Přejít k článku

Přejít na obsah

 11. KAPITOLA

„Všechny jeho cesty jsou právo“

„Všechny jeho cesty jsou právo“

1, 2. (a) Jaké projevy naprostého bezpráví zažil Josef? (b) Jak Jehova tyto křivdy napravil?

BYLO to nesmírné bezpráví. Ten pohledný mladý muž se nedopustil žádného zločinu, a přesto byl uvězněn v žaláři. Byl totiž falešně obviněn z pokusu o znásilnění. To však nebylo poprvé, kdy se stal obětí bezpráví. Už o několik roků dříve, když mu bylo 17 let, zradili tohoto mladého muže, Josefa, jeho vlastní bratři. Nechybělo mnoho a zabili by ho. Tehdy byl prodán do otroctví v cizí zemi. Tam odmítl návrhy manželky svého pána. Odmítnutá žena vznesla falešné obvinění, a tak se Josef dostal do vězení, zdánlivě bez naděje, že by se ho někdo zastal.

Josef nespravedlivě trpěl ve ‚vězeňské díře‘

2 Situaci však sledoval Bůh, který „miluje spravedlnost a právo“. (Žalm 33:5) Jehova zasáhl, aby napravil nespravedlnost, a řídil události tak, že Josef byl po čase propuštěn. Kromě toho bylo Josefovi — muži, který byl uvržen do „vězeňské díry“ — nakonec dáno velmi odpovědné postavení a získal mimořádnou čest. (1. Mojžíšova 40:15; 41:41–43; Žalm 105:17, 18) Josef byl ospravedlněn a svého vysokého postavení využil k podpoře Božího záměru. (1. Mojžíšova 45:5–8)

3. Proč není překvapující, že každý z nás chce, aby se s ním zacházelo spravedlivě?

3 Taková zpráva jistě působí na naše srdce. Vždyť kdo z nás někdy nezažil nespravedlnost, nebo se dokonce nestal její obětí? Všichni samozřejmě chceme, aby se s námi zacházelo spravedlivě a nestranně. To není nic překvapivého, protože Jehova nám dal vlastnosti, které zrcadlí jeho osobnost.  A jednou z jeho hlavních vlastností je smysl pro právo. (1. Mojžíšova 1:27) Chceme-li Jehovu dobře znát, musíme jeho smysl pro právo pochopit. To nám pomůže, abychom si ještě více vážili jeho podivuhodných cest a ještě více se k němu přiblížili.

Co je právo?

4. Jak bývá z lidského hlediska chápáno právo a spravedlnost?

4 Z lidského hlediska jsou slova právo a spravedlnost často chápána pouze jako nestranné uplatňování litery zákona. Kniha Right and Reason—Ethics in Theory and Practice (Právo a rozum — Etika v teorii a praxi) uvádí, že „spravedlnost je spojena se zákonem, se závazkem, s právy a s povinnostmi; vyměřuje své výnosy nestranně, neboli podle toho, co si kdo zaslouží“. Jehovův smysl pro právo však zahrnuje víc než jen chladné uplatňování předpisů vycházející ze smyslu pro povinnost či závazek.

5, 6. (a) Jaký je význam slov, která jsou z původních jazyků překládána jako „právo“? (b) Co znamená to, že Bůh je spravedlivý?

5 Šířku a hloubku Jehovova smyslu pro právo lépe pochopíme tehdy, když se zamyslíme nad tím, jaká slova v původních jazycích jsou v Bibli použita. V Hebrejských písmech jsou obsaženy tři základní výrazy. Slovo, které je jako „právo“ uváděno nejčastěji, může být přeloženo také jako ‚to, co je správné‘. (1. Mojžíšova 18:25) Další dvě slova bývají obvykle překládána jako „spravedlnost“. Slovo, které se jako „spravedlnost“ překládá v Křesťanských řeckých písmech, se definuje jako „být správný nebo spravedlivý“. Mezi spravedlností a právem či smyslem pro právo tedy v zásadě není rozdíl. (Amos 5:24)

