Přejít k článku

Přejít na obsah

 8. KAPITOLA

Sbor „vstoupil do pokojného období“

Sbor „vstoupil do pokojného období“

Zuřivý pronásledovatel Saul se stává horlivým křesťanským služebníkem

Založeno na Skutcích 9:1–43

1, 2. Co Saul zamýšlel dělat v Damašku?

ZACHMUŘENÍ poutníci se blíží k Damašku, kde zamýšlejí provést zlovolný plán. Budou vyvlékat z domovů nenáviděné Ježíšovy učedníky a ponižovat je. Spoutané je povedou do Jeruzaléma, kde je postaví před rozhněvaný Sanhedrin.

2 Tuto skupinu vede Saul, jehož ruce už jsou poskvrněné krví. * Nedávno byl svědkem toho, jak jeho stejně fanatičtí souvěrci ukamenovali Ježíšova oddaného učedníka Štěpána, a jejich jednání schvaloval. (Sk. 7:57–8:1) Nestačí mu, že zuřivě stíhal Ježíšovy učedníky v Jeruzalémě, a proto chce rozpoutat pronásledování i na jiných místech. Tu zhoubnou sektu, která je známa jako ‚Cesta‘, chce úplně vymýtit. (Sk. 9:1, 2; viz rámeček „ Saulův mandát v Damašku“)

3, 4. (a) Co se Saulovi stalo? (b) Kterými otázkami se budeme zabývat?

3 Saula náhle obklopí oslnivé světlo. Muži, kteří cestují s ním, toto světlo vidí a jsou oněmělí úlekem. Saul, raněný slepotou, se hroutí k zemi. Nevidí nic, ale slyší hlas z nebe, který říká: „Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?“ Saul je ohromen a ptá se: „Kdo jsi, Pane?“ Odpověď ho musí zasáhnout až do morku kosti: „Jsem Ježíš, kterého pronásleduješ.“ (Sk. 9:3–5; 22:9)

4 Co poznáváme z prvních slov, která Ježíš řekl Saulovi? Jaký užitek můžeme mít z přehledu událostí, jež se odehrály v souvislosti se Saulovým obrácením? A v čem je pro nás poučné to, jak sbor využil pokojné období, které pak nastalo?

„Proč mě pronásleduješ?“ (Skutky 9:1–5)

5, 6. Co poznáváme ze slov, která Saulovi řekl Ježíš?

5 Když Ježíš zastavil Saula na cestě do Damašku, nezeptal se ho: „Proč mé učedníky pronásleduješ?“ Jak víme, řekl: „Proč pronásleduješ?“  (Sk. 9:4) Ano, Ježíše se těžkosti jeho učedníků dotýkají tak, jako by je prožíval on sám. (Mat. 25:34–40, 45)

6 Jestliže kvůli své víře v Krista zakoušíš útlak, buď si jist, že Jehova i Ježíš o tvé situaci vědí. (Mat. 10:22, 28–31) Je možné, že těžkosti nebudou odstraněny hned. Pamatuj, že Ježíš sledoval, jak se Saul podílí na Štěpánově smrti, a viděl i to, jak v Jeruzalémě vyvléká věrné učedníky z jejich domovů. (Sk. 8:3) Přesto Ježíš tehdy nezasáhl. Jehova však prostřednictvím Krista dal Štěpánovi a ostatním učedníkům sílu, aby zůstali věrní.

7. Co bychom měli dělat, abychom vydrželi pronásledování?

7 Pronásledování můžeš vydržet i ty. Co ti pomůže, abys to dokázal? (1) Rozhodni se, že za každou cenu zůstaneš věrný. (2) Pros Jehovu o pomoc. (Fil. 4:6, 7) (3) Pomstu nech v Jehovových rukou. (Řím. 12:17–21) (4) Důvěřuj, že tě Jehova bude posilovat, abys vytrval, dokud neuzná za vhodné tvoje těžkosti odstranit. (Fil. 4:12, 13)

„Saule, bratře, Pán ... mě vyslal“ (Skutky 9:6–17)

8, 9. Jak se asi Ananiáš cítil, když se dozvěděl o svém úkolu?

