Přejít k článku

Přejít na obsah

 22. KAPITOLA

Zázrak u Rudého moře

Zázrak u Rudého moře

Když faraon zjistil, že Izraelité odešli z Egypta, začal litovat toho, že je poslal pryč. Přikázal svým vojákům: „Připravte všechny válečné vozy! Pojedeme za nimi! Neměli jsme je nechat odejít.“ Faraon a jeho vojsko začali Izraelity pronásledovat.

Jehova svému lidu ukazoval, kudy má jít. Ve dne k tomu používal oblak a v noci oheň. Dovedl je k Rudému moři a řekl jim, aby postavili tábor.

Pak si Izraelité všimli, že se za nimi žene faraon se svými vojáky. Izraelité byli v pasti – z jedné strany bylo moře a z druhé strany egyptské vojsko. Křičeli na Mojžíše: „Umřeme tady! Měl jsi nás nechat v Egyptě!“ Mojžíš jim řekl: „Nebojte se. Počkejte a uvidíte, že vás Jehova zachrání.“ Mojžíš musel mít opravdu velkou víru.

Jehova Izraelitům řekl, aby sbalili tábor. Tu noc přesunul oblak mezi ně a Egypťany. Na straně Egypťanů byla tma, ale na straně Izraelitů bylo světlo.

Jehova řekl Mojžíšovi, aby natáhl ruku nad moře. Pak Jehova způsobil, aby celou noc foukal silný vítr. Moře se rozdělilo na dvě  části a uprostřed vznikla cesta. Mezi vodními stěnami se miliony Izraelitů vydaly na druhý břeh.

Za nimi vjela na suché mořské dno faraonova armáda. Jehova ale způsobil, že mezi vojáky vypukl zmatek. Začala jim odpadávat kola od vozů. Vojáci křičeli: „Rychle pryč! Jehova bojuje za Izraelity!“

Jehova řekl Mojžíšovi: „Zvedni ruku nad moře.“ Najednou začaly vodní stěny padat na egyptskou armádu. Faraon a všichni jeho muži umřeli. Žádný z nich nepřežil.

Na druhém břehu zástupy Izraelitů chválily Jehovu písní, ve které říkali: „Zpívejme Jehovovi, protože se velmi proslavil. Koně a jezdce hodil do moře.“ Během písně ženy tancovaly a hrály na tamburíny. Všichni byli moc šťastní, že jsou konečně svobodní.

„Takže můžeme být odvážní a říct: ‚Jehova je můj pomocník. Nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?‘“ (Hebrejcům 13:6)