Přejít k článku

Přejít na obsah

 5. KAPITOLA

Tvůrčí moc – ‚Původce nebe a země‘

Tvůrčí moc – ‚Původce nebe a země‘

1, 2. Jak je slunce dokladem Jehovovy tvůrčí moci?

UŽ JSTE někdy za chladné noci stáli u ohně? Možná jste natáhli ruce a drželi je tak daleko od plamenů, aby vás jejich sálavé teplo příjemně hřálo. Kdybyste se ale k ohni přiblížili více, bylo by horko nesnesitelné. A pokud byste odstoupili příliš daleko, obklopil by vás chladný noční vzduch a vy byste prokřehli.

2 Existuje však „oheň“, který naši kůži zahřívá každý den. Tento „oheň“ hoří asi 150 milionů kilometrů od nás. * Slunce musí mít opravdu hodně energie, abychom jeho žár dokázali cítit na takovou vzdálenost. Země však tuto termonukleární pec, která vzbuzuje posvátnou úctu, obíhá ve zcela správné vzdálenosti. Kdyby byla příliš blízko, vody na zemi by se vypařily, a kdyby byla příliš daleko, všechno na zemi by zmrzlo. Každý z těchto extrémů by měl za následek to, že by naše planeta byla bez života. Sluneční světlo je čisté a vydatné, což je pro život na zemi velmi důležité. Kromě toho je i nádherné. (Kazatel 11:7)

Jehova „připravil světelné těleso, ano slunce“

3. Kterou důležitou pravdu potvrzuje slunce?

3 Většina lidí však slunce považuje za samozřejmost, přestože na něm závisí jejich život. Tak jim uniká to, co díky slunci poznáváme. Bible říká o Jehovovi: „Připravil [jsi] světelné těleso, ano slunce.“ (Žalm 74:16) Jehovovi, „Původci nebe a země“, slunce skutečně přináší čest. (Žalm  19:1; 146:6) Je pouze jedním z nesčetných nebeských těles, která svědčí o Jehovově obrovské tvůrčí moci. Uvažujme o některých z nich blíže a potom věnujme pozornost zemi a také životu, kterého je na ní hojnost.

„Vysoko pozvedněte oči a vizte“

4, 5. Jakou energií disponuje Slunce a jak velká je tato hvězda, ale jak se jeví ve srovnání s jinými hvězdami?

4 Nejspíš víte, že Slunce je hvězda. Vypadá větší než hvězdy, které vidíme v noci, protože v porovnání s nimi je docela blízko. Jakou energii v sobě skrývá? Teplota slunečního jádra je asi 15 000 000°C. Kdybyste ze Slunce vzali kousek jeho jádra o velikosti špendlíkové hlavičky a dali byste ho sem na zemi, ještě 140 kilometrů od tohoto nepatrného zdroje tepla byste nebyli v bezpečí. Slunce vyzáří každou vteřinu energii odpovídající výbuchu stovek milionů jaderných bomb.

5 Slunce je tak obrovské, že by se do něj vešlo více než 1 300 000 zeměkoulí. Je snad Slunce neobvykle velkou hvězdou? Není. Astronomové o něm mluví jako o žlutém  trpaslíkovi. Apoštol Pavel napsal, že „hvězda se od hvězdy liší slávou“. (1. Korinťanům 15:41) Nemohl vědět, jak pravdivá jsou tato inspirovaná slova. Existuje totiž hvězda, která je tak obrovská, že kdyby byla umístěna přesně tam, kde je Slunce, byla by naše Země uvnitř ní. Kdyby na stejném místě byla jiná obří hvězda, dosahovala by až k Saturnu — i když tato planeta je od Země tak daleko, že tam kosmická loď letěla čtyři roky, a to její rychlost byla 40krát vyšší než rychlost kulky vystřelené z výkonné zbraně.

