Přejít k článku

Přejít na obsah

 20. KAPITOLA

„Moudrý v srdci“, a přesto pokorný

„Moudrý v srdci“, a přesto pokorný

1–3. Proč si můžeme být jisti, že Jehova je pokorný?

OTEC chce své malé dítě poučit o něčem důležitém. Velmi rád by zapůsobil na jeho srdce. Jak to má provést? Měl by se nad ním hrozivě postavit a mluvit s ním hrubě? Nebo by se k němu měl sklonit a promlouvat k němu mírně a přívětivě? Moudrý a pokorný otec by jistě zvolil mírný přístup.

2 Jakým Otcem je Jehova? Je povýšený, nebo pokorný? Hrubý, nebo mírný? Jehova je vševědoucí a absolutně moudrý. Všimli jste si však už, že když má někdo poznání a je inteligentní, nutně to neznamená, že je také pokorný? Jak říká Bible, „poznání nadýmá“. (1. Korinťanům 3:19; 8:1) Ale Jehova, který je „moudrý v srdci“, je rovněž pokorný. (Job 9:4) Ne že by měl nízké postavení nebo nebyl dost vznešený, ale není domýšlivý. Proč to tak je?

3 Jehova je svatý. Není tedy domýšlivý, což je vlastnost, která znečišťuje. (Marek 7:20–22) Všimněme si také, že prorok Jeremjáš Jehovovi řekl: „Tvá duše [samotný Jehova] si zcela jistě vzpomene a hluboce se nade mnou skloní.“ * (Nářky 3:20) Jen si to představme. Jehova, Svrchovaný Pán vesmíru, byl ochoten ‚sklonit se‘ neboli snížit se na Jeremjášovu úroveň, aby tomuto nedokonalému člověku věnoval patřičnou pozornost. (Žalm 113:7) Ano, Jehova  je pokorný. Co však Boží pokora zahrnuje? Jak se vztahuje k moudrosti? A proč je to pro nás důležité?

Jak Jehova prokazuje, že je pokorný

4, 5. (a) Co je pokora, jak se projevuje a proč bychom ji nikdy neměli zaměňovat se slabostí nebo nesmělostí? (b) Jak Jehova projevoval pokoru, když jednal s Davidem, a jak důležitá je Jehovova pokora pro nás?

4 Pokora je poníženost mysli, absence nadutosti a pýchy. Je to vnitřní vlastnost srdce a projevuje se takovými rysy, jako je mírnost, trpělivost a rozumnost. (Galaťanům 5:22, 23) Tyto bohulibé vlastnosti by však nikdy neměly být zaměňovány se slabostí nebo nesmělostí, tedy vlastnostmi neslučitelnými s Jehovovým spravedlivým hněvem ani s tím, jak Jehova používá ničivou moc. Jehova však svou pokorou a mírností dokazuje obrovskou sílu, moc dokonale se ovládat. (Izajáš 42:14) Jak ale pokora souvisí s moudrostí? Jeden biblický slovník uvádí: „Pokora je nakonec definována ... jako nesobeckost a je kořenem veškeré moudrosti.“ Opravdová  moudrost tedy nemůže existovat odděleně od pokory. Jaký užitek máme z Jehovovy pokory?

Moudrý otec jedná se svými dětmi pokorně a mírně

5 Král David Jehovovi zpíval: „Dáš mi svůj štít záchrany a tvá vlastní pravice mě bude podpírat a tvá vlastní pokora mě učiní velikým.“ (Žalm 18:35) Jehova se vlastně ponížil, aby mohl o tohoto obyčejného nedokonalého člověka pečovat a denně ho chránit a podporovat. David si uvědomoval, že pokud má být zachráněn — a časem dokonce dosáhnout určité velkoleposti v postavení krále —, bude to pouze díky tomu, že Jehova je ochoten se takto pokořit. Ano, kdo z nás by vůbec mohl doufat v nějakou záchranu, kdyby Jehova nebyl pokorný a nebyl ochoten snížit se a pečovat o nás jako mírný a láskyplný Otec?