8 Potom co Ježíš odpověděl na otázku „Kdo jsi, Pane?“, řekl Saulovi: „Vstaň ..., vstup do města a bude ti řečeno, co máš dělat.“ (Sk. 9:6) Oslepený Saul byl veden na místo, kde měl být v Damašku ubytován. Tam se tři dny postil a modlil se. Mezitím Ježíš mluvil o Saulovi s jedním z učedníků, kteří byli v onom městě. Ten se jmenoval Ananiáš a měl ‚dobrou pověst u všech Židů‘ v Damašku. (Sk. 22:12)

9 Ananiáš měl jistě smíšené pocity. Jen si to představ! Osobně s ním mluví vzkříšený Ježíš Kristus, Hlava sboru, a má pro něj zvláštní pověření. To byla velká čest. Ale ten úkol! Když se Ananiáš dozvěděl, že má jít za Saulem, odpověděl: „Pane, od mnohých jsem slyšel o tom muži, kolik škodlivého udělal tvým svatým v Jeruzalémě. A zde má autoritu  od předních kněží, aby spoutal všechny, kdo vzývají tvé jméno.“ (Sk. 9:13, 14)

10. Co se o Ježíšovi dozvídáme z toho, jak jednal s Ananiášem?

10 Ježíš Ananiáše nepokáral za to, že vyjádřil své obavy. Už předtím mu však dal jasné pokyny. A nyní ho poctil tím, že mu vysvětlil, proč má vykonat tento neobvyklý úkol. O Saulovi řekl: „Je pro mne vyvolenou nádobou, aby nesl mé jméno národům i králům a izraelským synům. Vždyť mu jasně ukážu, kolik toho musí vytrpět pro mé jméno.“ (Sk. 9:15, 16) Ananiáš Ježíše okamžitě poslechl. Vyhledal pronásledovatele Saula a řekl mu: „Saule, bratře, Pán, Ježíš, který se ti objevil na  cestě, po níž jsi přicházel, mě vyslal, abys opět získal zrak a byl naplněn svatým duchem.“ (Sk. 9:17)

11, 12. V čem jsou pro nás poučné události, v nichž vystupují Ježíš, Ananiáš a Saul?

11 Z těchto událostí, v nichž vystupují Ježíš, Ananiáš a Saul, vysvítá několik skutečností. Například, že Ježíš aktivně vede kazatelské dílo, jak to slíbil. (Mat. 28:20) V dnešní době sice nedává pokyny přímo jednotlivcům, ale přesto kazatelské dílo řídí, a to prostřednictvím věrného otroka, jehož ustanovil nad svou čeledí. (Mat. 24:45–47) Pod dohledem vedoucího sboru jsou zvěstovatelé, průkopníci a misionáři vysíláni, aby našli ty, kdo se chtějí více dozvědět o Kristu. Jak už bylo uvedeno v předcházející kapitole, mnozí takoví lidé se modlili o Boží vedení a potom byli osloveni někým ze svědků Jehovových. (Sk. 9:11)

12 Ananiáš svůj úkol poslušně přijal, a Jehova mu požehnal. A co ty? Posloucháš příkaz, abychom vydávali důkladné svědectví, i když v tobě tento úkol vyvolává určité obavy? Pro někoho může být stresující chodit dům od domu a setkávat se s cizími lidmi. Pro někoho jiného je možná obtížné kázat v obvodech s obchody a podniky, oslovovat lidi na ulici nebo vydávat svědectví telefonicky. Ananiáš své obavy překonal a měl výsadu Saulovi pomoci, aby dostal svatého ducha. * Ananiáš svůj úkol úspěšně splnil, protože důvěřoval Ježíšovi a protože se na Saula díval jako na svého bratra. Také my můžeme překonávat obavy, když stejně jako Ananiáš důvěřujeme, že kazatelské dílo vede Ježíš, když se dokážeme vžít do pocitů druhých a když na všechny lidi — včetně těch, kteří vzbuzují strach — pohlížíme jako na své případné bratry. (Mat. 9:36)

„Začal kázat o Ježíšovi“ (Skutky 9:18–30)

13, 14. Jak ti může Saulův příklad pomoci, pokud studuješ Bibli a ještě nejsi pokřtěn?

13 Saul začal okamžitě jednat v souladu s tím, co se dozvěděl. Jakmile byl uzdraven, dal se pokřtít a připojil se k učedníkům v Damašku. Ale nezůstal jen u toho. „Ihned v synagógách začal kázat o Ježíšovi, že On je Boží Syn.“ (Sk. 9:20)

14 Jestliže studuješ Bibli, ale ještě nejsi pokřtěn, napodobíš Saulův  příklad? Budeš s rozhodností jednat v souladu s tím, co se dozvídáš? Je pravda, že Saul osobně zažil Ježíšův zázrak, a to jistě přispělo k jeho rozhodnosti. Ale Ježíšovy zázraky viděli i jiní lidé. Například skupina farizeů sledovala, jak Ježíš uzdravil člověka s uschlou rukou. A hodně Židů vědělo o tom, že Ježíš vzkřísil Lazara. Na mnohé to však nijak nezapůsobilo, nebo dokonce Ježíšovi dál odporovali. (Mar. 3:1–6; Jan 12:9, 10) Saul se naproti tomu úplně změnil. Proč tak reagoval, zatímco ostatní ne? Protože se bál Boha více než lidí a velmi si vážil milosrdenství, které mu Kristus prokázal. (Fil. 3:8) Jestliže budeš reagovat podobně, pak nepřipustíš, aby ti něco zabránilo zapojit se do kazatelské činnosti a splňovat požadavky ke křtu.

