Přejít k článku

Přejít na obsah

 81. KAPITOLA

Kázání na hoře

Kázání na hoře

Potom co Ježíš vybral 12 apoštolů, sešel z hory na místo, kde byla spousta lidí. Přišli tam z Galileje, Judeje, Tyru, Sidonu, Sýrie a z druhé strany řeky Jordán. Přivedli s sebou nemocné a taky ty, které trápili démoni. Ježíš je všechny uzdravil. Pak si sedl na svahu hory a začal mluvit. Vysvětlil, co máme dělat, abychom byli Boží přátelé. Musíme si uvědomovat, že Jehovu potřebujeme, a musíme se ho učit milovat. Nemůžeme ale milovat Boha, když nemáme rádi ostatní lidi. Měli bychom být ke všem laskaví, spravedliví a poctiví, a to i k těm, kdo jsou na nás zlí.

Ježíš řekl: „Nestačí, abyste měli rádi jenom svoje přátele. Musíte mít rádi taky ty, kdo se k vám nechovají hezky, a opravdově lidem odpouštět. Když se na vás někdo zlobí, hned za ním jděte a omluvte se. Chovejte se k druhým tak, jak chcete, aby se chovali k vám.“

 Ježíš dal lidem dobrou radu taky ohledně hmotných věcí. Řekl: „Je mnohem důležitější být Jehovovým přítelem než mít spoustu peněz. Peníze vám zloděj může ukrást, ale přátelství s Jehovou vám nikdo neukradne. Přestaňte si dělat starosti s tím, co budete jíst a pít nebo co si obléknete. Podívejte se na ptáky. Bůh se pořád stará, aby měli dost jídla. Když si budete dělat starosti, neprodloužíte si život ani o jediný den. Myslete na to, že Jehova ví, co potřebujete.“

Zástupy lidí nikdy neslyšely, že by někdo mluvil tak jako Ježíš. Farizeové a další, kdo měli lidem vysvětlovat Boží zákony, je takové věci neučili. Jak to, že byl Ježíš tak dobrý učitel? Protože všechno, co lidem říkal, znal od Jehovy.

„Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, protože jsem mírný a mám pokorné srdce, a najdete pro sebe občerstvení.“ (Matouš 11:29)