6, 7. (a) Proč o Jehovovi Bible nikdy neříká, že je skromný? (b) Jaký je vztah mezi mírností a moudrostí a kdo je v tomto ohledu tím nejlepším příkladem?

6 Za zmínku stojí to, že je rozdíl mezi pokorou a skromností. Skromnost je znamenitá vlastnost, kterou by věrní lidé měli pěstovat. Podobně jako pokora je i skromnost spojena s moudrostí. V Příslovích 11:2 například čteme: „Moudrost je u skromných.“ O Jehovovi však Bible nikdy neříká, že je skromný. Proč ne? Slovo skromnost, jak je používáno v Bibli, naznačuje náležité vědomí vlastních omezení. Všemohoucí Bůh však žádná omezení nemá — s výjimkou těch, která na sebe sám vzal kvůli svým spravedlivým měřítkům. (Marek 10:27; Titovi 1:2) Jakožto Nejvyšší není navíc nikomu podřízen. Pojem skromnost se tedy na Jehovu nedá uplatnit.

7 Jehova je ale pokorný a mírný. Své služebníky vyučuje, že mírnost je základem pravé moudrosti. Jeho Slovo mluví o ‚mírnosti, jež patří k moudrosti‘. * (Jakub 3:13)  Zamysleme se nad tím, jaký příklad v tomto ohledu Jehova dává.

Jehova pokorně pověřuje a naslouchá

8–10. (a) Proč stojí za zmínku to, že Jehova projevuje ochotu pověřovat a naslouchat? (b) Proč můžeme říci, že Všemohoucí jedná se svými anděly pokorně?

8 Potěšujícím důkazem Jehovovy pokory je to, že Jehova je ochoten předávat jiným tvorům odpovědnost a naslouchat jim. Je ohromující, že to vůbec dělá. Nepotřebuje totiž, aby mu někdo pomáhal nebo radil. (Izajáš 40:13, 14; Římanům 11:34, 35) Přesto Bible opakovaně ukazuje, že se Jehova takto snižuje.

9 Uvažujme například o významné události v Abrahamově životě. Abrahama navštívili tři muži a on jednoho z nich oslovil „Jehovo“. Ve skutečnosti se jednalo o anděly, ale jeden z nich přišel a vystupoval v Jehovově jménu. Když tento anděl mluvil a jednal, bylo to v podstatě, jako kdyby mluvil a jednal Jehova. Prostřednictvím anděla Jehova Abrahamovi řekl, že slyšel hlasitý „křik stížnosti na Sodomu a Gomoru“. Jehova prohlásil: „Jsem pevně rozhodnut sestoupit, abych viděl, zda jednají zcela podle křiku nad tím, co ke mně došlo, a jestliže ne, mohu se to dozvědět.“ (1. Mojžíšova 18:3, 20, 21) Jehovovo poselství samozřejmě neznamenalo, že Všemohoucí ‚sestoupí‘ osobně. Ne, Jehova znovu poslal anděly, aby ho zastupovali. (1. Mojžíšova 19:1) Proč to udělal? Cožpak se Jehova, který všechno vidí, nemohl sám „dozvědět“, jak to v oné oblasti skutečně vypadá? Určitě mohl. Jehova však s pokorou pověřil zmíněné anděly, aby zjistili, jaká je situace, a aby v Sodomě navštívili Lota a jeho rodinu.

10 Jehova také naslouchá. Jednou pověřil své anděly, aby navrhli různé způsoby, jak přivést k pádu ničemného krále  Achaba. Jehova takovou pomoc nepotřeboval. Přesto návrh jednoho z andělů přijal a pověřil ho, aby tento návrh uskutečnil. (1. Královská 22:19–22) Nebyl to snad projev pokory?

11, 12. Jak Jehovovu pokoru poznal Abraham?