6. Jak Bible ukazuje, že z lidského hlediska je počet hvězd obrovský?

6 Působivá však není pouze velikost hvězd. Ještě větší posvátnou úctu totiž vzbuzuje jejich počet. Bible ukazuje, že sečíst hvězdy by bylo skutečně stejně obtížné jako spočítat „mořský písek“. (Jeremjáš 33:22) Tento výrok vede  k závěru, že existuje mnohem více hvězd, než kolik jich můžeme spatřit pouhým okem. Vždyť kdyby biblický pisatel, například Jeremjáš, pohlédl na noční oblohu a pokusil by se spočítat hvězdy, které jsou vidět, napočítal by jich pouze asi tři tisíce, protože právě tolik jich je člověk schopen jasně rozpoznat pouhým okem. Toto číslo je možné přirovnat k počtu zrnek obsažených v hrsti písku. Počet hvězd je však ohromující, podobně jako počet zrnek mořského písku. * Kdo by to dokázal spočítat?

„Všechny je dokonce nazývá jménem“

7. (a) Přibližně kolik hvězd obsahuje naše galaxie Mléčná dráha a jak velké číslo to je? (b) Proč je významné to, že astronomové dokáží jen obtížně stanovit počet galaxií, a co se z toho dozvídáme o Jehovově tvůrčí moci?

7 Odpověď najdeme u Izajáše 40:26: „Vysoko pozvedněte oči a vizte. Kdo stvořil tyto věci? Je to Ten, kdo vyvádí jejich vojsko dokonce podle počtu, všechny je dokonce nazývá jménem.“ V Žalmu 147:4 se píše: „Sčítá počet hvězd.“ Jaký je „počet hvězd“? To není jednoduchá otázka. Astronomové odhadují, že existuje více než 100 miliard hvězd jen v naší galaxii Mléčná dráha. * Ale tato galaxie je pouze jednou z mnoha galaxií, a v řadě z nich se vyskytuje ještě více hvězd. Kolik galaxií vlastně existuje? Někteří astronomové usuzují, že jich je 50 miliard. Jiní se domnívají, že jich může být až 125 miliard. Člověk tedy není schopen stanovit ani počet galaxií, natož zjistit přesný počet všech těch miliard hvězd, které jsou v galaxiích obsaženy. Jehova však jejich počet zná. Navíc každé hvězdě dává její vlastní jméno.

8. (a) Jak byste vysvětlili velikost Mléčné dráhy? (b) Jak Jehova usměrňuje pohyby nebeských těles?

 8 Naše posvátná úcta jen vzroste, když budeme uvažovat o velikosti galaxií. Odhaduje se, že Mléčná dráha měří napříč asi 100 000 světelných let. Představte si paprsek světla, který putuje obrovskou rychlostí 300 000 kilometrů za vteřinu. Aby se dostal přes naši galaxii, trvalo by mu to 100 000 let. A některé galaxie jsou mnohonásobně větší než ta naše. Bible říká, že tato rozlehlá nebesa Jehova ‚roztahuje‘ tak, jako by byla pouhou látkou. (Žalm 104:2) Také usměrňuje pohyby těchto stvořitelských děl. Od nejmenší částečky hvězdného prachu po největší galaxie se všechno pohybuje v souladu s fyzikálními zákony, které Bůh stanovil a uvedl v platnost. (Job 38:31–33) Vědci proto přesné pohyby hvězdných těles přirovnávají k choreografii složitého baletu. Přemýšlejme tedy o Tom, kdo tyto věci stvořil. Nemáme snad posvátnou úctu před Bohem, který má tak obrovskou tvůrčí moc?

‚Ten, kdo udělal Zemi svou mocí‘

9, 10. Jak je Jehovova moc patrná v souvislosti s polohou naší sluneční soustavy, s Jupiterem, se Zemí a s Měsícem?

9 Jehovova tvůrčí moc je patrná také na našem domově, Zemi. Jehova ji v tomto rozlehlém vesmíru umístil velmi pečlivě. Někteří vědci se domnívají, že pro planetu, na níž je život — tedy planetu, jakou je ta naše —, se mnohé galaxie prokážou jako nehostinné. Vždyť například většina Mléčné dráhy zjevně nebyla určena k tomu, aby v ní existoval život. Ve středu galaxie je spousta hvězd. Je tam vysoká radioaktivita a běžně tam dochází k tomu, že se hvězdy k sobě velmi přiblíží. Na okrajích galaxie zase chybí mnoho prvků nezbytných pro život. Mezi těmito extrémy má naše sluneční soustava ideální polohu.