15, 16. Co dělal Saul v synagogách a jak na to Židé v Damašku reagovali?

15 Umíš si představit, jaký údiv, úlek a hněv asi zavládl v synagogách, když tam Saul začal kázat o Ježíšovi? „Není to ten muž, jenž plenil v Jeruzalémě ty, kdo vzývají toto jméno?“ ptali se lidé. (Sk. 9:21) Když Saul vysvětloval, proč tak zásadně změnil svůj názor na Ježíše, „logicky dokazoval, že to je Kristus“. (Sk. 9:22) Logika ovšem není univerzálním klíčem. Nemůže otevřít každou mysl svázanou tradicemi ani každé srdce spoutané pýchou. Saul se však nevzdal.

16 Uplynuly tři roky a Židé v Damašku stále ještě Saulovi odporovali. Nakonec plánovali, že ho usmrtí. (Sk. 9:23; 2. Kor. 11:32, 33; Gal. 1:13–18) Když spiknutí vyšlo najevo, Saul se rozvážně rozhodl, že tajně odejde z města. Nechal se spustit v koši otvorem v městské zdi. O lidech, kteří mu oné noci pomáhali k útěku, Lukáš uvádí, že to byli „jeho [Saulovi] učedníci“. (Sk. 9:25) Může to naznačovat, že alespoň někteří z těch, kdo v Damašku slyšeli Saula mluvit, se na základě jeho kázání stali Kristovými následovníky.

17. (a) Jak lidé reagují na biblickou pravdu? (b) Co bychom měli dále dělat a proč?

17 Když jsi o dobrých věcech, které ses dozvídal z Bible, začal mluvit se členy své rodiny, s přáteli nebo s jinými lidmi, možná jsi čekal, že biblickou pravdu přijme každý. Je přece tak logická. Někteří ji snad přijali, ale mnozí ne. Členové tvé domácnosti s tebou možná dokonce jednali jako s nepřítelem. (Mat. 10:32–38) Jestliže se však budeš dále zlepšovat v tom, jak vést rozhovory na základě Písma, a jestliže si budeš udržovat znamenité křesťanské chování, může se stát, že i tvoji odpůrci nakonec změní svůj postoj. (Sk. 17:2; 1. Petra 2:12; 3:1, 2, 7)

18, 19. (a) K čemu vedlo to, že se Barnabáš za Saula zaručil? (b) V čem je nám příkladem Barnabáš a v čem Saul?

18 Když Saul přišel do Jeruzaléma a tvrdil, že se stal Kristovým následovníkem, učedníci mu pochopitelně nevěřili. Když se však za  něj zaručil Barnabáš, apoštolové Saula přijali a on s nimi nějaký čas zůstal. (Sk. 9:26–28) Saul byl sice rozvážný, ale za dobrou zprávu se nestyděl. (Řím. 1:16) Právě tam, kde před časem rozpoutal zuřivé pronásledování Kristových učedníků, nyní směle kázal. Židé v Jeruzalémě s hrůzou zjistili, že ten nejhorlivější bojovník z jejich řad přešel na stranu křesťanů, a chtěli ho usmrtit. „Když to bratři odhalili,“ říká zpráva, „dovedli [Saula] do Cesareje a poslali do Tarsu.“ (Sk. 9:30) Saul se podřídil Ježíšovu pokynu vyjádřenému prostřednictvím sboru a měl z toho užitek nejen on sám, ale i sbor.

19 Povšimni si, že se Barnabáš chopil iniciativy a Saulovi pomohl. Tento laskavý čin bezpochyby přispěl k tomu, že se tito dva horliví Jehovovi služebníci stali blízkými přáteli. Podporuješ ochotně nové členy sboru, jako to udělal Barnabáš? Spolupracuješ s nimi v kazatelské službě a pomáháš jim, aby dělali duchovní pokroky? V tom případě získáš bohatou odměnu. Jestliže jsi novým zvěstovatelem dobré zprávy, přijímáš nabídnutou pomoc, jako ji přijal Saul? Budeš-li spolupracovat se zkušenějšími zvěstovateli, pak budeš v kazatelské službě obratnější. Tvá radost poroste a možná získáš přátele na celý život.

„Mnozí se stali věřícími“ (Skutky 9:31–43)

20, 21. Jak Boží služebníci využili ‚pokojná období‘ v minulosti a jak to dělají dnes?