11 Jehova je dokonce ochoten naslouchat nedokonalým lidem, kteří chtějí vyjádřit, že jsou něčím znepokojeni. Například když Jehova poprvé řekl Abrahamovi o svém úmyslu zničit Sodomu a Gomoru, byl tento věrný muž vyveden z míry. „To je od tebe nemyslitelné,“ řekl Abraham a dodal: „Neučiní Soudce celé země, co je správné?“ Potom se Jehovy zeptal, zda by ta města ušetřil, pokud by se tam našlo 50 spravedlivých lidí. Jehova ho ujistil, že by to udělal. Abraham se však tázal znovu a počet postupně snižoval na 45, pak na 40 a dále. Přes Jehovovo ujišťování se Abraham dotazoval tak dlouho, až došel k počtu 10 lidí. Abraham asi ještě plně nechápal, jak je Jehova milosrdný. Ten však svému příteli a služebníku Abrahamovi trpělivě a pokorně dovoloval, aby tímto způsobem vyjadřoval své obavy. (1. Mojžíšova 18:23–33)

12 Kolik geniálních a vzdělaných lidí by tak trpělivě naslouchalo člověku, který by měl o tolik nižší inteligenci? * Tak pokorný je náš Bůh. Během téhož rozhovoru Abraham také poznal, že Jehova je „pomalý k hněvu“. (2. Mojžíšova 34:6) Možná si uvědomoval, že nemá právo zpochybňovat konání Nejvyššího, a proto dvakrát naléhavě prosil: „Ať se, prosím, Jehova nerozpálí hněvem.“ (1. Mojžíšova 18:30, 32) Jehova to samozřejmě neudělal. Skutečně má ‚mírnost, jež patří k moudrosti‘.

 Jehova je rozumný

13. Jaký význam má v Bibli slovo „rozumný“ a proč tento výraz výstižně popisuje Jehovu?

13 Jehovova pokora je patrná ještě v jiné znamenité vlastnosti — v rozumnosti. Tu však nedokonalí lidé, žel, postrádají. Jehova je ochoten nejen naslouchat svým inteligentním tvorům, ale je ochoten také ustoupit, pokud nejsou porušeny spravedlivé zásady. Slovo „rozumný“, jak je používáno v Bibli, znamená doslova „poddajný“. Rovněž tato vlastnost je charakteristickým znakem Boží moudrosti. U Jakuba 3:17 čteme: „Moudrost shora je ... rozumná.“ V jakém smyslu se o Jehovovi, který je absolutně moudrý, dá říci, že je rozumný? Za prvé, je přizpůsobivý. Vzpomeňme si, co nám říká samotné jeho jméno: Jehova působí, že se stává tím, čím potřebuje být, aby vykonal své záměry. (2. Mojžíšova 3:14) Není to snad projev přizpůsobivosti a rozumnosti?

14, 15. Co se z Ezekielova vidění Jehovova nebeského vozu dozvídáme o Jehovově nebeské organizaci? V čem je odlišná od organizací v tomto světě?

14 V Bibli je pozoruhodná pasáž, která nám pomáhá pochopit Jehovovu přizpůsobivost. Prorok Ezekiel dostal vidění Jehovovy nebeské organizace duchovních tvorů. Spatřil velkolepý vůz o rozměrech vzbuzujících posvátnou úctu — Jehovův vlastní „dopravní prostředek“, který má Jehova stále pod kontrolou. Nejzajímavější bylo to, jak se tento vůz pohyboval. Obrovská kola se otáčela na čtyři strany a byla plná očí, takže mohla vidět všude a okamžitě mohla měnit svůj směr, aniž se zastavila nebo obrátila. A tento mohutný vůz se nemusel pohybovat ztuha jako nějaký těžkopádný dopravní prostředek vyrobený lidmi. Mohl se přesunovat rychlostí blesku, a dokonce mohl zatáčet do pravého úhlu. (Ezekiel 1:1, 14–28) Ano, Jehovova organizace, stejně jako všemohoucí Svrchovaný Panovník, který  ji ovládá, je nanejvýš přizpůsobivá a reaguje na stále se měnící situace a potřeby, s nimiž se musí vypořádávat.