6 Když tedy v Bibli čteme, že Jehova Bůh je spravedlivý, dozvídáme se vlastně, že koná to, co je správné a přímé, a že to dělá důsledně a nestranně. (Římanům 2:11) Ano, je  nepředstavitelné, že by Bůh jednal jinak. Věrný Elihu prohlásil: „Ať je vzdáleno od pravého Boha, že by jednal ničemně, a od Všemohoucího, že by jednal protiprávně.“ (Job 34:10) Je skutečně nemožné, že by Jehova „jednal protiprávně“. Proč? Jsou pro to dva významné důvody.

7, 8. (a) Proč Jehova nemůže jednat protiprávně? (b) Co Jehovu podněcuje, aby byl ve svém jednání spravedlivý?

7 Za prvé, Bůh je svatý. Jak jsme si uvedli ve 3. kapitole, Jehova je nekonečně čistý a přímý. Nemůže tedy jednat nespravedlivě neboli protiprávně. Uvažujme o tom, co to znamená. Svatost našeho nebeského Otce nám dává pádný důvod věřit, že Jehova nikdy nebude se svými dětmi zacházet špatně. Ježíš tomu důvěřoval. Poslední noc svého pozemského života se modlil: „Svatý Otče, bdi nad nimi [učedníky] kvůli svému vlastnímu jménu.“ (Jan 17:11) Oslovení ‚Svatý Otec‘ se v Písmu vztahuje na samotného Jehovu. To je vhodné, protože žádný lidský otec se mu svatostí nevyrovná. Ježíš bezmezně věřil tomu, že v péči jeho Otce, který je absolutně čistý a je zcela oddělen od veškeré hříšnosti, budou jeho učedníci v bezpečí. (Matouš 23:9)

8 Za druhé, samotnou podstatou Boha je nesobecká láska. Taková láska ho podněcuje, aby byl spravedlivý, když jedná s ostatními bytostmi. Ale bezpráví a nespravedlnost ve svých mnoha podobách, k nimž patří rasismus, diskriminace a stranickost, často pramení z chamtivosti a sobectví, tedy z opaku lásky. V souvislosti s Bohem lásky nás Bible ujišťuje: „Jehova je ... spravedlivý; opravdu miluje spravedlivé skutky.“ (Žalm 11:7) Jehova o sobě říká: „Já, Jehova, miluji právo.“ (Izajáš 61:8) Není snad útěchou vědět, že našeho Boha těší dělat to, co je správné neboli spravedlivé? (Jeremjáš 9:24)

 Milosrdenství a Jehovův dokonalý smysl pro právo

9–11. (a) Jaký vztah je mezi Jehovovým smyslem pro právo a milosrdenstvím? (b) Jak jsou Jehovův smysl pro právo a také milosrdenství patrné z Jehovova způsobu jednání s hříšnými lidmi?

9 Jehovův smysl pro právo je dokonalý a nic mu nechybí, podobně jako je dokonalá každá jiná stránka Boží nedostižné osobnosti. Mojžíš Jehovu velebil těmito slovy: „Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:3, 4) Každý projev Jehovova smyslu pro právo je bez vady — Jehova nikdy není krutý ani přespříliš shovívavý.

10 Mezi Jehovovým smyslem pro právo a milosrdenstvím je úzký vztah. V Žalmu 116:5 čteme: „Jehova je milostivý a spravedlivý; a náš Bůh je Ten, kdo projevuje milosrdenství.“ Ano, Jehova je spravedlivý i milosrdný. Tyto dva jeho charakteristické rysy si neodporují. Tím, že Jehova projevuje milosrdenství, neředí právo, jako kdyby jinak bylo příliš kruté. Naopak, zmíněné dvě vlastnosti často projevuje zároveň, dokonce stejným činem. Uvažujme o jednom příkladu.

