Přejít k článku

Přejít na obsah

 GRUZIE

Pamatovali na svého Vznešeného Stvořitele

Pamatovali na svého Vznešeného Stvořitele

Mnozí z těch, o nichž jsme četli na předchozích stránkách, pamatovali na svého Vznešeného Stvořitele už v mládí. (Kaz. 12:1) Dnes je v Gruzii 3 197 průkopníků a asi třetině z nich je 25 let nebo méně. Čím to je, že se tam mnoha mladým duchovně tak daří?

Zdá se, že k tomu přispívá několik faktorů. Jedním z nich jsou blízké vztahy v gruzínských rodinách. Konstantine, který v pravdě vychoval pět dětí, vysvětluje: „K pravdě mě přitáhlo to, že Jehova o nás pečuje jako milující Otec. Když jsem se sám stal otcem, chtěl jsem, aby se moje děti se mnou cítily dobře.“

Malchazi se svou manželkou vychovávají tři děti a usilovně se snaží, aby měli v rodině blízké vztahy. Říká: „Čas od času dětem řekneme, aby přemýšlely  o tom, čeho si na nás a svých sourozencích váží. Pak si o tom povídáme na rodinném uctívání. Díky tomu se děti učí vidět na druhých to dobré a vážit si jich.“

„Teď má můj život konečně smysl!“

Starší se snaží rodiče podpořit, a tak mladé zapojují do sborových aktivit co nejdřív. Nestori, který se dal pokřtít, když mu bylo 11 let, vypráví: „Už když jsem byl malý, starší mi dávali různé drobné úkoly. Díky tomu jsem měl pocit, že do sboru opravdu patřím.“

Velmi důležitá je také osobní pomoc starších a dobré příklady ve sboru. Koba, jeden z Nestoriho bratrů, říká: „Na rozdíl od svých sourozenců jsem měl docela bouřlivé dospívání. Jeden mladý starší, kterého jsem si vážil, se mě ale vždycky snažil pochopit a nikdy mě nekritizoval. Za to, že jsem se vrátil k Jehovovi, vděčím hlavně jemu.“

 Nestori, Koba a jejich sestra Mari slouží v odlehlém obvodě. Koba říká: „Teď má můj život konečně smysl!“

„Moje děti nadále chodí v pravdě“

Pomáhat rodičům při výchově dětí se snaží i pobočka, která mladé zapojuje do různých teokratických projektů. Jeden z členů výboru pobočky poznamenává: „Mladých lidí si velmi vážíme, a tak se je snažíme co nejvíce podporovat, aby dosáhli svých duchovních cílů.“

Svědkové z Gruzie spolupracovali s mezinárodními služebníky na stavbě sjezdového sálu v Tbilisi

Úzká spolupráce se zralými bratry a sestrami je pro mladé nezapomenutelným zážitkem. Mamuka, který na stavbě sjezdového sálu v Tbilisi pracoval s mezinárodními služebníky, vypráví: „Mezinárodní projekty jsou úžasnou příležitostí učit se od druhých. Kromě toho, že jsem získal mnoho praktických dovedností, pomohlo mi to hodně i v duchovním ohledu.“

Blízké vztahy v rodině, pomoc starších a dobré příklady druhých mají na mnohé mladé v Gruzii pozitivní vliv. Jejich rodiče se ztotožňují se slovy apoštola Jana, který napsal: „Nemám větší důvod k vděčnosti než to, když slyším, že moje děti nadále chodí v pravdě.“ (3. Jana 4)

Překládá se do dalších jazyků

V roce 2013 vedoucí sbor všechny pobočky vybídl, aby zjistily, zda nejsou zapotřebí publikace v nějakém dalším jazyce, kterým se mluví na jejich území. Cílem bylo, aby se dobrá zpráva dostala k ještě více lidem.

 Gruzínská pobočka rozhodla, aby se několik publikací přeložilo do svanštiny a megrelštiny. Tyhle dva jazyky jsou tak podobné gruzínštině, že je někteří považují za dialekty.

Horliví průkopníci ze Svanetie napsali: „Svanové mají opravdový zájem o duchovní věci a hlubokou úctu k Bibli. I ti, kdo zprvu naše publikace odmítali, si je teď berou, protože jsou v jejich mateřštině.“

Megrelsky mluvící zvěstovatelé byli nadšení, když ve své mateřštině začali mít shromáždění. Mladý průkopník Giga říká: „Na shromáždění se teď můžu vyjadřovat vlastními slovy. Dřív jsem si komentáře musel v hlavě nejdřív přeložit.“

 Zuri, starší v megrelském sboru ve městě Tkaia, vypráví: „Zažil jsem hodně smutných i radostných chvil, ale žádná z nich mě nedojala až k slzám. Když jsme ale na shromáždění poprvé zpívali v megrelštině, nikdo včetně mě nedokázal zadržet slzy.“

Nedávné historické milníky

Významným dnem v historii svědků Jehovových v Gruzii byla sobota 6. dubna 2013, kdy bratr David Splane z vedoucího sboru přednesl proslov k zasvěcení renovovaného a rozšířeného komplexu pobočky, sjezdového sálu a nového objektu pro biblické školy. Místní bratři srdečně přivítali 338 delegátů z 24 zemí a ubytovali je ve svých domovech.

 Následující den měl bratr Splane zvláštní přednášku, která byla pomocí audio-video připojení přenášena do sborů po celé zemi. Díky tomu si ji mohlo vyslechnout 15 200 bratrů a sester. Byla to největší mezinárodní teokratická událost, která se kdy v Gruzii odehrála. Na povzbuzující a radostnou atmosféru, kterou tu bratři zažili, nikdy nezapomenou. Jeden mladý bratr prohlásil: „Teď vím, jaké to bude v novém světě.“

Zasvěcení pobočky v Tbilisi v roce 2013

Dalším nádherným opatřením od Jehovy je biblická škola pro manželské páry, která se nyní nazývá škola pro zvěstovatele Království. Od roku 2013 se jí zúčastnilo 200 studentů. Ti jsou za vzdělání, které dostali, velmi vděční a ochotně a horlivě slouží, kdekoli je to zapotřebí.

„Napřahuji se po věcech před sebou“

Díky úsilí prvních zvěstovatelů Království se dobrá zpráva rozšířila po celé Gruzii. Jejich nesobeckou lásku k Bohu a bližnímu a jejich víru, odvahu a horlivost Jehova bohatě odměnil.

Více než 18 000 bratrů a sester v Gruzii s radostí pokračuje v práci, kterou začali jejich předchůdci, a pomáhají lidem, aby ve svém životě zažili moc Božího Slova. (Fil. 3:13; 4:13)

Výbor gruzínské pobočky: Wayne Tomchuk, Levani Kopaliani, Džoni Šalamberidze, Michael E. Jones