15 Lidé se o napodobení této dokonalé přizpůsobivosti mohou pouze snažit. Příliš často se však oni i jejich organizace vyznačují spíše strnulostí než přizpůsobivostí, a také spíše nerozumností než poddajností. Znázorněme si to. Obří tanker nebo nákladní vlak mohou mít ohromující velikost a sílu. Je však jeden nebo druhý schopen reagovat na náhlé změny okolností? Jestliže se nákladnímu vlaku dostane do cesty nějaká překážka, je nemyslitelné, že by se jí vyhnul. O nic snazší ale není ani okamžité zastavení. Těžký nákladní vlak, který brzdí, může k zastavení potřebovat skoro dva kilometry. Podobné je to s obřím tankerem — po vypnutí motorů může plout ještě osm kilometrů. Dokonce i když se motory přepnou na zpětný chod, tanker pokračuje v plavbě ještě až tři kilometry. Nejiné je to s lidskými organizacemi, jejichž postupy bývají strnulé a nerozumné. Kvůli pýše se lidé často odmítají přizpůsobovat měnícím se potřebám a okolnostem. Taková strnulost přivádí firmy k bankrotu, a dokonce vede i k pádu vlády. (Přísloví 16:18) Můžeme být tedy opravdu šťastní, že se Jehova i jeho organizace zcela odlišují.

Jak Jehova projevuje rozumnost?

16. Jak Jehova prokázal rozumnost, když před zničením Sodomy a Gomory jednal s Lotem?

16 Zamysleme se znovu nad zničením Sodomy a Gomory. Lot dostal společně se svou rodinou jasné pokyny od Jehovova anděla: „Unikni do hornatého kraje.“ To se ale Lotovi nelíbilo. Naléhavě žádal: „Prosím, tak ne, Jehovo!“ Lot byl přesvědčen, že by zemřel, pokud by musel utéci do hor, a proto naléhal, aby se svou rodinou mohl utéci do nedalekého města Coar. To město chtěl Jehova ale zničit. Navíc Lotovy obavy neměly opodstatnění. Je jisté, že Jehova  mohl Lotovi pomoci, aby v horách zůstal naživu. Vyhověl však Lotovým prosbám a Coar ušetřil. „Zde ti také projevím ohled do té míry,“ řekl anděl Lotovi. (1. Mojžíšova 19:17–22) Nebylo to snad od Jehovy rozumné?

17, 18. Jak Jehova projevil svou rozumnost, když jednal s obyvateli Ninive?

17 Jehova také reaguje na upřímné pokání, a vždy dělá to, co je milosrdné a správné. Uvažujme o tom, co se stalo, když proroka Jonáše poslal do ničemného, násilného města Ninive. Inspirované poselství, které Jonáš oznamoval, když kráčel ulicemi Ninive, bylo zcela prosté: toto mocné město bude za 40 dní zničeno. Situace se však úplně změnila. Obyvatelé Ninive totiž činili pokání. (Jonáš 3. kapitola)

18 Je velmi poučné porovnat, jak na tento zvrat událostí reagoval Jehova a jak reagoval Jonáš. V tomto případě se Jehova přizpůsobil a stal se Tím, kdo odpouští hříchy, a ne ‚mužným válečníkem‘. * (2. Mojžíšova 15:3) Jonáš však byl umíněný a daleko méně milosrdný. Místo aby napodobil Jehovovu rozumnost, reagoval spíše jako nákladní vlak nebo obří tanker, o kterých už byla zmínka. Ohlašoval přece zhoubu, a zhouba tedy musí nastat. Jehova však tomuto netrpělivému proroku trpělivě poskytl lekci v rozumnosti a milosrdenství. (Jonáš 4. kapitola)

Jehova je rozumný a chápe naše omezení

19. (a) Proč si můžeme být jisti, že Jehova je rozumný v tom, co od nás očekává? (b) Jak je v Příslovích 19:17 ukázáno, že Jehova je ‚dobrý a rozumný‘ Pán a zároveň že je hluboce pokorný?