10 Země má užitek ze vzdáleného a obřího ochránce — z planety Jupiter. Ten je více než tisíckrát větší než Země  a má obrovské gravitační působení. Jaké to má důsledky? Absorbuje nebo odráží objekty, které se velkou rychlostí pohybují kosmem. Vědci se domnívají, že kdyby tu nebyl Jupiter, spad masivních objektů dopadajících na Zemi by byl 10 000krát větší než v současnosti. Naše Země má také velký užitek z neobvyklého satelitu, kterým je Měsíc. Není to jen krásný objekt a „noční světlo“, ale udržuje Zemi v konstantním, neměnném naklonění. Díky němu jsou na Zemi stálá, předpověditelná období, což je další důležitá výhoda pro život na Zemi.

11. Jak je atmosféra Země vytvořena k tomu, aby sloužila jako ochranný štít?

11 Jehovova tvůrčí moc je zjevná i z toho, jak mnohostranně je Země vytvořena. Zamysleme se nad atmosférou, která slouží jako ochranný štít. Slunce vyzařuje prospěšné i škodlivé paprsky. Když ty škodlivé dopadnou na horní vrstvu zemské atmosféry, způsobí, že se normální kyslík přemění na ozón. Vzniklá ozónová vrstva pak většinu těchto paprsků pohltí. Naše planeta je tedy vytvořena s vlastním ochranným štítem.

12. Jak je koloběh vody dokladem Jehovovy tvůrčí moci?

12 To je jen jedna stránka naší atmosféry, která je složitou směsí plynů ideálních pro udržení života všech tvorů na zemském povrchu nebo v jeho blízkosti. K divům atmosféry patří koloběh vody. Vypařováním vyzvedne Slunce vzhůru ze zemských oceánů a moří každý rok více než 400 000 krychlových kilometrů vody. Ta vytvoří oblaka, která atmosférické větry odnášejí široko daleko. Tato voda, která je nyní filtrovaná a přečištěná, padá dolů v podobě deště, sněhu a ledu a doplňuje zásoby pozemních vod. Je to přesně tak, jak popisuje Kazatel 1:7: „Všechny zimní bystřiny vycházejí k moři, a přece moře není plné. K místu, odkud zimní bystřiny vycházejí, tam se vracejí, aby vycházely.“ Takový koloběh mohl uvést v činnost pouze Jehova.

13. Jaké doklady Stvořitelovy moci vidíme v rostlinném životě na zemi a v její půdě?

 13 Doklady Stvořitelovy moci vidíme všude tam, kde je život. Jehovova tvůrčí moc je patrná od mohutných sekvojí, které se tyčí výše než třicetipatrové domy, až po mikroskopický rostlinný život, kterým překypují oceány a který poskytuje většinu kyslíku, jejž dýcháme. Samotná půda je plná života — červů, hub a mikrobů. Všechny tyto formy života komplexně spolupracují na tom, aby mohly růst rostliny. Je tedy vhodné, že Bible mluví o tom, že půda má sílu. (1. Mojžíšova 4:12)

14. Jaká síla je skryta dokonce i v nepatrném atomu?

14 Není pochyb o tom, že Jehova „udělal zemi svou mocí“. (Jeremjáš 10:12) Boží moc je patrná i na těch nejmenších výtvorech. Například kdyby se vedle sebe naskládalo milion atomů, nebyla by tato řada delší než tloušťka lidského vlasu. A i kdyby se atom roztáhl tak, že by byl vysoký jako čtrnáctipodlažní budova, mělo by jeho jádro velikost zrníčka soli umístěného na sedmém podlaží. A přesto je toto nekonečně malé jádro zdrojem ohromující energie, jež se uvolní při jaderném výbuchu.

