup „rozhodně neodpovídá [jeho] kritériím pro důvěryhodné vysvětlení vzniku RNA“.

^ 13. odst. Doktorka Clelandová nevěří tomu, že život byl stvořen. Je přesvědčena, že život vznikl náhodou, a to způsobem, který věda ještě nedokáže plně vysvětlit.