19 V neposlední řadě je Jehova rozumný v tom, co od nás očekává. Král David řekl: „Sám dobře zná naše utváření, pamatuje, že jsme prach.“ (Žalm 103:14) Jehova chápe naše omezení a naši nedokonalost lépe než my sami. Nikdy od  nás neočekává víc, než jsme schopni udělat. Bible staví do protikladu lidské pány, kteří jsou ‚dobří a rozumní‘, a ty, „kterým je těžké se líbit“. (1. Petra 2:18) Jakým Pánem je Jehova? Povšimněme si slov v Příslovích 19:17: „Kdo projevuje přízeň poníženému, půjčuje Jehovovi.“ Je jisté, že pouze dobrý a rozumný pán by si povšiml každého laskavého skutku vykonaného ve prospěch ponížených. Tento verš navíc naznačuje, že Stvořitel vesmíru na sebe pohlíží tak, jako by byl zadlužen obyčejným lidem, kteří konají tyto milosrdné skutky. To je ta nejhlubší pokora.

20. Co nás ujišťuje o tom, že Jehova slyší modlitby a reaguje na ně?

20 Stejnou mírnost a rozumnost projevuje Jehova i dnes, když jedná se svými služebníky. Jestliže se modlíme a máme přitom víru, Jehova naslouchá. A přestože neposílá andělské posly, aby k nám promlouvali, neměli bychom si myslet, že naše modlitby nejsou vyslyšeny. Vzpomeňme si, že když apoštol Pavel žádal spoluvěřící, aby ‚se modlili‘ o jeho propuštění z vězení, dodal: „Abych vám byl o to dříve navrácen.“ (Hebrejcům 13:18, 19) Naše modlitby tedy mohou podnítit Jehovu, aby udělal to, co by jinak možná neudělal. (Jakub 5:16)

21. K jakému závěru by nás Jehovova pokora neměla nikdy dovést, ale co bychom naopak měli na Jehovovi oceňovat?

 21 Žádný z projevů Jehovovy pokory — ať už mírnost, ochota naslouchat, trpělivost či rozumnost — není známkou toho, že se Jehova dopouští kompromisů, pokud jde o jeho spravedlivé zásady. Členové duchovenstva křesťanstva se možná domnívají, že jsou rozumní, když příslušníkům svého stáda lechtají uši rozmělňováním Jehovových mravních měřítek. (2. Timoteovi 4:3) Lidský sklon dělat kompromisy kvůli osobnímu prospěchu nemá s Boží rozumností nic společného. Jehova je svatý a svá spravedlivá měřítka nikdy neznečistí. (3. Mojžíšova 11:44) Zamilujme si tedy Jehovovu rozumnost pro to, čím je — totiž důkazem Jehovovy pokory. Nepociťujeme snad rozechvění, když pomyslíme, že Jehova Bůh, nejmoudřejší Bytost ve vesmíru, je také nanejvýš pokorný? Jak potěšující je přibližovat se k Bohu, který vzbuzuje posvátnou úctu, a přitom je mírný, trpělivý a rozumný.

^ 3. odst. Starověcí písaři neboli soferim změnili tento verš tak, že se sklání Jeremjáš, a ne Jehova. Zřejmě považovali za nevhodné připisovat Bohu takový pokorný úkon. V mnoha překladech tudíž myšlenka tohoto překrásného verše chybí. Ale v The New English Bible jsou tato slova, která Jeremjáš říká Bohu, uvedena správně: „Pamatuj, pamatuj a skloň se ke mně.“

^ 7. odst. Jiné překlady mluví o „tichosti, kterou dává moudrost“ a o „tichosti, která náleží moudrosti“.

^ 12. odst. Je zajímavé, že Bible staví do protikladu trpělivost a domýšlivost. (Kazatel 7:8) Trpělivost, kterou Jehova projevuje, je tedy dalším dokladem jeho pokory. (2. Petra 3:9)

^ 18. odst. V Žalmu 86:5 se o Jehovovi říká, že je „dobrý a přichystaný odpouštět“. Když byl tento Žalm překládán do řečtiny, výraz „přichystaný odpouštět“ byl přeložen jako e·pi·ei·kesʹ neboli „rozumný“.