Přejít k článku

Přejít na obsah

 47. KAPITOLA

Jehova posílil Elijáše

Jehova posílil Elijáše

Jezábel se doslechla, co se stalo Baalovým prorokům, a hrozně ji to rozčílilo. Vzkázala Elijášovi: „Zítra budeš mrtvý stejně jako Baalovi proroci.“ Elijáš dostal velký strach a utekl do pustiny. Tam se modlil: „Jehovo, já už dál nemůžu. Nech mě umřít.“ Vyčerpaný Elijáš pak usnul pod stromem.

Probudil ho anděl a laskavě mu řekl: „Vstaň a jez.“ Elijáš uviděl kulatý chléb na rozpálených kamenech a džbánek vody. Najedl se, napil a zase usnul. Anděl ho později znovu vzbudil a řekl: „Jez. Potřebuješ sílu na cestu.“ A tak se Elijáš ještě jednou najedl. Pak šel 40 dní a 40 nocí, až se dostal k hoře Choreb. Na Chorebu se šel vyspat do jedné jeskyně. Tam na něho začal mluvit Jehova. Řekl: „Co tady děláš, Elijáši?“ Elijáš mu odpověděl: „Izraelité porušili slib, který ti dali. Zničili tvoje oltáře a zabili tvoje proroky. Teď chtějí zabít i mě.“

Jehova mu řekl: „Vyjdi ven z jeskyně.“ Nejdřív foukal silný vítr. Pak začalo zemětřesení. A potom se objevil oheň. Nakonec Elijáš uslyšel klidný, tichý hlas. Zakryl si obličej pláštěm a postavil se před jeskyni. Jehova se ho zeptal, proč utekl. Elijáš mu odpověděl: „Už tě uctívám jenom já sám.“ Ale Jehova mu řekl: „Nejsi sám. V Izraeli mě pořád uctívá 7 000 lidí. Teď jdi a jmenuj Elišu jako proroka místo sebe.“ Elijáš se okamžitě vydal na cestu, aby udělal, co mu Jehova řekl. Myslíš, že i tobě bude Jehova pomáhat, když budeš dělat, co po tobě chce? Určitě. Vraťme se teď do doby, kdy bylo v Izraeli sucho, a podívejme se, co se tehdy stalo.

„S ničím si nedělejte starosti, ale všechno říkejte Bohu v modlitbě a úpěnlivé prosbě a zároveň mu děkujte.“ (Filipanům 4:6)