11 Všichni lidé jsou dědičně hříšní, a proto si zasluhují trest za hřích, totiž smrt. (Římanům 5:12) Jehova však nemá potěšení ve smrti hříšníků. Je „Bohem odpouštění, milostivý a milosrdný“. (Nehemjáš 9:17) Vzhledem k tomu, že je svatý, však nemůže promíjet nespravedlnost. Jak tedy mohl lidem, kteří jsou zatíženi dědičným hříchem, projevit milosrdenství? Odpověď spočívá v jedné z nejcennějších pravd Božího slova, totiž v tom, že Jehova opatřil výkupné pro záchranu lidstva. O tomto láskyplném opatření se toho dozvíme více ve 14. kapitole. Je naprosto spravedlivé a zároveň nanejvýš milosrdné. Díky němu může Jehova projevit něžné milosrdenství kajícným hříšníkům a přitom dodržet měřítka svého dokonalého práva. (Římanům 3:21–26)

 Jehovův smysl pro právo těší naše srdce

12, 13. (a) Proč nás k Jehovovi přitahuje jeho smysl pro právo? (b) K jakému závěru v souvislosti s Jehovovým smyslem pro právo dospěl David a proč je to pro nás útěchou?

12 Jehovův smysl pro právo není nějaká chladná vlastnost, která by nás odpuzovala, ale je to přitažlivá vlastnost, jež nás k Bohu přibližuje. Bible jasně mluví o soucitné podstatě Jehovova smyslu pro právo neboli spravedlnosti. Uvažujme o některých jeho potěšujících projevech.

13 Dokonalý smysl pro právo podněcuje Jehovu k tomu, aby byl ve vztahu ke svým služebníkům věrný i věrně oddaný. Tuto stránku Jehovova smyslu pro právo sám na sobě pocítil žalmista David. K jakému závěru dospěl na základě svých zkušeností a na základě zkoumání toho, jak Bůh jedná? David prohlásil: „Jehova ... miluje právo a neopustí své věrně oddané. Na neurčitý čas jistě budou střeženi.“ (Žalm 37:28) To je opravdu povzbudivé ujištění. Náš Bůh ani na okamžik nezapomene na ty, kdo jsou mu věrně oddáni. Na jeho věrnost a na jeho láskyplnou péči se můžeme spolehnout. Jeho smysl pro právo je toho zárukou. (Přísloví 2:7, 8)

14. Jak je ze Zákona, který dal Jehova Izraeli, patrná jeho starost o lidi v nepříznivé situaci?

14 Boží smysl pro právo citlivě bere v úvahu potřeby těch, kdo trpí. To, že se Jehova stará o lidi v nepříznivé situaci, je patrné ze Zákona, který dal Izraeli. V Zákoně byla například stanovena zvláštní opatření pro to, aby byla zajištěna péče o sirotky a vdovy. (5. Mojžíšova 24:17–21) Jehova věděl, jak obtížný život budou mít takové rodiny, a proto se jim sám stal otcovským Soudcem a Ochráncem, Tím, kdo „vykonává soud pro chlapce bez otce a vdovu“. * (5. Mojžíšova  10:18; Žalm 68:5) Jehova varoval Izraelity, že pokud budou trápit bezbranné ženy a děti, on spolehlivě uslyší jejich křik. Prohlásil: „Můj hněv vskutku vzplane.“ (2. Mojžíšova 22:22–24) Hněv však není jednou z Jehovových hlavních vlastností. Ke spravedlivému rozhořčení tedy Jehovu provokují svévolné skutky bezpráví, zejména pokud jsou jeho oběťmi ponížení a bezmocní lidé. (Žalm 103:6)

15, 16. Co je skutečně pozoruhodným dokladem Jehovovy nestrannosti?