„Všechno, co dýchá“

15. Jaké poučení poskytl Jehova Jobovi tím, že mluvil o různých divokých zvířatech?

15 Dalším působivým důkazem Jehovovy tvůrčí moci je hojnost živočichů na zemi. Ve 148. žalmu je vyjmenováno mnoho výtvorů, které chválí Jehovu, a v 10. verši jsou uvedena „divoká zvířata a všechna domácí zvířata“. Jehova chtěl ukázat, proč by člověk měl mít ke Stvořiteli posvátnou úctu, a proto kdysi mluvil k Jobovi o takových zvířatech, jako je lev, zebra, divoký býk, behemot (neboli hroch) a leviatan (což byl velmi pravděpodobně krokodýl). Jaký to mělo význam? Jestliže na tyto mohutné a nezkrotné  tvory nahánějící hrůzu člověk hledí s posvátnou úctou, jaké pocity by měl mít vzhledem k jejich Stvořiteli? (Job 38.–41. kapitola)

16. Co na vás zapůsobilo v souvislosti s některými ptáky, které Jehova stvořil?

16 V Žalmu 148:10 se mluví také o ‚okřídlených ptácích‘. Považme jen, kolik druhů jich existuje. Jehova mluvil s Jobem o pštrosu, který „se [směje] koni a jeho jezdci“. Ano, tento pták, který je vysoký 2,5 metru, sice nelétá, ale dokáže běžet rychlostí až 65 kilometrů za hodinu a jedním skokem překoná vzdálenost až 4,5 metru. (Job 39:13, 18) Naproti tomu albatros stráví většinu svého života ve vzduchu nad mořem. Tento pták, který je přirozeným kluzákem, má rozpětí křídel asi 3 metry. Celé hodiny se dokáže vznášet, aniž by mával křídly. Zcela odlišný je kolibřík kalypta menší, který je se svými 5 centimetry délky nejmenší pták na světě. Křídly dokáže třepetat až 80krát za vteřinu. Kolibříci, kteří se třpytí jako okřídlené drahokamy, se mohou vznášet jako helikoptéry, a dokonce dokážou létat pozpátku.

17. Jak velký je plejtvák obrovský a k jakému závěru bychom měli přirozeně dospět potom, co jsme uvažovali o živočiších, které Jehova vytvořil?

17 V Žalmu 148:7 se píše, že dokonce i „mořské obludy“ chválí Jehovu. Uvažujme o živočichu, který bývá považován za toho největšího, jaký kdy žil na této planetě, tedy o plejtváku obrovském. Tato „obluda“ mořských hlubin může dosáhnout délky až 30 metrů i více. Může vážit jako stádo třiceti dospělých slonů. Jako jeden slon váží jen samotný jazyk tohoto plejtváka. Jeho srdce má velikost malého auta. Tento obrovský orgán bije pouze 9krát za minutu — na rozdíl od srdce kolibříka, které může bít až 1 200krát za minutu. Přinejmenším jedna z cév plejtváka obrovského má tak velký průsvit, že by se jí mohlo plazit dítě. Naše srdce nás jistě podněcuje k tomu, abychom reagovali  na výzvu, kterou končí kniha Žalmy: „Všechno, co dýchá — ať chválí Jah.“ (Žalm 150:6)

Poučme se z Jehovovy tvůrčí moci

18, 19. Jak rozmanitý je život, který Jehova vytvořil na zemi, a co se ze stvoření dozvídáme o Jehovově svrchovanosti?

18 Co se dozvídáme z toho, jak Jehova používá svou tvůrčí moc? Rozmanitost stvořitelských děl v nás vzbuzuje posvátnou úctu. Jeden žalmista zvolal: „Jak mnohá jsou tvá díla, Jehovo! ... Země je plná tvých výtvorů.“ (Žalm 104:24) Tato slova jsou skutečně pravdivá. Biologové rozeznávají hodně přes milion živočišných druhů na zemi. Nicméně názory na to, zda by těch druhů zde mohlo být až 10 milionů, 30 milionů nebo ještě více, se různí. Lidský umělec možná občas zjišťuje, že jeho tvůrčí schopnost je vyčerpána. Naproti tomu Jehovova tvůrčí schopnost — Jehovova moc vymýšlet a vytvářet nové a rozmanité věci — je zjevně nevyčerpatelná.