20 Nyní, když byl Saul Kristovým následovníkem a podařilo se mu odcestovat z Jeruzaléma, „sbor po celé Judeji, Galileji a Samaří ... vstoupil do pokojného období“. (Sk. 9:31) Jak toto ‚příznivé období‘ učedníci využili? (2. Tim. 4:2) Čteme, že sbor „byl budován“ a „chodil v bázni před Jehovou a v útěše svatým duchem“. Apoštolové a jiní odpovědní bratři upevňovali víru učedníků a poskytovali jim vedení. Například Petr využil tento čas, aby posílil učedníky ve městě Lydda na pláni Šaron. Díky jeho úsilí se mnozí lidé v té oblasti „obrátili k Pánu“. (Sk. 9:32–35) Učedníci se nenechali rozptýlit světskými zájmy, ale obětavě pečovali jeden o druhého a kázali dobrou zprávu. A tak se sbor „stále ... počtem množil“.

21 Svědkové Jehovovi v mnoha zemích vstoupili do takového „pokojného období“ ke konci 20. století. V té době padly politické systémy, které po mnoho desetiletí utlačovaly Boží lid. Určité zákazy, jež předtím znesnadňovaly kazatelské dílo, byly zmírněny nebo zrušeny. Desetitisíce svědků Jehovových se chopily příležitosti veřejně kázat, a výsledky byly velkolepé. Když bylo například v roce 1991 zákonně uznáno dílo svědků Jehovových v Rusku, působilo v té zemi necelých  16 000 zvěstovatelů Království. Za pouhých 16 let, v roce 2007, tam bylo více než 150 000 horlivých kazatelů dobré zprávy.

22. Jak můžeš nejlépe využít svobodu, kterou máš?

22 Využíváš dobře svobodu, kterou máš? Pokud žiješ v zemi, v níž je náboženská svoboda, Satan by tě rád zlákal, abys usiloval o hmotné bohatství a přestal sledovat zájmy Království. (Mat. 13:22) Nenech se ničím rozptýlit. Jestliže nyní prožíváš relativně pokojné období, dobře ho využij. Považuj to za příležitost ke kazatelské službě a k tomu, abys přispíval k budování sboru. Nezapomeň, že tvoje okolnosti se mohou náhle změnit.

23, 24. (a) Jaké poučení získáváme ze zprávy o Tabithě? (b) K čemu bychom měli být rozhodnuti?

23 Zamysli se nad tím, co se stalo učednici jménem Tabitha neboli Dorkas. Žila ve městě Joppe, které leželo nedaleko od Lyddy. Tato věrná sestra „oplývala dobrými skutky a dary z milosrdenství“. Moudře tedy využívala svůj čas a prostředky. Náhle však onemocněla a zemřela. * Její smrt vyvolala mezi učedníky v Joppe velký zármutek. Truchlily zejména vdovy, pro které udělala mnoho dobrého. Když Petr přišel do domu, kde bylo její tělo připravováno k pohřbu, způsobil zázrak, jaký do té doby nevykonal žádný z apoštolů Ježíše Krista. Modlil se a potom Tabithu vzkřísil. Umíš si představit, jak se ty vdovy a jiní učedníci radovali, když je Petr zavolal zpět do místnosti a ukázal jim Tabithu živou? Tyto události je jistě velmi posílily, takže byli připraveni na nadcházející zkoušky. Je pochopitelné, že se tento zázrak stal „známým po celém Joppe a mnozí se stali věřícími v Pána“. (Sk. 9:36–42)

Jak můžeš napodobovat Dorkas?

24 Z této povzbuzující zprávy o Tabithě získáváme dvojí poučení. (1) Život je pomíjivý, a proto je velmi důležité, abychom si vytvářeli dobré jméno u Boha, dokud na to máme čas. (Kaz. 7:1) (2) Naděje na vzkříšení je spolehlivá. Jehova si všímal všech laskavých skutků, které Tabitha vykonala, a odměnil ji. Bude pamatovat i na naši tvrdou práci, a kdyby snad ještě před Armagedonem náš život skončil,  vzkřísí nás. (Hebr. 6:10) A tak bez ohledu na to, zda jsme právě v „období obtížném“ nebo se těšíme z ‚období pokojného‘, vytrvale vydávejme důkladné svědectví o Kristu. (2. Tim. 4:2)

^ 2. odst. Viz rámeček „ Farizeus Saul“.

^ 12. odst. Dary ducha byly zpravidla předávány prostřednictvím apoštolů. Zdá se však, že v této neobvyklé situaci Ježíš zmocnil Ananiáše, aby předal dary ducha Saulovi, jeho ‚vyvolené nádobě‘. Saul po svém obrácení delší dobu neměl žádný kontakt s nikým z dvanácti apoštolů. Pravděpodobně však to období nestrávil v nečinnosti. Ježíš se tedy zřejmě postaral o to, aby měl Saul moc potřebnou ke kazatelské činnosti, kterou byl pověřen.