15 Jehova nás ujišťuje i o tom, že „s nikým nezachází stranicky ani nepřijímá úplatek“. (5. Mojžíšova 10:17) Na rozdíl od mnoha lidí, kteří mají moc nebo vliv, se Jehova nenechá ovlivnit hmotným bohatstvím ani vnějším vzhledem. Je zcela oproštěn od toho, že by byl vůči někomu zaujatý nebo že by někoho protežoval. Uvažujme o skutečně pozoruhodném dokladu Jehovovy nestrannosti. Příležitost stát se pravými Jehovovými ctiteli s vyhlídkou na nekončící život není omezena na nějakou malou elitní skupinu. Naopak, „v každém národu je [Jehovovi] přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost“. (Skutky 10:34, 35) Tuto úžasnou vyhlídku má každý člověk bez ohledu na své společenské postavení, barvu pleti nebo na to, ve které zemi žije. Není to snad nejlepší příklad skutečné spravedlnosti?

16 Jehovovo dokonalé právo má však ještě jednu stránku, která si zasluhuje naše zamyšlení a úctu. Je to způsob, jakým Jehova jedná s těmi, kdo přestupují jeho spravedlivá měřítka.

Nezprostí trestu

17. Vysvětlete, proč nespravedlnost v tomto světě nezpochybňuje Jehovův smysl pro právo.

17 Někdo by se mohl ptát: ‚Jestliže Jehova nepřehlíží nespravedlnost, jak můžeme vysvětlit nespravedlivé utrpení  a ničemné praktiky, které jsou v dnešním světě tak běžné?‘ Takové nespravedlnosti v žádném případě nezpochybňují Jehovův smysl pro právo. Mnoho nespravedlnosti se v tomto ničemném světě děje v důsledku hříchu, který lidé dědí po Adamovi. Ve světě, v němž si nedokonalí lidé volí své vlastní hříšné cesty, nespravedlnost přímo bují. Už to tak ale nebude dlouho. (5. Mojžíšova 32:5)

18, 19. Z čeho je patrné, že Jehova nebude navždy tolerovat ty, kdo svévolně porušují jeho spravedlivé zákony?

18 Jehova projevuje milosrdenství těm, kdo se k němu upřímně přibližují, a proto nebude navěky tolerovat situaci, která uvádí pohanu na jeho svaté jméno. (Žalm 74:10, 22, 23) Bohu práva se nelze posmívat. Nebude chránit svévolné hříšníky před nepříznivým rozsudkem, jaký si jejich jednání zaslouží. Jehova je „Bůh milosrdný a milostivý, pomalý k hněvu a hojný v milující laskavosti a pravdě, ... ale rozhodně nezprostí trestu“. (2. Mojžíšova 34:6, 7) V souladu s těmito slovy Jehova někdy považuje za důležité vykonat rozsudek na těch, kdo svévolně porušují jeho spravedlivé zákony.

19 Uvažujme například o tom, jakým způsobem Bůh jednal se starověkým Izraelem. I v době, kdy Izraelité žili v Zaslíbené zemi, mu byli opakovaně nevěrní. Svými ničemnými cestami Jehovovi sice „ubližovali“, ale on je přesto ihned nezavrhoval. (Žalm 78:38–41) Naopak, milosrdně jim poskytoval příležitosti k tomu, aby své jednání změnili. Prosil je: „Mám potěšení ne ze smrti ničemného, ale z toho, že se ničemný obrací zpět od své cesty a skutečně zůstává naživu. Obraťte se zpět, obraťte se zpět od svých špatných cest, neboť proč byste měli umírat, izraelský dome?“ (Ezekiel 33:11) Jehova považuje život za drahocenný, a proto opakovaně posílal své proroky, a tím dával Izraelitům možnost, aby se od svého špatného jednání odvrátili.  Tento zatvrzelý lid ale odmítal naslouchat a činit pokání. Jehova ho nakonec kvůli svému svatému jménu a kvůli všemu, co toto jméno představuje, vydal do rukou nepřátel. (Nehemjáš 9:26–30)

20. (a) Co se o Jehovovi dozvídáme z toho, jak jednal s Izraelem? (b) Proč je lev vhodným symbolem Jehovova smyslu pro právo?