19 Z toho, jak Jehova používá svou tvůrčí moc, se dozvídáme něco o jeho svrchovanosti. Už samotné slovo „Stvořitel“ odděluje Jehovu od všeho ostatního ve vesmíru neboli „od stvoření“. Ani Jehovův jediný zplozený Syn, který v průběhu tvoření sloužil jako ‚mistr v díle‘, není v Bibli nikdy označen jako Stvořitel nebo Spolustvořitel. (Přísloví  8:30; Matouš 19:4) Naopak, je „prvorozeným všeho stvoření“. (Kolosanům 1:15) Postavení Stvořitele dává Jehovovi skutečné právo na to, aby nad celým vesmírem vykonával výlučnou svrchovanou moc. (Římanům 1:20; Zjevení 4:11)

20. V jakém smyslu Jehova od té doby, co dokončil pozemské stvoření, odpočívá?

20 Přestal Jehova využívat svou tvůrčí moc? Bible říká, že když v šestém stvořitelském dnu Jehova přestal tvořit, „přistoupil k tomu, aby odpočinul od všeho svého díla, jež dělal“. (1. Mojžíšova 2:2) Apoštol Pavel naznačil, že sedmý „den“ je dlouhý tisíce let, protože v jeho době stále ještě trval. (Hebrejcům 4:3–6) Znamená ale ‚odpočinek‘ to, že Jehova úplně přestal pracovat? Ne, Jehova nikdy nepřestává pracovat. (Žalm 92:4; Jan 5:17) Jeho odpočinkem tedy musí být myšleno to, že upustil od díla v podobě fyzického tvoření na zemi. Jeho dílo týkající se splňování jeho záměrů však pokračuje bez přerušení. Patří k němu inspirování Svatého Písma. Božím dílem bylo i zrození „nového stvoření“, o němž bude pojednávat 19. kapitola. (2. Korinťanům 5:17)

21. Jak Jehovova tvůrčí moc bude po celou věčnost působit na věrné lidi?

21 Až Jehovův odpočinek skončí, Jehova bude moci veškeré své dílo na zemi prohlásit za „velmi dobré“, stejně jako to udělal na konci šesti stvořitelských dnů. (1. Mojžíšova 1:31) To, jakým způsobem se potom rozhodne využít svou neomezenou tvůrčí moc, zatím nevíme. Můžeme si však být jisti, že i nadále nás bude fascinovat to, jak svou tvůrčí moc Jehova používá. Po celou věčnost se toho o Jehovovi budeme prostřednictvím jeho stvoření dozvídat stále víc. (Kazatel 3:11) Čím větší poznání o něm získáme, tím hlubší bude naše posvátná úcta k němu — a tím blíže budeme k našemu Vznešenému Stvořiteli.

^ 2. odst. Abychom si toto obrovské číslo dokázali představit, zamysleme se nad následující skutečností: Kdybychom tu vzdálenost chtěli urazit autem, trvalo by nám to přes 100 let, i kdybychom 24 hodin denně jeli rychlostí 160 kilometrů za hodinu.

^ 6. odst. Někteří znalci se domnívají, že v biblických dobách musely mít starověké národy primitivní teleskop. Jak jinak, uvažují, by tehdejší lidé mohli vůbec vědět, že počet hvězd je tak obrovský, tedy že je jich z lidského pohledu nespočet? Takové nepodložené spekulace však neberou v potaz Jehovu, Autora Bible. (2. Timoteovi 3:16)

^ 7. odst. Jak dlouho by trvalo spočítat 100 miliard hvězd? Kdybychom dokázali každou vteřinu připočíst jednu hvězdu a kdybychom to dělali 24 hodin denně, zabralo by nám to 3 171 let.