20 Z Jehovova jednání s Izraelity se toho o Jehovovi hodně dozvídáme. Poznáváme, že jeho oči, které všechno vidí, si všímají nespravedlnosti a že to, co Jehova vidí, na něj hluboce působí. (Přísloví 15:3) Je také povzbudivé vědět, že Jehova se snaží projevovat milosrdenství vždy, když pro to existuje základ. Kromě toho se dozvídáme, že právo nikdy neuplatňuje ukvapeně. Jehova je trpělivý, a proto mnoho lidí dochází k závěru, že rozsudek nad ničemnými nikdy nevykoná. Ale tak to rozhodně není, protože z toho, jak Bůh jednal s Izraelem, také poznáváme, že Boží trpělivost má své hranice. Jehova se pevně zastává spravedlnosti. Na rozdíl od lidí, kteří často ustupují od vykonání práva, Jehovovi nikdy nechybí odvaha postavit se za to, co je správné. Je tedy vhodné, že s Boží přítomností a s Božím trůnem bývá spojován lev jakožto symbol odvážného smyslu  pro právo. * (Ezekiel 1:10; Zjevení 4:7) Můžeme si tedy být jisti splněním Jehovova slibu, že země bude zbavena nespravedlnosti. Ano, způsob, jakým Jehova vykonává soud, může být vyjádřen takto: pevně, když je to nutné, a milosrdně, kdykoli je to možné. (2. Petra 3:9)

Přibližujme se k Bohu práva

21. Jak bychom měli o Jehovovi smýšlet, když rozjímáme o tom, jakým způsobem uplatňuje právo, a proč k takovému závěru docházíme?

21 Když uvažujeme o tom, jak Jehova uplatňuje právo, neměli bychom si o něm myslet, že je chladným, přísným soudcem zaměřeným pouze na to, aby vynášel rozsudky nad provinilci. Naopak, měli bychom na něj pohlížet jako na láskyplného, ale pevného Otce, který se svými dětmi vždy jedná tím nejlepším možným způsobem. Pevnost v konání toho, co je správné, Jehova jakožto spravedlivý Otec vyvažuje něžným soucitem ke svým pozemským dětem, které potřebují jeho pomoc a odpuštění. (Žalm 103:10, 13)

22. Jakou vyhlídku nám Jehova dává tím, že se nechává vést svým smyslem pro právo, a proč s námi takto jedná?

22 Můžeme být opravdu vděční, že Boží smysl pro právo zahrnuje mnohem víc než jen vynášení rozsudků nad provinilci. Jehova se řídí svým smyslem pro právo, a proto nám dává opravdu vzrušující vyhlídku — dokonalý, nekonečný život ve světě, kde „bude přebývat spravedlnost“. (2. Petra 3:13) Náš Bůh s námi takto jedná proto, že ho jeho smysl pro právo vede k tomu, aby zachraňoval, a ne odsuzoval. Ano, lepší pochopení celé šíře Jehovova smyslu pro právo nás k Jehovovi přitahuje. V následujících kapitolách se budeme tím, jak Jehova projevuje tuto podivuhodnou vlastnost, zabývat podrobněji.

^ 14. odst. Hebrejské slovo pro „chlapce bez otce“ je sice mužského rodu, ale to v žádném případě nenaznačuje, že by Jehova neprojevoval starost o dívky. Do Zákona zahrnul zprávu o soudcovském rozhodnutí, které zaručovalo dědictví osiřelým Celofchadovým dcerám. Tento výnos sloužil jako precedens a podporoval práva dívek bez otce. (4. Mojžíšova 27:1–8)

^ 20. odst. Je zajímavé, že ke lvu se Jehova přirovnává v souvislosti s vykonáním rozsudku nad nevěrným Izraelem. (Jeremjáš 25:38; Ozeáš 5:14)